LP (Papagájův Hlasatel Records)
KOMATOZ hrají crusty/thrashing/metal/punk s nálepkou „СДЕЛАНО В СССР“. Pocházejí ze St.Petersburgu a společně s Distress je mám zařazené jako známější představitele ruského punku, zajisté i díky jejich neúnavnému koncertování. Příliš kapel z východu se ke mně nedostane a abych řekl pravdu, vlastně je ani moc nevyhledávám. Letošní rok je skoro v polovině a pozdravy z východu - ruských končin, byly zatím jen dva - první z nich byl nehudební, knížka „Russian Tattoo“ o kérkách z ruských kriminálů a teď díky Papagájovo Hlasateli i hudební, kterým jsou Komatoz. Jejich nová deska vychází v kooperaci mnoha labelů a jedním z českých je právě Papagájův Hlasatel Records. Vyšla nedávno i na vinylu a jmenuje se „Two Hands“.
Nějak extra neujíždím na crusty (metalickém) punku, ale o to naprosto nejde. Komatoz jsem viděl před cca 2-3 lety živě v píseckém klubu PÍ a celkem mě jejich vystoupení bavilo. Koncert měl energii a rozhodně již tehdy, tahle sympatická parta inklinovala k metalovější podobě crust/punku. Hlavně u kytaristy a jeho „thrashing“ riffů to bylo nepřeslechnutelné. Z doslechu vím, že u Komatoz proběhl jistý posun v jejich stylu, takže tábor fanoušků se nejspíš rozdělí na dva proudy. To lze předpokládat, pokud kapela změní styl. Neboj nebudu nic řešit, já se nekloním nikam a popíšu jen pocity, které ve mě nová deska „Two Hands“ vyvolala. Tihle východoevropští punx jsou na ní více metal než punk, o tom žádná a ptáte se jestli je to dobře nebo špatně? To je otázka na kterou si musíš odpovědět sám. Osobně řeknu jen tohle - hlavně že to kluky baví jako kapelu, ale mně rozhodně víc seděla jejich výraznější punková podoba. Nechci tím jejich práci nějak shodit, „thrash“ v podání špiček ledovce, myslím Municipal Waste, chytne za koule a tenhle moment bohužel Komatoz chybí, což je škoda.
Přesto nejde říct, že by „Two Hands“ bylo nějak odfláknuté album, je poctivě udělané, s dobrým zvukem, pěkným obalem od Steva z VISIONS OF WAR … jen mi tam něco chybí. Že by trochu energie nebo silnější, hitovější, náboj? Na můj vkus je až moc výrazná kytara a zpěvák zase až moc utopený. Řeknu to oklikou, miluju WIPERS a jejich tři desky „Is This Real?“, „Youth of America“ a „Over the Edge“. U dalších desek něco postrádám a nějak to není ono – od začátku do konce mám nenaplněná očekávání. Podobné pocity mám i při poslechu „Two Hands“.
Na Komatoz novou tvář si prostě musím zvyknout nebo na ně zapomenout, to je ale jen a jen můj problém. Zní jinak než zněli a když se na ně podíváte bez výraznějšího očekávání, budete na tom určitě lépe než já.(S)
www.phr.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat