pondělí 5. srpna 2019

Completed Exposition – Structure Space Mankind



12”LP (Psychocontrol Records / 625 Thrashcore)

Completed Exposition jsou hardcore punkový trojlístek z Osaky (Japonsko). Hrají rychle a extrémně, drží se hesla „play fast or don´t“. Po několika kazetových demo nahrávkách, singlech, split Ep (s australskými Extortion ...), vydali svojí první velkou desku s názvem "Structure Space Mankind", která nese podtitul "Progress and harmony for Mind“ (Psal se rok 2013 a první demo vyšlo v roce 2004). Album vyšlo za spolupráce známého fast / power violence / grind labelu 625 Thrashcore (není to pro kapelu, která hraje rychle, samo o sobě nejlepší reklama?) a českého grindcore labelu Psychocontrol Records. První press je vyprodaný a venku je druhé vydání na čirém vinylu. Bylo by proto škoda se nad deskou trochu nepozastavit, snad i kvůli tomu, že Completed Exposition mají před sebou první evropské turné, které pojedou s německými grindcore sympaťáky Wojczech. Turné organizuje Stephan z Wojczech a celá organizace se tak nese v duchu DIY. Bude to určitě palba, zahrají deset koncertů v devíti evropských městech a na RSR by měl k této příležitosti vyjít 12”LP split COMPLETED EXPOSITION / Wojczech. Ale zpátky k desce "Structure Space Mankind" , kterou beru jako klenot na poli extrémního hardcore. Přináší několik minut extrémního hardcore plného zvláštních postupů, extrémních hudebních výkonů a devastující energie. Pokud i ty nacházíš v rychlé muzice klid, pak poslech téhle desky (a kapely) bude balzámem pro Tvoji duši a "harmonií pro Tvou mysl". Osobně to tak mám a podvědomě se neubáním opakovaným poslechům.

Album vyšlo v gatefold obalu, se super titulním motivem a na jednostranném 12"LP. Má kopie je čirý vinyl (2hý press, který stále ho seženeš u Psychocontrol). Jednostranný vinyl přináší 20 pecek, většinou s hracím časem kolem 30 vteřin. Pozor, palba se spustí po krátkém intru, očekávaj extrémní a intenzivní smršť s jasnou strukturou. Intro … rozehrávka … intenzivní palba … vše valý na plné obrátky. Spousty zvratů, změn, přeřvávávajících se zpěvů a gradováním ke stále větší rychlosti. Zpěvy jsou non stop, skoro nezastavují, je to až na hraně lidských možností, řekl bych. Ikdyž je to zahrané extrémně rychle, je to čitelné. Skvělá bassa občas vyleze na povrch a je podobně zajímavá, jako kytarové vyhrávky. Každý nástroj, i v té rychlosti zní skvěle … nečekej noise, struktury jsou zvláštní, ale jasné. „Beautiful Firefly“ je 23 vteřinový song, ve kterém toho proběhne tolik až je to k neuvěření. Objeví se zde přesně ten typ „circle pit“ riffu. Zpěvy jsou non stop, a s plynoucím hracím časem, jsou i více a více používány „stop and go“ pasáže. Změny rychlostí a zvraty jsou naprosto úžasné. Cca pět pecek, to je tak 2,5 minuty a já mám pocit, že se toho událo strašně moc. Přemýšlím, že tohle si zapamatovat, vyžaduje geniální paměť. Deska je rozdělená na "Present Side", to je zmíněných dvacet skladeb extrémně rychlého výplachu v duchu fastcore / powerviolence, a druhá strana "Future Side", ta je protipólem, nepopsaným listem, stranou. Rozhodně vtipné. Text k před před poslední skladbě napsal Hevi (Corrupted, Earth Federation). A jestli jsme byli doposud zmítání ze strany na stranu, potom předposlední pecku „Structure Space Mankind“ lze nazvat přemýšlivým opusem, dojde ke zpomalení a hrací čas je kolem 4 minut. Název skladby je druhým podtitulem alba jedná se opravdu o magickou pecku. Desku končí „The Hamster Became The Star“ - náklep vs. outro, konec. Při dalším poslechu se odkrývají další a další zkoutí …

