středa 29. října 2014

Hombre Malo - Space Mermaids / Le Petit Livre Noir

7“EP (SM Musik)

Vracím se v čase, stejně jako se mi to stalo již mnohokrát. Před lety jsem měl v poště nahrávku kapely, která se jmenovala Hombre Malo. Název mi tehdy nic moc neříkal a až po „bližším ohledání“ jsem zjistil, že v kapele působí někdo ze Sons Of Saturn (Francie), které jsem viděl několikrát a vždycky to bylo hodně dobré. Ale zpět k Hombre Malo, nelze opomenout, že v kapele najdeme i členy Iktus nebo La Casa Fantom. Od mého seznámení ušli Hombre Malo poměrně dlouhý kus cesty. Jejich sestava je norsko-francouzská a ve svém zvuku dohromady propojují několik různých stylů. Režie písniček je poměrně členitá a v průběhu poslechu moje myšlenky oscilují, a přepínám se mezi různými žánrovými hladinami. V písničkách je dostatek prostoru na dějové zvraty. Jsou poměrně dlouhé, ale nenudí, co víc, od prvních tónů jako by mě samovolně vtahovali do děje. Zvuky linoucí se z reproduktorů mají zakódovanou zvláštní energii, až by se dalo říct magii. Hombre Malo mají dynamický (progresivní) zvuk a jejich komplikované kompozice na krkolomných zvukových cestách nebloudí. Výsledek je svěží a emoce, i energie, jen tryskají. Škatulky stylů hardcore, post hardcore, emo hardcore, heavy rock, sludge, stoner se najednou propojují a Hombre Malo používají jednotlivých stylových vyjádření k tomu, aby z nich vytvořili svůj jazyk. Náročný na pozornost, přesto zřetelný. Struktura písniček jde ruku v ruce se silným zvukem a jednotlivé tóny mají svůj prostor na vyznění. Smysl pro detail a rafinovanost Hombre Malo rozhodně nechybí! Během poslechu dojde na nepředpokládatelné zvraty, změny a na střídání klidnějších pasáží s intenzivními / emotivními pasážemi. V každé skladbě se protínají různorodé postupy až neuvěřitelně lehce. Jedna rovina doplňuje druhou a jsem v úžasu, jak to funguje.  

Vypálené cédéčko v ručně dělaném obalu, to byla startovní čára. Nahrávka, o které se snažím napsat těchto několik řádek, má zakódovanou magii kapely, kterou jsem zmínil v úvodních větách. Jeden singl, krásný sítotiskový obal a dvě hodně emotivní skladby (… hrací čas EP je někde kolem osmi minut). EP „Space Mermaids / Le Petit Livre Noir“ je v pořadí čtvrtou nahrávkou kapely. Následuje po jejich debutu "The Ecstasy Of Devastation", split Ep s Jack And The Bearded Fishermen a split LP s Desert Icons. Na všech se kooperačně podílel i label SM Musik, stejně jako na tomto EP (+ ještě labely In My Heart Empire, Discos Malos). Skladby měly původně vyjít jako split s kapelou Electrozombies z Chile, ale nakonec vychází samostatně. Uslyšíme dvě pecky ze stejného nahrávání, jako byl zmíněný debut "The Ecstasy Of Devastation". Písničky jsou poměrně dlouhé, s hodně „členitým terénem“, takže by posluchač měl klást důraz na pozornost, aby mu nic neuniklo. EP je k poslechu na netu, takže prověř kvality Space Mermaids  a Le Petit Livre Noir. Mojí hodně oblíbenou Hombre Malo písničkou je A desert for a man z jejich splitu Jack And The Bearded Fishermen a „Le Petit Livre Noir“, mě zaujala podobným způsobem. Intenzívní, pulzující muzika, kde jako by se místy protínali rockové a black metalové postupy, ale opět to jsou jedny z několika dalších nadstylových jiskření.

