úterý 24. května 2022

The Drowns – Lunatics

12“MLP (Pirates Press Records)

Letošní rok zahájili The Drowns singlem „Know Who You Are“, na kterém měli jednu vlastní písničku a předělávku “Know Who You Are” od Slade. Show pokračuje a v květnu vyšlo šesti skladbové EP "Lunatics". Tahle parta z města Seattle funguje od roku 2018, kdy začali hrát jako trojice. Od EP „The Sound“ je zastihneš již jako čtyřlístek a ve stejné sestavě pokračují na "Lunatics". Podobně jako na předchozích nahrávkách dostaneš bezprostřední, sympaticky podaný, melodický punk rock s příchutí oi a rock´n´rollu. Zahraný je vždy naplno, s úsměvem a pánové s tohle formou přináší i novou nahrávku. Je slyšet, že jsou stále více vyhraní a co víc, že je hraní baví a nebojí se experimentovat. Deska vyšla opět u Pirates Press Records a kapela volně navazuje na svá předchozí alba „Under Tension“ a „View From Bottom“.

Deska se rozjíždí v rytmu rychlého rock´n´rollu, peckou „Live Like Yer Dyin“. Z rozjetého vlaku bravurně přeskočí to melodické pecky "Lunatics". Melodický punk rock je pojítkem, ale každá písnička na "Lunatics" bude trochu o něčem jiném a k melodickému punk rocku se vždycky dostaneme namícháním jiného koktailu. The Drowns bych označil jako svěží kapelu. Vidím čtyři chlapíky, kteří se věnují hraní, posouvají se a snad by se dalo říct – rostou. Je z nich cítit nadšení a snad i díky tomu hrají „s lehkostí“. Ve spoustě věcí, které dnešní doba nabízí, občas cítím otupení. Tihle borci ale nechávají pocítit své nadšení a už jen to je inspirativní. Nahrávce „Lunatic“ toho nejde moc vytknout, tedy pokud se na něj nebudeš dívat černobílou optikou. Je to fajnová melodická deska, dobře zahraná a s výrazným zvukem. The Drowns se drží toho, co jim jde evidentně nejlépe, psát melodické punk rockové písničky. V textech volí různá témata, dokáží napsat silnou písničku třeba o bezdomovectví, o životě bez práce, střídání fajn života na turné a návratů do běžných zaměstnání. Dokáží se i zklidnit a zahrát super pecku jakou je "Look What We've Become'". O tom všem je EP „Lunatic“ a jak jsem zmínil v úvodu, každá ze šesti písniček je trochu jiná. Singl je určitě progresivní, kapela má nějaké nahrávky za sebou a jasně je cítit, že pánové se nebojí experimentovat. Propojují odér melodického punk rocku s rock´n ´rollem, oi punkem, rockem, ale třeba i americkým písničkářstvím.

S novým singlem The Drowns dostávám všechno, co mám na tohle stylu rád – silné melodie a od srdce zahraný punk rock. Parádní deska! (S)

piratespressrecords.com

thedrowns.bc.com

Desku poskytlo vydavatelsví Pirates Press, díky!

neděle 10. dubna 2022

Greynbownes - Bones And Flowers

12“LP (DIY)

Líbí se mi, když je kapela nezávislá a snaží se dělat věci sama a po svém. Přesně to platí pro olomouckou kapelu Greynbownes. Není to tak dávno, co si vlastním nákladem vydali album „Bones And Flowers“. Vyšlo jako krásně provedený vinyl / CD s nádhernou grafikou od Michala Pago Peichla. Oba nosiče zaujmou od prvního pohledu, je to poctivě provedená práce a body navrch už jen za grafiku. Hudebně dostaneme vstupenku do světa heavy rocku, stoner / blues rocku, grunge, psychedelie a všemi přísadami nás budou provázet silné riffy. Greynbownes roztahují křídla a svojí hudbou dávají posluchačům křídla a prostor pro vlastní fantazii.