Completed Exposition jsou vyznáním extrémní podobě hudby, power violence. Stylu, který vznikl v pozdních 80tých letech a prošel si lepšími, i horšími obdobími. Jak je na tom tenhle styl aktuálně, odpovědět nedovedu. Vím jen jedno, stále je množství posluchačů, i kapel, pro které jsou krkolomné hudební variance balzámem pro uši a duši. Za sebe mohu říct, že spousty kapel, které jsem před lety poslouchal, by mým uším aktuálně nic neříkali. Ke kapelám jako jsou / byli Charles Bronson, Spazz, Hellnation, Infest, Despise You se vracím opakovaně, stále a s radostí. Pro pořádek upozorňuji, že nejsem ve válce a „emem“, ok? (Jo, a taky si nemyslím, že black metalem je něco zajímavýho:)) Takže, intenzivní variace s hlavičkou „power violence“, extrémní přístup, spoustou změn a zvratů, tohle mi přináší klid do duše. Opravdu! Tak to mám a tak se to možná starším chlápkům stává. Completed Exposition jsou jednou z kapel, který působí jako lék, meditace hlukem. Pousmál jsem se, když Stephan z Wojczech o Completed Exposition napsal, že tohle je kapela, která by mohla opět udělat „power vilence great again“ (make america great again, vtip, ok?) … nemohu se dočkat živého koncertu! (S)

psychocontrol.com
K poslechu zde / rozhovor zde.
Koncerty v ČR:
18.9.2019 - Praha, Eternia Smichov
19.9.2019 - Olomouc, SF MINI

v/a - Dvasedmšestnulajedna


2LP (Pirates Press, 16 Live Records, fotograf Tomáš Lorenz, raist.cz)

Je léto! Většina lidí ho má ráda, najdou se ale i takový, co se těší na zimu. Tak nebo tak, k létu patří pobyt venku, festivaly a cestování. Pokud přemýšlíte nad nějakým výletem, zajímavým tipem by mohl být Mělník. Ano, směrovačka „dvasedmšestnulajedna“, lokalizace cca 30 km Prahy. Berte to můj jako můj osobní tip (i plán) na výlet, který mám v hlavě již dlouho. To, že nedávno vyšla vinylová kompilace „dvasedmšestnulajedna“ mi jen dodává důvod se k výletu konečně rozhoupat. Mělník má svou vinylovou kompilaci lokálních kapel? Ano! Zachycuje nadšení, na které se nezapomíná. Momenty, které mají své místo v srdcích, i hlavách, navždy. Osobně mám kompilace velice rád, vypovídají svůj příběh, a často ukáží na zajímavé kapely, na které bych jinak nenarazil. Díky různým výběrům jsem objevil i množství kapel, které bych nejspíš jinak nenašel. Aktuálně i Mělník, potažmo „mělnická hardcore / punková“ scéna, se může pyšnit svým výběrem. Vyšel nedávno a přináší „spirit of 276 01“. Mělnickou atmosféru můžeš „nasát“ díky krátkému rozhovoru s otcem myšlenky, Pedrem, který najdeš zde. Jako představení kompilace použiji jednu z odpověďí, „dvasedmšestnulajedna“ je „ohlédnutí se za mělnickou kytarovou, potažmo punkovou scénou, za posledních 30 let. Výběr 20 kapel, které podle mě stojí za to si připomenout. Najdete tam i několik extra rarit z archívů atd. plus popisky k jednotlivým kapelám, ať se v tom člověk dobře vyzná a může si tak vše zasadit do případných souvislostí, jako třeba dobu vzniku, tak určitá místa ve městě ...“ Kompilace vyšla v nákladu 100 ks na dvou 12“LP vinylech. Ideální náklad, aby to neleželo doma pod postelí a našlo to své majitele, kterým to připomene kus mládí a udělá radost! Mluvil jsem ale o tipu na výlet, pár jich najdeš i v rozhovoru …
Seznam skladeb a bližší přiblížení najdeš na stránce dvasedmsestnulajedna.cz. Dva vinyly, čtyři strany. První z nich odstartuje sondu mezi lokální punk rock / alternativní kapely. Žádnou z kapel jsem neznal, ale z většiny je cítít mladické nadšení a zajímavé nápady. Dobře se to poslouchá a ještě lépe vzpomíná na mé osobní objevování hardcore / punku. Odstartují Bez obav s obavou, skladbou Kytky. Pecka se super linkou a atmosférou. V kapela najdeš členy Anyway a Dead Letters. Pak Freon, Colosální omyl, Duha … Prádlo, ti se věnují tématice skejtování, mají rádi skejt! Nebo nemají? První jiskrou, kapelou kterou znám jsou Anyway. Skladba je vzpomínkou na jejich split „Mama / Space game“. Super kapela, hlavně jejich poslední album z roku 2011 považuji na nedoceněné. Dalších 7 kapel opět punk rock / oi / alternativa. Není to šparný. Zvuk je často úměrný vykonané archeologické činnosti, ale příznivci českého punk rocku, by to mohli ocenit. Další známou skupinou jsou Cirguz, opět velice sympatická parta! Poslední strana přináší další lokální spolky, z nichž některé o sobě dali vědět nejen na lokální úrovni. Tím myslím třeba The Oxx, ze kterých mladická energie jen tryská nebo holky ze Sour Bitch, což je další kapela, která má talentu na rozdávání. Bambix z Mělníka? Možná, je ale lepší se na škatulky vykašlat. Holkám to šlape jako hodinky. Následují Dead Letters, ex.Anyway … kvalitní noise rock / punk rock. Předposlední kapelou výběru jsou The Junk Food. Garage, punk, rock'n'roll - Cheap, fast & easy! Výběr přináší archeologické kousky, ale i kapely aktuální. Jména vypichuji namátkou, tohle není o „egu“, je to o „dvasedmšestnulajedna“ - Mělníku a jeho „scéně“!
Na vnitřní straně obalu je pak krátké povídání o každé kapele, něco málo o projektu, ale také nová, tématická povídka od Bohouše Krejzy (Anyway, atd.). Jako bonus je mezi vinyly přibalený tématický plakát. Poslední kousky jsou k mání v mělnickém turistickém infocentru (pouze k osobnímu vyzvednutí). — v Turistické informační centrum Mělník.“(S)
PS: Jo, dalším střípkem do mozaiky můž být rozhovor se Štelcou, který najdeš na zde.

neděle 23. června 2019

Dad Brains - Dadditude

7"EP (Pirates Press Records)

V loňském roce odstartovala čtveřice hardcore punkových taťků z Californie svojí vlnu ťatkovského hardcore punku. Pojmenovali se vtipně Dad Brains a na letošní „den otců“ jim vyšel nový singl s názvem „Dadditude”. Venku mají dva flexi EP, společný singl s Ramoms a debutní EP. Mají svůj styl! Do aktuálního hardcore punku vnášejí taťkovství, satiru, nadsázku a humor. Jak je hodnotím já? Dle mého bude záležet na tom, kolik Ti je let a v jakém místě na životní časové ose se zrovna nacházíš. Náctiletí je mohou milovat nebo nenávidět a možná si řeknou, že tihle borci jsou moc starý na to, aby hráli punk rock, že? Já, mladík s věkem nad 40cet, je hodnotím pozitivně a baví mě to! Pokud máš rád rád punk rock a svoje děti, není asi nic nepšího, než se to nějak pokusit dát dohromady!

Být taťka je nepřenositelná zkušenost a pojmenovat kapelu Dad Brains je naprosto super! Je v tom vtip, odkaz na „starý časy“ a jasně to definuje nosné téma - „taťkovství v hardcore punku“. Pokud se dostaneš do téhle životní kapitoly, změníš status, a budeš si vě věcech, který děláš, hledat svojí matematiku. Někdo odejde od všeho co ho bavilo, jiní to „pytlíkují“ jak to jde a další na mládí zapomenou. Pokud se budu bavit o kapele Dad Brains, strašně mně baví, položit právě to taťkovství za nosný téma kapely! „Fathershood“, satira … svým způsobem to může působit jako komedie, přesto se na to celý dívám s nadsázkou. Je to super nápad a baví mě, i díky mému věku - trochu se v tom nacházím …

U Dad Brains usínat nebudeš! Recyklují množství riffů, které jsem v hardcore punku, během mnoha let, co ho poslouchám, již slyšel. Singl „Dadditude” plynule navazuje na předchozí nahrávky a jedná se opět o poctivě udělané čtyř skladbové EP s pěkným obalem, barevným vinylem, texty a kupónem pro bezplatný download v mp3 kvalitě. Představením EP může být video klip „Father's Day“. Sází se tady opět na detaily, deska vyšla na den otců:). Muzika Dad Brains je energická, melodická a intenzivní! Přesně v tomhle duchu se nese celý singl. Čtyři pecky na EP - „Daddy Guilt”, “Little Things”, “Dadditude”a „Father’s Day” - s texty o taťkovských pocitech. Hudebně se to valý v rytmu old school hardcore punku podobného Ensign, Vision nebo Shelter. Ve skladbě „Dadditude“ Dad Brains zpívají - „pokud nemáš tátu, Dad Brains jsou tady pro Tebe …“ Zkus to! (S)
Pirates Press Records
dadbrains.bc.com

Seznam skladeb:

