SICKOIDS - s/t

12“LP (Hardware Records)

Pokud stále sledujete DIY hardcore punk a nové kapely na scéně, zajisté se vyplatí mít v hledáčku zájmu německý label Hardware Records. „One man label“ vedený chlapíkem Chrisem, který za dobu svého fungování vydal spoustu skvělých hc/punk nahrávek. Právě nyní zde vychází nová deska amerických SICKOIDS - s/t 12"LP. LP je avízované jako mix DIE KREUZEN, ARTICLES OF FAITH, POISON IDEA a více napoví fakt, že SICKOIDS jsou punkový trojlístek ve složení: Vince + Rob (WITCH HUNT) + Eric (GOVERNMENT WARNING / DIRECT CONTROL), což jsou myslím dostatečná „esa“ v rukávu. Ber to jako nasměrování, napojení nitek souvislostí.

SICKOIDS hrají autentický hardcore punk, podobným stylem, jako se hrál v pravěku hardcore punku. K poslechu téhle desky potřebuješ dvě věci - hlasitost otočenou na maximum a lásku k hlučné muzice. Přehrávání desky hodně nahlas produkci SICKOIDS jedině vyzdvihne, tím si buď jistý! Oni totiž hluční jsou. Pánové hrají ve třech, přesto výsledek je hodně intenzivní mix hc/punku, který mistrně balancuje nad označením „řízený chaos“. V době dnešních rozvinutých technologií jsem mrknul i na pár jejich videí na netu - vypadají hodně lákavě a naprosto si kapelu dovedu představit v malém prostoru živě! Den poté, co jsem obdržel balíček od Hardware Recs., jsem měl ve schránce nové číslo Maximum Rock´n´Rollu a v úvodním žebříčku TOP10 jsem našel u většiny zúčastněných právě SICKOIDS (nahrávku a živé vystoupení). Nedivím se! US verze vyšla u Residue Records z Chicaga (mezi jejich vydanými tituly najdeš i diskografii výborné kapely Ottawa) a evropský press je pod křídly, jak již bylo řečené, německého labelu Hardware Records.

Ze SICKOIDS dýchne odér starých časů, přesto zahraný s modernějším zvukem a novou energií. V této jisté recyklaci je strašná síla! Je inspirativní vidět, že podobné kapely vznikají i po letech a stále přikládají dřevo pod pomyslný oheň. Hudebně jsou SICKOIDS srážka hardcore punk, 80tkového hardcore, d-beatu a občas nějaké sólo, zakvílení kytar. Na nahrávce naprosto parádně pracují s melodickými pasážemi a mně v hlavě probleskli Leatherfaace, Embrace, Minor Threat … jsou to fakt jen vsuvky a k těm jsou ta přirovnání. Celek šlape od začátku až do samého konce a díky rafinovanému poskládání se při poslechu nelze nudit. Navíc délka celé desky je kratší než delší, takže se „mluví“ opravdu jen k věci a bez nastavování.

Jsou desky, které chytnou naprosto hned a LP SICKOIDS je jedna u nich. Super uvěřitelná deska! Mrkni na to … (S)

hardware-records.com 

Seznam skladeb:
A1 Psychic Cold War
A2 Bleached Bodies
A3 Hope Subsides
A4 Reality's Refugees
A5 Dive
B1 My Curse
B2 Permanence
B3 King Of The Dirt Mound
B4 Clarity
B5 Human Steps


Video: http://www.youtube.com/watch?v=pRlI8fwgeIM  nebo http://www.youtube.com/watch?v=pgUzmlkwQCY&feature=related  .

http://www.discogs.com/Sickoids-Sickoids/release/3552799

SICKOIDS debut si můžete poslechnout na http://snd.sc/JCSTFv .

PS: Pár desek SICKOIDS seženeš u Samuel nebo Papagáje. Mimochodem, v posledním čísle Hlasatele, si můžeš přečíst rozhovor právě s WITCH HUNT.