Pokud Greynbownes neznáš, můžeš se nechat naladit videoklipem k písničce „Dog's Eyes“. Klip byl vypuštěný před vydáním alba a písničku uslyšíš i „Bones And Flowers“ nosiči. „Dog's Eyes“ je krásná písnička, plná magie! Pro úvod / seznámení, si můžeš přečíst povídání s frontmanem Lukášem, které vzniklo v létě loňského roku (2021) a představí kapelu, desku a je to fajn povídání. Greynbownes svojí novinkou vytvořili hmotu, album kterým probublává množství nálad. Je poskládané ze sedmi příběhů o různých dějstvích, kterými posluchače provádí riffy - nesmrtelné, cyklicky opakované, rockově magické a nadčasové. Jejich sílu vyzvedává zvuk, který je z dílny Amáka (Golden Hive Studios). Frontman Lukáš skvěle zpívá, má svůj styl. Za takového pokračovatele by se nestyděl možná ani Jim Morrison nebo Wino. Deska má atmosféru, vládnou jí silné riffy a perfektní zvuk! Vyzdvihnul bych i lehkost, kterou je přímo nasáklá. Všechno je naprosto přirozené, zpěv i muzika a albu (i posluchačům) to dává pomyslná křídla. Protáčím vinyl stále dokola a musím říct, že se to krásně poslouchá. „Bones And Flowers“ nabízí množství nálad a je radost se jimi nechat unášet.

Nahrávka potřebuje čas, prostor. Pokud jí ho dáš, začnou se objevovat ukrytá místa a momenty. Nepostrádá rafinovanost, magii a přes to všechno jí nelze upřít tah na branku. Zároveň je to deska svobodná - dává křídla, a pokud jí neodmítnu, dám jí šanci, jako by mé myšlenky dostávali volnost. Mám z toho takový dojem. Řekl bych, že tohle je hodně dobré album, snad až světové úrovně. Mohl bych se o něm rozepisovat, popisovat, ale jejich muzika má prostě sílu. Sílu hudby. Musím to otestovat i na nějakém Greynbownes koncertě. Za mě skvělý! (S)

greynbownes.bc.com

rozhovor

Desku věnovala kapela Greynbownes, díky!

neděle 3. dubna 2022

Human Fault - No Není Tady Krásně? / Poslední Propadne Peklu

12“LP (Aback Distribuce + více)

Human Fault je kapela z Vyškova. Není to daleko od mého lesního bydliště, ale ještě jsem neměl štěstí je vidět živě. Jejich jméno samozřejmě registruji, přesto intenzivní poslech přichází až s jejich „poslední“ nahrávkou, o které jsem se dozvěděl od mého oblíbeného francouzského dealera vinylů. Následně se mi ozval aktivní cruster Peťa / Aback Distribution, který mi nabídl vinyl na recenzi. Svět je globální a je fajn vidět, že kapela, kterou mám od sebe pár desítek kilometrů, se díky muzice dostane - no minimálně po Evropě. Aback Distribuce je jedním z několika labelů podílejících se na vydání vinylu a další labely jsou z Francie a jeden z Německa. Na LP najdeme první dvě alba „No není tady krásně? (2014) a „Poslední propadne peklu“ (2017), původně vydané na CD. Kooperace jsou super, vždycky si vzpomenu na heslo Svatého otce Inyho (Gride) – „mysli globálně, moshuj lokálně“.

Deska vyšla poměrně nedávno a poprvé můžeme na vinylu slyšet první dvě desky Human Fault a to určitě ocenili vinylový příznivci kapely. Vinyl vyšel za spolupráce Aback Distribution a několika vydavatelství z ciziny - Les Nains Aussi, Perce~Oreille, Maniac Attack Records, Svoboda Records, MALOKA a Deviance. Alba „No Není Tady Krásně? / Poslední Propadne Peklu“ propojuje nová grafika, LP je v potištěném sáčku a jako bonus najdeš plakát. Human Falt hrají melodický hardcore punk se zajímavými nápady a ženským zpěvem. Je to zjednodušená nálepka, ale o mnohém napoví. Posluchač dostane energickou, intenzivní, nálož muziky, která je zároveň hodně osobitá. Melodické kytary, tepající bicí a ženský zpěv, který to celý perfektně tlačí kupředu. Vokál je hrubý – vzteklý, a palba probíhá ostrými - angažovanými texty. Přináší spoustu témat k osobním zamyšlením, což nikdy není od věci. Pokud se zastavím u názvů skladeb, tak minimálně „Odzbrojit“ a „Poselství míru“ jsou témata nadčasová. V bookletu není informace o převzaté písničce uvedená, ale dostaneš i povedenou předělávku „Chromovaná jehla“ od strakonických Telex, jen na začátku neštěká pes.

Human Fault to šlape! Dokáží propojit melodické kytarové nápady, energii a vztek. Všechno do sebe pěkně zapadá, maká to a nechybí „tah na branku“. Osobně se mi asi nejvíc líbí práce s melodiemi a celkově energie obou nahrávek. Human Fault rozhodně nejde upřít, že mají svůj styl a zároveň nezapřou lokální punc, cestu dlážděnou předchozími hardcore punkovými pionýry. Některé členy budeš znát z kapel The Breed, Midnatt Dod nebo Disfukce Mysli. Vinyl seženeš u nás i ve světě, tak neváhej … (S)

abackdistrorecords.bs.com

humanfault.bc.com

Více najdeš i zde!

Desku věnovalo vydavatelství Aback Distribution, díky!

pondělí 7. března 2022

CJ Ramone - Last Chance To Dance

12"LP picture repress (Pirates Press)

CJ Ramone, vlastním jménem Christopher Joseph Ward, své "umělecké jméno" přijal v The Ramones, díky kterým se nejvíce proslavil. Do kapely, dnes již s legendárním statusem, přišel jako poslední. Hrál s nimi na bassu od roku 1989, když odešel původní bassák Dee Dee Ramone a vydržel až do jejich rozpadu v roce 1996. Muziku nepověsil na hřebík ani potom. Hrál v několika dalších kapelách (Ramainz, Warm Jets / Bad Chopper). Debutní sólovou desku „Reconquista“ vydal CJ v roce 2012, tj. před deseti lety. Od té doby stačil nahrát tři další alba a několik singlů. Album „Last Chance To Dance“ vyšlo v roce 2014 a bylo jeho debutem pod hlavičkou Fat Wreck Chords. První tři alba vyšly v roce 2019 jako série picture 12“LP vinylů pod hlavičkou Pirates Press Records. 

Aktuálně má CJ Ramone 57 let a stále drží nad hlavou pochodeň s hořícím „ramones zvukem“. Album „Last Chance To Dance“ pokračuje tam, kde skončil jeho předchůdce „Reconquista“, kterým odstartoval svou sólovou dráhu. Servíruje opět dvanáct chytlavých energických punk rockových vypalovaček. V jejich zvuku se nese odkaz Ramones a zároveň je jasně patrný talent CJ Ramona psát melodické punkrockové pecky a rozvíjet jasně definovaný styl vlastním talentem. Melodie, zapamatovatelné texty, energický punkrock, o tom to celé je.

Album odstartuje písnička „Understand Me?“, která vyšla i na pilotním singlu společně s coverem Black Flag „Rise Above“. Je to melodická pecka, podaná s lehkostí a hodně se drží zvuku The Ramones. CJ rozhodně umí psát písničky přesně v tomhle duchu – jednoduchý, přímočarý, melodický a zapamatovatelný punkrock, s patinou „ramonů“. Ušel s nimi část jejich cesty, tak se mu to asi pořádně zapsalo pod kůži. Písničky jsou ale jeho a má dar do svého zvuku vnášet jistou ležérnost, nadhled. Texty jsou otázkou výkladu a snad i postojů. Jsou mixem milostných textů, příchodů a odchodů, některé jsou o zbraních, dojde i na ztrátu zaměstnání a nástup k pěchotě. 

