pondělí 17. prosince 2018

DAD BRAINS / RAMOMS - MERRYXMAS

Vánoční, i předvánoční čas, to jsou zaručeně zvláštní období. Pohledy se budou zcela určitě člověk od člověka lišit. Jedna část je bude oddaně milovat, další bezmezně nenávidět a ostatním to bude třeba jedno. Děti se těší, dospělí nestíhají. Zima někdy je, pak zase není. Shodneme se na nejspíš tom, že nejvíce se těší děti, něco dostanou a já to beru tak, že je to hlavně jejich čas :). Osobně jsem ale spíš na strašně těch co Vánoce rádi nemají, ale protože máme děti, tak se to snažím směřovat pozitivně a vlastně vidím, že děti si to těšení zkazit nedají. Takže přeskakuji většinu nesmyslů, a snažím užít posledních pár dní roku, dá se říct „v klidu“. Letošní konec roku přinesl i zajímavý singl, který je kompletně vánočně laděný. Sešli se na dvě kapely, které se mi líbí již proto, že zmínění členové jsou rodiče. Ano, je to tak jednoduché :). Taťkové DAD BRAINS a na straně druhé mamky RAMOMS. V životě se dají dělat různé věci, ale udělat taťkovskou a mamkovskou kapelu, to je prostě krásnej nápad! Singl vychází v barvě vánočního stromečku na Pirates Press Records. Vydané s vtipem, nadsázkou a energií!

RAMOMS. Čtveřice punkrockových maminek a jejich debutní zářez do vinylu. Jaké kapele jsou tributem, asi rozvádět myslím nemusím. Poznala to i má dcera, bylo by to zbytečné se rozepisovat:). První pecka je předělávka „Chinese Rock“, jen s novým textem a názvem „Lego blocks“. Písnička se dá se brát jako kvíz, jestli by jsi poznal originál. No ten ale znáš, tak zkus vymyslet z jaké je desky? :) Druhá je cover verze vánoční Ramones klasiky „Merry Christmas“. Oboje parádní. Bohužel dvě pecky singlu utečou strašně rychle …

Čtveřice hardcore punkových taťků z Californie, kteří se pojmenovali Dad Brains. Upoutali mě již svým debutním singlem a tady pokračují v laťce nastavené hodně vysoko (alespoň mě jejich produkce hodně baví). Ultra rychlý melodický old school hardcore, který mi nechá zavzpomínat na kapely jako Ensign, Vision … kdo by řekl, že jsem tyhle party jeden čas hodně poslouchal. Dad Brains to hraje skvěle, mají super vtipné texty i přístup a jejich podání propojuje melodický hardcore punk s energickým „circle pit old schoolem“. Na splitu mají dvě pecky „It’s Christmas Time“ a „Grinch“. Obě jsou skvělý … více k poslechu najdeš na jejich profilu dadbrains.bc.com . Dad Brains parádně pracují se změnou rychlostí … jízda!

Master obou stran singlu dělal Dan / Mammoth Sound. Hraje parádně. Takže pozor, vánoce se blíží, hlavně klid a nohy v teple …

Merry Christmas, I don't want to fight tonight
Merry Christmas, I don't want to fight tonight

(S)

piratespressrecords.com

Monster Squad – Depression

12“LP (Pirates Press Records)