THE REVOLTS - The Revolts

10“LP (Pirates Press Records)

Co se ukrývá za tímhle „výstředním“ obalem? „Křičící“ postava, která vypadá jako kdyby se jeden ze členů STRANGE ATTRACTOR klepnul kladívkem do prstu a na práci si vzal staré tričko Iron Maiden, co nosil na základce. Těžko posoudit co přijde! Mění se trendy, oblíbené hudební styly. Lidi přicházejí a odcházejí. Z malých kapel jsou časem velké, z velkých ještě větší. Život je velký kruh a to se mi na něm líbí. Pár řádek, které snad vystihují i to, že se v Re-Volts sešli členové poměrně „velkých“ kapel a svým způsobem se vrátili v čase.
V recenzi budu psát o melodickém punku, pop punku … nedá nesouhlasit s tím, že tento styl umí nejlíp zahrát v Americe. Nejvíc profláknuté kapely tohoto ranku jsou na Fat Wreck. Mají to tam tak nějak v krvi. RE-VOLTS je poměrně neznámá kapela, alespoň u nás, a sešli se v ní členové ALL star kapel melodického punku. Předem je jasné, že to nemůže znít špatně. RE-VOLTS = Spike (SWINGIN' UTTERS, ME FIRST & THE GIMME GIMMES) + Darius (SWINGIN' UTTERS) + Jack (ONE MAN ARMY, DEAD TO ME) + Paul (BOTTLES AND SKULLS). V kapele aktuálně hraje na bassu Heiko Schrepel, (ex US Bombs, One Man Army) a o nahrávku se postaral Jamie McMann (Engineer at Motor Studios, San Francisco). Nic moc to neřekne, ale při bližším ohledání by jsi zjistil(a), že nahrával spousty desek pro Fat Wreck, něco pro Pirates Press a Deranged. Zaručeně ví, jak má výsledek znít a pokud mohu mluvit dle Re-Volts, taky tak zní – výborně!
Mám rád desetipalce a tenhle kousek již nějaký ten týden protáčím na plotně. Máš možnost slyšet 6 pecek melodického punku, říznutého pop punkem (snad i power popem). Písničky jsou perfektně napsané a to má tu výhodu, že si je budeš velice brzo pobrukovat a co víc – pamatovat. To je velký plus, často mně deska baví, ale za chvilku spline se sbírkou a nějak není důvodu k návratům. U Re-Volts to neplatí. Slyším z nich spousty osvědčených jmen melodického punk hardcore, stejně tak i odlesk kapel, ve kterých jednotlivý členové působí. Zahrané svěžím stylem a hvězdičkou na dortu je super zvuk, který je autentický (bez studiové chemie). Pokud Vás někdy bavili ranní No Use For a Name, v jejichž muzice bylo v jedné rovině energické podání, melodie a mrazivě melancholický odér – vyzkoušej RE-VOLTS. Nedalo mi nevzpomenout si na Pollen, které jsem měl kdysi velice rád. V záplavě nahrávek dnešních dní, by pro Tebe mohli být příjemným překvapením. (S)
http://www.myspace.com/sfrevolts
http://www.piratespress.com/

Seznam skladeb:
01. Piles
02. Scales
03. Remains
04. Kick It Over
05. Bridge & Tunnel
06. Runner

THE DOWNTOWN STRUTS - Anchors

7“EP (Pirates Press Records)

Pevnina na obzoru. Pirátská vlajka vlaje na stěžni a v dálce se rýsuje postava v mlze. Není to socha svobody – na dohled je mladá a krásná paní, před námi je „Victoria!“. Singl „Anchors“ je předzvěstí velké desky THE DOWNTOWN STRUTS. Všichni na palubě jako by ztichli, její krása je očarovala. Staří, mladí, silní i slabí, sledovali její obrysy s očekáváním. Čekám i já. Blížíme se rychle, tvary jsou stále zřetelnější. „Victoria!“ se zjevuje v plné kráse právě dnes. Slunce odkrylo celou její krásu - na Pirates Press Records vychází nové album THE DOWNTOWN STRUTS.

