čtvrtek 13. září 2018

THE BAR STOOL PREACHERS – Trilogy

3x7“EP (Pirates Press records)
THE BAR STOOL PREACHERS jsou poměrně novou kapelou z anglického města Brighton. Hrají od roku 2014 a jejich pohled na punk rock kombinuje hned několik jeho tváří. Kombinují ska, punk rock, a jelikož je to kapela současná, znějí poměrně moderně. Hrají s lehkostí a je cítit, že ikdyž zpívají o věcech vážných, jde z velké části také o zábavu. Z toho pramení můj druhý dojem, jejich tóny jsou svěží - jsou mladí a neklidní, a tu energii je z nich tak nějak cítit. Karty jsou vždycky nějak rozdané, o THE BAR STOOL PREACHERS by šlo napsat, že je to kapela syna „xxx“. Psát to ale nebudu, zdatní hledači si informaci dohledají sami. Ber to jako kvíz. Vždycky je ale fajn vidět, že pochodeň se předává z generace na generaci, a snad se propojuje i svět aktuální, s odkazem „svých otců“.
Nejsem člověk, který by měl po stylu THE BAR STOOL PREACHERS hlad. Poslechl jsem si „Trilogy“ EP´s, podíval se na nějaká videa a hned mi bylo více než jasné, že tihle hoši mají talent. Je to kapela, o které se dá říct, že jim to prostě hraje. Alfou a omegou je, že jejich tóny se nesou s „lehkostí“. Jejich muzika je chytlavá, a cítím v tom i kus srdce. Vnímám je jako kapelu, která bude možná jednou „velká“ a která přináší positivní vibrace (snad i a myšlenky). THE BAR STOOL PREACHERS jsou myslím ideálním soundtrackem, když chceš vypnout. Nálepka „ska punk“, by ale v tom případě pro Tebe neměla být nadávkou :). Muzika THE BAR STOOL PREACHERS je osobitá i zábavná. Uslyšíš melodický punk (ska) rock mix a „ska“ je zde servírováno ve větším než malém množství. Nepřeslechnutelný je odkaz The Clash, slyším to lepší z Rancid, The Interrupters, Joe Strummera and The Mescaleros … a zároveň melodickou linku kapel, která mně tak bavila u Downtown Struts. Nevím, jestli je to prací Pirates Press, ale dá se říct, že u všech kapel z toho labelu, slyším v jejich hudbě jakousi positivní hudební linku, která jako by je propojovala. Ano, líbí se mi to. Je to snad i jeden z důvodů proč si dokážu pustit „oi“ kapelu, která vyšla na Pirates Press:). S THE BAR STOOL PREACHERS to zcela nesouvisí, ale pokud tam dosadím slovo „ska“, je to možná podobné. Zažité styly prostě dostávají nový rozměr, hlavně díky novým lidem, a tak to beru ve spojení „ska“ vs THE BAR STOOL PREACHERS.
„Trilogy“ je balíčkem tří singlů, speciální tour edice 2018. Celkem čest pecek „Grazie Governo / High Horse“, „Warchief / Dltdhyotwo“ a „Choose My Friends / Raced Through Berlin“. Mají jednoduché obaly, vyšly na barevných vinylech a všechny jsou předzvěstí nové desky "Grazie Governo”, která vychází letošní podzim. Písničky vyšly i na samostatných flexi EP´s, které přidávají Pirates Press do objednávek. Určitě stojí za zmínku, že v písničce „Choose My Friends“ hostuje Aim, zpěvačka The Interrupters. Hudební směr jsem nastínil v úvodu, obrázek se rýsuje myslím tak nějak samovolně. V pátek večer svět stejně nikdo nezmění, a tahle kapela může být pro pár lidí ideální hudební kulisou … (S)
piratespressrecords.com
thebarstoolpreachers.com
Promo kanál Pirates Press je zde.

