čtvrtek 25. října 2012

VOCATIO INTERNA/ K.I.T.T. – split

7“EP (Totalitarianism Still Continues + více)

„Nad Tatrou sa blýska hromy divo bijú … „. Zřejmě se tak stalo a power violence na Slovensku ožil. „Šém“ do hlavy golema byl vložený a montrum oživá. Kdybych neznal vydavatele této nahrávky, můj tip by zněl R.S.R., Deep Six nebo 625 Thrash Core. Nevychází však ani na jednom z nich, ale na slovenském labelu Totalitarianism Still Continues (+ několik dalších labelů). Navíc, jak jsem se dočetl v rozhovoru s Abortion (na periferia.cz), T.S.C. je jediné fungující slovenské vydavatelství. Nevěřím svým uším, ale jehla gramofonu referuje jasně – power violence na Slovensku žije a dokonce jsou tam i 3 p/w kapely! „POWER VIOLENCE is the way forward“ (PW je cesta vpřed a já jsem se tohle heslo dočetl někde na netu - nezbývá než souhlasit). V hlavě držím dva power violence singly z loňského roku, na kterých jsem hodně ujížděl - JUDAS a SICK fuckin O.. Split VOCATIO INTERNA/ K.I.T.T., by mohl plynule navázat na produkci obou kapel. Potřebuje k životu hlučnou muziku? Potřebuje slyšet power violence? VOCATIO INTERNA/ K.I.T.T. je na světě!

Společný split sdílejí dvě slovenské brusky VOCATIO INTERNA a K.I.T.T.. Obě kapely jsou hodně extrémní, temné a spojuje je nenávist! „VOCATIO INTERNA (power-violence / Čadca/Ostrava): „ Narodili sme sa zacali zrat hlinu a pocuvat power violence. Boli sme traja. Neskor sa pridal Kaw pak emigroval. Pak prisiel Skulda. Drti s nama na basu dodnes. Navzdy. Mame radi vsetko neesteticke a zvratene. chces so mnou chodit?”. Opakuji se, ale znáte to – opakování je matka moudrosti. Krlomné postupy, drtivá rytmika, změny temp – tenhle vlak nikde nestaví, jen občas sklouzne k sludge bahením riffům. Zapomeň na zavedené hudební postupy, máš před sebou svět power violence. “Ja som bastard, náhle bastard, navždy bastard, šťastně bastard”. Čekat pozitivní poselství by bylo naivní. Co Tě nezabije, to Tě posilní a VI jsou ve svém stylu parádní! Písničky pocházejí ze stejného nahrávání, jako jejich strana split EP s PRÜGELKNABE. Soustřeď se, otáčky na gramci nastav na 45 RPM a koncentruj svou mysl. Výsledek se přijde sám … tohle Tě bude drtit, stejně jako pán pojídající děti na obalu. Nihilismus trasnformovaný do poselství!

KITT (power-violence / Žilina) – otáčky přepněte na 33RPM. Někdy je opravdu potřeba na desky napsat otáčky! Já jsem si dopřával KITT na 45RPM a skoro jsem si říkal, že Quattro Stagiony mají své následovníky. Zpátky na zem, elektronické intro, které je rozbuškou pro hudební destrukci, pojmenovanou KITT. Lokalizace opět Slovensko a ikdyž jsem otáčky snížil na správnou hodnotu, je to stále hodně rychlá rubanice. Dle sestavy v bookletu by se mělo jedna o duo, když koncertní sestava vypadá klasicky. KITT produkují hodně hrubý extrémní hardcore/power violence, dva řevy, se spoustou změn a množstvím krkolomných variací. Opět platí, že musíš být ve střehu, ikdyž nechceš! Strana uteče, stejně rychle, jako den dovolené, a elektronické intro je nahrazeno outrem z lidovky. Konec! „Na pohlad hnusné tváre, v hlbke srdca žiariace plamene …“. Hodně dobrý!

Přežil jsem DIY power violence souboj - VI (45RPM) vs. KITT (33RPM) - dopadl nerozhodně. Těším se na další útkání a hlavně živá vystoupení. Nahrávka je čisté zlo a já smekám svou „bekovku“. (S)

PS: vychází na barevném vinylu!
PS2: nahrávky od Totalitarianism Still Continues jsou k dostání Papagájův Hlasatel. Tohle EP učitě seženeš také u Olga Hepnarová Records, což je institut pro výuku power violence v Čechách a na Moravě.

http://www.punkgen.sk  
http://bandzone.cz/vocatiointerna
http://bandzone.cz/kitt

Seznam skladeb:
01. VOCATIO INTERNA - Stláčam spúšť
02. VOCATIO INTERNA - Ty nenávidíš mňa
03. VOCATIO INTERNA - Bastard

04. K.I.T.T. - Chcem žiť v hline
05. K.I.T.T. - Hnusné tváre
06. K.I.T.T. - M.S.Z.J.
07. K.I.T.T. - Ten nenávidel svet

pátek 19. října 2012

v/a Tribute To Pallasit (1992 – 2012)

12“LP (Pope's Ass Productions)

Své psaní začnu velice jednoduchým prohlášením – mám rád kompilace. Potkávají se na nich různé úhly pohledu, nesourodé kapely a co víc, často naprosto rozdílné hudební styly. Líbí se mi, že různorodé součásti jsou propojené do jednoho celku a pojítkem je většinou člověk, který dílo poskládal dohromady. Vždy mně bavila pestrost a díky kompilacím, jsem našel i množství zajímavých skupin, které by jinak mému zornému úhlu zůstali stranou. Výběr, o kterém budu psát, zachycuje místo pro punk/hardcore zaslíbené a tím je vodácká hospoda Pallasit (nebo byla?). Lokalizace místa je Zruč nad Sázavou a v/a dal dohromady známý vinylový nadšenec Sucháč (Pope Ass). „v/a Tribute Pallasit“ je vyznání od prvního pohledu vyznáním přízně jednomu místu, ale i DIY punk/hardcore.

Každý máme svou „scénu“ a začátky svého setkávání se hardcore/punkem spojené s nějakým místem, k němuž máme zákonitě nějaký vztah. Je dobré vidět, že nadšení a vášeň pro hardcore/punk, dostanou občas hmotné ztvárnění (tím myslím například vinyl, knížku) - nezapomenutelnou podobu. Klobouk dolů, že se se to povedlo aktuálně Sucháčovi s jeho kompilací „Tribute To Pallasit“. Sucháč by nejspíš na otázku „jaké je tvé místo, punku zaslíbené?“ odpověděl „Pallasit“, já bych třeba řekl „Paluba“ - místo, se kterým mám spojené velmi mnoho pěkných vzpomínek. V mnohém si budou oba dva prostory hodně podobné, ale mně se nikdy bohužel nepovedlo udělat něco podobného, co Sucháčovi - dát vzpomínkám (době) hmotnou podobu. To se totiž již nezmění a paměť se zhoršuje. Gratulace!

Pěkný, pevný rozkládací, obal od prvního pohledu odráží nadšení a snahu dělat věci, doslova na koleně, DIY stylem. Vylisovat vinyl a pak už jen hledání možností, jak udělat obal. Výsledek vypadá sympaticky. Pokud by se Vám zdálo, že je tam zbytečně moc volného místa, tak to Sucháč zdůvodňuje tím, že to je prostor pro Vaši kreativitu – opět body k dobru, dobrý nápad. Na výběru je množství hardcore/punk/grind/noise skupin, většinou známých. Jejich lokalizace je po celé ČR a všechny spojuje místo, kde aspoň jednou hráli - Pallasit. Výsledek je různorodý, přesto mohu říct, že se dobře poslouchá. Jednotlivé skupiny tvoří písničkami soukolí a vše do sebe perfektně zapadá. Strana A je více „punk“ a na druhé dostal prostor noise/grind/extrémní hardcore. Kompilace má dobrý zvuk, nic výrazně nevyčnívá a celek pěkně odsýpá. Strana A – první písničky, odstartování patří kapele Rv4 a jejich hitovce věnované Pallasitu „Pallasit II: Zručský hit“. Fakt dobrý - perfektní otvírák! Další kapely plynule navazují. Uslyšíte spoustu známých, mladších i starších, českých kapel a navíc dva hosty z ciziny - Six-Score (Rakousko) a Into Sickness (Mexico). Alfou i omegou celého výběru, je pro mě věnování jednomu místu – Pallasitu. Od roku 1992, až do dnešních dní, zde probíhaly hardcore/punk koncerty. Nejcennější věc, kterou člověk většinou docení až s odstupem času!