Zpěv Bruce Springsteena patří „ulicím Philadelphie“. THE DOWNTOWN STRUTS jsou pozdravem z ulic amerického města Chicago. Kapela se dala dohromady v roce 2008 a já jsem se s nimi setkal poměrně nedávno díky pirátskému desetipalci "Sail The Seas Dry". Oblíbil jsem si je téměř ihned a snad i proto je z mých slov cítit nádech chvalozpěvu. Když jsem zmíněný 10“ hodil na gramofon, do puntíku vystihl mojí představu o perfektně zahraném melodickém punk rocku. Neřešil jsem, jestli jsou „malý“ nebo „velký“, poslouchal jsem jejich písničky a ty mě chytly – tihle kluci nebo pánové hrají melodickou muziku - punkrock ve středním tempu, bez přebytku sladkého nastavování a jejich písničky mají příjemný melancholický podtón. Svým způsobem hrají hodně podobně švédským Smalltown.

Jak jehla běží po drážkách vinylu, čas utíká a mě se střídavě vybavují jména THE CLASH, RANCID, SOCIAL DISTORTION, TOM PETTY, BRUCE SPRINGSTEENA, SWINGIN' UTTERS, DEAD TO ME, THE LOVED ONES, snad i AGAINST ME, GOOD RIDDANCE nebo Me First And The Gimme Gimmes. Písničky jsou skvěle zahrané a není pochyb o tom, že kapela má talent. THE DOWNTOWN STRUTS jsou možná na začátku své „kariéry“, někam směřují a ostatně i nám jsou zatím obrysy „Victoria!“ jen načrtnuté. (Kecám, desku jsem slyšel celou a je skvělá!). “Anchors” jsou dvě písničky – ovšem silně návykové a mám nutkání je protáčet do zblbnutí stále dokola.

Člověk se posouvá a problém nevidím již v tom, že „roste“, ale když si přestává pamatovat to, čím prošel a z čeho vzešel. Písničky THE DOWNTOWN STRUTS mají hitový potenciál, postrádám syntetický „rockstar“ nádech a v textech je příjemná důvěryhodnost. Aktuálně si myslím, že „jen ptákům zůstávají jejich křídla“ a těší mě, že některé texty DTS ty křídla vracejí, nebo alespoň dopřejí „iluzi křídel“.

Singl “Anchors” je limitovaný a nastiňuje, o čem bude album „Victoria!“. Vychází v limitovaném nákladu 500ks a jsou na něm dvě písničky "Anchors” a "Mexican Graffiti". Kapela si o nich myslela, že nejlépe představí jejich novou desku. Obě uslyšíme i na „Victoria!“, přesto je zajímavé slyšet, jak zní společně na singlu. Já říkám super! (S)

Skladby:

1.Anchors
2. Mexican Graffiti

Vychází na fialovém čirém 7" EP vinylu a kupónem s „Digital Download Card“ pro bezplatné stažení v mp3 formátu.

http://piratespressrecords.com

V/Vm – Sometimes, Good Things Happen

(Brainwashed)



0 0101010 00000001
0 0101010 00000010

0 0110100 00100000
0 1010100 10000000

00 010101 00000011
00 010110 00001001

00 010110 00001010
00 011010 00100001

Co se stane, až se zastaví všechny stroje? Je na straně člověka ještě kontrola nad jejich během ? V myšlenkách se můžeš dostat až tam, kam až Tě pustí vlastní fantazie a v případě V/Vm ji budeš potřebovat. Stejně tak by jsi měl mít i odvahu pustit si tento nosič. Nečekej nic. Nic konkrétního. Žádný styl. Prázdno a hra zvuků, tónů. Zvuků reálného světa nebo výsledky práce strojů. Souhra ambientu, elektroniky? Není již nic, co by Tě mohlo překvapit? Moc otázek a žádné odpovědi. Hledaní. Obal jsou stébla trávy, kombajny a názvy „skladeb“. Cesta do cíle bude dlouhá. Pokud se při poslechu chceš někam dostat, budeš muset zapojit svou představivost. Ani nevím, jestli dostatečně chápu, co tím tvůrce chtěl říct. Nemyslím si ale nic, jsem jen udivený, jak to funguje. Současný svět je rychlý a snad mám dojem, že jsem se po dlouhé době zastavil. „Sometimes, Good Things Happen” doposlouchá jen někdo. Rád experimentuješ? Zkus V/Vm.


0 0101010 00000001
0 0101010 00000010

0 0110100 00100000
0 1010100 10000000

00 010101 00000011
00 010110 00001001

00 010110 00001010
00 011010 00100001


(S)

http://www.brainwashed.com/vvm


Track list:
1 The View Below Me Was Always The Same
2 The Truth Is Dead
3 Some Things Look Better Baby
4 Rolling Like Thunder Under The Covers
5 So Near And Yet So Far Away
6 Everything's Going Downhill
7 Choose Your Poison And Don't Look Back
8 Half Inside, Half Outside
9 I'm Convinced We Can Make It
10 I Have To Leave Before They Break Me
11 The View Above Me Was Always The Same
12 Sometimes, Good Things Happen

The Sore Thumbs - Fool´s Errand

12“LP (Pirates Press)

O kapele The Sore Thumbs (Vopruzeny palce) jsem toho ještě nedávno moc nevěděl. Ono se není ani čemu divit, kvalitních desek a skupin je dnes stále víc. Souvislosti však nasměrují a já jsem se k téhle partě dostal díky kompilaci „v/a 1st Annual“ (Pirates Press Records). V box setu sdíleli krásně namalovaný picture EP s kapelou The Black Romeos a nedávno jim vyšla i nová deska s názvem „Fool´s Errand“, díky které se stali pevnou součástí „pirátské stáje“. LP nosič je krásný čirý vinyl s barevnými cákanci a povedeným malovaným obalem, rukopisem grafiky v „tattoo stylu“, který se mi líbil již na „1st Annual“.

The Sore Thumbs hrají ve třech, tj. kytara / bassa a bicí. Místo lokalizace je San Francisco / Oakland Bay Area, California, což je krásné město, o kterém byla nazpívána nejedna písnička. Původně zde sídlili Alternative Tentacles Records a svou základnu zde mají i Pirates Press Records. The Sore Thumbs tahají své aparáty na podia a podlahy tamních klubů, i hospod, od roku 2001. Mají, dá se říct, klasickou punkovou sestavu a tuším i obdobný přístup k hraní punkové muziky. Můžeš je přirovnat k mixu punku, street punku, rock´n´rollu … nejvíc se jim přiblížíme označením „poctivý melodický punkrock“. Melodie „vopruzených palců“ se Ti zapíšou do paměti, zaryjí pod kůži a budeš si s nimi brzo pobrukovat. Hrají s citem pro melodii, ale „cukr“ přidávají s rozmyslem. Zní melodicky, přesto bez pachuti přeslazenosti – charismaticky, podobně uhrančivě jako Social Distortion (samozřejmě více lo-fi verze).

Škatulky stranou, pokud vnímáš muziku - naprosto je nepotřebuješ. The Sore Thumbs mají perfektně napsané skladby, které mně dostali svou rafinovaností. Po prvním poslechu jsme se s „Fool´s Errand“ nesešli, ale k úspěchu je někdy cesta trnitá a po několikátém protočení, jsem byl lapený. Začal jsem si se zpěvákem prozpěvovat a nohou poklepávat do rytmu. Slyším jak punk rock, tak staré dozvuky starého amerického country. Je z nich cítit, že hrají s důrazem, vášní a intenzivně. Musel jsem si k jejich pomalé rytmice najít cestu a vyplatilo se to!

Díky stylu hraní uslyšíš podobnost se Swingin' Utters, Screeching Weasel. Ostatně The Sore Thumbs nahráli i jednu písničku pro „v/a Tribute Swingin' Utters”. Své písničky hrají osobitým stylem, psaným vlastním rukopisem. Doma mám kompilaci z Fat Wreck Records „v/a PHYSICAL FATTNESS“. Po letech jsem si ji pustil a řekl bych, že The Sore Thumbs by na ní klidně mohli být, protože atmosférou jsou hodně podobní tehdejšímu zvuku kapel NOFX, Good Riddance, Snuff, Strung Out, Goober Patrol, Hi Standard, Screeching Weasel, Lag Wagon, Bracket, Swingin` Utters, No Use For A Name, Dickies, Screw 32, Propaghandi, Tilt, 88 Fingers Louie a Me First and The Gimme Gimmes. Tuto Fat Wreck polévku nařeď příchutí Leatherface, Hot Water Music, trochu zpomal a tak nějak se to blíží The Sore Thumbs. Zpěvák má super chraplák a prostě celý to výborně šlape … Zní to naprosto super! (S)

http://piratespressrecords.com
http://www.thesorethumbs.com

Bestia Triumphans - Všichni v jedný hře

CD (Papagájův Hlasatel)

