úterý, 31. ledna 2012

Rozhovor s Tomášem (UNNA) ...


UNNA je sympatická skupina z Přerova a okolí. V loňském roce jim vyšlo CD, split s Or a jednu jejich písničku můžeme slyšet na vinylové kompilaci „Mladá fronta rychle stárne“. Kytaru a zpěv v UNNA obstarává chlapík jménem Tomáš - před sebou máte rozhovor právě s ním. Proběhl emailem - otázky posílal Samuel a rychle odpovídal Tomáš. Rozhovor jsem umístil na http://www.czechcore.cz .

úterý, 24. ledna 2012

Ucházím - Marnostroj


LP (Papagájův Hlasatel Records)

Jednou z horkých novinek na Papagájův Hlasatel Records je nové album Ucházím (Jižní Čechy, Prachatice) s názvem „Marnostroj“. Dobrou zprávou pro vinyl příznivce zajisté je, že nahrávka Ucházím konečně vychází i na vinylovém formátu. Jestli jsem o poslední nahrávce Ucházím (splitu BLACK SPIRIT ROSE „Split kontrakultura“) napsal, že se jedná o jejich nejtvrdší materiál – pletl jsem se a „Marnostroj“ je toho důkazem. Kapela je opět o kousek tvrdší a navíc, i na nové nahrávce, jsou Ucházím věrni své oblibě kombinovat hrubý punk s undergroundem a dalšími styly. Máš to na nich rád? Já jsem na straně příznivců, přesto je nejspíš patrné, že jejich neuchopitelnost dělí posluchače minimálně na dva tábory.

„… a pak začal hrát Paaya One ve zkušebně ten klouzavej riff, kterej zakončuje první stranu Marnostroje. Zmkli jsme a téměř bez dechu naslouchali, když skončil, bylo chvíli ticho, do kterého někdo z nás šeptem zařval “Nádhera! To se nemůže nikomu líbit!““
Citace z bookletu „Marnostroje“ vše uvádí na pravou míru. Obrysy desky mohli ochutnat čtenáři zinu Hlasatel, který vyšel koncem loňského roku (album bylo na lisovaném CD přílohou k tomuto zinu a navíc právě zde s nimi vyšel obsáhlý rozhovor). Předzvěst nelhala a nová nahrávka, vyšla letos „oficiálně“ na CD/LP, i se slibovanou literární přílohou. „Marnostroj“ je skvělé album a pokud máte rádi komplikovaný Ucházím styl z předchozích nahrávek, bude rozhodně spokojeni. Hudebně jsou Ucházím na nové desce, jak bych to řekl – stejně rafinovaní, přesto hrají s větším „tahem na branku“. Koktail je opět namíchaný ze spousty různých stylů, jejich odnoží a texty odráží většinou tíživé stránky lidského bytí. Upřímně řeknu, že z textů Ucházím mám mražení v zádech. Místy si přijdu, jako by odrážely i některé těžké chvíle mého života. „Marnostroj“ má spád a vtahuje do děje, ať chci nebo nechci.

„Hele, dělám co mně baví, to co miluju, a jenom proto, že to neumím, se na to v žádným případě nevyseru.“ (Jeden z umělců směrem k mistru zvuku, jda přetočit svůj prve nepřesvědčivě nahraný part.
Mražení v zádech - v dobrém smyslu slova. Silný zvuk a riffy které nenechávají v klidu. Slova, která bodají na struny v každém z nás. Reálná uvěřitelnost, problémy šedých dní – hudební příběhy - tohle nejsou smyšlené životy, ale odraz těch reálných. Zaznamenaná trápení. V textech i hudbě je jasně patrný „život na hraně“, stísněné pocity, smutek, láska i nenávist a samozřejmě i snaha bojovat. Hudebně hrubý punk hardcore se spoustu změn, vlivů, ingrediencí. Ano jak možná správně cítíš, výsledný mix je komplikovaný a musíš být hodně ve střehu, abys to množství textů, nápadů, rifů vstřebal – až se divím, jak mně to baví a jak to funguje dohromady. Nápadů je u Ucházím opravdu spousta - co mnohé kapely použijí na několik desek, oni využijí v pár skladbách. Velice barvitý mix, kterému vévodí hrubé střídající se dvojhlasy a místy je okořeněno skvělým výrazným ženským zpěvem.

