středa 14. května 2008

Ucházím „Edice 15 – Separace průtokových poznatků“


CD (Papagájův Hlasatel Records)

Ucházím je kapela z jihu Čech a na punk/hardcore scéně se pohybuje nějakých 15 let. „Edice 15 – Separace průtokových poznatků“ je v pořadím pátým řadovým albem. Po letech míjení se ke mně dostala předchozím albem „Geprűft vole“ a smetly mě hned několika podstatnými věcmi - autentickým a syrovým podáním - pro punk tolik důležitým, skvělými texty, silnou nadžánrovou barvitostí a co nejvíc - jsou sami sebou a nebojí se experimentovat. Myslím, že v Čechách není jiná kapela, co takhle hraje. Neváhá se pustit do hrubé punkové neomalenosti, ani do techničtějších hardcorových poloh a nezapřou ani své undergroundové kořeny. Komplikované, přesto zní jako celek a parádně drží pohromadě. Líbilo se mi to již na „Geprűft vole“ a v tom je pro mě vlastně i síla Ucházím. „Edice 15 – Separace průtokových poznatků“ má mnoho tváří a působí jako divadelní drama složené z mnoha dějstvích. Hrubý zvuk nahrávky a nápady naprané přímo do našich ksichtů jako míč na branku působí naprosto svěžím neprokalkulovaným dojmem, stejně jako melodické pasáže. Fakt to žeru! Stylová barvitost a instrumentální podání mě neustále udržuje v pozoru. Je tady nápadů, že spousta kapel by z toho mohla čerpat po celou svou kariéru. Moc se mi líbí zvuk nástrojů a celkově i alba. Je syrový, čitelný s patinou minulých časů – parádní. Vynikající jsou i zpěvy, jejichž hrubá řvaná poloha je proložená místy až poetickým odříkáváním. Tohle drnká na moje struny někde uvnitř a fakt si cením až undergroundového ztvárnění pocitů nejistoty a vlastního tápání, které si pamatuji třeba od Psích vojáků nebo Už jsme doma. Deska má svoje silné momenty i chvilky, kdy máme čas odpočinout. Slabá místa tady hledám jen těžko. Za vrchol alba považuji „Běžci“ s užasnou melodickou kytarovou linkou doplněnou o vynikající bicí, nasekaný zpěv, který píseň tlačí jako o život a v nejlepším skočí do klidného básnického přednesu. Skvělé! Žeru začátek „Chvilky nostalgie“, který na mě působí až Joy Division dojmem. „Děti větru“ - skladba o zrůdách někde v hluboko v nás je dalším vrcholem se skvělým textem a parádní melodickou linkou. Ucházím nic nekážou, neříkají, co je správné nebo špatné, přesto to podvědomě poznáváme. Ukazují. A můžeme se v tom nacházet … těch míst v hledání je v jejich textech i hudbě spousta! Tohle je hardcore punk i punk hardcore dohromady … (S)

PS: neboli poznámka pod čarou … pokud by jste na plakátech viděli kapelu Retroprotest, určitě neváhejte a vyražte! Je to povedený punk revival a najdete tam dva členy Ucházím (Páju, též Gride a Bodzu)

12 skladeb, 31:48

Ucházím
Ucházím rozhovor
Ucházím bandzone

Žádné komentáře: