Territories – s/t

12”LP (Pirates Press Records)
Jednou z mnoha novinek na Pirates Press Records je debutní velká deska skupiny Territories. Název kapely mi nic neříkal, ale mám rád novinky! Upoutal mně již povedený obal, s motivem polorozpadlého domu. Motiv, který sám o sobě vzbuzuje jistou zvědavost, takže pojďme na to. Kapela Territories je z Kanady (Calgary) a vznikla na troskách punk / oi party Knucklehead. Na netu jsem se dočetl, že došli do bodu, kdy chtěli změnit svůj styl, tak se někteří členové rozhodli pokračovat dál pod novým názvem Territories. Nechávají za sebou přímočařejší zvuk Knucklehead, a přiklánějí se tradičnímu zvuku, jak v pojetí amerického country, tak melodického punk rocku. Obě dvě polohy zvládají Territories perfektně a svým stylem je propojují. Country ber s nadsázkou, prostě čekej hlavně silné melodie, parádně znějící kytary a refrény.

Nemohu se přestat dívat na obal desky, na starý dům. Podvědomě přemýšlím, jaké byli osudy lidí, kteří v něm žili, a kam se dostali jejich životy. Jsou to jen myšlenky, emocionální očekávání, a vím, že odpovědi na vyřčené otázky nedostanu. Při přemýšlení jsem se stihl podíval i na několik Territories videí, takže se mi celkem rychle rýsují obrysy jejich debutu. Představ si kapely jako jsou The Bouncing Souls, Stiff Little Fingers, Dead To Me, The Menzingers, The Downtown Struts, The Ratchets, přidej k tomu špetku Bruce Springsteena. Charismatický punk rock, to by asi byla nálepka, kterou bych nalepil na jejich desku. Hodně mi připomínají poslední desku Social Distrortion „Hard Times And Nursery Rhymes“. Podobně jako S.D. sázejí na skvělé riffy, sílu kytarových melodií, zpěv a texty. Tohle je melodickej punk rock, kterej má množství příměsí a zároveň je přirozenej. Hodně se mi před lety líbila kapela The Downtown Struts a když si poslechnu písničku "There And Gone" od Territories, jako bych je v tom slyšel. Skvělý!

Použil jsem přirovnání k desce Hard Times And Nursery Rhymes. Tahle deska se nejspíš nelíbí každému, osobně o ní mohu říct, že jsem se do ní proposlouchal a začala mně bavit. Rád se k ní vracím. Territories mně se svým debutem baví a nálada jejich s/t desky je dle mého hodně podobná. Nějaký pátek vinyl protáčím a ikdyž mám s melodickou muzikou někdy trochu problém, že se mi rychle oposlouchá, u Territories se to nestalo. Některé písničky jsem začal velice brzo pobrukouvat. Znějí přirozeně a líbí se mi, že jejich tóny mně povzbuzují potřebnou dávku optimismu. Spojení S.D. a Territories žádné není. Territories hrají hodně podobný styl a prostě z nich cítím podobnou náladu. Howgh.

Deska má moc pěknej jednoduchej obal, kde není nic navíc. Celý album to podtrhuje. Territories texty jsou osobní pohledy, ale i částečně politický. Nedá mi opět nevyzvednou optimistický odér, který na mně z jejich tvorby dýchne. Osobně mám pár “životních písniček”, který v určitých těžkých okamžicích, potěší a povzbudí k dalšímu běhu. Myslím si, že Territories mají dar takové písničky psát. Závěr? Líbí se mi, jak Pirates Press své kapely propagují a dělají pro to celkem hodně. Territories je nové jméno, které asi i přináší novou energii. Nějaká přivnání jsem použil, pokud na to slyšíš, dej jim šanci. (S)

Celé album je k poslechu na territoriescalgary.bc.com a seženeš u piratespressrecords.com.
piratespressrecords.com

DeeCracks - Sonic Delusions

12“LP gatefold (Pirates Press Records)


