12“LP (Dog Bless You Records)
Úvod…
Večer špatně usínám, ráno zase vstávám. Následujících pár řádek, nebo odstavců, bude o desce, která mně koncem loňského roku naprosto učarovala. Nevím, jestli to bylo víc hudbou, provedením, nebo celkovou prací ukrytou za jejím vydáním. Jedno je jasný, večery, ani rána, mi tohle LP neulehčilo, ale zase mi udělalo velkou radost. Prostě udělalo a to není málo.
Hardcore/punk mě svým způsobem otevřel oči a hodně věcí naučil. Nesčíslněkrát omšelá „fráze“, přesto ji v úvodu použiju. Myslím si, že to souvisí i s tímhle vinylem. Všechno co dělám, se odráží na dalších aktivitách. Poslouchání desek, čtení zinů a knížek, zevlování po koncertech … to všechno může člověka zahltit, ale na druhou stranu i inspirovat. Když se pak třeba šáhne na pomyslné dno, můžeme zjistit, že nic lepšího, než tyhle věcí není. Revolta nevede přes trendy, začíná v našich palicích. Jen my sami máme tu moc vyskočit z rozjetého vlaku, všechno zničit a začat dělat věci po svém, nové a svěží. Nemohu si pomoct, i tohle mi blesklo hlavou, další dojem z desky.
Dog Bless You svou cestu začal a jeho mise pokračuje. Je to cesta, život s množstvím křižovatek, průsečíků, přechodů, zábran. Uhýbání před slepými cestami. Několikrát jsem použil „slogan“ od Sabotage Records „We learned more from a three-minute record than we ever learned in school“ a použiju ho znova, protože tam je všechno … DIY je cesta, DIY je cíl. Sám můžeš dojít ke svému orgasmu, sám si můžeš vyčítat věci, které jsi neudělal a sám můžeš vydat desku nebo vyjet na turné. Tyhle věci, trendy ani komercializace, nezmění. Deska, kterou držím v ruce, vznikla z lásky k hardcore punku a setkávají se na ní pes & člověk z Čech, s podobně smýšlejícími protějšky z „júesej“. Meditační hudba pro náročné jogíny a otrlé. Konec omáčky a jehlu na gramec.
Stať …
Hot Nerds … jsou dost šílená parta, kterou jsem si oblíbil téměř ihned. (Ano, stalo se tak již na jejich předchozím EP z Dog Bless You). Hoghw! Pro navození provozní teploty doporučuju mrknout na následující videa Hot Nerds z „Das Four Eyes Kult“ – video 1 a video 2. Kapela je elektronická, temná a šílená – no, spíš více, než jen trochu. Záhrobní discopárty v luxusní vilové čtvrti začíná. Ujetej vítr vane a nohy se pohupují v pravidelném rytmu. Vše osciluje. Srážka discopunku, se šíleným stylem Phantom Limbs (možná i trochu Team Robespierre). Celý hodně svěží, energický a svým způsobem agresivní. Hlavně hodně divný! Poslouchej hodně nahlas! Opakování je matka moudrosti, Nathan Joyner (ALL LEATHER, SOME GIRLS, LEG LIFTERS, ESE´ & ZAIN) a jeho holka jménem Alia Jyawook (TINY TELEPHONES, VAGINALS , KATA) opět zasahují. Tentokrát i se „živým“ bubeníkem, což tomu dodalo další rozměr. Super!
The… (Nobody) je lidská část Blondie & The… (Nobody). Projekt, který vsadil na minimalismus, experimentování a elektroniku. Pohladí Tě jemný ruce elektronickýho dřevorubce. Pár tónů, zacyklený smyčky proložený zvuky z psího života, zvuků od psa. Temný a jedovatý mix, zařezávající se do mozkových závitů. Uslyšíme jeden velice dlouhý song s názvem „Modern Cavemen“. Mantra, která Tě buď pohltí, nebo ji budeš nenávidět. Pokud Tě pohltí, potom bude Tvým fetišem v dobrém i ve zlém … těším se na živé vystoupení.
Závěr…
Skvěle udělaná deska, která vyšla na zlatém vinylu, vloženém v černém papírovém sáčku, a s obalem od Bobo Boutina (Les Georges Leningrad). Součástí je pevná PVC kartička, download kupón, se kterým si můžeš po stažení mp3jek z netu třeba mazat chleba margarínem nebo si z něj udělat placku. Prvních pár šťastných dostalo navíc ještě jednostranný lathe cut EP Hot Nerds vs. The... (Nobody) na čirém vinylu. Krystalická krása, spousta energie a inspirace. Zároveň ideální deska pro klidný večer, domácí posezení … po prvních tónech někdo zcela určitě řekne – vypni TO!(S)
PS: HOT NERDS můžete slyšet na hotnerdsdasfoureyezkult.bandcamp.com a stranu THE...(NOBODY) na mrnbdy.bandcamp.com.
PS2: The… (Nobody) navíc celý dílo zrežíroval a kapely to společně zaplatili. V rovnici není nic navíc. V deskách je ukrytý poselství. Inspirují a ani to nevíš. Opět si říkám, jakou sílu muselo mít těch xxx desek z Vermiform Records, že lidem dávají sílu i po letech. Že pane Nobody? Třeba někdo pod vlivem téhle desky udělá za pár let něco podobného. Respekt!
Žádné komentáře:
Okomentovat