Monster Squad (Vacaville, California) přicházejí po desetileté odmlce s novým albem pojmenovaným Depression, které vychází pod hlavičkou Pirates Press Records (za spolupráce s českým labelem Voltage Records). Kapelu jsem měl zařazenou ve škatulce street punk a s jejich muzikou jsem se míjel. Se zvědavostí podkládám vinyl na gramofon, a po krátkém intru se rozjíždí hodně energický mix street punku s hardcore punkem (poměry namixování bych vynechal). Prostě rychlá, ale melodická muzika, se silným tahem na branku. Na desce je deset pecek, které to ženou jako o život. Zahrané jsou na „plný hřebík“ a energie z nich jen tryská. Na desce snad není slabé místo.
Podle informací v insertu bylo album nahrané živě na pásky. Nevím, jestli to mělo vliv na výsledek, ale Depression má skvělý zvuk! Každý z nástrojů zní jak má, všechno maká pěkně pohromadě, ale přesto na sebe jednotlivé nástroje během poslechu upozorní. Písničky jsou dobře napsaný a pěkně na sebe navazují. Propojeny jsou přirozenou energií. Většinu času přímočaré pecky, občas zlehka nějakým způsobem stylově odbočí, ať už sólem, změnou nálady nebo tempa. Depression je ale rychlá melodická deska, takže čekej jízdu od začátku do konce. Nálady, melancholie. Hodně se mi i líbí, jak se s nimi pracuje a jak obratně jsou propojeny. Ano, vzpomněl jsem si na svojí oblíbenou melancholickou linku z desky Good Riddance A Comprehensive Guide To Moderne Rebellion. Všechny skladby na Depression jsou osobitý, těžko bych nějakou vyzdvihoval. Přesto mi to nedá nezmínit Lion´s Blood. Skvělej song, kdy mi v jedné jeho části podvědomě naskočí vzpomínka na Lawnmower Deth - Billy. Opět naprosto parádní melancholický odér. Jo, baštím jim ten zakódovanej melancholický nádech. Dalším nástrojem je i perfektní chraplavý zpěv. Desku osvěžují kytarová sóla. Prostor dostanou poměrně často, a objeví se i thrashový riff (Internal War). Ani jedno zmíněné nějak extra nemusím, ale tady to vše zapadá a zní to dobře. Plusem je, že deska zůstává, i přes všechny „zpestření“, hlavně přímočarou, jednoduchou a čitelnou. Občas trochu poleví, ale je to jen prostor pro nadechnutí, po chvilce zase rychle kupředu. Během poslechu jsem si vzpomněl i na punkové Iron Maiden - The Threats (ber to s nadsázkou, ok?)
Depression působí otevřeně a upřímně. Hlavně díky textům, které jsou hodně osobní a syrové. Zabývají se z velké části závislostmi, drogami, politikou a osobním životním bojem. V desce je vložené i osobní povídání zpěváka Phila o jeho problémech. Osobní bolest a konfrontace vnitřní bolest vs. vnitřní boj vyznívá i v písničce Lion´s Blood - Nikdy! Nikdy se nevzdávej! / Nikdy! Nikdy se nevzdávej!
Jak je u Pirates Press zvykem, vinyl vychází se skvělým obalem, barevnou deskou, kupónem pro bezplatné stažení alba v mp3. Vnější obal je parádní, kreslil ho zpěvák Phil, který i tattuje. Na stylu je to hodně znát. Motiv je hodně dobrej. Zadní strana je od Winstona Smitha, který je propojený s Dead Kennedys. Po zhlédnutí stránek Monster Squad potěší i svojí empatií (třeba letákem trans rights are human rights, atd.), ale tohle je svým způsobem jasný již podle osobního povídání zpěváka Phila a insertu, kde je kontakt na organizaci You are not alone …, což je společnost pro prevenci před sebevraždami u dospívajících. Super album! (S)
piratespressrecords.com
monstersquad.bc.com
upoutávka

středa 14. listopadu 2018

NEEDFUL THINGS – Deception

12“LP (Psychocontrol records)

Upozornění pro čtenáře, začátek mého psaní přímo nesouvisí s recenzí!

Každý den si říkám, musím se odnaučit všechno, co jsem se v životě naučil. Beru to jako svůj dlouhodobý plán. Zbavit se vazby na movité věci, předsudků, a hranic ve své hlavě. To je můj plán. Pokud bych k tomu potřeboval mantru, hudebně bych zvolil ambient, noise-ambient nebo něco hrubého. Něco co naruší strukturu, a posune do jiných dimenzí. Nebude čas přemýšlet o šedi běžných dní, zbyde jen prostor na holé fungování. Vibrace udržující můj zorný úhel, a já budu ve střehu. Vytěsním všechny blbosti z mé palice ven. Poběžím životem jako Emil Zátopek a hlavu budu mít čistou jako Dave Lister. Píp. Kámo, vstávej, budík mi dává virtuální facku.