„v/a Tribute Pallasit“ zachycuje místo, které bylo pro minimálně pro jednoho člověka důležité. Právě on věnoval spoustu energie, času i peněz, aby kompilace vznikla a nosičem aby byl jeho oblíbený formát pro poslouchání muziky - vinyl. Stejně jako letošní v/a „Mladá fronta rychle stárne“, má výběr svou vypovídají hodnotu - zachycuje skupiny, které na Pallasitu hráli a snad již jen tím je zajímavý. Samozřejmě nelze pominout fakt, že místa jako Pallasit disponují tou správnou energií, která je nejlepším motorem pro hardcore/punk. Pallasit dostal k dvacetiletému výročí velice pěkný dárek!

Vzkaz od vydavatele na závěr: „Doufám, že se tato deska nestane jen další, v dlouhé řadě vinylů dnes vycházejících, plackou, která vás posadí na prdel do gauče nebo ke kompu, aniž by se nad ní a věcmi, které prezentuje, komentuje, ať v textech a myšlenkách kapel nebo dalšími, možná zbytečnými, bláboly, člověk zamyslel!“ (S)

PS: Jediný „výtka“ - listy jednotlivých kapel, mohly být okopírované oboustranně – ušetřilo by se dost papíru - ekologie!

http://www.popesass.cz/pallasit/12-lp-v-a-tribute-to-pallasit
http://www.discogs.com/Various-Tribute-To-Pallasit-1992-2012/release/3670696  
http://www.popesass.cz  

12"lp v/a Tribute to Pallasit (1992 - 2012)
Vyšlo: 8.6.2012, Pope's Ass productions
525 ks (125 pro skupiny a na promo)
140gr černý vinyl, 33rpm

A
1. Rv4 – Pallasit II: Zručský hit
2. Půlnoční svoz popela (P.S.P.) - Walcz
3. Ucházím – Zařaď se a kuš
4. Insania – Hell Knows Who We Are
5. Dezinfekce – Pomsta
6. Hiroshima Nightmare – Přežít svou smrt
7. Propaganda – Sám proti všem
8. Josef Mařánek - K čertu s misií

B
09. Napalmed – Live performance 13.02.2010 (excerpt)
10. Konfident – Ostré trny růží
11. Lycanthrophy – Neverending frustration
12. Saywhy? – Mít či být
13. Průmyslová smrt – Sebezničení
14. Rabies – Intro / Nikdy
15. Kobra XI – !
16. Not! - Jen tak hrát, na všechno srát
17. Six-Score (Austria) - Breeding terror
18. Onanizer – Addicted world
19. Onanizer - Bridge between time dimensions
20. Needful Things – Hotel Paradise
21. Into Sickness (Mexico) – Darkest day of carnage (+ vocal from Petronela from Idiots Parade)
22. Pray For Death – Přání smrti

Co přesně je součástí balení:

- ručně stříkaný nebo malovaný rozkládací kartonový obal, kde na zadní straně je nalepený tracklist (na posledních 25 kusech nalepený není)

- lp

- karta s logem (obrázkem) Pallasit festu, dvě karty s logem Pope's Ass productions

- černobílý 29 stránkový booklet velikosti A4 tištěný z technických důvodů jednostranně v tomto složení:

něco o desce

historie Pallasitu a dění ve Zruči nad Sázavou česky

historie Pallasitu a dění ve Zruči n. Sázavou + něco o desce anglicky

seznam zajímavých koncertů a festivalů ve Zruči a Pallasitu

na čtyřech stranách (listech) scenereporty z celého Posázaví

každá kapela po jednom listu

v některých kusech (zejména těch zakoupených na Pallasit festu 8-9.6.2012) najdete cdr od kapel z Posázaví

Každý kus je originál s ručně stříkaným nebo malovaným rozkládacím kartonovým obalem, tučným bookletem, kde každá kapela má svoji stranu A4, dále jsou tam reporty z dění v Posázaví a samozřejmě historie Pallasitu. Něco je i v angličtině. Jsou tu i tři orazítkované karty s logem Pallasit festu a Pope's Ass productions, které si může každý vybarvit. V některých kusech (zejména těch zakoupených na Pallasit festu 8-9.6.2012) najdete cdr od kapel z Posázaví. Tím ale snaha o desku v duchu D.I.Y. nekončí, všechna volná místa na obalu jsou určena pro nové majitele. Myšlenka je taková, že si zde každý může zachovat své vzpomínky a zážitky z Pallasitu nebo jakéhokoliv jiného místa v Posázaví a to ne jen spojeného s muzikou. A to třeba v podobě vlepených plakátů, letáků, fotek, vstupenek, pohledů nebo vepsaných poznámek. Kreativitě se meze nekladou, prostě si s obalem může každý dělat co chce, místa je tam dost!