„Hraješ to blbě …, ale zní to docela dobře“
Ucházím hrají léta. Instrumentální zdatnost je zcela určitě na vysoké úrovni a díky tomu je vzniklý hudební koktail velice výživný, samozřejmě pokud budeš otevřený experimentování. Řekl bych, že veškerá srovnávání budou lichá - Ucházím jsou Ucházím, stejně jako Gride jsou Gride. Originalitě se meze nekladou a přirovnání beztak nevystihnou Ucházím jako celek. Dobrovolně se přiznávají, že v jedné písničce „ukradli“ zpěvovou  linku Fugazi a mezihru od Už jsme doma. Pohybují se někde mezi tím? Těžko říct!

„Za tmy a autě cestou domů: „Dostali jsme na cestu? Nebo i něco navíc? Navíc nic, řekl jsem mu, že když je to tak, tak si vezmem ´jen na cestu´. Hm, to ´tos mu řek´ dobře … a jak že to je? Nepřišlo dost lidí, prodělal balík … … ty kluci co hráli po nás, chtěj prej dvanáct litrů plus cestu. Ty vole, to jsou punkáči jak hovado. To jsou, jen nevím jestli z toho plyne, že nejsme svině nebo že jsme úplně blbí ...“
Kromě hudby obsahuje „Marnostroj“ album literární přílohu. Jmenuje se „Marnostroj ve slovech aneb Vám lidem se to mluví“. Postaral se o ni Paaya One a Bodza (oba dva samozřejmě Ucházím). Jejich vlastními slovy se jedná o dekadentní poezii proloženou prózovitým žvatláním a naopak. Podobně jako v hudbě a textech najdeš i zde několik velice silných momentů. Hledání nechám na každém čtenáři a zmíním jen jeden útržek z poezie „Kampak nám ukradli dětství, do mysli chlapce kdy vložili muže. Už nechci být dospělý, stojí to prachy a člověk se udře.“

„Marnostroj“ zachycuje dnešní dobu a jestli máš rád hrubý autentický hardcore punk, ber to jako tip. Osobně se často cítím, jako bych byl hlavním hrdinou v písničce „Somebody put something in my drink“ (Ramones). Pokud si i Vy potrpíte na rébusy a hledání skrytých souvislostí, určitě jste lehce našli zmíněnou zpěvovou linku a mezihru. Pokud je Vám to málo, můžete si na závěr, sami sobě položit třeba otázku, na kterém albu Ramones a v jaké písničce, štěká pes? . (S)

PS: na vinylu najdeš o 2 písničky navíc!

PS2: aktuální koncerty Ucházím jsou na http://bandzone.cz/uchazim .

Více informací na http://www.phr.cz .
http://www.uchazim.wz.cz/.

pondělí, 9. ledna 2012

Crusades - The Sun is Down and The Night is Riding In


12“LP (Sabotage Records)

Škatulka „power pop“ nabízí aktuálně spoustu skvělých skupin. Špička pomyslného ledovce je lokalizovaná v Kanadě, ale to je již myslím dostatečně známé. Právě ze země javorového listu pocházejí Sonic Avenues, Sedatives, Steve Adamyk Band … atd.. Poslední dvě skupiny spojují jména Dave Williams a Emmanuel Sayer (navíc hraje v Buried Inside) ze Sedatives. Oba dva založili Steve Adamyk Band a nyní je opět společně najdeme v poměrně nové kapele Crusades. Propojeních Crusades na jiné kapely je víc – členy najdeš v SEDATIVES, CREEPS, STEVE ADAMYK BAND, BURIED INSIDE a možná jsem ještě na nějaké zapomněl. Měl jsem rád, a stále mám, emo hardcore kapely z 90. let a o to větší radost mi v dnešní době dělají party jako Steve Adamyk Band, Statues, Sedatives, Sonic Avenue, Crusades … atd.. Crusades zní jako kdyby jsme se vrátili v čase a dávno zapomenuté kapely z Dr. Strange (Sinkhole), Go Kart (Weston) nebo z Lookout Recs., to znovu tlačili přímo na branku. Smíchej Steve Adamyk Band, Statues, Sedatives, Sonic Avenues + přidej záhrobní odér Phantom Limbs + hitovost „ramonů“ + sílu From Ashes Rise a obrázek o Crusades se Ti pozvolna rýsuje. Muzika Crusades kroutí nohy a jejich slova se zařezávají do hlavy stylem spirály.

CRUSADES = satanistickej pop. Co je to za blbost označení „satanistickej pop“? Ber to s nadsázkou - Crusades hrají harmonickou muziku, která je hodně melodická (parádní pop punk), s čistým - zpívaným zpěvem, který se nebojí přiznat melodie a z toho pramení označení „pop“. Přidej k tomu obal, který je čistě v duchu temné magie a texty, které něco říkají, reflektují některé negativní stránky víry a inklinují k temné magii - označení „satanistickej pop“ se rýsuje svévolně. Crusades mají zároveň všechny indicie skvělé mezinárodní DIY hardcorepunk kapely. Každý text je doplněným citátem a mně osobně nejvíc pobavil ten u první pecky „Attic (The Night is Riding In)“ - „Look Upon Me, I´m a Beast“ - Glen Danzig.

The Crusades, bylo to označení pro křížové výpravy, série náboženských válek, požehnané papežem a katolickou církví, s hlavním cílem obnovení křesťanského přístupu na svatá místa v Jeruzalémě a okolí. Tohle psaní jako by navozovalo atmosféru, která by měla panovat v naší mysli, když vezeme LP do ruky. Odvěký boj zla s dobrem? Dogmatismu s přirozeností? Slabosti se statečností? - „Každé náboženství na světě, které ničilo lidi, bylo založené na lásce. „ (Anton Szandor LaVey), to je další citát z desky. - Pěkně udělaný gatefold LP obal, s temně laděnou grafikou a správně otočenými kříži. Po záhrobním chrámovém intru se rozjede harmonický pop punk – melodický přesto s příchutí melancholie a nervozity, která je protkaná celou nahrávkou. Právě ona odlišuje Crusades od Statues, Steve Adamyk Band ... První strana desky je poměrně přímočarý tah na branku, jedna pecka střídá druhou a jsme doslova pod palbou „hitů“. Je to dobrý a hlavně návykový! Ano se nerozkoukáš a přenoska se vypne na konci strany desky. Otočíme a opět temně laděný začátek s chorálovým intrem. První písnička druhé strany je nejtvrdší z desky, s jinak položeným – až „new school“ zpěvem. Super to šlape a jako by to ukazovalo, že Crusades se experimentovat nebojí. B-strana je barvitější, kytarové melodie jsou proložené i občasným sólem – deska prostě pomalu graduje do bodu, kdy máš pocit, že se vznášíš a bolesti pozemského bytí jsou pryč – letíš. Sleduješ mraky a slunce, již nejsi nervózní, cítíš se dobře. Co dál? Desku otočíš a scénář se opakuje.

Super deska, která v mém TOP TEN vyskočila z 0 na 100 velice rychle a tuším, že všichni kteří v dnešních dnech poslouchají melodický punk vědí, že se vyplatí sledovat labely jakými jsou Sabotage Records, P.Trash nebo Taken By Surprise. Kanada vládne! Tím myslím Crusades, protože všechny zmíněné labely jsou z Německa :). (S)

PS: desku si můžeš zdarma stáhnout na blogu Sabotage / Taken By Surprise Records, takže názor si můžeš na Crusades udělat sám.

PS2: Evropský press vyšel v kooperaci Sabotage/Hardware Records.

http://www.sabotagerecords.net
http://twoheartsarebetterthanone.blogspot.com/
http://crusades666.tumblr.com/

čtvrtek, 5. ledna 2012

Schrotz - Cellabrating World Collapse


7“EP (W.I.F.A.G.E.N.A. Records)

Můžeš zoufat, bejt zlej, bojovnej, apatickej, zamilovanej … většinou záleží jen na Tobě, kam Tvé cesty povedou. Pokud budeš nasranej a hledal by jsi vhodnou muziku pro blížící se konec světa, nebo jeho kolaps - hardcore punk Ti může nabídnout bezednou studnici pro hledání. S koncem světa jsem to možná přehnal, ale s kolabováním společnosti se myslím setkáváme každým dnem. Z velké části tyhle problémy subkultura reflektuje a že už ani zdánlivě není všechno v pořádku tuší skoro každý. Originalita není nezbytně nutná poukazuješ na zlo doby a němčouři Schrotz Ti v tomto směru hledání usnadní - svůj singl, tuším debut, pojmenovali „Cellabrating World Collapse“. Vždycky je dobrý nasměrovat, lokalizace Schrotz je Rostock, Mecklenburg-Vorpommern, Německo - bývalý východní blok. Rostock je přístavní město, kde mají „domov“ Wojczech, pohybují se tam Whos My Saviour, žije tam část Idiot Savant i Bad Luck Ride On Wheels …. Žádného člena ze jmenovaných kapel ve Schrotz nenajdeš, přesto „lokální podobnosti“ díky místu původu neunikneš. Zcela určitě je se všemi ostatními spojuje obliba v rychlém, špinavém hardcore punku s notnou dávkou grindu/metalu navíc. „Cellabrating World Collapse“ to by snad mohl být i slogan pro mezinárodní nenávist proti systému, pro beznaděj a prázdnotu. Před pár lety ostatně jeli Schrotz i kratší turné společně s Whos My Savior. Tuším, že nějaké zastávky měli i v Čechách.