Představení singlu opět Mathias (S-M Musik) věnoval pár minut záznamu youtube.com a živák je k vidění třeba tady youtube.com.  Zajímavá kapela! Poslední novinky, na které jsem narazil na newnoisemagazine.com, kde je zveřejněná písnička "L´Etranger" z desky "Persistent Murmur of Words of Wrath", která vyjde v listopadu u norského labelu Disiplin Media. Budu ve střehu! (S)

sm-musik.de
hombremalo.bandcamp.com

Seznam skladeb:
A1 Space Mermaids
B1 Le Petit Livre Noir

 

Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.

sobota 25. října 2014

samuel records news





Dlouho jsem nenapsal žádné novinky ohledně Samuel Records. Všichni, kteří se těší na další čílo How Can Limo Kid Kill Your Dreams? (1/2 Samuel + 1/2 Ujo Láriš + další člen Honza Štelcík) a Landmine Spring "Ride" 12"LP možná potěší následující zpráva, věci se blíží do finále. Ziny doma již kompletuji a vinyl je zadaný do výroby a měl by být v polovině listopadu. Dlouho jsem nic nevydal a měl jsem v hlavě více plánů, společně s těmito dvěma tituly vypustím ještě 10" vinyl Sneeze, což je sólový projekt - kluk, kytara, miluje Jawbreaker a nahrávka je jeho sólový debut, který si sám nahrál, zmasteroval ... nedalo mi to, abych ho nepodpořil. Sneeze je ze Strakonic. Poslední věcí je triko Samuel Records, ano v tuto dobu jsou již trička hotová, s novým motivem "Jen ptákům zůstávají jejich křídla", který namaloval sympaťák Tim Remis. Všechny věci vypustím najednou, brzo spustím předprodej a objednávky budu rozesílat koncem listopadu, max první týden v prosinci. Věci vyjdou v nákladu HCLKYD? 100 ks, 12" Landmine Spring 130 ks, 10" Sneeze 130 ks a trika Samuel Records 50 ks. Náklady jsou malé, důvody jsou následující, nemohu si větší press dovolit z finančních / časových důvodů a snad si ani nejsem jistý, jestli by to více než těhle pár nadšenců (nadšenkyň) zajímalo. Ceny budou snad férové.

Důvod, proč jsem věci vypustil je jednoduchý, prostě mi to chybělo a chtěl jsem, aby byl Samuel Records opět, jak se říká, "ve hře". Děkuji všem, kteří i přes mojí horší komunikaci, stále píší a na věci se těší! Díky za podporu, ano je to motivující. Na všechny emaily v průběhu, napíšu krátké doby, odpovím a brzo spustím e-shop s možností objednání, i bandcamp, kde budou obě nahrávky k poslechu. Nahrávka Landmine Spring bude kompletní "Ride" session, která byla tehdy nahraná.

Zdravím z lesů ...

DÍKY! Samuel

PS: díky za případné šíření Vašim kamarádům, lidem které by to mohlo zajímat ...

http://samuelrecords.net
* Svoboda otroků se měří délkou řetězu ... *
* Samuel Records Is One Of Too Many Hardcore Labels *

úterý 7. října 2014

Canadian Rifle - Deep Ends

12“LP (Dirt Cult Records/Taken By Surprise)

Canadian Rifle jsou punkový trojlístek z města Chicago (Illinois). Rád odpočívám listováním v mezinárodním časopise Maximum Rock´n´Roll a v jednu dobu, se právě o téhle kapele, psalo velice pozitivně. Fungují myslím deset let a v jejich sestavě se již několik hráčů vystřídalo. Venku mají pár samostatných, i společných, singlů a dvě velké desky. Aktuální album nese názvem “Deep Ends“ (2013) a ve státech bylo vydané super labelem Dirt Cult Records (pokud máte rádi melodický punk rock, label zcela určitě prověřte, vyšli zde kapely Needles//Pins a třeba US press skvělý německý kapely Blank Pages). O evropský press se postaral německý label Taken By Surprise Records, kde vychází obdobně zajímavé nahrávky jako na americkém protějšku. Ano, samozřejmě pro fanoušky melodického hardcore punku. Canadian Rifle jsou pro mě od začátku kapelou, o které slyším jen samé plusy a mým osobním bonusem navíc je fakt, že pocházejí z města mého oblíbeného „hitmakera“ Wesleyho Willise.