Dne 8.6.2012. vychází po několikaletém plánování. Jedná se o vydání k dvacetiletému výročí fungování hospody Pallasit ve Zruči nad Sázavou, kde se od roku 1992 pořádají koncerty a festivaly a od roku 2003 Pallasit fest, který právě v den vydání slaví deset let! Žel s Pallasitem to jde z kopce, je na prodej a tak nevíme dne, kdy bude konec. No a tohle je právě ten hlavní důvod, proč vychází právě tato kompilace.





pátek 12. října 2012

RAPSÖD – Pochodeň

12“LP (Papagájův Hlasatel Records)


Debutní deska jihlavsko-brněnských RAPSÖD je ještě horká. Vyšla před několika dny na dvanáctipalcovém vinylu pod taktovkou Papágájův Hlasatel Records. Kapela celou desku umístila k volnému stažení na svůj bandcamp profil, přesto musím říct, že vinylový formát jí sluší nejvíc. RAPSÖD pokračují tam, kde skončili na split EP s kamarády STOLEN LIVES, který vyšel poměrně nedávno. Energický mix punk/hardcore a thrash kytarových riffů. „Pochodeň“ je zapálená a oheň z Vysočiny má namířeno na Vaše gramofony! Nejsem asi jediný, kdo desku s nadšením očekával.

Představovat RAPSÖD je myslím naprosto zbytečné, stejně tak psát chválu na grafické práce Tofu Thrashera. Mám tuhle kapelu rád od prvních okamžiků, stejně tak i kresby od Vojty. RAPSÖD přicházejí s velkou deskou, po několika split nahrávkách a demu. Album „Pochodeň“ je jejich LP debutem a lze říct, že jejich hudba za léta vyzrála, stejně jako dobré víno. Nahrávka vznikla v jihočeském studiu, zkušeného metalisty, Honzy Kapáka (Hellsound studiu) a výsledek hraje naprosto perfektně. Ostatně, ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mně jediný mínus nebo dokonce výtka, kterou bych k RAPSÖD nasměroval. Moc pěkný obal a muzika, oboje jde ruku v ruce. Líbí se mi jejich styl, přístup a myslím si, že své kvality potvrzují i živými vystoupeními.

RAPSÖD hudba je čelní srážkou THRASH hardcore s DIY punk hardcore. Nechci srovnávat, přehnaně chválit, názor si každý udělá sám – mohu jen říct, že RAPSÖD mně hodně baví. Nepřeslechneš thrash kytarové riffy, přesto bych výsledek přirovnal spíš k desce SPERMBIRDS „Something To prove“ než k Municipal Waste. Ten punkový odér, který z nich cítím, dává jejich muzice šmrnc a chytlavost. THRASH je skvělá muzika, dobré riffy, přesto ke mně vyznívá „chladně“, když to tedy srovnávám s punk/hardcore. Srovnávám nesrovnatelné, přesto to tak mám. Chtěl jsem říct, že z RAPSÖD cítím svěží vítr a ten mně baví od první chvíle, co jsem je slyšel. Vane i z jejich desky „Pochodeň“.

Samostatnou kapitolou je obal. Perfektně zpracovaný a dotažený do konce. Líbí se mi na něm, že není za každou cenu stylový. Grafiku desky zpracoval opět Tofu Thrasher (http://tofuthrasher.tumblr.com) z RAPSÖD. Kapela tak využila vlastní zdroje a nevsadila na zavedené stylové koně - super. Obal zaujme od prvního pohledu! Není to klasický „stylový“ layout pro „thrash hardcore“, což opět hodnotím jako velký plus. Z motivu desky je z toho cítit vlastní cesta, originalita a to je vždy inspirativní. Povedená práce! Pokud by platilo, že obal prodává, deska by měla být brzo pryč.

