Radegast - Otrávená generace

12"LP (PHR Records)

V roce 2021 vyšla u PHR Records archivní nahrávka z let 86/89 tuzemské hardcore legendy Radegast z Havířova. Dvě dema na jednom dvanáctipalcovém vinylu a aby to nebylo málo, v letošním roce PHR Records na toto vydání svým způsobem navazuje a kruh uzavírá reedicí jejich finální nahrávky s názvem Otrávená generace. Autentický československý hardcore tak posluchače vrací v čase a nechává je ochutnat punk rock / hardcore, který se hrál v Československu před rokem 1989 a několik let po sametové revoluci, kdy i příběh Radegast končí (v roce 1993).

Pocházím z Jižních Čech a v době, kdy byla nahrávka Otrávená generace aktuální jsem měl 19 let. Vojnu jsem odmítl, chodil jsem ještě nejspíš na střední školu a seznamoval jsem jsem s muzikou, hlavně alternativní. Nadšení posluchačů bylo v té době podobné jako dnes, no spíš větší, protože sehnat nahrávky, nebylo jednoduché a muzika kolovala na několikrát přehraných kazetách, nebo vinylech pořízených v cizině nebo na burzách za "velké" peníze. Pokud se chceš vrátit v čase, ideální je vzít si do ruky bibli předrevolučního punk rocku, knihu "Kytary a řev aneb Co bylo za zdí" a znovu se ponořit do jejích řádků. Právě tato publikace je vhodným, možná i nutným, doplňkem pro poslech nahrávek Radegastu. Sedmá kapitola je pojmenovaná "Hornická smršť" a na několika stranách je zde zachycený příběh Radegastu, originální kapely z Havířova. Já jsem žil na "jihu" a ve svých začátcích jsem měl blízko k Telexu, to byla asi má první hardcore punková kapela. S Radegastem jsem ses blíže seznámil až později, hlavně díky See You In Hell a jejich předělávce "Pověz Žes Tam Nebyl / Vlajka". 

Radegast vrací posluchače do dob "kdy běžná věc jako zorganizování koncertu  spíše připomínala bojovou hru, barevné vlasy a náušnice v uchu znamenaly pozvánku k nakládačce na policejní stanici a kdy se vydání desky rovnalo utopickému snu". Ano, dovolil jsem si citovat část anotace "Kytary a řev aneb Co bylo za zdí", lépe to asi nejde napsat a stejně jako archivní nahrávky Radegastu, bez příkras a nostalgie zachycuje, jaké to bylo být punk rocker nebo hardcorista v Československu. 

Nahrávka Otrávená Generace byla něco jako "kompletní průřez historií", 24 pecek. Pro reedici byl nově zpracovaný obal, ale i nahrávka - o remastering se postaral Otyn, Davos Studio. Nahrávka zachycuje svoji dobu, takovou jaká byla, ve své kráse i stísněnosti. S dneškem to moc srovnávat nejde, takové to bylo a Radegast byl u toho. Během poslechu uslyšíš na svoji dobu poměrně rychlý a originální hardcore punk. Některé skladby vyloudí úsměv, třeba "Pivo", ale většina textů je nadčasových a aplikovatelných i na dnešek. Nechtěl bych to ale porovnávat a hodnotit, Radegast neměli vybavení, podmínky, zázemí a pohodu dnešní doby. "Žijeme v těžké a pohnuté době, nejdeme spolu, ale proti sobě. Závist, nenávist, podvody, násilí, všechno je čím dál tím horší..." O jaké je ten text době? "Můj dojem je hovno a naše perspektiva je hovno...", snad i tak to tehdy mohlo všechno vypadat.

Reedice alba Otrávená generace je kvalitně zpracované vydání, s pěkným obalem, barevným vinylem a rozkládacím insertem s texty, i povídáním -  příběhem desky. Kromě standardního zeleného vinylu, vyšla i bílá verze, která se prodala velice rychle po vydání. Paradoxem je, že Milan Jonšta v roce 2001 rozvezl jednoho večera neprodaných 1500 ks vinylů a obalů po havířovských kontejnerech a prodej alba tím slavnostně ukončil. V té době to byl osud nejednoho vinylového vydání, dnes po 23 letech je ale všechno jinak. Otrávená generace znovu žije, tedy alespoň v drážkách nově vydaného vinylu a přináší vzdor a vztek československých pionýrů rychlého hardcore pro současnou generaci hardcore punks. (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
punkrock.cz 

Desku věnovali PHR Records, díky!