Pokud se podívám na historii kapely, mám několik zajímavých (možná osobních) záchytných bodů, které mi to nedá nezmínit. Začneme u grafiky, obal singlu „Health“ maloval Al Burian (Challenger, Milemarker, Hellbender – jo, mám doma jejich singl se Sleepasaurus …) a hrál na kytaru na druhém singlu "Canadian Rifle". Obal pro singl „Facts“ zase maloval Timothy Remis, kterého mám rád od prvního okamžiku, co jsem ho potkal. A aby to nebylo málo, když jsme u jména Remis, tak na aktuální desce „Deep Ends“ se o doplňující zpěvy postarala Beth Remis, Timova ségra. No a jednoho ze zakládajících členů Canadian Rifle, chlapíka jménem Jacob Levee, si pamatuju z kapely Fourth Rotor, kde hrál na bassu (vidět jste je mohli třeba na 007, kde hráli s finskými sympaťáky Herodishonest). Byl jsem na tom koncertě a Fourth Rotor byli zajímavá kapela.

Všechny tyhle drobnosti, a možná jich bude ještě víc, mi proběhly hlavou, když se v záplavě desek, které každý (rok) měsíc vycházejí, vyloupla informace o nové desce Canadian Rifle “Deep Ends“. „Omáčky“ jsem napsal až dost, ale o desku jsem zatím hledáčkem nezamířil. Stejně asi nenapíšu nic moc zásadního, je to jasný - Canadian Rifle mě baví od okamžiku, co jsem na ně narazil. “Deep Ends“ je jejich druhé velká deska, může mi chybět ve sbírce? Mohu odmítnout udělat koncert pro takovou kapelu? Přesto, trojice hraje intenzivní a svým způsobem bezprostřední klon Leatherface. Nemyslím kopírku, miluju Leatherface, myslím jejich intenzivní charismatickou vlnu melodií a podbarvenou výrazným chraplákem (pana Frankieho bych mohl poslouchat stále). Canadian Rifle pracují s podobnými strukturami a postupy. Žádný velký výkyvy v kvalitě, jen valící se vlna melodického hardcore, kdy jsou do mixéru naházený emoce, melodie, tah na branku, hlasitost a charisma. Zamíchaný, zbustrovaný, nahlas. Ber to třeba jako tip.

Možná jsem tímhle psaním chtěl jen říct, že Canadian Rifle jsou zajímavá kapela a vy po nich mrkněte, nebo zajděte na jejich koncert. Ano, s partou je zítra děláme v Olomouci, a jestli to bude stejně dobrý, jako bylo třeba vystoupení Needles//Pins nedaleko Rožnova, bude to jízda! Je fakt na co se těšit … alespoň já se těším! “Rock over London, rock on, Chicago”.  (S)

dirtcultrecords.bandcamp.com/album/deep-ends

čtvrtek 2. října 2014

Bolesno Grinje - Chronicles from the tomb

12“LP (SM Musik + více)

Grindcore pozdrav z Chorvatska! Nová deska Bolesno Grinje. Extrémní hudba, která by se dala přirovnat k rannímu profackování, místo šálku horké kávy. Následně pak celodennímu přemýšlení, jestli se nám to zdálo nebo se to opravdu stalo. Grindcore fanatici kapelu Bolesno Grinje určitě znají (myslím, že dvakrát hráli na Obscene Extreme) a vědí co očekávat. Já jsem tušil, moje očekávání byla naplněna, a přišlo i něco navíc! V ruce držím novou, a již sedmou (?) desku od těchto chorvatských pánů (ano, dle vzhledu lze říct pánů, ale rockeři nestárnou, že?). Stačilo by o ní napsat „fucking GRINDCORE“ a řekl bych tím všechno podstatné. Ostatní text jsou řeči navíc!

Deska je naprosté zlo, jízda od začátku do samého konce. Nejsem ortodoxní grinder, ale mám v tomhle stylů své oblíbence. Rád si poslechnu přímočarý grindcore válec ve stylu Cyness, líbí se mi spousta amerických hrubozrnných grindcore kapel… tomuto stylu jsem otevřený a často ho rád poslouchám. V oblibě mám hlavně moment „vypnutí“, kdy se mi do palice valí hrubá muzika, které se nemohu ubránit, a nejde uhnout stranou. Grindcore si ordinují několikrát do měsíce, řekněme ze zdravotních důvodů, očistných pro hlavu i mysl.

Jméno Bolesno Grinje registruji dlouho, tito chorvatští „grindheads“ ničí ušní bubínky posluchačům extrémní muziky od roku 2000. Na jejich produkci je zub času znát, myslím v dobrém slova smyslu, muziku mají vypilovanou do maximálních detailů. Tah na branku je jednoznačný. Jejich tóny uzemní a nezbyde moc času na rozjímání! Podobně jak to mám na grindcore kapelách rád. Očistný proces regenerace duše přichází přes hrubý zvuk. Album „Chronicles from the tomb„ není čistý grindcore, četl jsem popisku popisku death grind, což asi o její členitosti něco napoví. V každém případě deska valí od začátku do konce, a nepoleví ani na vteřinu. Grind v podání Bolesno Grinje je proložený metalovou / deatmetalovou příchutí a to určitě kapele otevírá dveře i k metalovému publiku. Instrumentálně zabijácký. Vokál hrubej a čitelnej, zpěvák dle všeho texty zpívá a je jim i rozumět. Nebudu přirovnávat k jiným kapelám, jak jsem napsal v úvodu, popis „fucking GRINDCORE“ vystihuje vše!

Na předchozí desce (podílel se na ní, stejně jako na této aktuální, i Obscene Production) s názvem „13“ nahráli Bolesno Grinje svých 18 nejlepších skladeb ve studiu Ja Sam Gluh a masteringem z vyhlášeného Posti studia z Helsinek. „Chronicles from the tomb“ je nahrané ve stejném místě a mastering dělal Brad Boatright at Audiosiege audiosiege.com. Obal je od grafika Luise Sendona sendonluis.blogspot.com . No, samá zavedená jména. Osobně si na ně nepotrpím, vždy mě spíš zaujme skutečnost, že kapela si dělá věci sama, přesto kapele nelze upřít, že do věcí investuje peníze, energii a jejich deska je po zvukové i grafické stránce vypilovaná do „profi“ podoby.

Aby to toho nebylo málo, a do třetice, Bolesno Grinje = „fucking GRINDCORE“.  Důkazy jsou předloženy ZDE.

sm-musik.de/de/
bolesnogrinje.org 

Seznam skladeb:

Tragoyi Na Duši (Traces On The Soul)
Grobnica (The Bomb)
Addicted To Grind
Hrana Kao Oružje (Food As Guns)
Bogato Goyno (Right Shit)
Natrag Na Dno (Back To Bottom)
Poyratak Otpisanih (Return Of The Rejects)
Eutanazija 2009 (Euthanasia 2009)
Demodex
Z.L.O. (E.V.I.L.)
Blindman
Dijete Kaosa (Child Of Chaos)
Propast Sistema (System Downfall)
Uskršnji Infarkt Party (Easter Heart-Attack Party)
Poyratak Otpisanih Pt. 2 (Return Of The Rejects Pt. 2)
Eurob (Euroslave)

Stream / download na bolesnogrinje.bandcamp.com/
Záznam koncertu z Obscene https://www.youtube.com/watch?v=3NcRzchYJ2o

BOLESNO GRINJE – Blindman - youtube.com
bolesnogrinje.bandcamp.com/
discogs.com