sobota 9. března 2024

Pivnica / Active Minds - split
























12"LP (PHR Records)

PHR Records přináší téměř každý měsíc nějakou vinylovou novinku. Jednou z mnoha posledních nahrávek je deska, kterou by bylo opravdu škoda přehlédnout. Vyšla v polovině loňského roku a jedná se o společnou nahrávku slovenské hardcore / punk kapely Pivnica s UK "veterány", dvojicí - bratry z města Scarborough, Active Minds. 

Pivnica jsou hardcore punks z Bánské Bystrice a na slovenské hardcore punkové scéně se pohybují již přes 20let. Venku samozřejmě mají nějaké nahrávky (pokud neznáš, dohledej si), já je mám nejvíce zapsané v paměti společným singlem s vodňanskými Sviněmi! Hrají poměrně rychlý nabroušený hardcore punk proložený množstvím melodických, i jiných neotřelých pasáží. Neotřelý hardcore punk, který zaujme a na nic si nehraje, podobně jako pánové zpívají v prvním válu "nasrat´ na ambície všetko plynie jak má, zostarnúť a ostať nad vecou..." Přemýšlivé texty v insertu najdeš slovensky, i anglicky. Zajímavá je pecka Naše svety, jak předehrou a tak celkovou náladou skladby. Všechny písničky mají tah na branku a jsou rozmanité. Na Pivnica profilu jsem se dočetl, že "prípravy na dosku začali prebiehať ešte v zostave s Kišpom za bicími, tomu však do životnej cesty prišli nové možnosti a tak sa rozhodol bicie nechať tak. Prišiel k nám Wrbo a ten dokonale zaplnil dieru v našej rytmike, ktorá nám občas vypadla. Nahrávali sme u Petra Masarik v Handlovej, kde sme natočili aj dva sedem palce. Peter urobil mix aj master a všetko do seba perfektne zapadlo." Na své straně přinášejí 8 nových pecek, které když slyším, nedá mi to nevzpomenout  si právě na zmíněné Svině!, Dezinfekci a vůbec atmosféru Festa De La Pohody. 

Druhá strana nahrávky patří anglickým pankáčům Active Minds (Scarborough, UK). Active Minds založili v roce 1986 bratři Bobs a Set a od té doby tahle neúnavná dvojice vypustila mraky nahrávek! Osobitá a politicky angažovaná hudba, ve složení kytara - bicí, vydávaná z velké části na  vlastním labelu Loony Tunes (se super logem). Pamatuji se na jejich vystoupení na Play Fast Or Don´t společně se Satanic Malfunctions, se kterým mají společné kořeny. Pokud chceš nahlédnout do historie, o kapele se dozvíš (nebo si můžeš oprášit) spoustu zajímavých informací v rozhovoru, který dělal Filip Fuchs (R.I.P.) pro Hlubokou Orbu #27, na netu ho najdeš v angličtině na DIY Conspiracy. Perfektní pokec! "Nikdy jsem neměl zájem dělat kapele „merchandise“. Kromě hudby chci, aby Active Minds dělali politická prohlášení, ne módní prohlášení." Toho se Active Minds určitě vždycky drželi a drží i na nahrávce s Pivnica. První skladba je odtažitý táhlý song Excessive Affluence Is Raping The Earth. Discuss s plechovým zvukem a následuje šest dalších pecek! Kytara, bicí a intenzivní neotřelý hardcore punk. Melodický, vzteklý a někdy až neočekávaně hitový! Jindy zase neočekávaně vzteklý (When A Child Lives With Abuse). Za léta hraní mají Active Minds poměrně rozsáhlou diskografii, sice nebude tak obsáhlá jako třeba u Agathocles, ale desek mají hodně. Nechybí ani společná kazeta s Mrtvou Budoucností, Unholy Grave a já mám asi nejraději split LP s Petrograd. Nevím proč, ale právě na ně jsem si vzpomněl, když slyším pecku There Are Things That Seem So Obvious, But Apparently They’re Not na téhle nahrávce. Super je i závěrečná písnička "For The Dreamers" - závěr z téhle inspirační písně? Vždycky je fajn oprášit energii, která Tě poháněla a těšila jako mladého! Active Minds se skvěle daří balancovat mezi naštvaným hardcore punkem a tím melodickým, dávajícím křídla.