ARROGANT TWINS - DON'T FIT IN

12"LP picture

Se třetím studiovým albem přišlo letos pražské "arogantní duo" Arrogant Twins. Novinka dostala název "Don't Fit In" a stejně jako předchozí nahrávky "Simple Songs For Complicated Peple" a "LGND" vyšlo u labelu Election Records. Přesně jak to punk´n´roll vyžaduje, novinka vyšla honosně zpracovaná, prostě ve velkém stylu - na dvanáctipalcovém picture vinylu s pěkným obalem, insertem a vším, co k albu patří. Hned jak jsem vzal desku do ruky, bylo mi jasné, že kapela má svůj šarm, styl a hlavně smysl pro humor. Jestli budeš jejich pojetí punk rocku nakloněný je asi jedno, buď se budeš bavit nebo nechápavě kroutit hlavou. Já se bavím a slyším, že Jiří Nedvídek aka Binman a bubeník / zpěvák Benjamin Daniels, dělají skvělé skladby!

Členy Arrogant Twins znám díky Clean Slate a Anyway, ale setkat jsi se nimi mohl i ve Slaves of Stadium Rock, Dirty Blondes, Mortal Cabinet... Historické souvislosti znám - jsem v obraze, nejraději jsem měl Clean Slate. Předchozí nahrávky jsem si poslechl, ale nevím čím to je, až s aktuálním albem jsem lapený do sítě šarmu arogantních dvojčat. Novinka Don't Fit In je velmi povedená, má svojí energii, přitažlivost a během poslechu zjišťuji, že ve dvanácti skladbách je strašně moc nápadů a kreativity. Nějak ses propojuje rocková stadiónová dravost a punková strohost, i minimalismus. Musím říct, že Arrogant Twins jsem ještě neviděl živě, ale mám to v plánu napravit.

Album je dotažené jak vzhledem, tak tím co je v drážkách vinylu a samozřejmě i celkovou stylizací kapely. Rock´n´roll by se měl umět prodat, s nadsázkou a stylem! Můžeš hrát jak chceš vážně, ale pokud to není sranda, prostě to jako sranda nevyzní. Baví mě, že tohle pražské duo investuje i energii navíc do stylizace. Binmana s Benjaminem, gangsterská stylizace, jo! Show must go on a když nic jiného, má to styl a je vidět, že i gangsteři mohou nosit teplákovky. 

Arrogant Twins jsou tím, co v nich chceš vidět a slyšet. Já vidím a slyším dva šoumeny, co servírují autorsky hodně povedené písničky. Chceš najít punk rock? Najdeš ho tam. Hledáš rock´n roll? Zrovna tak! Že to je moc namachrované a rockové? Jasně. A že je super, když si kapely vydávají své nahrávky sami? I to mají Arrogant Twins pod kontrolou. Opravdu chceš vážný punk´n roll? Toho se ale s deskou Don't Fit In obávat nemusíš! Album přináší dvanáct skladeb a spoustu zábavy. Dlouhé je akorát a písničky mají délku kolem dvou minut, nudit ani nemohou. 

Teplákovky a Štěpán Kozub, ano Štěpán byl v reklamě na Fio banku a Binman s Benjaminem se na titulní stránce svého alba Don't Fit In přenášejí do nějakého chrámu. V podobných teplákovkách a snad i podobným smyslem pro humor. Kříže jsou obrácené - "Does God Exist? Yes. No. I don´t know." Každá jednotlivá písnička je něčím zajímavá a já jsem našel hned dvě, které dokážu poslouchat stále dokola - The Future Is Still The Unknown a Like A Fine Wine. "We just need some punk rock and lullabies..." Jo, nejspíš to tak bude! Na album uslyšíš i povedený cover, předělávku The Who - My Generation a myslím, že v mnohém jsou pro Arrogant Twins i inspirací. Všechno není jen show, punk rock a přesně o tom je poslední pecka There Ain't Much More Time... dear baby don´t you cry. Skvělá deska! (S)

arroganttwins.bc.com 

Desku věnovali Arrogant Twins, díky!

The Public - Sanctify

12"LP (PHR Records)

The Public ze Slovenska mají venku v pořadí třetí řadovku s názvem "Sanctify" (Posvětit). Jak kapela uvádí, na albu začali pracovat hned po vydání jednostranného LP "No grave is deep enough" (2016), kdy se dali po jisté prodlevě znovu dohromady. Materiál nějaký čas vznikal, je z roku 2019, a v první polovině letošního roku vyšel na vinylu u PHR Records. The Public jsem měl již spojené s historií slovenského hardcore punku, ale omyl - nahrávka "Sanctify" není o nostalgii, je to tlak, čistá energie a aktuální album, plné zvratů. 

Stále něco děje, přesto beru The Public a jejich novinku, jako překvapení letošního roku. Opravdu jsem nečekal, že o sobě dají vědět a vlastně jsem je měl uložené někde ve vzpomínkách v letech 2000 - 2003. Vybavuji si jejich album "Another Day In Paradise" (2000) s fotografií amerického bombardéru, který shodil atomovou bombu na Hirošimu. Nemohu samozřejmě zapomenout ani na sympatického chlapíka Ozona a jeho label Human Meat For Sale Records nebo split The Public / See You In Hell. Hlavou mi bleskne i vzpomínka na skvělou kapelu Superapes, kde členové The Public hráli, navíc se zpěvačkou. Aktuálně dostávám The Public s albem "Sanctify" a díky tomu se mi všechno oživuje v paměti!

"Históriu píšu proroci, históriu píšu víťazi, oheň, nože, kříže, šibenice". Vytrhnul jsem část textu z úvodní skladby Hlboké dná hanby, která ve spojení s titulní stranou obalu přináší nevyřčenou temnou mystiku. Míchání stylů, členitost skladeb a hlavně tlak od první vteřiny. Cítím nadšení a spoustu energie. Hned první skladba přináší spojení hardcore punk grindu (a mnoha dalších stylů), všechny jsou ukázkově členité, přináší změny temp a neočekávaných vsuvek i zvratů. Stopáž písniček je někdy mezi třemi - čtyřmi minutami, ale nudit se nezvládám, protože tóny jsou ostré jako břitva, zvuky jsou intenzivní a skladby jsou až neuvěřitelně rozmanité. Dostávám hudební nálož s množstvím nálad a hudební impulzy se jen hrnou! Texty i hudba jsou temné a hudba je členitá, s množstvím změn temp a zvratů. Je to pomalé i rychlé, zvuk je hutný, osobité postupy jsou hodně netradiční, hrne ses na mně extrémní hardcore grind - šupec, ale i emotivní vsuvky. The Public zvládají nejednu tvář. Nepřirovnávám, ale vzpomenu si i na super slovenské kapely jako byli Junk nebo Testimony. Hlavně pro ten pomalý hutný sound. Zvuk nahrávky je skvělý a všechno perfektně šlape pohromadě.

"Sanctify" zní jako velice originální nahrávka a od prvních tónů dostávám hodně osobité pojetí extrémního hardcore punk grindu. Množstvím impulzů, zvratů a podnětů, které udržují moji pozornost ve střehu a odvádí ji od problémů všedních dnů. Jsem rád, že jsem si tohle album díky promo nahrávce mohl pečlivě poslechnout a třeba ho uslyším i někde živě. Jsem si jistý, že každý nový poslech mi odkryje nová zákoutí. Zatím to tak funguje! (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
punkrock.cz 
thepublic.bc.com 

Desku věnovali PHR Records, díky!

DOWNWINDER - Claws of Despair

12"LP (Insane Society + více labelů)

DOWNWINDER  jsou crusteři z řeckého města Volos a v kooperaci několika labelů jim vyšlo druhé album s názvem Claws of Despair. Kapelu můžete znát i díky jejich účasti na kompilaci Tribute to STATE OF FEAR nebo jejich debutu, který vyšel stejně jako aktuální novinka za spolupráce s tuzemským labelem Insane Society. Album spatřilo světlo světa začátkem letošního roku a Downwinder na něm přicházejí s osmi novými skladbami, ve kterých se prolíná crust, stenchcore, d-beat, smíchaný s oldschool death metalem, thrash metalovými riffy a rock´n´rollem. Ano, je to tam všechno!