Side A:
1. Daddy Guilt
2. Little Things

Side B:
1. Dadditude
2. Father’s Day

středa 19. června 2019

The Ramoms - Problem Child


7“EP (Pirates Press Records)
The Ramoms jsou čtyři mamky z Filadelfie. Mladé duchem a oddané Ramones. Hrají jejich předělávky nebo písničky „ramonama“ inspirované. Kytara, basa, bicí a mikrofon. Víc nepotřebují, stejně jako jejich hrdinové. Přidej nasazení na 100%, smysl pro humor a je tady zábava pro celou rodinu. Ano, zábava, protože o tu myslím The Ramoms taky jde! S kapelou se můžeš seznámit v krátkém rozhovoru zde. Slovo "mom" má v názvu kapely své opodstatnění, a snad i proto vyšel jejich debutní singl “Problem Child”, jak jinak - na letošní den matek. Jdeme na to, možná jsi svátek matek prošvihnul, ale zmeškat i singl The Ramoms by byla škoda. Začít nelze než ... "one, two, three, four..."
Když se v roce 2019 podívám na živák Ramones z roku 1982 (to mě bylo 9 let), pochopím Ramones mánii a důvody, proč je jejich „duch nesmrtelný“. Lidé se k jejich muzice vracejí, nebo ji nepřestali poslouchat, i po letech. Ramones stopa je nesmazatelná a zcela určitě pobláznili tuny děcek po celém světě. Není potřeba se v tom víc hrabat. RAMOMS jsou čtveřice punkrockových maminek ze států a jejich tvorba je inspirovaná, snad mohu říct i věnovaná, právě RAMONES! Svůj vinylový debut vypustili split singlem s DAD BRAINS (to jsou zase hardcore punkový taťkové). Do drážek singl na něm byly vyrytý dvě pecky „Lego blocks“ (předělávka „Chinese Rock“ s novým textem) a cover vánoční Ramones klasiky „Merry Christmas“. Split Ep vyšlo před vánoci 2018. Jak je vidět, mamky na nic nečekají a letošní svátek matek oslavili novým EP pojmenovaným “Problem Child”. The Ramoms na něm opět servírují další pecky inspirované Ramones - Gritty Is A Punk, Boogie Not Snot a Rockaway Beach (cover Ramones). Písničky servírují vtipně a svým nadšeným přístupem přenášejí punkrock snad opravdu na všechny generace! Mamky jsou plný energie, vtipný a zábavný. Myslím, že je dokáže poslouchat celá rodina. Jako rodič to ocením, sám vím, že zdroje energie nejsou nekonečný a mamky opravdu nevypadají jako rodiče znavení životem. Ramoms použili muziku Ramones jako noty. Přenášejí ji dál, dalším generacím a to je skvělý. Inspirace je jasná, a já prima jsou i vlastní texty. Písničky na singlu mluví sami za sebe, nepotřebují představování. Přesto, jednou ze skladeb je cover Ramones „Rockaway Beach“, skladba napsaná Dee Dee Ramonem a věnovaná Rockaway Beach (Queens), kde Dee Dee rád trávil volný čas. „Gritty Is A Punk„ - Judy byla punk v době Ramones, Ramoms punk dívka se jmenuje Gritty … „Boogie Not Snot“ je písnička na motivy „Blitzkrieg Bop“, jak je patrné taky s vlastním textem. Všechny tři pecky jsou zahraný rychle a energicky! Ramones by z mamin měli zcela určitě radost. Hey Ho! Let's Blow! Skvělý! (S)
Svojí kopii seženeš u Pirates Press Records.
Seznam skladeb:
Side A:
  1. Gritty Is A Punk
  2. Boogie Not Snot
Side B:
  1. Rockaway Beach

úterý 4. června 2019

dvasedmšestnulajedna | rohovor


(rozhovor)

Na Mělníku vyšla 2xLP kompilace lokálních kapel! Sumarizace posledních třicet let místního undergroundu. Dvacet tisíc obyvatel, dvacet kapel, dvacet skladeb. Seřazeno chronologicky (1990 - 2018). UG, indie, ska a hlavně punkrock! Punkrock a Oi! Kdyby někdo měl zájem, víte, kam přijít nebo komu napsat (náklad 100 ks). Spirit of 276 01! dvasedmsestnulajedna.cz


Vyšla kompilace „Dvasedmšestnulajedna“. Myslím si, že jsi otec myšlenky a jsem rád, že máš chuť si o výběru popovídat. Na netu najdeme úvodní povídání, jak by jsi Ty osobně kompilaci představil?
Ahoj, úvodem zdravím a díky za prostor, moc si vážím tvého zájmu. Předpokládám, že jsi v celku nepolíben mělnickou scénou, takže další plusový body, že tě to vůbec zajímá:) Jak bych jí představil? Asi jako ohlédnutí se za mělnickou kytarovou, potažmo punkovou scénou, za posledních 30 let. Výběr 20 kapel, které podle mě stojí za to si připomenout. Najdete tam i několik extra rarit z archívů atd. plus popisky k jednotlivým kapelám, ať se v tom člověk dobře vyzná a může si tak vše zasadit do případných souvislostí, jak třeba dobu vzniku, tak určitá místa ve městě:) Takže je to i tak trochu průvodce městem a jeho historií z jiný stránky, než je zvykem.

Co to vůbec obnáší být z Mělníka?

Tohle je docela těžká otázka, ti řeknu:) Hele co obnáší být z jakéhokoliv maloměsta? Pokud se budeme bavit o nějakém undergroundu nebo nezávislé scéně, tak je to jednoduchý. Všichni se známe, když ne, je to kámoš kámoše atd. Je tu spousta lidí, kteří rádi něco tvoří, a za to jsem rád. Myslím, že se nám pořád daří udržovat nějaký to “kulturní dění”, a to hlavně i nezávisle. Pravdou je, že si toho město začalo poslední dobou všímat a trochu nás v tom podporovat, ale i tak si troufám říct, že v tom tvůrčím procesu jsou lidi samostatný. Ale každá sranda něco stojí a ne vždy se zadaří. Občas třeba nepřijdou lidi apod. Přeci jenom je to kousek do Prahy. Čím je to asi ojedinělý, je ten náš „patriotismus“. Určitě to tak mají i v jinech městech, nepochybuju, ale žiju tady a vidím to na lidech kolem sebe. To mě hodně baví! Sám tím teda dost trpím, přestože jsem se tady nenarodil, žiju tu celej život a takovejch je nás tu víc. Tady totiž malovali porodnici asi 10 let v kuse:) Je zajímavý, jak dokáže jedno město přilákat tolik lidí - to i napříč republikou, který si ho zamilujou, a chtěj mu pak nějak vracet to, že jsou tady doma:) Možná taky proto vznikla tahle kompilace, kdo ví?
Všechno má ale i svoje stinný stránky. Občas si lezem taky na nervy, ale tohle soužití nás asi všechny baví nebo nevím. Koho to nebaví, sedne na bus směr hlavní město, za 30 min je tam a už se kolikrát nikdy neukáže.

Před pár lety bych se asi pozastavil nad „podporou města“. Poznámka pod čarou, má dcera třeba chodí do školy, kde je ředitelem chlapík, kterého si pamatuju z koncertu, kde jsem kdysi hrál s kapelou, ve které jsem řval. Jak se ty díváš na ty propojování činností „na okraji“, s těmi oficiálními?

Dneska už se na to taky dívám trochu jinak. Popravdě mě tohle docela baví, když narazíš na lidi z “okraje", který jsou dneska třeba na nějaký zajímavý pracovní pozici, v politice atd. Když je s nima řeč a snažej se trochu toho punku dostat mezi lidi, je to fajn. Přesto všechno k tomu mám pořád trochu odstup, vždy záleží na lidech a na situaci. To platí ale asi všude. V tomhle ohledu nechci bejt prostě moc důvěřivej uplně všemu. Ale když to funguje na nějaký rozumný spolupráci, jsem pro:)

Dá se nějak stručně shrnout historie undergroundu na Mělníku? Píšeš, že v/a je
ohlédnutí se za mělnickou kytarovou scénou, za posledních 30 let. Předpokládám, že to je generace Tvoje a Tvých kámošů. Bylo něco „předtím“? Mířím tím k tomu, jestli pomyslnou sirku zájmu zapálilo něco lokálního?
No byla to hlavně generace před tou mojí. Když tu začínaly hrát první kapely, byly mi asi 3-4 roky:) Když jsem se pídil po předrevoluční muzice, tak nikdo z pamětníků o ničem neví, takže to ve všech asi rozpoutala až “svoboda”:) V té době to nebylo asi nic lokálního, všude po republice se rodily kapely, ale ne všude ta scéna nějak vydržela. U nás to taky nejede 30 let v kuse, jsou tu občas hluchá místa, mám dojem, že to chodí nějak v intervalech. Stejně jako v těch devadesátkách tu hrálo asi 20 kapel na 10 lidí, tak když jsme začínali my o 10-15 let později, bylo to stejný. Ale dneska dá zabrat sehnat dva magory do kapely:)

„Vypíchnul“ by jsi nějaký mělnický kapely? Který to dotáhli nejdál, Ty co to třeba dotáhnou nejdál, ty co to zapíchli moc brzo … je to na Tobě …

Mě hodně překvapily nahrávky třeba Bez obav s obavou, je to takovej rokec, trochu řízlej žlutým psem, ale na svojí dobu super. Zpěvák pak hrál v Anyway, který asi nemusím moc představovat. Ty to dotáhli asi nejdál bych řek. Zajímavý jsou z těch starších taky Prádlo, Noise nebo Fistboi!s. Myslím, že z dnešní generace maj co říct The Oxx.