Povedené jsou i texty, reflektují osobní pocity (i dnešní dobu) a perfektně pasují do muziky,. „... z tvého života, mizí všechny hodnoty, zůstává jen jedno a to pocit nicoty …“ nebo „... naposledy snad, snad někdy v dětství, jsem zažíval alespoň nějaký pocit …“ „ … je těžší a těžší se na chvíli zastavit, je těžší a těžší se tam vrátit zpět …“

Vychází hodně desek. Některé si poslechneme jednou a založíme je do regálu, jiné posloucháme častěji. Jsou pak ale i takové, které se stanou klasikou. Třeba se RAPSÖD (i díky českému zpěvu) stane něco podobného a za pár let si je budou, jejich dnešní posluchači s nostalgií vyzpěvovat. Potenciál na to myslím mají. Parádní deska a mně nezbývá než napsat, že držím RAPSÖD punk thrashers palce, aby jejich tóny padly na úrodnou půdu. Album „Pochodeň“ jako by bylo pojítkem mezi metalem, hardcore a punkem. Zakončím výňatkem textu u jejich písničky „Sekta“: „… přísný pohledy a pózy, za kterýma už nic není, nehrajem Vaší hru, zůstáváme sami sebou …“. RAPSÖD zůstávají sami sebou a jejich muzika šlape! (S)

http://rapsodpunx.bandcamp.com  
http://www.phr.cz







čtvrtek 4. října 2012

IROHA - THE END OF AN ERA

10“LP (Denovali Records)

Iroha je označení pro japonskou báseň. Já se budu snažit napsat pár slov o IROHA, kapele/projektu hudebníků, kteří nejsou žádnými nováčky. Pokud si prověříte jména v bookletu, tak zjistíte, že členy najdete v dalších zajímavých a známějších skupinách - Andy Swan (FINAL), Dermot Dalton (GODFLESH, JESU) a Dominic Crane.

Desetipalcové nahrávce vévodí krásný obal, který koresponduje s atmosférou nahrávky „THE END OF AN ERA“. Přitahuje od prvního pohledu a je v něm něco magického, smutného a bezvýchodného. Přesto jasného. Mlhavá grafika, která jako by byla pokračováním trilogie desek Field Rotation, Her Name Is Cella a tentokrát IROHA. Všechny vyšly na německém labelu Denovali Records a jako by je propojoval podobný design, i desetipalcový vinylový formát. THE END OF AN ERA je druhou nahrávkou od IROHA, která vyšla na Denovali. Jejich debutem byla společný split 12“LP s francouzskými FRAGMENT.

IROHA jsou mistři práce se zvuky, plochami a náladami. Právě ve spojení s IROHA je určitě na místě mluvit o termínu shoegazing. Zvuky IROHA jsou tvořené lidmi a přes své stroje (nástroje), které jako by snažili vystihnout krásu panensky čistých zvuků slyšitelných v přírodě. Nosný zvuk je tvrdý a přesto obsahuje množství velice silných melodických emocionálních zvratů. Těžko pochopitelný je pro mně fakt, jak tyhle zvuky vznikají a fungují. Opravdu rád bych se podíval do hlavy jejich tvůrci. Ikdyž si myslím, že je chápu - znám, tak mně to při dalším poslechu opět zaskočí nepřipraveného. Nejsem to já, posluchač, kdo určuje směr. Hudba IROHA je o náladách, emocích, barvách a různých pohledech. Je tvořená z tónů a něčeho, co bych označil jako hudební plohy. Melodie jsou často monotónně podobné a krystalicky krásné. V případě IROHA bych snad i řekl, že cítím nádech popu nebo new wave. THE END OF AN ERA nějaký čas stále otáčím na gramofonu. Mám dojem, že ta hudba mně stále více pohlcuje a pokaždé ji vnímám trochu jinak. Ano, podobnou hudbu lze poslouchat, dá se říct, jen v určitém rozpoložení. Její síla je v tom, že pohltí, ovlivňuje a vtahuje do světa, který jednotlivé tóny tvoří. Je to jiný svět, je to možná svět ukrytý někde hluboko v nás. Velice si na tom cením momentu absolutní svobody. Vše jen jako by bylo naznačeno, tóny jako by chtěli být jen impulzem pro naše další rozjímání. Tvůrce dává impulz a dílo se dokončuje v mé hlavě, síla produkce. Melodie, momenty, jen jako by byli nastíněny - slyším je, vnímám a jako by se dokončovaly v mé mysli.