Od prvního, až do posledního tónu je to jízda! Členitá a svým způsobem melodická! Srážku death metalu, crustu, d-beatu, stenchcore, vyzdvihuje rock´n´rolový švih, skvělé riffy a perfektní utopený hrubý vokál. Riffy vtahují do děje jako lákavá reklama! Instrumentálně je vše zmáknuté, valý to kupředu - zpátky ani krok. Kytary jsou rychlé, ostré a s vokálem to šlape. Asi bych neřekl, že tohle je metalová nahrávka, DOWNWINDER si berou od každého stylu kousek a vytvářejí muziku s vlastním ksichtem. Energií a osobitou atmosférou. O co víc zněla první pecka rock´n´rolově, hned druhá je pomalejší, sekaná a proložená zajímavými kytarovými riffy. Vokál je stabilní, utopený a hrubý. Třetí skladba Tear Down The Force, vše je čitelné a nejvíce pozornosti na sebe strhávají kytary a vokál. Stejně jako každá hudba má spoustu tváří, je na tom podobně i metal. Tear Down the Force přináší výrazné thrashové riffy a celkově je hodně členitá, nápaditá! Ve všech skladbách nechybí jedna podstatná věc a to jsou melodie. Prolínají se celým albem. Stejně jako DOWNWINDER mají svoji energii a členitou strukturu skladeb, mají i melodie svoji specifickou podobu, občas až atmosférickou. Nechci se opakovat, ale album Claws of Despair má tah na branku a přináší velkou spoustu energie. Vtahuje do děje a upozorňuje na sebe! Skvěle se na něm pracuje s tempy,  rychlostmi a kytarová sóla jsou jako dobré koření. Jednotlivé skladby jsou poměrně dlouhé, mají dvě až přes čtyři minuty. Rozhodně nenudí a to i díky členitosti a pestrosti. The Toxic Sawder je zajímavá svojí utahanou náladou, proloženou thrashing riffy. 

Obal desky je z dílny Doomsday Graphics a je zajímavý. Zmutovaný motorkář? Ne, klasický motiv - zlo, válka a jak pod ním píše jeho autor - "Válka je zapomnění a duch lidstva". Grafika není klasická černota s bílou, ale je bílý obal s černým tiskem! Líbí se mi!

Neznám moc řeckých kapel, baví mě Selofan, ale to je jiný styl než hrají DOWNWINDER. DOWNWINDER na to jdou z jiné strany. Na koncertě bych si nejspíš ukroutil hlavu a vlastně je to energický soundrack pro dnešní svět, dny! (S)

insanesocietyrecords.bc.com 

Insane Society Records

 

Desku věnoval - Insane Society Records, díky!

Rozhovor s MEGELNYK

(rozhovor) 

 

MEGELNYK jsou poměrně nová kapela - death metal z Písku, Píseckých hor a jim věnují svojí tvorbu. Zpracovávají temné příběhy z těchto míst a přenášejí je k zamyšlení do dnešních dní, doby ve které žijeme. Jejich skladby se vztahují ke konkrétním místům v Píseckých horách a najdeš je pomocí GPS souřadnic. Se členy MEGELNYK jsme se potkávali za starých zlatých časů na písecké Palubě a krátký rozhovor má za cíl jedno, představit novou kapelu z Písku!

Otázky: Samuel. Odpovědi: MEGELNYK, megelnyk(dot)gmail.com.

 
Zdravím Vás pánové, jsem rád, že máte chuť pustit se do rozhovoru. Pozdravy jdou z lesů, kde začínají Nízké Jeseníky a putují do Píseckých hor. MEGELNYK. Jak se na začátek představíte?
Pozdravy Tobě Samueli z Mehelnické vrchoviny! Děkujeme za Tvůj zájem o rozhovor s námi! Pokud se máme představit, jsme postarší muzikanti (až na jednoho) tvořící společně okultně - hudební spolek. Okultní, kvůli inspiraci ve folk - horrových příbězích, pohanské mytologii a dále i v  české a světové okultní literární tradici. Hudebně pak tvoříme v mantinelech dřevního death metalu z odklony do jiných stylů kovové těžkosti. Začali jsme hrát po dlouhé pauze v covidové nudě a nahráli jsme zatím dvě EP. Jedno jsme vydali na kazetě a až našetříme, vydáme stejnou cestou i druhé. Proklaté a Mrzné příběhy z Písecký hor jsou zatím k poslechu na Spotify.