„Dee“ … Myslím si, že již tohle o mnohém napoví. Když jsem si vzal do ruky desku DeeCracks, hned mi to spojení cvrnklo o nos. Abych se patřičně navnadil, omrknul jsem na netu různá videa, a bylo mi jasné, že „Dee“ má svůj opodstatněný význam. DeeCracks jsou z Rakouska, Vídně. Podle videí bych čekal spíš Ameriku, ale žijeme ve světě globálním. „Mysli globálně, moshuj lokálně“, tak kdysi pravil svatý otec z Gride. Punkový trojlístek DeeCracks funguje 15 let a já hlásím první setkání. Novinka DeeCracks se jmenuje Sonic Delusion a vychází na Pirates Press Records. Po bližším prozkoumání zjišťuji, že kapela má na svém kontě poměrně hodně nahrávek. Stručná upoutávka zní, pokud máte rádi rychlý melodický "ramones" punk rock, power pop a tyhle věci, tak berte informaci o DeeCracks jako tip.


3-2-1 … jdeme na to … Tomuhle trojlístku z Vídně to perfektně šlape! Aktuální deska Sonic Delusion je v pořadí čtvrtým albem a Pirates Press Records ji opět kvalitou svých vydání vyzdvihují. Jak je u tohoto labelu zvykem, vinyl vyšel v perfektně udělaném obalu, několika barevných variacích a s kupónem pro bezplatný download alba v mp3. CD verze je pod taktovkou japonského labelu Dumb! Records a jeho popiska "Ramones style punk label located in Hiroshima" nejspíš mluví za vše. Jako video ochutnávku můžeš použít video ke skladbě Standing On My Head.


O co půjde? Dostávám se opět k „Dee“, a nejspíš nemusím moc moc rozebírat, na jakou kapelu to odkazuje. Rychlost vítězí, DeeCracks hrají rychle, ale taky hodně melodicky. Celá deska má svoji rychlost, je energická, v tomhle duchu se nese. Při poslechu není prostor pro smutek, a opět si uvědomuju, že život je taky zábava. Mé pocity perfektně vystihuje klip ke starší písničce Beach 90 . V kapele jsou tři nepřehlédnutelné postavy a nejvíce pozornosti na sebe strhává bubeník. No uznejte, knírek nosí jen skuteční elegáni a navíc tenhle borec vypadá jako mladší brácha Hulka Hogana. Hudebně nebudu přirovnávat, ale když pokud si vybavíš jména Ramones, Mens Jeans, Descedents, No Fun At All, Pennywise … promixuješ je dohromady, dostaneš celkem ucelený obrázek, jak to asi zní. Sonic Delusions obsahuje patnáct pecek a je cítit, že borce fakt baví hrát. Energie z desky jen tryská. K šachům bych poslech asi nedoporučoval, ale ke skejtu nebo běhání se to může jevit jako ideální kulisa. Poslední písnička, bonus, Do Anything You Wanna Do je předělávka od Eddie And The Hot Rods. Perfektní skladba, kzterá vrací v čase do roku 1977. Má samozřejmě trochu odlišnou náladu, než většina písniček na desce, ale je prima! Má trochu blíž k akustickému odéru Dead to Me, ale to zpěvák zvládá taky. Více informací najdeš na piratespressrecords.com, kde desku i seženeš. (S)


