pondělí 28. listopadu 2022

War//Plague - Manifest Ruination
























12"LP (Phobia Records)

War//Plague jsou crust punková kapela z Minneapolis a její členové prošli mnoha kapelami (Deadstate, Fear Of The Known, Flux Of Disorder, Mass Extinction, Pontius Pilate, Provoked, Tau Cross, Pontius Pilate...). Manifest Ruination je, pokud se nepletu, v pořadí jejich čtvrté album a navazuje na poměrně bohatou diskografii kapely. Poprvé jsem se s nimi setkal v roce 2019, díky desce Into the Depths, která vyšla na velice aktivním lokálním labelu Phobia Records. Boss Mirek vydává jednu desku za druhou a určitě je dobré sledovat jeho produkci. Na Phobia Records najdeš crustové klenoty a řekl bych, že War//Plague k nim rozhodně patří! S očekáváním jsem se proto těšil na jejich novou desku Manifest Ruination a právě ona je jednou z novinek na Phobia Records (vyšla opět za spolupráce s Organize And Arise). O War//Plague by se dalo říct, že jsou "veteránská" kapela, ale bylo by to zavádějící, člověk je tak mladý, jak se cítí a z jejich nahrávek se hrne energie a crust metalová vitalita!

"Vacillation" je silný začátek desky, vrstvené kytary a hlavně spolupráce kytar s bicími je úžasná. Spolupráce, která žene celý tenhle kolos kupředu! Nové album přináší deset válů, kde je crust punkový živel dokrmovaný hrubým řevem a střetem mnoha vlivů. Je cítit síla, energie a během poslechu se dostaneš k mnoho silným momentům. Mě osobně hodně baví skladba "Synthetic Forms", snad už díky její členitosti a epickým kytarám. Hodně silný song! Vlastně se mi po zbytek desky usadila v hlavě a doprovází mě její naléhavost a atmosféra. Během dalších pecek máš možnost stoupání do epických výšin, proložených metalickými vsuvkami a celé je to podpořené valící se rytmikou. Klasický crust punk kolovrátek a hlavně silné melodie, které stále vylézají na povrch a zůstávají mi v hlavě. Celou desku spojuje energie - je to jízda! Super je i zvuk celého alba! Při poslechu někde v pozadí stále slyším "d-beat kolovrátek", přesto napovrch střídavě vylézají různé impulzy. Muzika War//Plague je stylová, přesto členitá a slyším v ní i thrash, metal nebo black metalové postupy. 

Manifest Ruination je o zmaru, nejen v dnešní společnosti. Cítitit ho může každý. Album je ale i o skvělých kytarách a silných vrstvených melodiích. To mě zaujalo téměř od prvního poslechu, stejně tak jako parádně pozasaný hrubý vokál. Punk is Protest! - to je heslo ve děkovačce! Perfektně vystihuje strohou podstatu punku, je to nadčasové! War​/​/​Plague na své nové desce Manifest Ruination skvěle přetavují negativní věci kolem nás v něco positivního. Co? Snad v sílu a chuť se s věcmi kolem nás nějak vnitřně poprat. Celé desce ale vládnou riffy, silné riffy, texty o společnosti - zmaru, protkané jiskřivou crustovou kytarovou linkou. Silné skladby, které Ti ale dávají i možnost jistého potěšení - zábavy, texty zase naději bojovat! Svět stále není lepším místem k životu a asi hned tak nebude, vyplatí se ale v daných mantinelech vytvářet své vlastní mikrosvěty!  Muzika War//Plague k tomu může být vhodnou kulisou. Crust punková válka stále trvá a War//Plague mohou být aktuálním palivem pro Tvůj mladický nebo stařecký vztek. Opět skvělá deska! (S)

phobiarecords.net 

Seznam skladeb:
1. Vacillation 00:00
2. Subterfuge 03:33
3. Bed Of Nails 06:43
4. Synthetic Forms 09:33
5. Grief 13:27
6. Manifest Ruination 16:32
7. Vultures 20:34
8. Anxiety 24:47
9. Disruption 28:03
10. Necrosis 29:11
 