Na singlu je šest hardcore punk skladeb hraných v rychlém tempu a se super zvukem. Základ téhle muziky je hardcore punk – patřičně špinavý, zahraný s patřičnou intenzitou a často se zabrousí do různých odnoží crustu, grindu. Na zajímavosti přidává i lehce moderní zvuk, celek šlape a nedá mi to nevzpomenout na SS20 a několikrát zabrousíme do lehce bahenních vod, ve kterých kralují Bad Luck Ride On The Wheels. Nepřeslechnutelnej i silnej metalovej odér – ty pavouci jim po pražcích lítají jako smyslů zbavený. Vlivů můžeš zaslechnout hodně, přesto finální celek je hodně rychlej a špinavej hardcore punk, zahranej se švihem. O zvuk se Piere (SESSION.STUDIO Rostock) a master je z berlínského MEGA WIMP SOUND, kde se dělal zvuk pro spoustu metalových kapel, ale třeba i pro skvělá alba Entrails Massacre „Crucial Strikes With Attitude“ nebo Whos My Saviour „Glasgow Smile“. Na Schrotz singlu se to myslím projevilo a celek zní dost dobře.

Máš rád špinavý hardcore punk s notnou dávkou grindu/metalu? Baví Tě Whos My Saviour, Wojczech, Whos My Saviour, SS20? Vyzkoušel Schrotz. (S)

PS: singl vychází ve velice pěkném provedení, se super obalem, vnitřním potištěným sáčkem a s kupónem pro bezplatné stáhnutí singlu v mp3 podobě z internetu.

http://www.wifagena.com
http://schrotz.wifagena.com

neděle, 1. ledna 2012

2011/2012

Jeden rok končí a další začíná. Koloběh limitovanej jedním životem. Po někom zůstane kyselá vzpomínka, jinej za sebou nechá vydané knížky nebo desky, který ještě několik dalších generací kroutí lidem nohy a rozbíhají myšlenkové pochody. Je jedno koho si tam dosadíš. Přeju každýmu, aby našel sám sebe! Jdi za tím, co si myslíš, že je správný a neztrácej čas. Hodnocení končícího roku/novoroční předsevzetí - ani jedno moc neprožívám, přesto nostalgii se nikdy nevyhnu. Do nového roku přeju hodně sil, zdraví a štěstí ... buď sám sebou! Peace&Love&Hate ... Samuel

čtvrtek, 22. prosince 2011

Zeměžluč - Hledání


2LP+CD (Papagájův Hlasatel Records)

Představovat Zeměžluč? Bylo by to nejspíš zbytečné, jsou punkovou klasikou z Brna a znát je bude nejspíš každý! Letošní rok pomyslně oslavili své významné životní jubileum a právě v tento čas jim vyšlo na Papagájovo Hlasateli nové album s názvem „Hledání“. Cesta je život, cesta je cíl - Zeměžluč je na ní (na scéně) již 25 let! Zub čas zanechal možná pár vrásek na tvářích členů kapely, ale jejich muziku nepoznamenal. Pánové hrají léty prověřený energický punkrock, doplněný o výrazné zpěvy a vynikající texty. Hudba i lyrika, to jsou dvě roviny, které budou střídavě bojovat, i na nové desce, o Vaší pozornost. Propojené jsou svěžím duchem a po několikátém poslechu se vše spojuje do jedné linie a písničky začínám vnímat naprosto samozřejmě jako jeden celek. Přesto hned v úvodu vypíchnu textovou stránku … je úžasná a texty mají jistý, až dá se říct duchovní přesah! Kvalitu textů měla Zěměžluč vysokou téměř vždy a není se proto čemu divit, že tomu tak je i na nové desce. Hned v úvodu řeknu, že „Hledání“ je velice silné album a kapele nelze nesložit obrovskou poklonu. Svým způsobem až velkolepé dílo, přitom je tak čisté a skromné. Protkané je motivem „hledání“, které je pomyslným nosným tématem a setkáváme se s ním od první do poslední vteřiny. Ostatně ono „hledání“ vnímám, i já osobně, jako svou cestu životem.

Zeměžluč hraje energický punkrock (když říkám punkrock, myslím punkrock) s velice silnými a trefnými texty. Jejich síla je v tom, že nediktují, nepřikazují … je v nich prostor pro hledání a věř, že odhalení odkryjí i Tvá bloudění životem nebo povědomé bolesti. Hodně věcí v dnešních dnech zmizí velice rychle nebo má velice krátkou životnost. Texty Zeměžluče jsou jako léty otestované strasti – jsou lidské a blízké každému z nás. Naprosto v nich postrádám jakoukoliv nadřazenost, poučování nebo kalkul pohybující se v ego-výšinách - tohle je řeč obyčejných a vnímavých lidí, která život sám nejspíš nejednou otestoval. Materialismus aktuálně vítězí nad duchem a i tento fakt (a doba ve které žijeme) dodává albu „Hledání“ na síle. „Hledání je naděje …“. Je to tak jednoduchý, když věci správně pojmenuješ. Slova Zeměžluče působí prostě, mají svou váhu a někdy z nich až zamrazí. S každým poslechem se zařezávají hlouběji a hlouběji do mého podvědomí, dojem je silnější a silnější. Hudebně „Hledání“ skvěle šlape – surový vs. inteligentní vs. melodický punkrock, který šlape, je energický a agresivní zároveň. Ano, slyším v jejich muzice všechny tři roviny a deska má navíc super zvuk.

Mohl bych desku srovnávat s předchozími nahrávkami – neudělám to. „Hledání“ je Zeměžluč v roce 2011, nahraná v sestavě Šoty, Titanik a Fredrikson. Zeměžluč je to silná, svěží a bez přimíchané pachuti. V novém roce by měli přijít nějaké personální změny, ale to není poprvé a aktuálně nejspíš ani podstatné.

Vychvalování je zbytečné - Zeměžluč to nepotřebuje. Znovu řeknu, že alfou i omegou mé náklonnosti jsou velice silné texty. Neuvěřitelně autentické a jejich údernost cítím v tom, že v hledáčku je individualita jedince, jeho tápání - cesta. Zhudebněné básně, životní příběhy. Řvané hrubým hlasem i dvojhlasem a podtržené výborně zahraným punkrockem, který vyzdvihují melodické linky, ve kterých se jako problesky ranního slunce objevují velice silné melancholické záblesky. Album „Hledání“ má plošný příběh a zmiňovaný motiv hledání je ztvárněn ve 24 čtyřech písničkách. Neboj, nebudeš se nudit – tvář poznáš nejednu a stejně tak i úhly pohledu. Během poslechu se nejspíš budou měnit i Tvé oblíbené písničky a přes chmurné vize, budeš ve finále povzbuzený! Je totiž cítit naděje.

Neztrácej svou naději - je možné, že právě na téhle desce najdeš povzbuzení pro svou další cestu. Album „Hledání“ je klenot. Je jako léčivá rostlina, která Tvé chmury nevyléčí, ale zcela určitě budeš mít jistotu, že v nich nejsi sám. Radosti, bolesti, naděje, doufání, zoufání … není podstatné, co si myslím. Jedno mohu říct jasně – přišel konec roku, desek jsem slyšel hodně a aktuálně již třetí týden poslouchám velice silnou desku – „Hledání“ od Zeměžluče. Pamatuj, kdo hledá nalézá. Někdy máme perly fakt na dosah, přitom je nevidíme … (S)

PS 2: Velká pochvala putuje i PHR, který desku vydal náležitě honosně vymakanou! Za dobrou cenu dostaneš dvě LP uložená do potištěných sáčků, ve velkém rozkládacím gatefold obalu a s potištěnou vnitřní stranou kapsy. O obal se postaral Martin Přibyl, který dělal komixový fanzin ZKRAT.

PS 2: Skvělým zpestřením desky je hostování zpěvačky La Fraction, která se Zeměžlučí nazpívala magickou písničku, která Tě svým cyklicky opakovaným textem doslova pohladí a odvede do bloumavých výšek. Super!