piratespressrecords.com

THE BAR STOOL PREACHERS – Trilogy

3x7“EP (Pirates Press records)
THE BAR STOOL PREACHERS jsou poměrně novou kapelou z anglického města Brighton. Hrají od roku 2014 a jejich pohled na punk rock kombinuje hned několik jeho tváří. Kombinují ska, punk rock, a jelikož je to kapela současná, znějí poměrně moderně. Hrají s lehkostí a je cítit, že ikdyž zpívají o věcech vážných, jde z velké části také o zábavu. Z toho pramení můj druhý dojem, jejich tóny jsou svěží - jsou mladí a neklidní, a tu energii je z nich tak nějak cítit. Karty jsou vždycky nějak rozdané, o THE BAR STOOL PREACHERS by šlo napsat, že je to kapela syna „xxx“. Psát to ale nebudu, zdatní hledači si informaci dohledají sami. Ber to jako kvíz. Vždycky je ale fajn vidět, že pochodeň se předává z generace na generaci, a snad se propojuje i svět aktuální, s odkazem „svých otců“.
Nejsem člověk, který by měl po stylu THE BAR STOOL PREACHERS hlad. Poslechl jsem si „Trilogy“ EP´s, podíval se na nějaká videa a hned mi bylo více než jasné, že tihle hoši mají talent. Je to kapela, o které se dá říct, že jim to prostě hraje. Alfou a omegou je, že jejich tóny se nesou s „lehkostí“. Jejich muzika je chytlavá, a cítím v tom i kus srdce. Vnímám je jako kapelu, která bude možná jednou „velká“ a která přináší positivní vibrace (snad i a myšlenky). THE BAR STOOL PREACHERS jsou myslím ideálním soundtrackem, když chceš vypnout. Nálepka „ska punk“, by ale v tom případě pro Tebe neměla být nadávkou :). Muzika THE BAR STOOL PREACHERS je osobitá i zábavná. Uslyšíš melodický punk (ska) rock mix a „ska“ je zde servírováno ve větším než malém množství. Nepřeslechnutelný je odkaz The Clash, slyším to lepší z Rancid, The Interrupters, Joe Strummera and The Mescaleros … a zároveň melodickou linku kapel, která mně tak bavila u Downtown Struts. Nevím, jestli je to prací Pirates Press, ale dá se říct, že u všech kapel z toho labelu, slyším v jejich hudbě jakousi positivní hudební linku, která jako by je propojovala. Ano, líbí se mi to. Je to snad i jeden z důvodů proč si dokážu pustit „oi“ kapelu, která vyšla na Pirates Press:). S THE BAR STOOL PREACHERS to zcela nesouvisí, ale pokud tam dosadím slovo „ska“, je to možná podobné. Zažité styly prostě dostávají nový rozměr, hlavně díky novým lidem, a tak to beru ve spojení „ska“ vs THE BAR STOOL PREACHERS.
„Trilogy“ je balíčkem tří singlů, speciální tour edice 2018. Celkem čest pecek „Grazie Governo / High Horse“, „Warchief / Dltdhyotwo“ a „Choose My Friends / Raced Through Berlin“. Mají jednoduché obaly, vyšly na barevných vinylech a všechny jsou předzvěstí nové desky "Grazie Governo”, která vychází letošní podzim. Písničky vyšly i na samostatných flexi EP´s, které přidávají Pirates Press do objednávek. Určitě stojí za zmínku, že v písničce „Choose My Friends“ hostuje Aim, zpěvačka The Interrupters. Hudební směr jsem nastínil v úvodu, obrázek se rýsuje myslím tak nějak samovolně. V pátek večer svět stejně nikdo nezmění, a tahle kapela může být pro pár lidí ideální hudební kulisou … (S)
piratespressrecords.com
thebarstoolpreachers.com
Promo kanál Pirates Press je zde.

The Junk Food – Rather Go

7“EP (No Front Teeth Records)
Jsou to již dva roky, co se jako blesk z čistého nebe objevila kapela s názvem THE JUNK FOOD a zaujali mě již debutním singlem, který si vydali ve vlastní režii. Ikdyž se EP jmenovalo „We Don’t Have a Hit“, myslím si, že minimálně jeden hit se tam našel. Čas nezastavíš a kluci vypouštějí svůj druhý singl pojmenovaný „RATHER GO“.
Začnu opět oklikou. Životní cesty každého jsou složeny z drobností, jejich prolínání a mnohdy náhodných setkávání. Je to již pár let, co jsem narazil na labely Rock Star a P.Trash Records (R.I.P.) z Německa. Díky nim jsem poznal několik prima kapel a jednou z nich byla i anglická skupina Miscalculations. Dobrá kapela, ke které se vracím poměrně často, hlavně díky jejich písničce „Severing The Spine Of Confidence“. Pokaždé když nemám dobrou náladu, mi tahle pecka naprosto zvedne náladu. Funguje to již několik let a mám je prostě hodně oblíbené. Právě oni byli impulzem k dalšímu hledání a narazil jsem na kapely jako Brandy Row, The Gaggers, The CRY! … Pomyslný kruh se tím ale neuzavírá, přesto – Marco (Miscalculations, The Gaggers) vede v Londýně svůj D.I.Y. punk rockový label No Front Teeth Records. Vyšlo zde mraky zajímavých kapel, převážně ze škatulky „garage, power pop, new-wave“. Většina z kapel je poměrně „neviditelných“, underground v undergroudu, přesto skvělých! Ano, hodně stylově podobných skupin vycházelo i na duševně spřízněném labelu P.Trash Records. S No Front Teeth Records se můžeš seznámit v následujícím rozhovoru a já neomylně směřuji k informaci, že nový singl THE JUNK FOOD vyšel nedávno právě na tomhle prima labelu. Osobně si myslím, že to je naprosto super, protože jak THE JUNK FOOD, tak label a kapely majitele labelu Marca, jsou si v mnohém hodně podobné, jedou na podobných vlnách. Možná i díky tomu si THE JUNK FOOD mohli zahrát na letošním Rebellion festivalu v britském Blackpoolu.
Na singlu jsou čtyři pecky, takže poctivá stopáž singlu je zaručena. Natáčení probíhalo během února u Honzy Bláhy v pražském Total Record studiu a producentsky kapele vypomáhal Brian W. Evans (Moonshine Howlers, Just Wär). Obal udělal Marco (No Front Teeth Records ). EP vyšlo ve dvou různých provedeních, klasické EP a limitovaná edice tzv. "pizza krabice" v nákladu 30ks. Jedno z THE JUNK FOOD hesel zní „Cheap, fast and easy!“ a o mnohém snad i vypovídá. Já z nich cítím nadšení pro hraní (pro styl, který co hrají) a je to poznat i v jejich písničkách. TY mají svojí náladu, švih a lehkost. V hudebce se něco takové myslím nemůžeš naučit:). Na svém profilu thejunkfood.bandcamp.com nabízejí k ochutnání písničku "So High, So Deep". Další tři písničky na pilotní skladbu plynule navazují. Stylově jsou podobné, ikdyž každá rozkvétá svým vlastním květem, a jejich vůně vyvolávají různé nálady. Plynule navazují na svůj debut We Don’t Have a Hit a celý to do sebe tak nějak zapadá. Stylově vyladění jsou myslím od svého prvního koncertu a podle písniček mají kluci i jasno v přístupu k tvoření. Nedochází na žádné velké experimenty, ale ani na zklamání. Svůj styl zase kousek posouvají, přesto zůstávají věrní cestě, na kterou se vydali. Druhý singl mě opět baví a já se stále těším na živé vystoupení, které se mi zatím nepovedlo vidět. Další singl zase za rok? (S)
PS: Pokud by Tě zajímalo, co mají The Junk Food před sebou, tak v září zahrají s kapelou Foxy, složenou z bývalých členů Social Distortion, The Damned nebo English Dogs i na pražském koncertě The Bar Stool Preachers, kapely syna zpěváka Cock Sparrer.
11.9. Kolín, Bar Pod Hodinama + FOXY (USA) FB akce
14.9. Praha, 007 + The Bar Stool Preachers (UK) FB akce
Seznam skladeb:

1. So High, So Deep
2. Just Another Day
3. Age Of Vampires
4. Rather Go

PRŮMYSLOVÁ SMRT - ARMAGEDON E.P.