Picture vinyl je velice pěkně zpracovaný, což je u Pirates Press standart. Přední strana je obal desky a druhou zdobí upravené logo ve stylu The Ramones. Samozřejmě klasicky obsahuje jména členů - CJ Ramone, Steve Soto, David Hidalgo jr. (Social Distortion) a Dan Root (Adolescent, atd.). Doprovodní muzikanti se oproti debutu změnili, zůstal jen skvělý Steve Soto a nově CJ Ramona doprovází David Hidalgo jr. a Dan Root. Určitě bych „vypíchnul“ jméno Steve Soto. Každý určitě ví, že hrál v The Adolescents, Agent Orange, atd. a za pozornost rozhodně stojí I jeho sólová dráha, kterou mám osobně hodně rád (Songs About Girls and Earthquakes).

„Reconquista“ je pomyslnou startovní čarou CJ Ramona a deskou „Last Chance To Dance“ dostáváme svým způsobem její pokračování. Pokud je to pro Tebe novinkou a baví Tě, budeš potěšen informací, že k poslechu jsou venku již čtyři desky. Na netu jsem narazil na jednu recenzi a o CJovi v ni psali - „dokonalý Ramone, který nese prapor a udržuje jméno rodiny“. Asi by tím šlo mé psaní i zakončit, kdo má melodický punk rock, bude myslím nadšený. (S)

piratespressrecords.com

Desku poskytlo vydavatelsví Pirates Press, díky!

čtvrtek 10. února 2022

Sweat - Gotta Give It Up

sa12“LP (Pirates Press Records)

Novinkou na Pirates Press Records je album "Gotta Give It Up" hardcore kapely SWEAT z Los Angeles, kteří o sobě dali poprvé vědět v roce 2020 debutním singlem na Vitriol Records (label kytaristy SWEAT, Justina Smitha). Známá jména v sestavě nový kapel vždycky zaujmou a SWEAT nejsou vyjímkou, najdeš u nich členy Graf Orlock, Dangers, Dogteeth a Ghostlimb. Koncem ledna spatřilo světlo světa jejich debutní album! Uslyšíš na něm deset intenzivních pecek plných výrazných riffů, ostrého zvuku a množství zvratů. Osobně ho protáčím stále dokola!

Ochutnávkou, prvním singlem, která desce předcházela byla skladba ‘Machismo’ nebo studiový živák k písničce "Hit & Run". SWEAT nastínili, co očekávat a v jakých vodách se budeme pohybovat. Kapela rozhodně zaujme moderním a „silným“ zvukem, riffy a množstvím vlivů, kterými je jejich muzika doslova nasáknutá. Přesto, zmíněný moderní zvuk, jako by se protínal se „starou školou“ a styly jako je třeba hardrock. Albu vládne výrazný ženský vokál, podpořený neméně dobrými doprovodnými vokály. Zpěvačka si „jede“ svou linku, celek pěkně „rozčísne“ a jen dodává intenzivnímu vyznění nahrávky. Ale jak to celé zní? Jako silná, intenzivní deska, s parádním zvukem a spoustou energie. Album má svoji atmosféru, svůj švih a drive. Riffy ale vládnou! SWEAT vyvolávají dojem svěží a originální muziky – pulzující a nepředvídatelné, ve které se jednotlivé vlivy promíchali a zní neotřele. SWEAT jsou plni energie, ale k agresivitě mají daleko.

Puzzle alba je poskládané ze střípků různých stylů. Celek drží skvěle pohromadě a zní zajímavě. Osobitě, neotřele a potrhují to zajisté dlouholeté zkušenosti jednotlivých členů v přechozích kapelách. Od prvních vteřin se valý hutný mix, silné riffy a postupně se odkrývají zákoutí, neotřelé vlivy nebo postupy. Ať už hardrock, kontrasty rychlostí a každý jednotlivý nástroj o sobě dá během desek vědět, přesto nezní sebestředně.

"Gotta Give It Up" - čím víc tu desku poslouchám, tím víc mě to baví. Album je hodně pestré, přesto kompatní. Je to je tlak a míří se přímo na branku! Zvuk, riffy, intezita a čitelnost! Skvělá deska a dej jí šanci! (S)

piratespressrecords.com

Desku poskytlo vydavatelsví Pirates Press, díky!