Desku věnoval Mirek, Phobia Records - díky! K poslechu ji najdeš na phobiarecords.bc.com.

pátek 18. listopadu 2022

Grade 2 – Graveyard Island: Acoustic Sessions
























12"MLP (Pirates Press Records)

Pirates Press Records vydávají množství aktuálních oi punk street punkových kapel z celého světa a jednou z novinek je netradičně pojaté album anglické kapely Grade 2 pojmenované Graveyard Island: Acoustic Sessions. Již podle názvu je patrné, že se jedná o akustické verze dříve nahraných písniček - jsou z jejich debutní nahrávky pro velký label - Hellcat Records (Hellecat je propojený s Epitaph a jak vidím Epitaph, naskočí mi v hlavě písnička Charles Bronson - I Can’t Be Friends With You Because You Like Epitaph :) ). Grade 2 (neplést se stejnojmennou kapelou Grade, máme tady Grade 2) jsou z Anglie - Ryde, Isle of Wight a jejich stylem je anglický street punk / oi. Řekl bych tedy hlavně spíš oi, ale to jen pro pořádek. Vznikli v roce 2013 a vydavatelsky jsou poměrně plodní, vydali 3 alba, několik Ep´s, demo nahrávek a splitů (společnou nahrávku mají i s tuzemskými Saints & Sinners). Vydavatelsky jsou propojení s labely Contra Records, Hellcat Records a Pirates Press Records. Graveyard Island: Acoustic Sessions vyšlo v roce 2021 na Pirates Press Records a letos v květnu vyšel repress na krásném oranžovém vinylu.

Jak jsem již napsal Graveyard Island: Acoustic Sessions je akustická verze písniček z Graveyard Island. Skladby jsou autorské od Grade2, ale na některých se autorsky podílel Jesse Michaels (Operation Ivy) a Tim Timebomb aka Timothy Ross Armstrong, spoluvlastník Hellcat Records, který bude asi nejznámější z Rancid. Ale k muzice Grade2, pokud je písnička dobrá, je prostě dobrá a s akustickou verzí dostane "stejnou a jinou" tvář, podanou bez elektřiny, obnaženou na kost. Písničky se tak mohou dostat i k posluchačům, ke kterým by se jinak nedostaly. Grade 2 znějí akusticky fakt dobře, baví mě to!

Grade 2 vycházejí z klasického anglického oi punku, což je zjednodušeně řešeno "ořezaná" rocková muzika, podaná s důrazem a řádně "frackovským" stylem. Je to dobře zahranej anglickej melodickej punk oi. Nedojde na žádné velké hudební předvádění, tohle je prostě energická a uvěřitelná melodická muzika pro běžný pracovní den. Ne, nejsem skinhead. Všechna popisování jsou zbytečná, pro vysvětlení si stačí pustit Cock Sparrer nebo jiné veličiny anglické punk oi scény. Její končiny nemám příliš probádané a není proto překvapením, když mi nějaké dávno zapomenuté album mile překvapí. Grade 2 jsou aktuální kapela, která má určitě nakročeno být "velkou" nebo již jsou? Mlaďoši, kterým z očí kouká "sígrovství", ale i nadšení, energie a něco pozitivního. Zkus to!

"Graveyard Island" je album, které šlape a jeho akustická podoba "Graveyard Island: Acoustic Sessions" je snad ještě lepší! Mám rád sólové projekty, věci zahrané instrumentálně - písničky vylézají na světlo "takové jaké jsou" a pokud jsou dobré, akustická verze jejich kvalitu ještě zdůrazní. Navíc, a co si budeme povídat, vracíme tím i punk rock (a vlastně jakýkoliv styl) k ohňům, do hospod a melodie některých songů, si budeš třeba hvízdat při práci. Písničky jsou předloženy ve své "nahé podstatě" a vynikne tak jejich síla. Přesně to Grade 2 na "Graveyard Island: Acoustic Sessions" dělají a jde jim parádně! V písničce "Look Up" dojde i na piano a nezní to vůbec špatně.