The Junk Food – Rather Go

7“EP (No Front Teeth Records)
Jsou to již dva roky, co se jako blesk z čistého nebe objevila kapela s názvem THE JUNK FOOD a zaujali mě již debutním singlem, který si vydali ve vlastní režii. Ikdyž se EP jmenovalo „We Don’t Have a Hit“, myslím si, že minimálně jeden hit se tam našel. Čas nezastavíš a kluci vypouštějí svůj druhý singl pojmenovaný „RATHER GO“.
Začnu opět oklikou. Životní cesty každého jsou složeny z drobností, jejich prolínání a mnohdy náhodných setkávání. Je to již pár let, co jsem narazil na labely Rock Star a P.Trash Records (R.I.P.) z Německa. Díky nim jsem poznal několik prima kapel a jednou z nich byla i anglická skupina Miscalculations. Dobrá kapela, ke které se vracím poměrně často, hlavně díky jejich písničce „Severing The Spine Of Confidence“. Pokaždé když nemám dobrou náladu, mi tahle pecka naprosto zvedne náladu. Funguje to již několik let a mám je prostě hodně oblíbené. Právě oni byli impulzem k dalšímu hledání a narazil jsem na kapely jako Brandy Row, The Gaggers, The CRY! … Pomyslný kruh se tím ale neuzavírá, přesto – Marco (Miscalculations, The Gaggers) vede v Londýně svůj D.I.Y. punk rockový label No Front Teeth Records. Vyšlo zde mraky zajímavých kapel, převážně ze škatulky „garage, power pop, new-wave“. Většina z kapel je poměrně „neviditelných“, underground v undergroudu, přesto skvělých! Ano, hodně stylově podobných skupin vycházelo i na duševně spřízněném labelu P.Trash Records. S No Front Teeth Records se můžeš seznámit v následujícím rozhovoru a já neomylně směřuji k informaci, že nový singl THE JUNK FOOD vyšel nedávno právě na tomhle prima labelu. Osobně si myslím, že to je naprosto super, protože jak THE JUNK FOOD, tak label a kapely majitele labelu Marca, jsou si v mnohém hodně podobné, jedou na podobných vlnách. Možná i díky tomu si THE JUNK FOOD mohli zahrát na letošním Rebellion festivalu v britském Blackpoolu.
Na singlu jsou čtyři pecky, takže poctivá stopáž singlu je zaručena. Natáčení probíhalo během února u Honzy Bláhy v pražském Total Record studiu a producentsky kapele vypomáhal Brian W. Evans (Moonshine Howlers, Just Wär). Obal udělal Marco (No Front Teeth Records ). EP vyšlo ve dvou různých provedeních, klasické EP a limitovaná edice tzv. "pizza krabice" v nákladu 30ks. Jedno z THE JUNK FOOD hesel zní „Cheap, fast and easy!“ a o mnohém snad i vypovídá. Já z nich cítím nadšení pro hraní (pro styl, který co hrají) a je to poznat i v jejich písničkách. TY mají svojí náladu, švih a lehkost. V hudebce se něco takové myslím nemůžeš naučit:). Na svém profilu thejunkfood.bandcamp.com nabízejí k ochutnání písničku "So High, So Deep". Další tři písničky na pilotní skladbu plynule navazují. Stylově jsou podobné, ikdyž každá rozkvétá svým vlastním květem, a jejich vůně vyvolávají různé nálady. Plynule navazují na svůj debut We Don’t Have a Hit a celý to do sebe tak nějak zapadá. Stylově vyladění jsou myslím od svého prvního koncertu a podle písniček mají kluci i jasno v přístupu k tvoření. Nedochází na žádné velké experimenty, ale ani na zklamání. Svůj styl zase kousek posouvají, přesto zůstávají věrní cestě, na kterou se vydali. Druhý singl mě opět baví a já se stále těším na živé vystoupení, které se mi zatím nepovedlo vidět. Další singl zase za rok? (S)
PS: Pokud by Tě zajímalo, co mají The Junk Food před sebou, tak v září zahrají s kapelou Foxy, složenou z bývalých členů Social Distortion, The Damned nebo English Dogs i na pražském koncertě The Bar Stool Preachers, kapely syna zpěváka Cock Sparrer.
11.9. Kolín, Bar Pod Hodinama + FOXY (USA) FB akce
14.9. Praha, 007 + The Bar Stool Preachers (UK) FB akce
Seznam skladeb:
  1. So High, So Deep
  2. Just Another Day
  3. Age Of Vampires
  4. Rather Go

PRŮMYSLOVÁ SMRT - ARMAGEDON E.P.