Nebyl z Mělníka taky bubeník Lvmen?
Jojo

Jak dlouho práce na poskládání výběru trvala? Je něco, z čeho máš největší radost a naopak něco, co se nepovedlo sehnat?
No od původní myšlenky až po hotovej asfalt to byl necelej půl rok. Materiálu jsem sehnal dost, vlastně klidně na nejaký pokračování, sice bych se už nemohl držet žánrově punku, ale určitě by se s tím dalo něco dělat. Kapel bylo daleko víc, bohužel nemaj nahrávky nebo jsou v příšerný kvalitě:) Pak mám taky spousta živáků, ale z těch jsem čerpat moc nechtěl. Držel jsem se toho, že ty songy jsou “studiový”:) Trochu mě mrzí, že jsme nenašli první demo Prádla, někdy kolem 94-95? To bych rád slyšel:)

Dá se říct, že něco jako "mělnická scéna"? Jaký máš na kompilaci ohlasy?

Asi to tak nikdo nikdy nenazýval, ale já bych řek, že jo! Myslím, že v tom je ta výhoda, že se všichni známe, takže to vlastně je tak trochu mělnická scéna. To označení se mi takhle docela líbí:)) Ohlasy jsou vesměs pozitivní, deska vyšla v nákladu 100 ks a 90 % už je mezi lidma, což je super. Na druhou stranu, jsou tu hlasy, proč toho je tak málo, proč tam není tahle a tamta kapela atd. To je výhoda toho, když něco děláš sám, nikdo ti do toho nemůže pořád kecat! Trochu si hrajem s myšlenkou udělat třeba repress, ale to bych musel mít jistotu, že je dostatek lidí, co to nemaj a doopravdy to chtěj. Pak bych byl ochotnej v tom pokračovat, protože jsem to dělal hlavně pro radost těch lidí. Navíc bych rád, aby to bylo odlišený od prvního vydání. Další práce, další peníze atd. To ti nemusím asi vysvětlovat:) Takže je všechno asi ve hvězdách? Uvidíme...

Když náhodou zavítá neznalý člověk na Mělník. Co by jsi mu poradil, kam ho nasměřoval nebo co mu doporučil?

Určitě historický centrum, vyhlídku nad soutokem Labe s Vltavou, parádní relax s lahví piva, vína nebo kdo co má rád. Středověký podzemí s velkou studnou pod povrchem náměstí, trochu morbidní kostnici, ještě víc morbidní hostinec v podloubí, kde se fotil obal desky. Hodiny se tam zastavily na 14:06 už asi před 20 lety:) Tam chodí místní panoptikum a taky všichni naši kamarádi. V podstatě jsme na ty pivnici všichni vyrostli:) Taková “nádražka" v centru… Památky najdete v každym průvodci, ale třeba Stará mydlárna, bar Díra, Němý Medvěd jsou místa, kde je fajn obsluha, dobrý pivo a pořádáme tam párkrát do roka nějaký koncerty. Pak jsou tady oblíbený svátky vína, asi třikrát do roka. Pro ty, co moc nepijou, je kousek CHKO Kokořínsko, kde je hezká příroda s nekonečnejma možnostma vyžití se:) Jinak šed a nuda maloměsta:))

Petře, děkuju za krátké a věcné představení mělnické kompilace. Máš prostor na poslední slova …

Já hlavně děkuju tobě za prostor a prima rozhovor. Bylo by fajn, kdyby to někoho nalákalo třeba k realizaci něčeho podobnýho nebo aspoň na návštěvu Mělníka. Tu tvojí totiž plánujeme už řadu let. Tak snad to jednou vyjde?:) Podporujte vaší lokální scénu, choďte na koncerty, neseďte jenom u počítačů nebo telefonů a užívejte si života a muziky dokud to jde… See you later alligator:)


Díky, Pedro
Více najdeš na dvasedmsestnulajedna.cz.





neděle 26. května 2019

PRÜGELKNABE / OTLOUKÁNEK - split


10"LP (Olga Hepnarová a další labely)

Pro krátký úvod použiju popisku z desky PRÜGELKNABE a OTLOUKÁNEK: "Již v roce 2006 nám bylo jasné, že hospodářský růst Číny se nedá dohnat jinak než personálními škrty. Ekonomika dominuje i hardcore scéně a personální restrukturalizace je nezbytným předpokladem pro silné a výkonné sypačky. Rozmařilé pětičlenné grindcorové smečky západního světa ztrácejí konkurenceschopnost. Proto vznikl PRÜGELKNABE. Protlučeme se i jako duo!" PRÜGELKNABE a OTLOUKÁNEK je vlastně duo, které nepochází ani z jednoho hlavního města ČR, ale ocelového srdce republiky, a hlavního města českého power violence? Pokud jsi schopný bez přeřeknutí několikrát po sobě říct „Strč prst skrz krk“ a Tvá mysl je otevřená pro krkolomné hudební variace plné extrémních zvratů, máš možnost šáhnout po ideální desce pro sebezpytování. Je mi ale jasné, že v téhle době již máš jako věrný fanda tenhle vinyl doma. Netradiční hudební postupy (ale i přístupy k věci) na tomto 10“ rozkvétají do plné krásy. Oddané, ale i novátorské. Společný split power violence dua PRÜGELKNABE a jazz fastcore OTLOUKÁNEK vyšel v loňském roce. Jedna strana je hodně rychlá, druhá je taky rychlá a navíc proložená množství „divných postupů“. Já si při poslechu připadám jako „japonský turista“, v bezpečí svého domova, pokládám desku na gramofon a před sebou mám najednou množstvím témat k přemýšlení. Z repráků se rvou extrémní tóny, které mé myšlenky rozmlátí jako skleněnou tabulku. Tenhle vinyl je oddaný power violence, zároveň je vtipný, nadčasový a v mnohém poučný.

Power violence kapel u nás moc nemáme a tak by jsme si měli obě party hýčkat a rozmazlovat. Lokalizace? Modří určitě vědí (myslím tím samozřejmě posluchače extrémního hardcore punku), že ručička ukazuje na Ostravu. Z těchto malebných končin naší země vzešel nejeden vědecký článek na téma power violence a samozřejmě i split PRÜGELKNABE a OTLOUKÁNEK. Čím víc podtrhneš, tím víc power violence – split, kterým prostupuje genius loci propojení - Prügelknabe, Otloukánek, Olga Hepnarová. Za volantem sedí Skulda & Vikky a ordinují lekce power violence. Zběsile a rychle, rychle a zběsile. Nejen mysl si při poslechu odpočine, ale Ti kteří nedávali při dějepisu na základní škole pozor, mají v textech ideálního pomocníka pro doučování.

Hudbu musíš začít vnímat zcela jinak. Nic rychlého není dost rychlé, žádný postup není dostatečně krkolomný. Budeš se možná cítít jako Víťa Jakoubek z filmu „Vrať se do hrobu“, v momentě, kdy se točí na kolotoči a křičí „rychleji …, pomaleji …, mně se chce … I tohle je hardcore punk. Je to meditace pro náročného posluchače. "realita je ale tak fádní, chybí ji velké rozlišení". PRÜGELKNABE a OTLOUKÁNEK jsou dokonalá souhra. Top v mém p/v hledáčku jsou kapely Stimulant a Water Torture. Oscilují na podobných vlnách jako ostravské party. Není to přirovnání, je to dojem. PRÜGELKNABE mají na své straně 17 pecek ... žádná stopáží nepřesáhne 40 vteřin. Všechno je řečený bez keců, jde se přímo k věci. Klepačka jak má být! Jo, jestli to nevíte, tak "... strýček Jedlička byl rozvědčík z flotily Aštara Šerana a jeho úkolem bylo modelovat první generaci indigových dětí. Výsledek je Jaroslav Dušek ... " OTLOUKÁNEK první vál zní podobně jako PRÜGELKNABE. Je ale cítít cosi zvláštního. "... jsem tracená ryba, jsem mořský drak, a nocí se plaví láska, keporak ..." Už jsme doma na 45 rpm hrající covery Prügelknabe? Ne ne ne. Druhá strana jsou OTLOUKÁNEK? PRÜGELKNABE se promění ve zvláštní těleso. Znějí brutálně divně. Ságo vytváří obraz Už jsme doma, ale to by musely mít skladby do minuty a hrát power violence. Tam kde jsou PRÜGELKNABE už moc ortodoxní, jsou OTLOUKÁNEK více avantgradní. Souboj nebo plánovaná destrukce hlukem? Prügelknabe míček nadhodí, Otloukánek smečují. Nebo opačně?