Realita je realita. Plány jsou plány. Když potřebuju nakopnout cestou do práce, v práci, kdykoliv jindy ... mačkám play a žene mě to vpřed. Budu se snažit napsat o nové desce grindcore kapely Needful Things, protože jejich novinka mi poslední dobou hraje velice často. Jsou mojí meditační hudbou pro náročného posluchače. Ikdyž se nemohu označit za skalního grindcore maniaka, mám některé kapely s touhle nálepkou z rád – moc rád! Nebudu psát seznam, asi by nebyl úplný, a na něco bych zapomněl. Přesto bych zmínil CYNESS, WOJCZECH, ENTRAILS MASSACRE, Controlled Existence, a samozřejmě nesmím zapomenout na Needful Things z Pardubic (snad ta lokalizace stále platí …). Poprvé jsem je viděl v roce 2004 na koncertě v Hořovicích, společně se švédskými SEWN SHUT. Oči jsem měl tehdy jen pro bubeníka Sewen Shut - Rodriga, protože jsem poslouchal hodně Satanic Surfers. Přesto, lekci mi tehdy dali hlavně Needful Things a v hlavě mi zanechali nesmazatelnou stopu. Neznal jsem je. Nastoupili, narvali to do posluchačů silou uragánu a ten dojem z nich mám dodnes. Venku mají čerstvě novou desku, která vyšla za spolupráce Psychocontrol Records, Give Praise Records a Rodel Records. Nebudu se o ní psát nějak velkohubě, jako že znázorňuje všechno, co si představím pod označením grindcore a tak! Sedím z ní prostě na prdeli, je to jednoduchý! Tahle deska je pro mě GRIND CORE, se vším, co k tomu patří a pokud kapela, netočí po tolika letech fungování takhle drsný materiál, je to prostě skvělý! Nemusí se psát žádný dlouhý slohový cvičení, stačí napsat kouzelné spojení – Deception = GRIND CORE! Vystihne to všechno, co je o ní potřeba napsat.

Mám rád ten „buldozer efekt“, chytne mě a cloumá se mnou silou uragánu. Nežijeme v ideálním světě, grindcore je ale jedním z jeho reálných obrazů. Odráží špínu světa a transformuje ji v hrubý zvuk. Čistí myšlenky a je ostrý jako břitva. Kapely si vybírám sám. Stejně jako jsem ocenil nálepku „Garantiert Crust Frei“ na jednom vinylu Yacopsae, baštím hlavně grindcore bez metalových přísad … jen hrubej, špinavej zvuk … tím nesoudím, tak to prostě mám.

Nová deska NEEDFUL THINGS je v pořadí jejich třetím albem a dostala název Deception. Vyšla letos v létě k příležitosti svátku všech grindcore maniaků, rozuměj Obscene Extreme festivalu. NEEDFUL THINGS mají venku i množství splitů a absolvovali turné v různých cizokrajných krajinách a fungují cca 23 let (??? snad se nepletu). Na jejich zvuku se mi líbí jedna věc – jsou stále grindcore tornádem. Žádný velký změny stylů, žádný ego, jen grindcore. Nemilosrdný, které zraje jako víno, hlavně zvukem. Jsou skvěle sehraný orchestr, který si posluchače podává z jedné pracky do druhé, bez jakéhokoliv náznaku senility nebo snahy zalíbit se. Kompozice jsou složitý, přesto tak srozumitelný! Říkám si, ty jo, jak si tohle ti borci mohou zapamatovat? Chaos je řízený rafinovaně a je slyšet, že grindcore jednotlivý členové pravidelně trénují. Odzbrojují svojí precizností. Deception má skvělou režii, jestli bych to takhle mohl napsat, kromě totálních válců dostaneme i jisté zpomalení, prostor pro rozhlédnutí. Neboj na desce je 15 pecek, průměrná stopáž je něco kolem necelé 1,5 minuty, takže Ti může být jasný, že ani tornádo nedá moc prostoru připravit se na útěk. Album přináší jedinou delší skladbu - „Without Emotions“. Její stopáž je 3:22, pomalejší rozjezd, který obsahuje elektronické intro. Protože moje deska neměla insert, mohu se jen domnívat, že se o něj postaral „noise distrortion“ majstr Žrout v jeho počítačové domácí laboratoři. Jeho elektronický cítění jsme myslím mohli potkat i na předchozích deskách. Delší pecka a je skvělá tím, že nabídne větší plochu a je vidět že NEEDFUL THINGS si poradí i s delší kompozicí. Zpěv je parádní řemeslo, které zdatně maká s ostatními nástroji. Skvělý frázování! Často se mi části textů zjevují v mysli, dlouho po poslechu … Silence Is a key zcela určitě! Celá deska je naprostej uragán a já žasnu stejně, jako když vidím Vittorio Brumottiho jezdit na silničním kole. Grafika desky je hrubá, stejně jako její tóny. Zpracování bravurní, ruka tvůrce vymakaná a stylová. Obraz apokalypsy, kde všechno teprve začíná.