"Postarší muzikanti" - abych řekl pravdu, hodně mile mně překvapilo, v jaké sestavě jste se v kapele sešli. Myslím, že jsme se všichni potkávali i na Palubě. Co se od těch časů v Písku změnilo? Je Písek opravdu již jen metalové město?
Na Palubě jsme se potkávali, to je jisté! V Písku se od té doby změnilo skoro všechno. Pár známých lidí ubylo (vzpomínáme kamarádi!), místa, kde se hrálo se zavřela, ale třeba Papírák se zase probral k životu. Není to ale jen jen metalové město, jak by se mohlo zdát, dělají se tady i jino-žánrové akce. Ale pánové z "trešnajtméru" to rozjeli nevídaně a akce dělají za velkého věhlasu, proto tedy asi Písek přívlastek "metalový" dostal.

Vypíchnu popisku na Váš květnový koncert na Papíráku "Celkem nová banda z Písku (založeno před cca 3 roky) hrající death metal s black náladama, to vše lehce zahaleno doom atmosférou. Na svém kontě za tuto krátkou dobu mají dvě EP. Ve svých textech (místy až okultních), oživují magické příběhy z Píseckých hor s pohanským přesahem." Jak vznikají Vaše písničky?
Písničky vznikají většinou na základě riffů, které pak společně skládáme, jak nám příjdou dobré. Pak píseň otextujeme. Úplně na začátku, ale máme jasné místo v Píseckých horách, kterému chceme skladbu věnovat. Příběh je někdy také dopředu daný. Výjimkou je Ave Imperátor, kde je text z pera táborského okultisty, profesora a herpetologa Rafaela Maria Boušky. U Novodvorské katovny nás inspirovala historie útrpného řemesla ve středověkém městě Písku.

Jste více muzikanti nebo Vás baví mít jako kámoši společně kapelu?
Samozřejmě jsme parta přátel, kteří oslavují střední věk podladěnou mrznou hudbou.

Jako skupina se určitě zabýváte tím, na jakých formátech bude MEGELNYK vycházet. Je to tak Jaký formát je pro Vás důležitý, sami si na něm muziku kupujete?
Vydali jsme zatím jen první ep na kazetě, druhé je v čekání. Oblíbili jsme si formát kazet a délku EP. EP se dá nahrát za víkend a na kazetách je něco z minulosti, co nám k naší hudbě pasuje. Krása. Obě EP jsme nahráli v Hellsoundu u Honzy Kapáka, za což mu děkujeme, kdykoli přijde na řeč. Hudbu kupujeme na všem možném, streamovací služby nevyjímaje.

Jednou jsem dělal rozhovor a v něm padlo, že metal je dobrá muzika, bez dalšího přesahu. Je pro Vás "nějaký" další přesah u muziky důležitý?
Přesah důležitý jistě je. My se snažíme ho dosáhnout v konceptu zhudebňování míst v Píseckých horách. Balit je do nadpřirozena, oživit zapomenuté legendy a hlavně se bavit při tvorbě. Na bookletu kazety našeho ep je i mapa se souřadnicemi, takže vzhůru do lesů pod Velkým Mehelníkem!

Máte rádi podladěnou hudbu? Jsou pro Vás důležitý hudební "škatulky", zařazení?
Ano, čím hlouběji, tím lépe! Hudební škatulky důležité na jednu stranu nejsou, zajímáme se o hudbu mnoha žánrů. Na stranu druhou mají užitečný orientační smysl. Ale co se týče naší tvorby, tak se držíme nějakých nepsaných pravidel v rámci těžkého kovu. Důležitá je i nálada a harmonie. Samozřejmě také naše schopnosti.

Celkem mně pobavilo, když jsem viděl Vaši koncertní fotku z 007 a měl jsem dojem, že se na podiúm skoro nevejdete... Jak by jste se představili více podrobně?
Nevešli doslova! Přibrali jsme mladou krev na 3. kytaru kvůli obohacení zvuku a kytarových partů, protože  můžeme. Podrobněji se představovat netřeba, jsme Megelnyk, kult Mehelnické vrchoviny, bratrstvo mrzné!

Každé město má svoji historii a Vy už jste zmínili, že u Vás je jasné, že Vás zaujala mystika. Vypíchli by jste z Písku něco hudebního? Může to být i hluboká historie.
Zajímavá otázka. Tak o Laharu - Tobě jistě psát nemusíme. Však jsme si Tě zase užili na "lahařích narozkách". Z minulosti určitě 5 Symbols a snad nebude znít jako sebechvála, když řeknu, že naši dva chlapci v nich hráli. Svého času grindová Mururoa, kolem sebe dost hlučela. Teď se nám z pravěku dostala remasterovaná nahrávka black metalu Astrál našeho kamaráda Krumpáče, to je slušná archeologie. Jak by dnes zněli třeba Karlovo a Vrabčákovo Ztracené Existence? Po nich snad ani nic nezůstalo.