7“EP lathe cut (Hardcore loves all colors records)
Jak začít? No, třeba Tím, že si poslechneš rozhovor s Mičlem z Průmyslové Smrti, který nedávno přijal pozvání do pořadu Špína od Miloše a Šamana. Kluci se ho ptali na fanzin Destruktorrr, na historii jihlavské a polenské scény, ale i na oslavu 15 - tých narozenin kapely Průmyslová smrt a na nový vinyl. Rozhovor si můžete poslechnout zde a předem říkám, že právě tohle by mohl být fajn začátek před poslechem „Armagedon E.P., o kterém, se budu snažit něco napsat. Za singlem nestojí nikdo jiný, než Mičl – zpěvák Průmyslovky. Celý to naplánoval, udělal, a byl tak prvním gratulantem, který si sám (a klukům v kapele) nadělil dárek k 15ctým narozeninám Průmyslové Smrti. Představovat tuhle kapelu by vyznělo podobně, jako se ptát posluchačů rychlého hardcore, jestli znají Dropdead. Přesto, Průmyslová Smrt jsou „fast and distortion” úderka, kterou mám osobně spojenou s jihlavským hardcore punkem a valý mix extrémního hardcore, fastcore a grindu. Tihle mladíci nedávno oslavili 15 let fungování.
"Bejt hardcore není sranda"
Extreme hardcore, extreme life.

Mám rád singly a samozřejmě i ty, které jsou něčím zajímavé nebo divné. Narozeninové EP Průmyslovky je jejich zatím poslední nahrávkou a jeho tvůrce (Mičl) ho popsal následovně „Armagedon E.P. vychází jako dárek pro fanoušky i kapelu!!!! Najdeš zde 4 staronové vály na tomto session zaznamenané s hustým undergroundovým deathmetal soundem a drsným vokálem. Vál Bullshit and lies zde vychází vůbec poprvé s původní verzí zpěvu a původním anglickým textem. Deska přichází jako jednostranný čirý singl s nástřikem na druhé straně a vychází na novém českém hardcore labelu Hardcore loves all colors records, který má za ambici vydávat především polozapomenuté klenoty jihlavské scény. Vše je handmade a homemade. Limitováno na 60 kusů.„ Když jsem EP vyndal z pečlivě oříznutých kartónů, bylo mi hned jasné, že tohle dílo je dělané s láskou a nadšením. Podobně láskyplně, jako když chlápci ve středním věku začnou lepit letadýlka. 15 let je pryč a o nějaké senilitě nemůže být ani řeč, stále se jeden na plný hřebík“.
"Kráčíme vpřed, máme spravedlnost ve svých rukou, hajzl na hajzla a sviní už je tady fakt moc …“
Na EP dostaneš čtyři hrubý pecky, s nasranýma textama. Prolíná se v nich nasranost a smrt. "Spal anebo buď spálen“. I nasranost může být lék. 60 kusů vinylů vyřezal slovenský Archipelag vinyl. EP házím na gramec a od prvních vteřin se valý mix extrémního hardcore, fastcore a grindu. Osobně bych dal přednost více “ostrému zvuku”, ale možná je to jen můj dojem. Je to ale venku, EP pouštěj nahlas a moshuj. To radí leták uvnitř, takže pozor na děti, psy atd.
Závěr je je poměrně jasný – super singl, a hlavně nápad, který byl dotáhnutý do konce. Sám vím, že nápady přicházejí, ale s realizací to nemusí vždycky klapnout. Všechno nejlepší Průmyslovko a hodně zdaru do dalších (minimálně) patnácti let. Je super vidět, že cesta může být stále cíl! (S)
PS: Pokud jsi nestihl přijít gratulovat na narozeninovou párty, můžeš to napravit v září! Průmyslovka má před sebou dva české koncerty s maďarskými Jack. Viz. upoutávka - PRŮMYSLOVÁ SMRT se s maďarskými JACK zná přes deset let, pár akcí spolu zahráli a nějakej čas už spolu strávili, prožili. Není tedy divu, že po dlouhé době pouhého potkávání se na koncertech a festivalech přišel nápad na společné oboustranné minitour. JACK přijede na dva koncerty v Česku, kdy jeden proběhne v Brně a druhý v Plzni, a PRŮMYSLOVKA se o 14 dní později přesune do Maďarska a na Slovensko, a to ještě k tomu ve společnosti žďárských LYCANTHROPHY. Tak na co ještě čekáš???? Seber odvahu a přijď se na naše akce rozbít o podlahu!!!! Pusť to ven!!!! Come to mosh!!!! Více info: zde nebo zde.