Kapela JESU je pojem. Pokud se rádi necháváte unášet jejich podněty, IROHA bude přesně tím, co by Vás mohlo oslovit. Melodie, které se dotknou Vašeho srdce, silné beaty, plochy … je tady všechno. Po nahrávce „End Of An Era“ vyšlo na Denovali i bezejmenné album (2LP/2CD) a na něm můžeme slyšet právě remix JESU skladby (právě on se postaral o remixy na druhém LP zmíněného alba). Úžasné. (S)

Seznam skladeb:
01. End Of An Era
02. Where Summer Thrives
03. Fallen Angel
04. Runaway

http://denovali.com

pondělí 1. října 2012

HER NAME IS CALLA - MAW 10''

10“LP (Denovali Records)

V ruce držím krásnou desku a její drážky ukrývají krásnou hudbu. Křehkou, nervní a velice osobitou. Architekti netradičních zvuků se jmenují HER NAME IS CALLA a pocházejí z lokalit Leicester, Leeds, York v Anglii. Jejich zvuk balancuje (odkazuje) na hesla „experimental, dark-core, post-rock, music-noir, folk, world, & country, rock, acoustic, post rock“. Oscilují a styly propojují krásnou mlhavou atmosférou s osobitým fluidem. Kapelu jsem znal jen dle názvu. Zmíněné škatulky cíleně nesleduji, ale přesto musím říct, že jsem často doslova bez dechu, když některé skupiny slyším. HER NAME IS CALLA, jsou přesně tou variantou, nevěřícně poslouchám jejich zvuky a žasnu, co všechno se dá v hudbě ještě vytvářet. Jako by snad ještě všechno řečené nebylo. Psát o HER NAME IS CALLA, to je jako popisovat ranní mlhu. Vytratí se s odleskem slunečních paprsků a naše pocity se změní. Příště stejně budu všechno vnímat jinak.

Nedávno jsem dostal jednu z nahrávek HER NAME IS CALLA, jmenuje se “MAW“. Nosičem je velice krásný 10“ vinyl, který zaujme od prvního pohledu. Vévodí mu souhra černé a zlaté barvy. Hlavní motiv desky je magický, obdobně jako hudba. Nečekal jsem nic. Na gramofon jsem položil zlatý vinyl. Jehla zapadla do drážky a čas jako by se najednou zpomalil. Hudba je citlivá i nervní, mlhavá i konkrétní. Během poslechu se nejednou změnily mé nálady a pocity. Nechal jsem se zcela unášet. Je zajímavé sledovat, jak může být naše představivost provázaná s tóny. Jako bych byl s HER NAME IS CALLA propojený a nálada v mém pokoji se měnila dle tónů vycházejících z reprosoustavy. Hrají rozmanitou členitou hudbu, která je hodně osobitá a neuchopitelná. Líbí se mi momenty nejistoty. Zároveň je od prvních tónů cítit, že jejich hudba má prostor a dynamiku. Jako by mně tóny odnášely a občas se přistihnu, jak bych vše sledoval z dálky. Momenty nádechu a výdechu, světla a tmy. Pokud bych měl vybrat soudtrack k podzimním dnům, šáhnul bych právě po “MAW“. Stejně jako u většiny desek na Denovali Records, nacházím i zde svůj prostor, místo pro hledání a rozjímání. Podobně se k tvorbě možná staví i její tvůrci a rafinovaností tónů ho sami vytváří. Nahrávka je úžasná a má sílu. Uslyšíme od krásných tónů, přes mrazivý zvuk ticha, hluky a vygradované momenty překvapení. Magické plochy se mění, místy až v chrámovou posvátnou hudbu.  Tóny, které mají svůj tep.

Na nosiči jsou tři písničky, příběh o třech dějstvích. První „Maw“ je něco jako post rockový orchestr, který plynule přejde do téměř písničkářské „The Beat That My Heart Skipped“, velice křehké písničky. Na straně B, je skladba „Dreamlands“. Začíná pozvolna a od začátku jsme v napětí, co přijde. Krásný jemný hlas zpěváka Toma Morrise, jemné tóny … střih … zvuková stěna … jako by začínal nový den. Velice smutný, tóny které svírají … střih … změna … rozjasnění … pocity a nálady se mění.

Nejsem konkrétní, snad i proto, že tak na mně působí HER NAME IS CALLA. Myslím si, že tuto kapelu musíš najít sám a jen tak ji můžeš zcela docenit. Přesto musíš vyvinout určité úsilí, trochu se snažit. HER NAME IS CALLA kráčejí po cestě, která není zcela vyšlapaná. Pokud se rádi necháváte unášet, vyzkoušejte je, je to jiný svět. (S)

[Seznam skladeb]
1. Maw
2. The Beat That My Heart Skipped
3. Dreamland

http://denovali.com  
http://www.discogs.com/Her-Name-Is-Calla-Maw/release/2863869
http://hernameiscalla.com