Jméno Grade 2 registruju, je to dobrý! Po několikátém poslechu jsem si začal některé akustické pecky pobrukovat (speciálně písničku Murder Town). Aktuálně vypustili Grade 2 nový klip k písničce  "Under the Streetlight" z desky, která vyjde začátkem příštího roku ... Pokud si mohu vybrat, já bych šáhnul po akustické podobě Grade2! (S)

K poslechu na grade2.bc.com.
piratespressrecords.com 

PS: Graveyard Island najdeš zde.

Seznam skladeb:
Only Ones I Trust (singl grade2.bc.com)
Tired Of It (Graveyard Island)    
Don't Look Back (Graveyard Island)
Bowling Green Lane (Graveyard Island)
Murder Town (Graveyard Island)
Look Up (Graveyard Island)

Desku darovalo vydavatelství Pirates Press Records, díky!

neděle 13. listopadu 2022

Selene - s/t
























MCD (DIY)

Selene ze Strakonic vypustili nové EP, o kterém stručně informují na svém profilu "nahrané bylo v létě a vydáno za úplňku 9/10/22. Najdete ho i na všech digitálních platformách, spotify, youtube music, atd.". Nahrávka vznikla u Amáka v Golden HIVE Studios. Zní výborně, ale co čekat?

Selene - post rock, emo ze Strakonic. Je to strohá popiska, která nic moc nenapoví. Faktem je, že kapela má "venku" čerstvé EP, které vyšlo elektronicky a v minimalisticky udělaném singlovém CD. Vezmeme to postupně, začnu lokalizací, městem Strakonice -  punk i hardcore, emo rock, zde měl své periody a období. Rád jsem tam jezdil na koncerty a mé nejoblíbenější období?  Akce v malé hospodě Na Habeši, doba Evil Punk Crew a hardcore kapely No Reason, Stenmark, Delusion, Underfire nebo emo punkový Endstation, Jaywalker, v jistém období i Stepson, a hlavně Landmine Spring. Melodické kapely ze Strakonic bych bral jako spojnici, která nás dovede k Selene. Další popiskou z jejich profilu je "kapela Selene vznikla na podzim roku 2019 ze střepů strakonických kapel Jaywalker, Glasswall ..." Hlavní postavou je pro mě Vlasta Marek, který hrál ve většině jmenovaných melodických kapel a mezi jeho novější projekty patří Sneeze nebo VM. Všechny Vlastovo projekty nebo kapely se točí kolem kolem popisek emo punk, melancholie, energie, kytara a zpěv - hrané od srdce a emotivně! Kytarovky, kterým v žilách koluje krev Lifetime, Shades Apart, Leatherface, Jawbreaker, Broccoli, Doctor Bison, Jawbox, Husker Du ... Myslím, že "modří" už vědím, kterým směrem cesta povede, že?

CD EP přináší čtyři písničky melodického / melancholického emo rocku (punku). Chytám se od prvního poslechu a pokud pokud Ti něco říká text výše, budeš spokojený. Oproti projektům Sneeze a VM, jsou Selene regulérní kapelou a znějí podstatně "veseleji". Temnější náladu Sneeze nahrazuje veselejší "feeling", emoce. Před lety jsem dělal s Vlastou rozhovor a jedna jeho část vlastně vystihuje tvorbu Selene: "Všichni poslouchali buď „moc hardcore“ nebo „moc emo“. A mně se líbilo něco mezi. Měl jsem rád melodii v punkrocku a zároveň to muselo mít nějakou melancholii. Měl jsem takovou svatou trojici - Shades Apart, Leatherface, Jawbreaker." Vezmi své oblíbené kytarovky, přidej zmíněnou popisku a máš Selene! Je to chytlavé a emotivní. Super! (S)

profil Selene 
SELENE | 14–15 minut z Ostrova 

Odkazy: Rozhovor s Vlastou Jaywalker