7“EP lathe cut (Hardcore loves all colors records)
Jak začít? No, třeba Tím, že si poslechneš rozhovor s Mičlem z Průmyslové Smrti, který nedávno přijal pozvání do pořadu Špína od Miloše a Šamana. Kluci se ho ptali na fanzin Destruktorrr, na historii jihlavské a polenské scény, ale i na oslavu 15 - tých narozenin kapely Průmyslová smrt a na nový vinyl. Rozhovor si můžete poslechnout zde a předem říkám, že právě tohle by mohl být fajn začátek před poslechem „Armagedon E.P., o kterém, se budu snažit něco napsat. Za singlem nestojí nikdo jiný, než Mičl – zpěvák Průmyslovky. Celý to naplánoval, udělal, a byl tak prvním gratulantem, který si sám (a klukům v kapele) nadělil dárek k 15ctým narozeninám Průmyslové Smrti. Představovat tuhle kapelu by vyznělo podobně, jako se ptát posluchačů rychlého hardcore, jestli znají Dropdead. Přesto, Průmyslová Smrt jsou „fast and distortion” úderka, kterou mám osobně spojenou s jihlavským hardcore punkem a valý mix extrémního hardcore, fastcore a grindu. Tihle mladíci nedávno oslavili 15 let fungování.
"Bejt hardcore není sranda"
Extreme hardcore, extreme life.
Mám rád singly a samozřejmě i ty, které jsou něčím zajímavé nebo divné. Narozeninové EP Průmyslovky je jejich zatím poslední nahrávkou a jeho tvůrce (Mičl) ho popsal následovně „Armagedon E.P. vychází jako dárek pro fanoušky i kapelu!!!! Najdeš zde 4 staronové vály na tomto session zaznamenané s hustým undergroundovým deathmetal soundem a drsným vokálem. Vál Bullshit and lies zde vychází vůbec poprvé s původní verzí zpěvu a původním anglickým textem. Deska přichází jako jednostranný čirý singl s nástřikem na druhé straně a vychází na novém českém hardcore labelu Hardcore loves all colors records, který má za ambici vydávat především polozapomenuté klenoty jihlavské scény. Vše je handmade a homemade. Limitováno na 60 kusů.„ Když jsem EP vyndal z pečlivě oříznutých kartónů, bylo mi hned jasné, že tohle dílo je dělané s láskou a nadšením. Podobně láskyplně, jako když chlápci ve středním věku začnou lepit letadýlka. 15 let je pryč a o nějaké senilitě nemůže být ani řeč, stále se jeden na plný hřebík“.
"Kráčíme vpřed, máme spravedlnost ve svých rukou, hajzl na hajzla a sviní už je tady fakt moc …“
Na EP dostaneš čtyři hrubý pecky, s nasranýma textama. Prolíná se v nich nasranost a smrt. "Spal anebo buď spálen“. I nasranost může být lék. 60 kusů vinylů vyřezal slovenský Archipelag vinyl. EP házím na gramec a od prvních vteřin se valý mix extrémního hardcore, fastcore a grindu. Osobně bych dal přednost více “ostrému zvuku”, ale možná je to jen můj dojem. Je to ale venku, EP pouštěj nahlas a moshuj. To radí leták uvnitř, takže pozor na děti, psy atd.
Závěr je je poměrně jasný – super singl, a hlavně nápad, který byl dotáhnutý do konce. Sám vím, že nápady přicházejí, ale s realizací to nemusí vždycky klapnout. Všechno nejlepší Průmyslovko a hodně zdaru do dalších (minimálně) patnácti let. Je super vidět, že cesta může být stále cíl! (S)
PS: Pokud jsi nestihl přijít gratulovat na narozeninovou párty, můžeš to napravit v září! Průmyslovka má před sebou dva české koncerty s maďarskými Jack. Viz. upoutávka - PRŮMYSLOVÁ SMRT se s maďarskými JACK zná přes deset let, pár akcí spolu zahráli a nějakej čas už spolu strávili, prožili. Není tedy divu, že po dlouhé době pouhého potkávání se na koncertech a festivalech přišel nápad na společné oboustranné minitour. JACK přijede na dva koncerty v Česku, kdy jeden proběhne v Brně a druhý v Plzni, a PRŮMYSLOVKA se o 14 dní později přesune do Maďarska a na Slovensko, a to ještě k tomu ve společnosti žďárských LYCANTHROPHY. Tak na co ještě čekáš???? Seber odvahu a přijď se na naše akce rozbít o podlahu!!!! Pusť to ven!!!! Come to mosh!!!! Více info: zde nebo zde.