Pokud chceš slyšet kvalitní grindcore, s NEEDFUL THINGS nemůžeš šáhnout vedle. Při poslechu dostaneš lekci, jak má tenhle styl znít. Pánové velká poklona, skvělá deska! Bravurně zuřivá, tohle je grindcore po kterém vždycky rád šáhnu. GRIND GRIND GRIND. (S)

needfulthings.bandcamp.com

Desku seženeš u psychocontrol.com.

PS: živě můžeš NEEDFUL THINGS v nejbližší době vidět na společném pražském koncertě s PRETTY LITTLE FLOWER (USA) a KAOSQUAD na 007.

pondělí 5. listopadu 2018

Territories – s/t


12”LP (Pirates Press Records)
Jednou z mnoha novinek na Pirates Press Records je debutní velká deska skupiny Territories. Název kapely mi nic neříkal, ale mám rád novinky! Upoutal mně již povedený obal, s motivem polorozpadlého domu. Motiv, který sám o sobě vzbuzuje jistou zvědavost, takže pojďme na to. Kapela Territories je z Kanady (Calgary) a vznikla na troskách punk / oi party Knucklehead. Na netu jsem se dočetl, že došli do bodu, kdy chtěli změnit svůj styl, tak se někteří členové rozhodli pokračovat dál pod novým názvem Territories. Nechávají za sebou přímočařejší zvuk Knucklehead, a přiklánějí se tradičnímu zvuku, jak v pojetí amerického country, tak melodického punk rocku. Obě dvě polohy zvládají Territories perfektně a svým stylem je propojují. Country ber s nadsázkou, prostě čekej hlavně silné melodie, parádně znějící kytary a refrény.

Nemohu se přestat dívat na obal desky, na starý dům. Podvědomě přemýšlím, jaké byli osudy lidí, kteří v něm žili, a kam se dostali jejich životy. Jsou to jen myšlenky, emocionální očekávání, a vím, že odpovědi na vyřčené otázky nedostanu. Při přemýšlení jsem se stihl podíval i na několik Territories videí, takže se mi celkem rychle rýsují obrysy jejich debutu. Představ si kapely jako jsou The Bouncing Souls, Stiff Little Fingers, Dead To Me, The Menzingers, The Downtown Struts, The Ratchets, přidej k tomu špetku Bruce Springsteena. Charismatický punk rock, to by asi byla nálepka, kterou bych nalepil na jejich desku. Hodně mi připomínají poslední desku Social Distrortion „Hard Times And Nursery Rhymes“. Podobně jako S.D. sázejí na skvělé riffy, sílu kytarových melodií, zpěv a texty. Tohle je melodickej punk rock, kterej má množství příměsí a zároveň je přirozenej. Hodně se mi před lety líbila kapela The Downtown Struts a když si poslechnu písničku "There And Gone" od Territories, jako bych je v tom slyšel. Skvělý!

Použil jsem přirovnání k desce Hard Times And Nursery Rhymes. Tahle deska se nejspíš nelíbí každému, osobně o ní mohu říct, že jsem se do ní proposlouchal a začala mně bavit. Rád se k ní vracím. Territories mně se svým debutem baví a nálada jejich s/t desky je dle mého hodně podobná. Nějaký pátek vinyl protáčím a ikdyž mám s melodickou muzikou někdy trochu problém, že se mi rychle oposlouchá, u Territories se to nestalo. Některé písničky jsem začal velice brzo pobrukouvat. Znějí přirozeně a líbí se mi, že jejich tóny mně povzbuzují potřebnou dávku optimismu. Spojení S.D. a Territories žádné není. Territories hrají hodně podobný styl a prostě z nich cítím podobnou náladu. Howgh.