Seznam skladeb:
  1. Armagedon
  2. Pyroman se vrací
  3. Bastard
  4. Bullshit and lies

Dad Brains – I´m old

7“EP flexi (Pirates Press Records)
John Lennon: Nevěř nikomu přes třicet … no, nikdy se mi tenhle citát nějak extra nelíbil. Každý je tak starý, jak se cítí. Alespoň já to tak beru. Skvělým osvěžením mezi tunou současných kapel je čtveřice hardcore punkových taťků z Californie, kteří se pojmenovali Dad Brains. Popiska na jejich stránce zní „hardcore punk od tátů, o taťkách, a pro každého! Takže Ti klidně může být i přes třicet nebo víc. Pokud se podíváš na grafiku a název kapely, bude Ti myslím jasné, že smysl pro vtip a nadsázku chlápkům chybět nebude.
Pokud něco chceš dělat jako rodič, musíš do toho jít. Sám podle sebe vím, že pokud věc odložím, a mám ji jen v hlavě, nemusí na realizaci dojít nikdy. Snad i proto mají Dad Brains raketový start. Tihle taťkové hrají rychlý, energický (i melodický) hardcore punk. Přístup je originální, je to skvěle zahraný, a samozřejmě vše odkazuje na množství klasik hardcore punku. Zpěv je super a místy mi připomíná zpěváka Shelter. Texty jsou psaný s vtipem a nadsázkou. Hlavním motivem nejen textů, je taťkovství. Chápu to jako super ventil, taťkové to prostě ze sebe nejspíš vypustili ven. Je to ostatně inspirativní pro všechny hardcore punkové taťky. Na mamky tím nezapomínám, určitě dohledáš podobně laděnou kapelu složenou z maminek. Vracím se k citátu v úvodu, může ti být pod třicet a můžeš být starý, může Ti ale být nad třicet a cítit se můžeš jako mladík. Limity stranou, je to inspirativní i pro děcka! Kdo jiný, by na to měl najít energii, než hardcore punkový taťkové, že? A protože hardcore punkovej taťka jsem, je mi tenhle projekt hodně sympatický.
Pět pecek od Dad Brains si můžeš poslechnout na profilu dadbrains.bandcamp.com. Pilotní pecka „I´m Old“ má i video klip, který začíná podobným stylem jako jeden z klipů Agnostic Front, pokud se tedy nepletu :). V klipu samozřejmě nechybí děcka :).
První hmatatelnou podobu Dad Brains tvorně dali Pirates Press Records a aktuálně je venku flexi EP s písničkou „I´m Old“. Pirates Press Records je velkej label, který mi je sympatický svým přístupem, a i tím, jak pomáhají svým kapelám s propagací. Flexi EP je předzvěstí debutního 7“EP, který vychází v září u Pirates Press. Hardcore punkový taťkové, zkuste to … no nejen vy, je to pro všechny … (S)
piratespress.com
Rozhovor s Dad Brains najdeš na stránce newnoisemagazine.com .
Pirates Press promo kanál je zde.