Upřímně řeknu, že kapelu Bestia Triumphans jsem ještě nedávno znal jen podle jejich názvu na plakátech hardcore punkových koncertů. Změna nastala, když jsem si poslechl jejich album „Všichni v jedný hře“, která nedávno vyšlo na Papagájův Hlasatel Records. Punk/hardcore trojlístek pochází z Havlíčkova Brodu a určitě nejsem sám, kdo by je dle jejich zvuku, lokalizoval do zcela jiných končin naší republiky. Na PHR vycházejí mezi spoustou zajímavých desek (Zeměžluč, Telefon, Ucházím). Album zatím vyšlo na CD, ale brzo je očekávaná i LP verze. Předem řeknu, že si svou vinylovou podobu opravdu zaslouží.

O kapele bych mohl tahat z prstu různé superlativy, ale není to myslím naprosto potřeba. Dle mého, je důležitá informace, že jejich album „Všichni v jedný hře“ je velice dobrý a stačí mu dát šanci, vložit kotouč do přehrávače. Víc ani není nutné psát, tak desku nepřehlédni! Nechci psaní o desce odfláknout, ale budu se držet části jednoho textu Bestia Triumphans „… prázdné věty, prázdné věty – mění svět … „. Nechci psát „prázdné věty“. Od první do poslední vteřiny jsou Bestia Triumphans ostrý jako břitva. Hrají energický a poměrně rychlý hardcore/punk, s perfektním zvukem a při poslechu jsem měl dojem, jako kdyby hráli dohromady Innoxia Corpora, Dezinfekce a výsledek byl okořeněný „divno“ odérem kapel z Alternative Tentacles. Přirovnáním k rožnovské škole se asi nelze vyhnout, ale těžko to označovat za kopírku, je tady všechno co má být - osobitost, energie a angažované texty. Nejsou pozitivní, jsou jedovatý a i tím by se dali přirovnat k textům kapel z Rožnova a okolí. Bestia Triumphans hrají „krkolomně“, jejich písničky mají hodně členitou strukturu a necítím, že by se snažili posluchači podbízet. Hrají naplno a s notnou dávkou rafinovanosti. V jednoduchosti je síla a inteligent zvládá chaos – je tady oboje, nechybí švih a při poslechu se neztrácíme. Instrumentálně jsou hodně na výši a snad i díky tomu, pokud jsem chtěl něco najít, musel jsem se snažit a to je vždycky dobrý! Album není černobílé a pasáže, které mi na první poslech zněly jako náročné na poslech, se po několikátém protočení disku naprosto proměnily. Skvělá deska! Pokud se Vám líbí Inoxia Corpora, Dezinfekce, Ucházím, Zeměžluč – nebudete zklamaný. Gratulace! (S)

PS: Bestia Triumphans můžeš slyšet na dalším ročníku Krátký, rychlý a hlasitý 17, již tuhle sobotu.

www.phr.cz
www.bestiatriumphans.wz.cz

Digger Barnes – Every Story True

12“LP (Hometown Caravan)