čtvrtek 27. ledna 2022

Phane – s/t

12”LP (Phobia Records)

Tuzemský label vydává velké množství titulů, letos navíc slaví 20 let na scéně a během mnoholetého fungování si určitě získal množství věrných okovaných „zákazníků“. Ikdyž nestíhám poslouchat všechny Phobia novinky, vyplatí se být ve střehu a monitorovat dění. Některá alba z diskografie labelu jsou trefou do černého. Pokud bych měl vypíchnout jeden titul, který mně v loňském "covidovém" roce zaujal, jednoznačně bych napsal kanadskou sebranku PHANE – s/t!

PHANE jsou podle všeho hodně rozjetý punks z třetího největšího města v Kanadě, Vancouveru. Na začátek a pro naladění se na správnou notu, bych doporučoval, pustit si následující instruktážní video. Po několika demo nahrávkách, EP a splitu, vyšla začátkem loňského roku na Phobia Records jejich debutní velká deska. Master připravil Jack Control v Enormous Door studiu, ale to ber jako poznámku pod čarou.

Album PHANE začíná melodickou vyhrávkou a po ní se rozjede pekelný mix plný špíny, silných kytarových riffů, tepajících bicích a frackovitých vokálů. V hlavě Ti naskočí hesla jako ranný UK punk hardcore, English Dogs, Varukers, Motörhead a drivem snad i The Threats. Prostě rychlá jízda, při které není během poslechu čas přemýšlet, jestli jsou riffy ovlivněný více metalem, rock´n´rollem nebo thrashem. PHANE hrajou na 100 %. Skvělá kytarová práce zaujme od úvodní kytarové vyhrávky, jsou naprostou srážkou metalových riffů, vyhrávek, thrashe, vysokohorských sól a protkaných hardcore punkem. Jede se naplno a nechybí silnej tah na branku! PHANE šlapou jako sehraný celek - tepající bící, vokál – ženou to před sebou a místy podřadí na punkový kolovrátek. Má to energii, má to šťávu. Stačí jen volume na maximum, pokyvání hlavou a s lahváčem v ruce toho víc nepotřebuješ!

Muzika jde ruku v ruce s parádním vizuálem, který mi připomíná obaly Guided Cradle - skřeti, démoni, smrtka … parta zombie vikingů ze záhrobí! Styl je styl. Jo, když do pekla, tak na pořádným koni! (S)

phobiarecords.net
phanepunx.bc.com

Desku poskytlo vydavatelsví Phobia Records, díky!

pondělí 17. ledna 2022

CJ Ramone - Reconquista

12"LP picture repress (Pirates Press)

Před lety jsem se díky Pirates Press dozvěděl o sólové tvorbě CJ Ramona, ano to je ten chlápek, který v The Ramones - nesmrtelné legendě, která za dobu své existence odehrála tolik koncertů, že kdyby je hráli v jednom kuse, jako souvislé turné, trvalo by přes šest let. Ovlivnili a stále ovlivňují nejednoho mladého, i postaršího teanegera a myslím si, že to trvá dodnes. CJ Ramone, vlastním jménem Christopher Joseph Ward v The Ramones přijal "umělecké jméno" C. J. Ramone a hrál s nimi na bassu od roku 1989 až do jejich rozpadu v roce 1996. Aktuálně má Cj Ramone 57 let, ale podle jeho písniček by jste těžko hledali nějaké náznaky stáří.