LETO - Krok pro člověka

12“LP (Silver Rocket Records)
Konec prázdnin se neodvratně blíží a s tím přichází i konec léta 2018. Osobně již prázdniny nemám, nicméně „léto“, jako roční období, mám hodně rád. V následujících řádcích se nebudu věnovat rozebírání ročním období. Budu psát o skupině LETO, jejichž název prý s létem částečně souvisí a snad i díky tomu tento příjemný roční cyklus zakončím částečně symbolicky. Zatím poslední LETO album nese název „Krok pro člověka“ a letos v květnu deska oslavila své první narozeniny. Nahrávka vyšla elektronicky a na 12“LP vinylu. SRR tento titul představili následovně: Druhá deska - a zároveň nejlepší. Leto se nadechli k velikýmu výkonu: hudba plyne naprosto přirozeně, magnetismus "Kroku pro člověka" je až osudovej. Nahý písničky z obýváku života, jemný předivo vztahu. Važme si toho, že žijeme v éře Leto: svět se v ní dá aspoň trochu přežít. Společný nedělní odpoledne.
LETO jsou dvojice, manželské duo ze Slezska, dočasně usazené v Olomouci (tedy alespoň myslím). Jejich hudba je minimalistická, alespoň první dojem takový může být. Jednoduchá, přesto zaujme svým magnetismem a lehkostí tónů. Písničky plynou samovolnou samozřejmostí, s lehkostí, a mají svojí nezaměnitelnou jiskru. Slyším tóny, které jakoby navozují pocit prvních slunečních paprsků zahánějících mrazivou noc. Přinášejí lehkost, naději i tíseň. První dojem? Čitelný „synthpop“. Dojem druhý? Není to tak zcela pravda, s dalšími poslechy jako bych se vznášel nad mraky a tóny slyším již trochu jinak. Přesto celkovou náladou vinylu, je klid a pohoda. Vyrovnanost, jiskra a odér hesla „žádný stress“. Možná právě tahle atmosféra hibernovala mé mozkové závity a naprosto jsem se nesnažil, psaní o desce napsat nějak extra rychle. LETO přináší svými tóny v jistém směru klid, prostor pro bloumání a jiném směru povzbuzují moji fantazii. Hlavně díky textům, slovům mnoha tváří.
... osekávám Tě do vlastních představ,
umíráš mi před očima …
Texty LETO jsou samostatnou kapitolou. Vypíchnul jsem část lyriky „Sochy“. Jedna vlnu mého dojmu z desky vytvářejí tóny hudby, a druhou právě slova textů. Vzájemně se protínají, doplňují. Texty, které rozhýbávají soukolí obrazotvornosti našich myslí. Když se uvolním, zapomenu na stres běžného dne a dám řádkům šanci, najednou se s nimi pohybuji volně. Svobodně jako pták. Vždy jim nerozumím, ale to je úděl. Rubikovu kostku, taky nesloží každý, ikdyž se o to tolik lidí snaží. Jsou to většinou expresivní obrazy, vytvářející a hlavně odrážející vlastní svět. Říkám si, možná tomu zcela nerozumím, ale zase mám prostor na své vlastní bloumání. Což taky není málo.
... láva kyprosti a svěžesti
přetrhává směšné zdi
nadýchané měkké duše
přerůstají vlastní sny …
Jak představit tuhle desku a kapelu? Možná by to zasloužilo nějaký velký slova, jazykem odborným nebo něco uměleckého. Já napíšu, jen to moc dobrý! Minimalistický, a ikdyž všemu z textů nerozumím, tak se tím nechávám rád unášet. Ano, i opakovaně. Kam LETO stylově přirovnat? Nevím. Jsou hlavně osobitou kapelou a stejně všechna přirovnávání jsou vždy jen osobní dojmy. Ty mé jsou mixem vzpomínek na staré časy, snad jak bych slyšel mix Blonde Redhead, nervní zvuk Touch And Go kapel, synth pop a Camouflage …
Celkový odér je krásnej a zároveň trochu divnej. Prostě, LETO těžko můžeš označit jako rockovou kapelu, na to jsou moc „divní“, a na stranu druhou, je nejde označit ani jako punk nebo hardcore. To jsou zase moc tajemní a pomalý. Navrch pěkný a jednoduchý obal od Palmy. Určitě nic nezkazím označením osobitá kapela, která opět dává nahlédnout pod pokličku jejího vidění světa. Aby to nebylo zadarmo, tak zmíněný „LETO svět“ musíš chtít objevit. Podobně jako zbytek kapel na Silver Rocket. (S)
silver-rocket.org
Seznam skladeb:
A1 Láva 4:31
A2 Sochy 4:36
A3 Tmavěmodrý 3:49
A4 Pes 4:04

B1 Dar 3:03
B2 Past 3:53
B3 Do Oblak 3:12
B4 Mozek 3:15
B5 Kapky 3:39