PS 3:Rozhovor se Šotym si můžeš přečíst na následujícím odkazu http://www.kidsandheroes.com/rozhovory/zemezluc-164
http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=77953

http://phr.cz/
http://www.zemezluc.net

sobota, 17. prosince 2011

Chip Hanna – Mucho Americana


7“EP (Rock Star Records)

„… když se západ v šeru skryl, kovboj kolty odložil, za sebou má velmi perný den. A když kolty tasit chtěl, černej Bill ho předešel, a on klesá kulkou zasažen ...“ Nepředstavíte si obdobně klasickou zápletku na divokém západě? Chip Hanna je novodobý kovboj, chlápek nejedné tváře a znát ho můžeme jako bubeníka U.S. Bombs nebo One Man Army, člena projektu Chip Hanna & The Berlin Three a před pár lety se vydal, jako hodně amerických punkových muzikantů, na sólovou dráhu. Na této cestě vychází z klasického amerického country. Jeho desky v Evropě vycházejí na sympatickém labelu z německého Aachenu - Rock Star Records. „Mucho Americana” je tří písničkový singl, který navazuje na velkou desku “ The Old Country “ a singl “Outlaws“ (oboje Rock Star). Chip Hanna má za sebou tuším dvě evropská turné a několikrát se ukázal i u nás v ČR, takže by neměl být zcela neznámou persónou. Jeho tvorba je návrat ke kořenům, k americkým kořenům, zpět ke country.

Debutní album Chip Hanny vydali Rock Star v roce 2007. Čas letí strašně rychle a jak je vidět, Chip je stále na cestě. Pokračuje směrem, který nastínil na své prvotině „The Old Country“. Desce vévodil krásný malovaný obal, na kterém jsou nakreslené kromě jeho podobizny i čtyři ikony country – Hank Williams, Johny Cash, Merle Haggard a David Allan Coe. Kořeny jsou jasně znázorněné a tihle písničkáři ho nejspíš ovlivňovali v jeho tvorbě. Chip Hanna hraje klasické country. Jeho písničky jsou plné veselých i smutných příběhů, hravé i náladové a díky jeho punkovým kořenům je cílová skupina posluchačů jasně vymezená. Ocení ho všichni posluchači Austina Lucase, Chucka Ragana, Tima Barryho … atd. … těch aktuálních jmen je stále víc.

Rock Star Records funguje spousty let a dělají ho bráchové Timo a Mario. Mají tuším i sítotiskovou dílnu a většina obalů dělají. Singl „Mucho Americana” vychází v klasické singlové kapse, s potištěnou vnitřní stranou obalu. Na singlu jsou tři písničky, respektive dvě - úvodní „El Dorado“ je „spoken word“ - mluvené slovo (něco ve stylu písničky Tima Remise na splitu s Aranem Epochalem) a jeho autor je Edgar Allan Poe. Hned po něm následuje „A Vanishing Race“, kterou původně napsali Johnny Cash a Johnny Horton. Na druhé straně, označené jako „blood side“ je „Ballad Of The Six Gun“, bloumavá a silná balada, která se stylově pohybuje někde mezi Bonnie Prince Billy a Austinem Lucasem.

Ani nevím, kdy se ve mně vzala vášeň pro tenhle tip muziky. Nebyl jsem odchovaný country, Michala Tučného mi doma občas pouštěli a velkou náklonnost ve mně vyvolala deska Metroshifter „Generation Rx“, která zněla jako hodně rozvrzané lo-fi „country“. Jo, abych nezapomněl - Tři čutory mám taky v oblibě! Singl „Mucho Americana“ je příjemná záležitost, dobře se poslouchá a náladou jako by navazoval na aktuální desky od Chucka Ragana nebo Joe Snodgrasse. Muzika od všech zmiňovaných není o tvrdosti, šokování – jako na dlani se na platformě hardcore/punku nabízí vnitřní klid, prostor na přemýšlení nebo si při jejich poslechu můžeš hrát doma s miminem nebo svým psem. V téhle uspěchané době to není vůbec málo … (S)

http://www.rockstarrecords.de
http://www.chiphanna.com

http://www.rockstarrecords.de/releases/chip-hannamucoamericana/chip-hanna-mucho-americana.html?det=36472

Pure Side:
Eldorado/ Spoken Word
A Vanishing Race

Blood Side:
Ballad Of The Six Gun

Deska vychází s kupónem pro bezplatný stáhnutí skladeb v mp3 kvalitě z internetu.