CJ přichází přišel po rozpadu The Ramones s vlastní sólovou deskou poměrně s odstupem, hrál ještě v dalších kapelách a debut „Reconquista“ si vydal v roce 2012 vlastním nákladem. Na Pirates Press vyšla picture 12“LP verze, která byla obratem vyprodaná. Album „Reconquista“ to je cca 36 minut a dvanáct chytlavých energických punk rockových vypalovaček. Pokud máš rád The Ramones, předem Ti řeknu, že budeš desku oddaně protáčet. CJ RAMONA (bassa/zpěv) na desce doprovází množství hudebníků - skvělý Steve Soto (The Adolescents - kytara + další vokály) a Jose Medeles (The Breeders, 22 Jacks – bicí) a setkáme se i s dalšími výraznými hudebníky jako jsou, Billy Zoom (X), Jonny "Two Bags" Wickersham (Social Distortion, U.S. Bombs), Jay Bentley (Bad Religion, The Circle Jerks, T.S.O.L etc.), Marcus Hollar (Street Dogs), Matt Katz (Blondie), Frank Agnew (The Adolescents/ 45 Grave), Dan Root (The Adolescents/ One Hit Wonder), Pamela vain, "The Chimpan three" (zpěvový trojlístek ve složení John Mauer, Marcus Hollar and Greg Stocks).

CJ RAMONE je postarší usměvavej chlápek a z jeho písniček dýchne nostalgie, i srdcařský punkový přístup. Na debutním albu „Reconquista“ je zaznamenáno dvanáct pecek, které jsou hlavně o životě, lásce, příchodech, odchodech, rozchodech a o R´n´R. Hudebně přesně ten tip muziky, kterou se tolik proslavili Ramones a která nenechá mladé, ani staré, „duševně zestárnout“. CJ RAMONE a jeho "pomocníci" jsou „postarší ročníky“, přesto z nich dýchá vlna naprostého nadšení. „Reconquista“ se stylově pohybuje někde mezi „Rocket to Russia“ a popovějšími písničkami od Ramones. Prostě jednoduchý, skvěle zahraný, energický punk rock. Většina písniček je vlastních, jen „Waitin' For The Man“ je předělávka od Lou Reeda a Aloha Oe několikrát zrychlená písnička Queen Lili'uokalani. O desce jsem psal již před lety, když vyšla, ale své nadšení mohu potvrdit i s jistým odstupem - díky další picture reeedici. Když vezmu v potaz, že očekávání před debutní deskou musela být na CJ Ramona vysoká, povedlo se mu nahrát skvělou desku - parádně odpálit svojí sólovou dráhu. CJ na ní zachycuje jednak ducha písniček The Ramones a zárověň je jasně patrný jeho talent (dar) psát skvělé skladby. Melodické a chytlavé. Od debutu utekl nějaký čas a CJ se rozhodně neflákal, do dnešních dní vydal několik alb - Last Chance To Dance (Fat Wreck, 2014), American Beauty (Fat Wreck, 2017) a The Holy Spell... (Fat Wreck, 2019), plus dvě EP a split Ep. Jedním ze singlů jsou vánoční písničky, stejně jako je nahrál můj nejoblíbější "ramon" Joey Ramone. Ale zpátky k CJ Ramone, myslím, že se mu debut skvěle povedl a jeho talent potvrzují desky, které mezitím nahrál. CJ umí zahrát melodické písničky a přináší i do celkem podělaných dní jasné poselství, že může být líp. Povedlo se mu skvělým způsobem oživit ducha The Ramones a servíruje energické chytlavé pecky podobným stylem, jako to dělali oni. Loajálně předává jejich dědictví a ikdyž to možná není tak rychlé jako The Ramones, tak na druhou stranu jeho melodické nápady rozkvétají do zcela nových, osobitějších květů.
Pirates Press records vydali před dvěma lety picture 12“LP verze prvních tří desek CJ RAMONA - debut Reconquista , LAST CHANCE TO DANCE a AMERICAN BEAUTY a jsou stále dostupné. S albem „Reconquista“ se můžeš napít elixíru věčného mládí a je z něj jasně patrné, že CJ Ramone to nevzdává a stále drží v potetovaných tlapách "ramones " pochodeň. ¡Adios Amigos! (S)

https://shop.piratespressrecords.com/pages/cj-ramone

PS: pokud jsou některé písničky CJ Ramona o příchodech, odchodech ... můžeš zavzpomínat, a dohledat si muziku, od muzikantů jako byli Steve Soto, Joey Ramone nebo Ronnie Spector, kteří jsou již na druhé straně ...

Desku poskytlo vydavatelsví Pirates Press, díky!