Deska má moc pěknej jednoduchej obal, kde není nic navíc. Celý album to podtrhuje. Territories texty jsou osobní pohledy, ale i částečně politický. Nedá mi opět nevyzvednou optimistický odér, který na mně z jejich tvorby dýchne. Osobně mám pár “životních písniček”, který v určitých těžkých okamžicích, potěší a povzbudí k dalšímu běhu. Myslím si, že Territories mají dar takové písničky psát. Závěr? Líbí se mi, jak Pirates Press své kapely propagují a dělají pro to celkem hodně. Territories je nové jméno, které asi i přináší novou energii. Nějaká přivnání jsem použil, pokud na to slyšíš, dej jim šanci. (S)

Celé album je k poslechu na territoriescalgary.bc.com a seženeš u piratespressrecords.com.
piratespressrecords.com

čtvrtek 4. října 2018

DeeCracks - Sonic Delusions



12“LP gatefold (Pirates Press Records)


„Dee“ … Myslím si, že již tohle o mnohém napoví. Když jsem si vzal do ruky desku DeeCracks, hned mi to spojení cvrnklo o nos. Abych se patřičně navnadil, omrknul jsem na netu různá videa, a bylo mi jasné, že „Dee“ má svůj opodstatněný význam. DeeCracks jsou z Rakouska, Vídně. Podle videí bych čekal spíš Ameriku, ale žijeme ve světě globálním. „Mysli globálně, moshuj lokálně“, tak kdysi pravil svatý otec z Gride. Punkový trojlístek DeeCracks funguje 15 let a já hlásím první setkání. Novinka DeeCracks se jmenuje Sonic Delusion a vychází na Pirates Press Records. Po bližším prozkoumání zjišťuji, že kapela má na svém kontě poměrně hodně nahrávek. Stručná upoutávka zní, pokud máte rádi rychlý melodický "ramones" punk rock, power pop a tyhle věci, tak berte informaci o DeeCracks jako tip.


3-2-1 … jdeme na to … Tomuhle trojlístku z Vídně to perfektně šlape! Aktuální deska Sonic Delusion je v pořadí čtvrtým albem a Pirates Press Records ji opět kvalitou svých vydání vyzdvihují. Jak je u tohoto labelu zvykem, vinyl vyšel v perfektně udělaném obalu, několika barevných variacích a s kupónem pro bezplatný download alba v mp3. CD verze je pod taktovkou japonského labelu Dumb! Records a jeho popiska "Ramones style punk label located in Hiroshima" nejspíš mluví za vše. Jako video ochutnávku můžeš použít video ke skladbě Standing On My Head.


O co půjde? Dostávám se opět k „Dee“, a nejspíš nemusím moc moc rozebírat, na jakou kapelu to odkazuje. Rychlost vítězí, DeeCracks hrají rychle, ale taky hodně melodicky. Celá deska má svoji rychlost, je energická, v tomhle duchu se nese. Při poslechu není prostor pro smutek, a opět si uvědomuju, že život je taky zábava. Mé pocity perfektně vystihuje klip ke starší písničce Beach 90 . V kapele jsou tři nepřehlédnutelné postavy a nejvíce pozornosti na sebe strhává bubeník. No uznejte, knírek nosí jen skuteční elegáni a navíc tenhle borec vypadá jako mladší brácha Hulka Hogana. Hudebně nebudu přirovnávat, ale když pokud si vybavíš jména Ramones, Mens Jeans, Descedents, No Fun At All, Pennywise … promixuješ je dohromady, dostaneš celkem ucelený obrázek, jak to asi zní. Sonic Delusions obsahuje patnáct pecek a je cítit, že borce fakt baví hrát. Energie z desky jen tryská. K šachům bych poslech asi nedoporučoval, ale ke skejtu nebo běhání se to může jevit jako ideální kulisa. Poslední písnička, bonus, Do Anything You Wanna Do je předělávka od Eddie And The Hot Rods. Perfektní skladba, kzterá vrací v čase do roku 1977. Má samozřejmě trochu odlišnou náladu, než většina písniček na desce, ale je prima! Má trochu blíž k akustickému odéru Dead to Me, ale to zpěvák zvládá taky. Více informací najdeš na piratespressrecords.com, kde desku i seženeš. (S)