O obal nakreslil a zpracoval Ben a řekl bych, že to je hodně povedená práce. Neotřelým návrhem obě kapely vizuálně propojil a dal společné nahrávce jednu vizuální tvář. Deska je perfektně zpracovaná, vinyl je v černém sáčku. Všechno k sobě pěkně ladí a díky dozevíracímu insertu je dostatek prostoru na texty (i jejich překlady) od obou kapely. 
Super! (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
punkrock.cz 

Desku věnovali PHR Records, díky!

úterý 20. února 2024

Hippie Chippies - Double Trouble
























12"LP (DIY)

Hippíci jsou tady s další deskou! Ano, po debutovém albu, singlu, přicházejí s novinkou pojmenovanou Double Trouble a již po prvním poslechu mi je jasné, že tahle kapela zraje jako víno. Představovat Hippie Chippies je asi zbytečné, ale pro pořádek, členy jsi mohl potkat v Anyway, Dead Letters, Bezobav s obavou, THE OXX, New/Old, Cirguz, The Junk Food, Louty a možná ještě někde. Double Trouble přináší osobitý mix různých stylů, je to skvěle zahrané a písničny nepostrádají osobitou atmosféru. Pojedeme vlakem po trati se zastávkami Mělník - Arizóna - Texas - Ruty Šuty - Colorado - Memphis - Mělník - Chip Hanna - Gin Blossoms - Tři Čutory - Quentin Tarantino - Mělník. Že tam žádná trasa nevede? Je to jedno, nebuď malicherný a popusť uzdu své fantazii!

"Mělnická banda Hippie Chippies přesedla z wild-west dostavníku Easy Breezy na kamion a otočila volantem směr středozápad. Cestou na benzínkách a pochybných motelech vyměnili akustiky a cajony za elektrické kytary a bicí. Během jednoho večírku stihli vyloupnout a nahrát několik pecek. Budete se bavit, budete se bát, budete křepčit, ploužit se, milovat se, smát se, brečet, ale třeba i nenávidět sami sebe za to, že jste tuhle bandu ještě neviděli naživo. Tohle, dámy a pánové, nebude jen tak obyčejná jízda. Tohle bude: DOUBLE TROUBLE!" Upoutávka kapely navnadila, i naznačila a vinyl je čerstvě venku. Voní novotou. Hippie Chippies mě bavili od začátku, jako kapela, ale i svým přístupem. Fungování kapely pojali originálně a po svém (rozhodně, pokud se budeme bavit o naší kotlině). Jejich debut EASY BREEZY byl super - zajímavý styl, ale oceňuji i přístup, pánové si své nahrávky vydávají sami. Vždy mě zaujmou kapely, který vzali "nějaký" styl a udělali z něj svůj prostor, taneční parket. Country, country punk... ale i rock. Munly & the Lupercalians, Slim Cessna's Auto Club? Zajímavé kapely, která když budou hrát v baru v pekle, budu spokojený. Předskakovat by jim klidně mohli Hippie Chippies. Nepřirovnávám, ale větřík vane podobným směrem.

Větřík zůstane větříkem. Již na svém debutu tihle gentlemani z Mělníka nastínili směr své cesty a snad i s jakými náladami si budou pohrávat. Pro poskládání celkové mozaiky, bych doporučil přečíst si před spaním nějakou z knížek frontmana Bohumila Krejzy. Možná se pak i na nekonfliktní "pěknou" písničku budeš dívat zcela jinak, s nedůvěrou nebo divným očekáváním. Očekávání se ale zakódovaný v tónech písniček Hippie Chippies. "What do you think about when you see the stars?"

Není lepší den, kdy začít psát o novince z Mělníka než dnes. Včera se mi moc nedařilo a dnes ráno jsem zapadl autem v bahně. Double Trable - když se nedaří, pamatuj si, že vždycky může být ještě hůř. Většinou se věci ale zlepší a ani Hippie Chippies nejsou jen o těžké náladě. Jejich muzika, i texty, v těžkých chvílích spíš povzbudí. Hippie Chippies jsou zajímavé hudební těleso, baví mě! Jako kapela nějak znějí a každá písnička na jejich novince má svoji nezaměnitelnou atmosféru. Nabízí pecky svižnější, ale i pomalejší. Celkově mají všechny šmrnc a jiskru! Každá je svým vlastním způsobem výrazná. Krásnou náladu má poklidná skladba "Rehab", začínající harmonikou. Dává křídla k rozletu! "when you look up at the sky you may feel so small let´s fly like a rock and roll star but you keep on going down". Jedeme ale dál, nejsme u konce. Jak uvádí kapela v upoutávce "Taky máte někdy pocit, že se nedaří? Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Přesto všechno se to ale jednou obrátí k lepšímu a slunce znova vyleze na oblohu..."

Ruku v ruce s nahrávkou jde její obal. Autorem není to Kája Saudek, ale Gregor Dalecký. Krásná práce! Desku poslouchám, muzika hraje z reproduktorů, čtu si texty... grafické zpracování k tomu všemu sedí naprosto perfektně. Myslel jsem si, že Elvis žije ve Strakonicích, ale snad i Mělník má toho svého. Je na obalu, má svůj text. Je s tady a tak to má asi být. Ou, deska je u konce - King Without A Crown - párty ale nekočí. Možná jsi unavený, nedaří se Ti, šel by jsi raději spát. Hoď za svítání na gramec Double Trouble a třeba v sobě najdeš svého Elvise ... (S)

hippiechippies.bc.com  

Desku poskytli Hippie Chippies, díky!

pátek 16. února 2024

The Drowns - BLACKED OUT
























12“LP (Pirates Press Records)

The Drowns (Seattle, Washington) jsou  již zavedená a vyhraná parta! Hrají hodně koncertů, jezdí turné a s pravidelností vypouštějí nahrávky na různých formátech. Jejich jméno je již delší dobu spojené s vydavatelstvím Pirates Press Records. Svým posluchačům servírují přesně to, co nejspíš chtějí slyšet od své oblíbené punk & rock´n´roll oi kapely - energický melodický oi punk & rock´n´roll.

Kapelu tvoří čtyři usměvavý sympaťáci a hlavně šoumeni, kteří dokáží zahrát (i napsat) písničky vážnější, ale i takové, které chceš slyšet v pátek večer na punk rockovém koncertě nebo při domácím poslechu gramofonu. Jejich hřiště je punk rock & oi punk & rock´n´roll. Hrají chytlavé melodické punkrockové skladby plné energie. Prostě punk rock přímo od srdce, refrény, rozverné, ale i rozumné a někdy vážné.  Označil bych je jako punk rock kapelu s vlivy oi punk & rock´n´rollu. Možná se opakuju, poslechni si jejich desky a uvidíš. The Drowns tráví na turné poměrně hodně času, hrají ve státech, Evropě a několikrát se objevili i v našich končinách. 

Jak se píše v upoutávce na Pirates Press Records webu - „rockeři ze Seattlu The Drowns jsou zpět se svou nejnovější salvou dělnického punk rock´n´rollu - Blacked Out. Kapela nahrála tohle album s dlouholetým producentem Tedem Huttem (Dropkick Murphys, Flogging Molly, The Gaslight Anthem) a vytvořila kolekci písní, které skvěle spojují jejich rozmanité vlivy...“. The Drowns svojí novinkou BLACKED OUT určitě potěšili všechny fanoušky a jak je u Pirates Press Records zvykem, vinyl vychází v několika barevných variantách. Pokud kapelu neznáš, na netu najdeš pilotní singl BLACKED OUT nebo úplně nové video k písničce Ketamine & Cola. Můžes to brát jako ochutnávky! Pánové již mají poměrně rozsáhlou diskografii a ikdyž nehrají nějak extra dlouho, vybudovali si svůj "ksicht" a nedrží se jen zaběhnutých žánrových škatulek. Zahrají naléhavou klidnou písničku, stejně jako hard rockovou předělávku Slade a následně přepnou na energický punkrockový rock´n roll, který k nim sedí perfektně. Pilotním singlem pro nové album BLACKED OUT bylo dvou skladbové Ep, na kterém najdeš písničky 1979 Trans Am & Just the Way She Goes. Vyšlo nedávno jako 7“Ep u Pirates Press Records. Když si písničky poslechneš, možná budeš souhlasit, že jsou přesně o zmíněné tvůrčí rozmanitosti The Drowns. 