Seznam skladeb:

1. Armagedon
2. Pyroman se vrací
3. Bastard
4. Bullshit and lies

Dad Brains – I´m old

7“EP flexi (Pirates Press Records)
John Lennon: Nevěř nikomu přes třicet … no, nikdy se mi tenhle citát nějak extra nelíbil. Každý je tak starý, jak se cítí. Alespoň já to tak beru. Skvělým osvěžením mezi tunou současných kapel je čtveřice hardcore punkových taťků z Californie, kteří se pojmenovali Dad Brains. Popiska na jejich stránce zní „hardcore punk od tátů, o taťkách, a pro každého! Takže Ti klidně může být i přes třicet nebo víc. Pokud se podíváš na grafiku a název kapely, bude Ti myslím jasné, že smysl pro vtip a nadsázku chlápkům chybět nebude.
Pokud něco chceš dělat jako rodič, musíš do toho jít. Sám podle sebe vím, že pokud věc odložím, a mám ji jen v hlavě, nemusí na realizaci dojít nikdy. Snad i proto mají Dad Brains raketový start. Tihle taťkové hrají rychlý, energický (i melodický) hardcore punk. Přístup je originální, je to skvěle zahraný, a samozřejmě vše odkazuje na množství klasik hardcore punku. Zpěv je super a místy mi připomíná zpěváka Shelter. Texty jsou psaný s vtipem a nadsázkou. Hlavním motivem nejen textů, je taťkovství. Chápu to jako super ventil, taťkové to prostě ze sebe nejspíš vypustili ven. Je to ostatně inspirativní pro všechny hardcore punkové taťky. Na mamky tím nezapomínám, určitě dohledáš podobně laděnou kapelu složenou z maminek. Vracím se k citátu v úvodu, může ti být pod třicet a můžeš být starý, může Ti ale být nad třicet a cítit se můžeš jako mladík. Limity stranou, je to inspirativní i pro děcka! Kdo jiný, by na to měl najít energii, než hardcore punkový taťkové, že? A protože hardcore punkovej taťka jsem, je mi tenhle projekt hodně sympatický.
Pět pecek od Dad Brains si můžeš poslechnout na profilu dadbrains.bandcamp.com. Pilotní pecka „I´m Old“ má i video klip, který začíná podobným stylem jako jeden z klipů Agnostic Front, pokud se tedy nepletu :). V klipu samozřejmě nechybí děcka :).
První hmatatelnou podobu Dad Brains tvorně dali Pirates Press Records a aktuálně je venku flexi EP s písničkou „I´m Old“. Pirates Press Records je velkej label, který mi je sympatický svým přístupem, a i tím, jak pomáhají svým kapelám s propagací. Flexi EP je předzvěstí debutního 7“EP, který vychází v září u Pirates Press. Hardcore punkový taťkové, zkuste to … no nejen vy, je to pro všechny … (S)
piratespress.com
Rozhovor s Dad Brains najdeš na stránce newnoisemagazine.com .
Pirates Press promo kanál je zde.