Digger Barnes je od prvního pohledu zajímavý chlapík, věku neurčitého. Živě vystupuje střídavě sám nebo s doprovodnou kapelou a je tajemný nejen svým vzhledem, ale i tvorbou. Pokud mu dáš šanci, jeho tóny dostanou ruce a naprosto si Tě podmaní. Mluvím z vlastní zkušenosti. S rozvážností sobě vlastní zatím vypustil na světlo světa debutní „s/t“ singl, split Ep s kamarádem Alliem a album „Time Has Come“. Nahrávky mu získaly nejednoho příznivce a patříš-li k nim i Ty, jeho novou desku jsi možná netrpělivě očekával. Vyšla před pár týdny na Hometown Caravan Records z Německa. Svou atmosférou navazuje na předchozí album „Time Has Come“. Digger je elegán s vizáží postaršího hráče pokeru. Jednou jsem o něm napsal „… má „imidž“ někde mezi východoněmeckým pornohercem a thrasherem. Některé z našich babiček nebo maminek by si možná podle tohoto jména vybavily jednu z hlavních postav z amerického seriálu Dallas. Opravdu nevím, jestli to byl úmysl. Tuším však, že Digger je velký recesista, možná samotář a zcela zaručeně velký talent. Má dar pro psaní písniček a prezentuje je stylem, kdy věřím každému slovu.“ Zároveň cítím, že k němu patří nejistota a magická atmosféra.

Digger dělá svou hudbu, která se nedrží jednoho stylu, ani časových dimenzí. Jeho slova Tě mohu v dobrém, i ve zlém, doprovázet životem a to v jakoukoliv hodinu. Nové album je složené z devíti příběhů, které jsou přednášeny (chápej zpívány) výrazným a jistým hlasem, za doprovodu minimalistických tónů. Zní, jako kdyby do cyklicky se opakujících riffů foukal slabý vánek a jeho tep byl řízený metronomem. Atmosféra je opravdu velice silná a nad ní, jako z mlhy, vystupuje hlas - jistý, chladný i teplý, pohladí i vzbudí nejistotu. Ano, je to Digger a věřím, že každou vteřinu má detailně promyšlenou a naplánovanou. Jeho slova, jsou jeho plán – chce podat své příběhy co nejpřesvědčivěji. Je jako mág, který vchází do našich životů. Přichází se svým plánem, světem. Jdeme hodně poklidně, sledujeme děj jako v divadle a postupně nám prostupuje pod kůži. Diggerův svět je potom i náš svět. Oproti předchozí desce „Time Has Come“, je na „Every Story True“ více mlhavé atmosféry, kterou miluji na albu Steve Von Tilla „A Grave Is A Grim Horse”.

Horst Schimanski se převtělil do střihorukého Edvarda, Amélie z Montmartru se přestěhovala do Kreuzbergu (Berlína). Tenhle film není v režii Quentina Tarantina, volant pevně v rukách Digger. Žijeme a nit našich příběhů mnohdy uniká v mlze. Nejsem objektivní, jsem lapený. Jsem omotaný tenkou nití Diggerovo slov. Potkáváme se v mlze. Můžeš ho milovat nebo nenávidět. Zvolil jsem to první. Samozřejmě je to o tom, co hledáte a směr našich cest často nabere díky náhodám zcela nepředpokládaný směr. Jeho písničky v létě chladí a v zimě zahřejí. V každém ročním období pohladí po duši.

Digger se na svou cestu vydal před dlouhou dobou. Jako hudebník doprovázel Chucka Ragana a Austina Lucase, v děkovačce jsem ho našel i na jedné desce Alela Diane. Hraje sám nebo s doprovodnou kapelou, složenou z různých hudebníků. Živě jsem ho ještě neviděl, ale moc se na to „jednou“ těším. Kromě kapely často využívá i videoprojekci a na vizuální ztvárnění své hudby, myslím, klade velký důraz. Všechno chce propojit a dát do souvislostí. Byl jsem zklamaný, že v desce chybí texty. Napsal jsem mu. Digger mi je sice neposlal, omluvil se a vysvětlil mi, že má plán - v nějakém budoucím projektu je chce propojit s hudbou, obrazem, aby posluchač nečetl slova jeho písniček jako básničku. Aby je prožíval přímo v daný okamžik …

Vychází s krásným malovaným obalem, opět přímo od Diggera, a na silném 180g vinylu. Devět písniček a devět kroků pro domácí pohodu. Deska, kterou zaručeně nikdy neprodám a pokaždé, když jsem si ji zatím pustil, jsem našel něco jiného. Magie. (S)

http://www.diggerbarnes.net/
www.hometowncaravan.de

Digger Barnes „My Name Is Digger“ http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=75901

Digger Barnes -Time Has Come
http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=78039

Digger And Allie „Split“
http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=75909