piratespressrecords.com

čtvrtek 13. září 2018

THE BAR STOOL PREACHERS – Trilogy

3x7“EP (Pirates Press records)
THE BAR STOOL PREACHERS jsou poměrně novou kapelou z anglického města Brighton. Hrají od roku 2014 a jejich pohled na punk rock kombinuje hned několik jeho tváří. Kombinují ska, punk rock, a jelikož je to kapela současná, znějí poměrně moderně. Hrají s lehkostí a je cítit, že ikdyž zpívají o věcech vážných, jde z velké části také o zábavu. Z toho pramení můj druhý dojem, jejich tóny jsou svěží - jsou mladí a neklidní, a tu energii je z nich tak nějak cítit. Karty jsou vždycky nějak rozdané, o THE BAR STOOL PREACHERS by šlo napsat, že je to kapela syna „xxx“. Psát to ale nebudu, zdatní hledači si informaci dohledají sami. Ber to jako kvíz. Vždycky je ale fajn vidět, že pochodeň se předává z generace na generaci, a snad se propojuje i svět aktuální, s odkazem „svých otců“.
Nejsem člověk, který by měl po stylu THE BAR STOOL PREACHERS hlad. Poslechl jsem si „Trilogy“ EP´s, podíval se na nějaká videa a hned mi bylo více než jasné, že tihle hoši mají talent. Je to kapela, o které se dá říct, že jim to prostě hraje. Alfou a omegou je, že jejich tóny se nesou s „lehkostí“. Jejich muzika je chytlavá, a cítím v tom i kus srdce. Vnímám je jako kapelu, která bude možná jednou „velká“ a která přináší positivní vibrace (snad i a myšlenky). THE BAR STOOL PREACHERS jsou myslím ideálním soundtrackem, když chceš vypnout. Nálepka „ska punk“, by ale v tom případě pro Tebe neměla být nadávkou :). Muzika THE BAR STOOL PREACHERS je osobitá i zábavná. Uslyšíš melodický punk (ska) rock mix a „ska“ je zde servírováno ve větším než malém množství. Nepřeslechnutelný je odkaz The Clash, slyším to lepší z Rancid, The Interrupters, Joe Strummera and The Mescaleros … a zároveň melodickou linku kapel, která mně tak bavila u Downtown Struts. Nevím, jestli je to prací Pirates Press, ale dá se říct, že u všech kapel z toho labelu, slyším v jejich hudbě jakousi positivní hudební linku, která jako by je propojovala. Ano, líbí se mi to. Je to snad i jeden z důvodů proč si dokážu pustit „oi“ kapelu, která vyšla na Pirates Press:). S THE BAR STOOL PREACHERS to zcela nesouvisí, ale pokud tam dosadím slovo „ska“, je to možná podobné. Zažité styly prostě dostávají nový rozměr, hlavně díky novým lidem, a tak to beru ve spojení „ska“ vs THE BAR STOOL PREACHERS.
„Trilogy“ je balíčkem tří singlů, speciální tour edice 2018. Celkem čest pecek „Grazie Governo / High Horse“, „Warchief / Dltdhyotwo“ a „Choose My Friends / Raced Through Berlin“. Mají jednoduché obaly, vyšly na barevných vinylech a všechny jsou předzvěstí nové desky "Grazie Governo”, která vychází letošní podzim. Písničky vyšly i na samostatných flexi EP´s, které přidávají Pirates Press do objednávek. Určitě stojí za zmínku, že v písničce „Choose My Friends“ hostuje Aim, zpěvačka The Interrupters. Hudební směr jsem nastínil v úvodu, obrázek se rýsuje myslím tak nějak samovolně. V pátek večer svět stejně nikdo nezmění, a tahle kapela může být pro pár lidí ideální hudební kulisou … (S)
piratespressrecords.com
thebarstoolpreachers.com
Promo kanál Pirates Press je zde.