Obal je zajímavý. Sleduji několik kanálů, kde s jistou nepravidelností poslouchám muziku elektronicky, jeden z nich se věnuje i p/v. Většina obalů zde publikovaných desek, je černobílých, většina jich má na obalu alespoň jednoho mrtvého. Nevím jestli úmyslně, ale PRÜGELKNABE a OTLOUKÁNEK jdou svým barevným kresleným obalem zcela proti proudu.

„Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“ Souvislosti - historické, ale i jiné, prostupují tímto splitem. Prügelknabe, Otloukánek, Olga Hepnarová … slova plná odcizení, útlaku a bezvýchodného činu, přesto obě kapely lehce přeskakují od vážných témat k humoru. Souvislosti prostupují naše životy. Za volantem již nesedí dvaadvacetiletá řidička, která ráno vhodila do poštovní schránky dopis pro komunistická média. Stálo v něm: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“ Za volantem sedí Skulda a Vikky a vašim životům mohou dát nový rozměr. Skvělý split, světové kvality! (S)

prugelknabe.bc.com

čtvrtek 16. května 2019

Fyasco ‎– Kurva to je tlak / Nech žije smrť!


7"EP (Totalitarianism Still Continues)

Fyasco není jako Fiasco. Nedržím v ruce nevydanou raritní nahrávku mého oblíbence Wesleyho Willise a jeho kapely Fiasco, ale nový singl slovenských Fyasco. Ep spojuje dvě nahrávací session Kurva to je tlak (18.11.2017) / Nech žije smrť! (27.12.2018) a vychází jako 7"EP na Totalitarianism Still Continues. EP ještě voní novotou a od prvního pohledu je mi jasné, že borci z Fyasco mají rádi nadsázku, hodně osobitý humor a Tinu Turner? (Wesley měl zase rád autobusy a Alanis Morissette). Fyasco mají svůj styl a vlastně i poměrně blízko ke zmíněným Fiasco:). Hudebně dostaneš mix možných, i nemožných, variací hardcore punku metalu ... mix krkolomný, ale fungující!
Fyasco jsou duo z Trenčína a když se podíváš na jejich video k písničce Tina Turner, pochopíš, jakým směrem se jejich humor ubírá. Singl propojuje dvě ruzná nahrávací session, různé styly hardcore punk metalu, ale hlavně z něj dýchne osobitost a nadsázka. Může se Ti to líbit nebo nelíbit, budeš to milovat nebo nenávidět, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeš udělat. Fyasco mají svůj styl a když jsem omrknul video k jejich skladbě Tina Turner, vybavil se mi klip Agnostic Front ke skladbě Gotta Go. Promíchej roky, kontinenty ... odér ulice a země původu, dýchne z obou. Asi to lze opravdu jen milovat nebo nenávidět. Není nic mezi tím. Nebo se s Fyasco prostě bavit... Texty se motají kolem smrti (no, osobně nemám podobnou lyriku o smrti, sebevraždách, rád... mám k tomu své důvody), penězích (výzva k šéfovi, aby jim snížil plat, že ty prachy už fakt nemají kam dát, je opravdu vtipná... ), drogách ... druhá strana startuje opět startuje textem o smrti, sebevraždě, pak o sXe
NACO SI STREJDEDZAK
KED NEMAS VODICAK!!!
NAS TREBA ODVIEZT DOMOV
ZO VSETKYCH BAROVYCH HROBOV!
a Tině Turner.
KOLKO TINA TURNER DREPLA
KED MA TAKE VELKE STEHNA
KURVA TO JE TLAK!!!
Poslední dva jsou velice vtipný! Riff střídá riff. Přeskakuje se ze stylu na styl ... No, je to KURVA TLAK, ale má to něco do sebe :) Je mi jasný, že Fyasco mají svůj styl a napasovat je na nějaký škatulky nebo vzorce prostě NEJDE! Rock over London, Rock on Trenčín! (S)
K poslechu na:
fyasco.bc.com/kurva-to-je-tlak (released November 18, 2017)
fyasco.bc.com/nech-zije-smrt (released December 27, 2018)
fyasco.bc.com
label.punkgen.sk
Tracklist
A1 Nech Žije Smrť!
A2 Strejdejdžák
A3 Tina Tarner
B1 Nech Žije Smrť II.
B2 Gloryhoul
B3 Peňáze II.
B4 Metal Fetam Semtam