Zaujala mě odpověď "podrobněji se představovat netřeba", má to jistou osobní anonymitu. Nedá mi to se tedy nezeptat, nepřemýšleli jste, že by jste hráli v maskách? Osobně mám hned několik oblíbených "maskovaných kapel":)
Asi na to i přišla řeč. Nějaké přírodní šamanské masky by se hodily. Paroží, mechy a jmelí k tomu odvar z durmanu a smečku vlků a hodně mlhy.

Hele, co až Vám dojdou místa v Píseckých horách, co bude s MEGELNYK?
Expandujeme! Jižní Čechy jsou plné kopců s nějakým tajemstvím. Zhudebnělým hymnem od R.M. Boušky Ave Imperátor jsme už Písecké hory jednou opustili a nechat se dále inspirovat českou okultní historií je lákavé. Knihy prof. Nakonečného, J. Veselého a dalších nabízí spoustu témat, takže máme moře možností.

"Okultně - hudební spolek. Okultní, kvůli inspiraci ve folk-horrových příbězích, pohanské mytologii." To je zajímavé, jak jste se k tomuhle tématu dostali?
Hlavně četba knih od zmíněných autorů, musíme zmínit hlavně Slovanskou magii od Jozefa Kariky. Ta se čte v bukových hajích na kopcích v mlžných dnech na jeden zátah.

O čem vlastně jsou příběhy z Píseckých hor?
Příběhy jsou smyšlené, vážou se ke konkrétním místům. Zčernalý dům je vyplenění Bílého domu Landsknechty, Horečka Havírek o těžbě zlata na Havírkách nad Semicema, Vlčí Jámy o nevydařeném návratu z nočního lovu atd. Pokud se vše podaří a můzy budou nakloněny, rádi bychom ke každé písni doplnili krátkou hororovou povídku. Zatím máme asi čtyři, tak uvidíme.

Jaký je Váš nejoblíbenější?
Obliba se střídá, ale výše uvedené tři mají asi nejvydařenější děj.

Dá se nějaký napasovat na realitu všedních dní?
Napasovat na dnešní dobu? Landsknechtů a zlotřilé vrchnosti je dnes stejně jako jindy, takže proč ne. Ale záměr v to není.

Máte pěkné kreslené logo, čí je to práce? Jak moc je pro Vás důležitá grafika nahrávky?
Logo jsme tvořili sami z inspirováni z runové abecedy. Jsme rádi, že se Ti líbí. Na epka Příběhů nám kreslil obrázek akademický grafik Michal Bednář. Z jeho práce jsme nadšeni, bohužel je velmi vytížen, takže příště asi zkusíme něco sami. Nějaká koláž nebo práce s fotografií na témata, která jsou nám blízká by byla určitě zajímavá.

Můžete napsat souřadnice míst v Píseckých horách k jednotlivým písničkám?
V bookletu kazety souřadnice jsou, na příští budou určitě také. Ale pro potřeby rozhovoru dokládáme i zde:

Megelnyk (49.2945061N, 14.2244422E)
Vlčí Jámy (49.3163567N, 14.1852261E)
Zčernalý Dům (49.3141153N, 14.2074925E)
Horečka Havírek (49.2874108N, 14.1960661E)
Matka (49.2732794N, 14.2589667E)

Jak těžké je Vás pozvat na koncert?
Jednoduché. Napsat na mail nebo fcb a budeme se snažit, rádi hrajeme kdekoli, obzvláště na undergroundovějších akcích na neobvyklých místech.