Deska skvěle hraje a pěkně vypadá! V jednoduchosti je krása, platí to pro zvuk i obal. Možná jen škoda, že chybí insert s texty. Na novém album je 11 vlastních pecek a předělávka Dynamite od Nicky Chinn / Mike Chapman. Celou deskou se prolíná punk rock & oi punk & rock´n´roll a zní to hodně dobře! Nedá mi to, vypíchnu ještě pecku Wheels na B-straně, je to hodně povedený melodický song!

Punk´n´roll & melodický punk rock & melodický oi - to jsou polohy mezi kterými The Drowns oscilují a sedí k nim! Navíc přidej jistou dávku optimismu a dobré nálady, ano to jsou další bonusy, které k The Drowns určitě patří. Ostatně stejně jako zpívají v nové písničce “Just the Way She Goes“ - „život se nezastaví jednou špatnou pneumatikou...“ The Drowns jedou dál a stále je to super jízda! (S)

thedrownsrock.com 
thedrowns.bc.com 
piratespressrecords.com 

Desku poskytli Pirates Press Records, díky! Oficiálně vyšla 16.2.2024!



čtvrtek 15. února 2024

HOW CAN LIMO KID KILL YOUR DREAMS? #11 (03/2024)
























Vychází další číslo HOW CAN LIMO KID KILL YOUR DREAMS? (03/2024). V nepravidelném občasníku najdeš rozhovory, fotky, grafiky a úvahy. Provedení je klasické, formát A5 naležato a přečíst si můžeš rozhovory s Mikitou Slaným (Abhorrence, Flowers For Whores, The Unmarked), Alešem Medunou (Mindlock, Gospel of The Future, Repelent SS, Skiplife, GxUxTxSx). Slovensko zastupují Scuottie Okie a Filip Potrok (The Citadel, Damato). Fotky jsou z parádního DIY prostoru HELLA od Sikiho a básnické okénko je pojmenévané ŠRAPNELY Z PUNKROCKOVÉ POEZIE, jejich autorem je Michal Mičl Dajč (Průmyslová Smrt). Zine vychází DIY nákladem 100 ks a přílohou je flexi 7“EP US kapely The Drowns - Blacked Out (Pirates Press Records, 2024). Číslo je vydané speciálně pro bookfair/zinefest OKRAJ 001 v Orlové, klubu Futra, kde se bude poprvé prodávat. Vydání můžeš podpořit objednávkou u Samuel Records (objednávky budou odeslané 18.3.2024).

pátek 9. února 2024

V.O.H. - Cesta bez konce
























12"LP (Emergency / Šváb Records)

V.O.H. (Victims Od Hate) mají venku debutní desku na vinylu! Hned v úvodu se přiznám, že o kapele toho moc nevím, osobně se neznáme, a přijal jsem tedy s očekáváním možnost, poslechnout si jejich album Cesta bez konce. Album vyšlo koncem loňského roku za spolupráce Emergency / Šváb Records. Ano, samozřejmě mám v podvědomí název skupiny, jsou z Prahy a venku mají společné split LP se Scalp. Co mi na desce zaujalo na první pohled? Krásná titulní fotka. 

Po úvodním intru se rozjede intenzivní jízda, svižná a s tahem na branku. Hned úvodní pecka Plamen je tlak! Nepostrádá energii, má svoji osobitou atmosféru. Od prvních tónů je jasné, že se bude servírovat mix různých stylů. Kluci jsou rozkročení mezi hardcore a metalem. Celá deska je vlastně o vzájemném prolínání - d-beatu, hardcore / punku a metalu. Předchozí tvorbu nemám naposlouchanou, je ale slyšet, že V.O.H. hrají svojí muziku s lehkostí a přehledem. 

Nedá mi to, musím si opakovaně prohlížet titulní obálku vinylu! Má svoji magii a při poslechu si ji musím prohlížet. Jak jsem se dočetl v jednom rozhovoru s kapelou, jedná se o Žampašský most. Zaměřuji se hlavně na mlhovavý opar, který se vznáší nad lesy v pozatí. Přes "mlhu a lesy" si tak házím lano, oslí můstek, k práci kytaristů. Znám to z různých stylů a i v d-beatu najdeš pomyslnou "lesní kytaru" se zvukem pláče lesů nad opuštěnými lesními pláněmi. Vědecké označení atmosférická kytara? Mám to rád u Wolfpack, ale nechci přirovnávat. V.O.H. mají dvě kytary, které se výborně doplňují. Dojde i zmíněné "lesní magické pasáže" a ty jsou myslím vážně povedené. Zní to zajímavě a písničkám, vlastně i celé celé nahrávce, to dává zvláštní epický rozměr. V.O.H. se nedrží jedné škatulky a nebojí se různé styly kombinovat. Šlape jim to a hodně pozornosti na sebe strhávají kytary, vytvářejí opravdu zajímavou náladu. Mlhou jsou protkané všechny písničky, deska je hodně pestrá ale dojde třeba i na "sekané mosh hardcore pasáže". Všechny pecky svižně odsýpají a nahrávka je ze zavedeného studia Davos, pořízená byla v říjnu roku 2022.

K energickému muzice jsou velice dobře položené zpěvy, místy dva, oba v češtině. Podobně jako hudba, mají svojí atmosféru i texty. Každý je nějak laděný, má své téma. S textem písničky Skončit nejde, se může ztotožnit hodně hardcore / punk / metalistů.

Přišlo to znenadání a pořád mě to baví
hardcore punk hodně změnil a zastavil čas
Získal jsem tak všechno, kámoše, pohled na svět
svou milovanou ženu a děti i vás
Tehdy to začalo z kraje máje
jakej rok, už nevím sám
Podobnost jen náhodná je
parta dětí začala hrát
Ve sklepě začala hrát...

Texty nejsou heslovité, označil bych je jako básnické útvary a mají svůj jazyk. 

Cesta bez konce nezní špatně, vlastně - zní dobře, baví mě! V.O.H. mají svůj styl a v kombinaci s kvalitní nahrávkou to "tlačí" z repráků. Je vidět, že obal, muzika, texty a samozřejmě i nahrávka, byla udělaná s velkou péčí a kvalitně. Všechno do sebe zapadá. Nic, zůstává mi v hlavě povedená fotka z obalu a beru to jako tip na nějaký výlet nebo cyklo výlet. Zajímavě pojatá neotřelá muzika z našich končin! Vinyl vyšel v nákladu 210 ks, tak neváhej! (S)

https://vohpraha.bandcamp.com/album/cesta-bez-konce 

Desku věnovali V.O.H., díky!

pátek 2. února 2024

Bratislavské Dievčatá - s/t
























12"LP (PHR Records)

Bratislavské Dievčatá jsou slovenská kapela, punkrockový trojlístek z Bratislavy. Fungují od 2016 a na podzim loňského roku 2023 jim vyšlo nové album. V pořadí třetí deska, vinyl a opět pod hlavičkou PHR Records. Od prvního do posledního tónu se budeme pohybovat na punk rockovém hřišti. Název kapely Bratislavské Dievčatá k tomu myslím celkem sedí a navíc pokud vezmu v úvahu, že spojuje tři pány v krásném věku. 

Musím se přiznat, že kapelu registruji od samého začátku. Jejich novinka mi nedávno přistála ve schránce, jako deska na recenzi. Jsem moc rád, že mám prostor, si ji díky tomu poslechnout zcela jinak, pečlivěji. Vinyl boom je v plném rozkvětu, vychází tuny desek a PHR Records vypouští skoro každý měsíc nějaký vinyl. Na kapele Bratislavské Dievčatá se mi líbí jedna věc, jsou aktuální kapelou, fungují i v době, kdy vycházejí jejich desky. Kluci ve věku pánů hrají 7 let (pokud správně počítám) a muzikantsky mají svou historii. Hraje jim to, jsou sehraní!