The Junk Food – Rather Go

7“EP (No Front Teeth Records)
Jsou to již dva roky, co se jako blesk z čistého nebe objevila kapela s názvem THE JUNK FOOD a zaujali mě již debutním singlem, který si vydali ve vlastní režii. Ikdyž se EP jmenovalo „We Don’t Have a Hit“, myslím si, že minimálně jeden hit se tam našel. Čas nezastavíš a kluci vypouštějí svůj druhý singl pojmenovaný „RATHER GO“.
Začnu opět oklikou. Životní cesty každého jsou složeny z drobností, jejich prolínání a mnohdy náhodných setkávání. Je to již pár let, co jsem narazil na labely Rock Star a P.Trash Records (R.I.P.) z Německa. Díky nim jsem poznal několik prima kapel a jednou z nich byla i anglická skupina Miscalculations. Dobrá kapela, ke které se vracím poměrně často, hlavně díky jejich písničce „Severing The Spine Of Confidence“. Pokaždé když nemám dobrou náladu, mi tahle pecka naprosto zvedne náladu. Funguje to již několik let a mám je prostě hodně oblíbené. Právě oni byli impulzem k dalšímu hledání a narazil jsem na kapely jako Brandy Row, The Gaggers, The CRY! … Pomyslný kruh se tím ale neuzavírá, přesto – Marco (Miscalculations, The Gaggers) vede v Londýně svůj D.I.Y. punk rockový label No Front Teeth Records. Vyšlo zde mraky zajímavých kapel, převážně ze škatulky „garage, power pop, new-wave“. Většina z kapel je poměrně „neviditelných“, underground v undergroudu, přesto skvělých! Ano, hodně stylově podobných skupin vycházelo i na duševně spřízněném labelu P.Trash Records. S No Front Teeth Records se můžeš seznámit v následujícím rozhovoru a já neomylně směřuji k informaci, že nový singl THE JUNK FOOD vyšel nedávno právě na tomhle prima labelu. Osobně si myslím, že to je naprosto super, protože jak THE JUNK FOOD, tak label a kapely majitele labelu Marca, jsou si v mnohém hodně podobné, jedou na podobných vlnách. Možná i díky tomu si THE JUNK FOOD mohli zahrát na letošním Rebellion festivalu v britském Blackpoolu.
Na singlu jsou čtyři pecky, takže poctivá stopáž singlu je zaručena. Natáčení probíhalo během února u Honzy Bláhy v pražském Total Record studiu a producentsky kapele vypomáhal Brian W. Evans (Moonshine Howlers, Just Wär). Obal udělal Marco (No Front Teeth Records ). EP vyšlo ve dvou různých provedeních, klasické EP a limitovaná edice tzv. "pizza krabice" v nákladu 30ks. Jedno z THE JUNK FOOD hesel zní „Cheap, fast and easy!“ a o mnohém snad i vypovídá. Já z nich cítím nadšení pro hraní (pro styl, který co hrají) a je to poznat i v jejich písničkách. TY mají svojí náladu, švih a lehkost. V hudebce se něco takové myslím nemůžeš naučit:). Na svém profilu thejunkfood.bandcamp.com nabízejí k ochutnání písničku "So High, So Deep". Další tři písničky na pilotní skladbu plynule navazují. Stylově jsou podobné, ikdyž každá rozkvétá svým vlastním květem, a jejich vůně vyvolávají různé nálady. Plynule navazují na svůj debut We Don’t Have a Hit a celý to do sebe tak nějak zapadá. Stylově vyladění jsou myslím od svého prvního koncertu a podle písniček mají kluci i jasno v přístupu k tvoření. Nedochází na žádné velké experimenty, ale ani na zklamání. Svůj styl zase kousek posouvají, přesto zůstávají věrní cestě, na kterou se vydali. Druhý singl mě opět baví a já se stále těším na živé vystoupení, které se mi zatím nepovedlo vidět. Další singl zase za rok? (S)
PS: Pokud by Tě zajímalo, co mají The Junk Food před sebou, tak v září zahrají s kapelou Foxy, složenou z bývalých členů Social Distortion, The Damned nebo English Dogs i na pražském koncertě The Bar Stool Preachers, kapely syna zpěváka Cock Sparrer.
11.9. Kolín, Bar Pod Hodinama + FOXY (USA) FB akce
14.9. Praha, 007 + The Bar Stool Preachers (UK) FB akce
Seznam skladeb:
  1. So High, So Deep
  2. Just Another Day
  3. Age Of Vampires
  4. Rather Go