Pryč jsou časy, kdy jsem z velké části poslouchal melodický hardcore punk rock. Jak už to tak ale v životě chodí, věci se posouvají – přesto, nic se nemění na tom, že pro melodie mám stále trochu slabost. Snad i proto mě zaujala deska, která nedávno přistála v naší schránce, zabalená jen do starého plakátu - debutní album Burning Steps. Kapela není složená z žádných veteránů, ale ani nováčků - jméno kapely nějaký čas registruji, vybaví se mi pěkný obal ze splitu s Empty Hall Of Fame (psal se rok 2010) a tuším lokalizaci fungování - sever Čech. Mohu tedy myslím říct - nepopsaný list papíru. Mám tedy svá očekávání a těším se na dopad jehly na desku, její první zvuky.
Je to tady - od prvních tónů mám pocit, jako bych se vracel v čase. Zároveň cítím, že i český melodický hardcore punk ušel velký kus cesty (Pokud mohu soudit od dob, kdy jsem sledoval melodické kapely ve Strakonicích a třeba Suffer). Předem řeknu - nikdy jsem si nemyslel, že slova „melodie / melodický“ jsou nadávkou a nemyslím si to ani teď. Burning Steps jsou hodně o melodiích, ale zároveň o energii, a o prolínání melodičtější muziky s její o „chlup tvrdší“ tváří. Samozřejmě v rámci daného žánru, žádné experimenty. Melodie, energie, zajímavé nápady, prolínání několika vokálů. Po prvním poslechu je mi jasné, že mám před sebou vyváženou desku, která nabízí nejednu tvář. Hlavně je ale energická! To mně na ní baví a velký podíl na tom má i fakt, že muzika Burning Steps není vlezlá. Mají svůj ksicht. Vzpomněl jsem si na mnohé kapely, které jsem poslouchal, a celé desce opravdu vládne energie, a prolínání různých rovin melodického hardcore punku. Pokud bych měl jmenovat kapelu, kterou mi připomínají (nic to neznamená, je to jen můj dojem, ok?) tak bych napsal US partu Midtown. Album „Way Out“ nabízí množství tváří - písničky energičtější, i pomalejší. Střídají se, a dohromady to šlape naprosto skvěle. Burning Steps muzika má svou sílu. Snad bych i řekl - hýbat myšlenkami, protože nepřemýšlím, jestli je to moc melodický nebo „anglický“, prostě mně unáší zmíněná vlna energie. „Way Out“ je různorodé – no, lepším slovem možná pestré, a dobře se poslouchá. Nápadů je na něm nespočet a opravdu mě baví prolínání tvrdších a melodičtějších písniček, které Burning Steps vytvářejí. Různorodost je hodně zvýrazněná energií, o které jsem psal. Písnička doplňuje písničku. Dobře zní i instrumentálka „Leaving Ghost town“. Svůj podíl na mém dojmu má z velké části zvuk, který je myslím přesně takový, jaký být má. Nástroje znějí přirozeně a v „celkovém zvuku“ jako by se střetával rock´n´roll, melodický hardcore a punkrock. Postrádá syntetickou umělou, není ani retro – prostě je přirozený a zdravě energický. Tím bych ohodnotil kvalitní práci studia a mastering pana Amáka (pamatuje si někdo Woodotoys?).
BURNING STEPS jsou punková kapela z Mostu v severních Čechách. Žádnej mainstream, žádná xenofobie, žádný kecy. Hrajeme hardcore punkovou subkulturou nakopnutej rock'n'roll (ať už to znamená cokoliv) a to způsobem, jakým se nám zachce. Zároveň zpíváme a říkáme věci, který vás můžou šokovat nebo vyloženě urazit. Jestli se vám to nelíbí, je nám to srdečně jedno. Uvidíme se na koncertě! BS
Co bych o „Way Out „ řekl? Skvělý vinylový debut a perfektní melodická deska. Bez vlezlosti a kalkulu! Mojí aktuální melodickou punkrockovou stálicí jsou španělští Accidente a kdybych měl jmenovat někoho z našich luhů a hájů, po poslechu desky bych BURNING STEPS bych jako tip k prověření z našich končin doporučil právě je. Říkal jsem o nich kamarádovi, a on se ptal – jsou tam melodie a refrény? Odpověď byla v obou případech ano, kámoše to odradilo, já bych doporučil přeskočit předsudky (pokud jsou) a dal bych tomu šanci:). Jinak držím palce v dalším vývoji, a přeji, aby to drželo pohromadě stejně jako na této desce, a vše směřovalo správným směrem … (S)
https://burningsteps.bandcamp.com/
Video klip Need For Speed.
Žádné komentáře:
Okomentovat