Co člověk, to názor. Co kapela, to jiný přístup a samozřejmě i tempo hraní. Bratislavské Dievčatá mají svou rychlost, styl a charisma. Budu upřímný, muziku poslouchám nadměrně, skoro pořád a jejich první dvě desky jsem nějak přešel. Klín vytlouká klín, deska desku. Nové album dávám na gramec a po prvním poslechu bych možná vinyl opět založil do obalu. Nevím, další poslech je ale zcela jiný. Možná jsem byl přepnutý na nesprávnou rychlost? Hudbě je třeba chtít dát prostor - pečlivě ji poslouchat, a možná se pak dostaví pěkný pocit překvapení, že vylezou věci, které jsem neslyšel nebo nechtěl slyšet. Je to samozřejmě o náladě a snad i důvodech, proč nějaké věci poslouchat nebo se jimi zabývat. Dnes všechno sedlo! Bratislavská Dievčatá nehrají nějak extra rychle, je to ale punk rock. Po několikátém poslechu vinylu mi všechno do sebe tak nějak začalo více zapadat a občas jsem si nějaké pecky pobrukoval. Všechno již bylo, každý jsme individualita. Když poslouchám Bratislavská Dievčatá vybaví se mi množství kapel z punkrockové historie. Nechci přirovnávat, určitě se mi vybavili party jako The Boys, nějaké písničky od Ramones, GROOVIE GHOULIES (hlavně píseň Dokedy)... prostě melodický punk rock, zahraný od srdce!

Zpěv je slovensky, je to moc pěkný jazyk - takový měkký, tvárný a ohebný. Hudebně se motor do otáček moc nevytáčí, jede se volněji, ale jak se říká padesátníka do kopce na kole možná předjedeš, ale když nasadí svoji rychlost, po sto kilometrech odpadneš ty, který jsi s ním v kopci závodil. Jízda je volnější, s výrazným zpěvem! Má to svůj vlastní ksicht, osobitost. Celkové vyznění je perfektní, pánové umí pracovat jak s punkovou rytmikou, tak melodiemi a nemají vůbec potřebu výsledek nějak vylepšovat. Možná proto působí autenticky a uvěřitelně. Punk rock je rocková muzika ohlodaná na kost? Punk rock může hrát každý a snad i proto je ještě osobitý! 

Líbí se mi texty. Vůbec nejsou přehnaně vtipné nebo prvoplánové. Nečerpají z ničeho jiného, než z obyčejných životů. Jsou zábavné, pichlavé, cynické, ale i od srdce - o pocitech, práci, politice, vztazích, životě... prostě věcech, které má každý v hlavě. Odehrávají se v pomyslném časovém prostoru, od ranního probuzení, přes cestu do práce, práci, až po noční padnutí do postele. Nepoučují, nemudrují a jsou "lidské". Může mít punková kapela v textech slova jako "krásný den", "všade je radosť"? Jak poslouchám Bratislavská Dievčatá, tak může a i to pěkně funguje. Dojde i na na děvčata, z těch punkových znám třeba Lizu & Luizu, nejraději mám Lori Meyers... tady jsou Viera a Klára, pomyslné slovenské ženy. Ikdyž to nevypadalo, tak to s nimi nakonec dopadlo dobře.

Děkuji Papagájovi za možnost kvalitního poslechu na vinylové platni. Závěr? Super deska pro všechny kluky i holky, který punk rock v srdci maj... (S)

PS: Jo, v květnu zahrají v Praze na 007 s legendárními Avengers.

PHR Records

papagajuvhlasatelrecords.c.com 
bratislavskedievcata.sk 

Desku věnoval PHR Records, díky!

sobota 16. prosince 2023

THE FIALKY - CHULIG​Á​NI II.
