LETO - Krok pro člověka

12“LP (Silver Rocket Records)
Konec prázdnin se neodvratně blíží a s tím přichází i konec léta 2018. Osobně již prázdniny nemám, nicméně „léto“, jako roční období, mám hodně rád. V následujících řádcích se nebudu věnovat rozebírání ročním období. Budu psát o skupině LETO, jejichž název prý s létem částečně souvisí a snad i díky tomu tento příjemný roční cyklus zakončím částečně symbolicky. Zatím poslední LETO album nese název „Krok pro člověka“ a letos v květnu deska oslavila své první narozeniny. Nahrávka vyšla elektronicky a na 12“LP vinylu. SRR tento titul představili následovně: Druhá deska - a zároveň nejlepší. Leto se nadechli k velikýmu výkonu: hudba plyne naprosto přirozeně, magnetismus "Kroku pro člověka" je až osudovej. Nahý písničky z obýváku života, jemný předivo vztahu. Važme si toho, že žijeme v éře Leto: svět se v ní dá aspoň trochu přežít. Společný nedělní odpoledne.
LETO jsou dvojice, manželské duo ze Slezska, dočasně usazené v Olomouci (tedy alespoň myslím). Jejich hudba je minimalistická, alespoň první dojem takový může být. Jednoduchá, přesto zaujme svým magnetismem a lehkostí tónů. Písničky plynou samovolnou samozřejmostí, s lehkostí, a mají svojí nezaměnitelnou jiskru. Slyším tóny, které jakoby navozují pocit prvních slunečních paprsků zahánějících mrazivou noc. Přinášejí lehkost, naději i tíseň. První dojem? Čitelný „synthpop“. Dojem druhý? Není to tak zcela pravda, s dalšími poslechy jako bych se vznášel nad mraky a tóny slyším již trochu jinak. Přesto celkovou náladou vinylu, je klid a pohoda. Vyrovnanost, jiskra a odér hesla „žádný stress“. Možná právě tahle atmosféra hibernovala mé mozkové závity a naprosto jsem se nesnažil, psaní o desce napsat nějak extra rychle. LETO přináší svými tóny v jistém směru klid, prostor pro bloumání a jiném směru povzbuzují moji fantazii. Hlavně díky textům, slovům mnoha tváří.
... osekávám Tě do vlastních představ,
umíráš mi před očima …
Texty LETO jsou samostatnou kapitolou. Vypíchnul jsem část lyriky „Sochy“. Jedna vlnu mého dojmu z desky vytvářejí tóny hudby, a druhou právě slova textů. Vzájemně se protínají, doplňují. Texty, které rozhýbávají soukolí obrazotvornosti našich myslí. Když se uvolním, zapomenu na stres běžného dne a dám řádkům šanci, najednou se s nimi pohybuji volně. Svobodně jako pták. Vždy jim nerozumím, ale to je úděl. Rubikovu kostku, taky nesloží každý, ikdyž se o to tolik lidí snaží. Jsou to většinou expresivní obrazy, vytvářející a hlavně odrážející vlastní svět. Říkám si, možná tomu zcela nerozumím, ale zase mám prostor na své vlastní bloumání. Což taky není málo.
... láva kyprosti a svěžesti
přetrhává směšné zdi
nadýchané měkké duše
přerůstají vlastní sny …
Jak představit tuhle desku a kapelu? Možná by to zasloužilo nějaký velký slova, jazykem odborným nebo něco uměleckého. Já napíšu, jen to moc dobrý! Minimalistický, a ikdyž všemu z textů nerozumím, tak se tím nechávám rád unášet. Ano, i opakovaně. Kam LETO stylově přirovnat? Nevím. Jsou hlavně osobitou kapelou a stejně všechna přirovnávání jsou vždy jen osobní dojmy. Ty mé jsou mixem vzpomínek na staré časy, snad jak bych slyšel mix Blonde Redhead, nervní zvuk Touch And Go kapel, synth pop a Camouflage …
Celkový odér je krásnej a zároveň trochu divnej. Prostě, LETO těžko můžeš označit jako rockovou kapelu, na to jsou moc „divní“, a na stranu druhou, je nejde označit ani jako punk nebo hardcore. To jsou zase moc tajemní a pomalý. Navrch pěkný a jednoduchý obal od Palmy. Určitě nic nezkazím označením osobitá kapela, která opět dává nahlédnout pod pokličku jejího vidění světa. Aby to nebylo zadarmo, tak zmíněný „LETO svět“ musíš chtít objevit. Podobně jako zbytek kapel na Silver Rocket. (S)
silver-rocket.org
Seznam skladeb:
A1 Láva 4:31
A2 Sochy 4:36
A3 Tmavěmodrý 3:49
A4 Pes 4:04

B1 Dar 3:03
B2 Past 3:53
B3 Do Oblak 3:12
B4 Mozek 3:15
B5 Kapky 3:39