Myslím, že pro představení rozhovor splnil svůj účel! Ať se Vám daří, napadají Vás samé dobré podlazené riffy a někdy někde naviděnou! Máte prostor na cokoliv, na co jsem se zapomněl zeptat...
Děkujeme za rozhovor, přejeme Samuelovi vše dobré!
Kult Mehelnické vrchoviny.

megelnyk.bc.com 

Skladba: Zčernalý Dům
Album: Proklaté p​ř​í​b​ě​hy z P​í​seck​ý​ch hor

ZČERNALÝ DŮM

Klečí před spáleništěm,
v očích popel a prach.
Trpí, duše se svírá,
v srdci krvavý šrám.
Soumrak přinesl krutost,
oheň, bolest a strach.
Zhasla poslední víra v lidskost,
zbyl jenom zmar.
Tak proč? Otce mučili, matku věšeli?
Tak proč? Bratra topili, tak proč? Jí znásilnili?
Tak proč, Landsknechti!
Skončí sama svůj život,
vodou ukončí žal.
Skončí sama svůj život,
vodou, tam u těch skal.
Do vody, do vody, do černý rašeliny!!

LANDMINE SPRING + SELENE + BARE ESCAPE

Mordloch - s/t

12"LP (Phobia Records)

Mordloch je kapela z kolínska a v její sestavě najdeš členy Afterlife, Propaganda, Sněť a určitě mnoha dalších kapel. Album bez názvu je debutní nahrávkou, která vyšla v roce 2022 na mnoha formátech - elektronicky, CD na polském labelu Behind The Mountain, MC u Filth Junkies / Noxious Records a vinylová verze na Phobia Records. Začátkem letošního roku vyšel opět u Phobia Records re-press na fialovém vinylu. 

Google odpoví na spoustu otázek, zajímavé je i to, co mi našel o slovu Mordloch - útržkovitě, nejdůležitější části: "Nedaleko města Štětí se nachází pískovcová jeskyně zvaná Mordloch, jejíž jméno by se dalo volně přeložit jako "vražedná díra". O jeskyni se vypráví pověst, že v ní za třicetileté války žila strašná banda vrahů, kteřá přepadali pocestné a kupce na nedaleké kupecké stezce. Obyvatelé okolních obcí se Mordlochu zdaleka vyhýbali. Později se toto místo stalo obydlím jakéhosi poustevníka, který zde také zemřel a byl zahrabán v rohu jeskyně. V 19. století zde měly být vedle něho vykopány ještě další lidské kostry." Nejspíš se tedy jedná o ideální slovo, které je lokálně vhodné vybrat jako název pro špinavou death stench metalovou kapelu.

U nahrávky není nic navíc, žádné experimenty a to se mi líbí. Mordloch jsou zcela oddaní svému stylu! Jde se k věci a postupuje se přímočaře, jednoznačně, intenzivně a naléhavě. Samozřejmě s pořádnou dávkou špíny, snad lze říct i punkové, ikdyž debutní nahrávka Mordloch se drží spíš metalových schémat. Nechtěl bych sklouznout k hodnocení stylů, ten je myslím jasně vymezený, já jen říkám, jo hraje to skvěle! Hodně mi nahrávka baví, nejsem metalista, ale spojení intenzity, špíny a death stench metalové pomalosti je kombinace, která funguje! 

Šachta, Červi lidskosti, Oceán krve, Vše živé, Pouta zlosti, Z trosek měst a Do rakví - to jsou skladby na debutu. Musím říct, že obal téhle desky mi z nějakého důvodu přitahuje magickou silou a vlastně ani nevím proč. Od prvního pohledu mě láká! Yacopsae mají na obalu desky Fuck Punk Rock... This Is Turbo Speed Violence!! samolepku - Garantiert - Crust - Frei. Pokud by měli podobnou Mordloch, mohlo by na ní být něco ve stylu - hardcore - punk Frei. Muzika Mordloch je temná, plíživě valivá a zemitá. Převalující se riffy, nahalovaný řev, šlapavé death metalové smyčky a snad až emotivní pomalé riffy (Vše živé). Motiv temnoty se prolíná celou deskou a v každé skladbě je pojatý z jiného úhlu pohledu. Podobně jako obal, ale i sama hudba Mordloch vtahuje do děje, který se s tóny odehrává. Nějakým magickým způsobem! Nejsem metalista, líbí se mi atmosféra nahrávky, má svůj řád a styl - je sama sebou. Intenzivní, temná a pomale se zrychlující. Před lety jsem si podobným stylem zamiloval portlandskou kapelu Leech a Mordloch mají zase jinou, ale podobně lákavou atmosféru.

Skvělá nahrávka! (S)

phobiarecords.net 
desku seženeš zde 
Rozhovor s Mordloch/ 

Desku věnoval - Phobia Records, díky!