7"EP (PHR Records)

The Fialky vypustili nový vinylový singl Chulig​á​ni II., který vychází v době, kdy pánové pracují na novém albu, šesté řadové desce. Singl vyšel na vinylu na domovském labelu kapely - PHR Records, poměrně nedávno a dnes je již raritou - vyprodal se během jednoho dne. Vlastně se ani není čemu divit, EP je perfektně udělané. Jeho tématem je "punk and skins unity", ale zároveň z něj dýchne kamarádství a sounáležitost. The Fialky se od roku 2000 věnují punk rocku a je je slyšet, že ho stále ho považují za skvělej soudtrack k životu. 

Nedá mi to, nepoužít psaní o kapele ze stránky The Fialky: "Nenaplněné obavy ze zhroucení počítačových systémů po roce 2000, ani příprava na spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín, nebo chystaný odpor proti zasedání Mezinárodního měnového fondu, který se měl ten rok konat v Praze, nebyly událostmi, které spustily příběh punkové kapely The Fialky. Ten začal o několik let dříve, když Kečupovi zkřížil cestu punkrock. Dodnes používanou přezdívku dostal už v deseti letech, kdy docházel, společně s druhým zakládajícím členem Fialek Otou, do Modřanského turistického oddílu. Tam, krom získání přezdívky, která byla kvůli velmi častému křestnímu jménu Honza nutná a vznikla díky nádobě na kečup, kterou používal místo čutory, získal i základní přehled o rockové hudbě. Krom stejného oddílu sdíleli Ota i Kečup ještě společnou lavici na základní škole. V té době na druhé straně Prahy v Horních Počernicích seděli další dva kluci také ve stejné školní lavici a ti postupně kapelu doplnili. Byl to Tom, hrající ve Fialkách od října 2002 a Marcel Green, naskakující do kapely v roce 2008." Text je pěkně napsaný a vlastně podtrhuje zmíněná hesla jako unity a kamarádství v kapele. 

The Fialky si nejspíš na nic nehrají, to je sympatické. Stylově nevybočují, jsou kámoši a když poslouchám jejich novej singl, je slyšet, že "Horní Počernice / Modřany punx" stále hrají melodickej punk rock a za léta hraní jsou perfektně sehraní - hraje jim to! Muzika mě baví, asi víc než texty, ale pánové to servírují, jak to cítí - žádný jinotaje nečekej a tak to má asi být! Na singlu jsou tři písničky a jejich příběh najdeš v insertu. Textově se The Fialky v píničkách věnují poměrně klasickým tématům, parta, kámoši, někam patřit... to kamarádství je dle všeho asi nejvíc. To mě baví! Být chuligán je ok, být ten dobrej chuligán (punkovej Jánošík) je určitě ještě lepší! Nějak se mi to ale osobně nedotklo, vždycky jsme byl spíš hodnej kluk, stejně tak jako téma "punx and skins unity". Vlastně by bylo fajn, aby se k sobě všichni chovali dobře, nejen punks a skins, prostě všichni, i metalisti a depešáci:) V dobách, kdy jsem se s punkem seznamoval, mně skins moc nezajímali, byli moc "hnědý", tak jsem to kolem sebe viděl a asi jsem se i později jsem se spíš ztotožňoval s písničkou Crucial Unit - Punx N' Skinz. Fungovat to ale může, dneska je myslím všechno jiný a sloganu rozumím. Vlastně už i nějaké oi kapely poslouchám. 

Vydavatelsky je EP "Chulig​á​ni II." solidně odvedená práce, povedený kreslený "tattoo" obal, insert, samolepka a barevný vinyl v černém sáčku. Jak zpívají The Fialky, každé město má své "mokrý čtvrti" a uličníky. Nějak to ale vypadalo v roce 1989 a jak to vypadá dnes? To je otázka. Osobně mě nejvíc baví písnička "Starý kámoši", ta je hodně povedená - textově, i hudebně. Fialkám to šlape, o tom není pochyb a jejich fanoušci se mohou těšit na novou desku, která je prý v dohlednu. (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
thefialky.cz 

Desku poskytli PHR Records, díky!