čtvrtek 28. ledna 2021

Hippie Chippies - Easy Breezy

12”LP (DIY)

Příznivci lokálního country punku pozor - Hippie Chippies z Mělníka jsou tady se svojí debutní nahrávkou! Přicházejí ve velkém stylu, debutem je velký vinyl, dvanáctipalec, pojmenovaný Easy Breezy. Křest desky proběhl virtuálně a stále je k vidění zde. Pro zopakování je potřeba připomenout souvislosti, které vlastně ani nejsou potřebné, v kapele se potkali Bohouš a Elvis (Anyway, Dead Letters, Bezobav s obavou), Adam a Albert (THE OXX, New/Old) a Pípa (Cirguz, The Junk Food). Máš-li rád divnej country punk, písničky jako Posázavskej nebo Pikovickej pacifik, Blues starý ženský, kapely jako Tři čutory, Slim Cessna´s Auto Club, The Doors nebo Mika Nesse, pak jsi na nejlepší cestě oblíbit si Hippie Chippies.

Debutní desku Easy Breezy si Hippie Chippies vydali vlastním nákladem a už za tohle jim dávám hned v úvodu body navíc! Rozhodně jsem se těšil, jak si díky tomuto LP sednu ke gramci, vytáhnu insert, položím jehlu na vinyl a budu očekávat první tóny – moment zklidnění a očekávání je vždycky super. Beru to jako jedno z mála zastaveních v dnešní rychlé době. Easy Breezy Ti do pokoje přinese osobitý mix country, folku a rock´n´rollu. Líbí se mi celkový zvuk nahrávky a jak znějí jednotlivé nástroje (perfektní je harmonika). Pánové se rozhodně nebojí experimentovat a pracovat se svojí podobou country - blues (ber to s nadsázkou, jo?). Pozorní posluchači zaslechnou i jisté odlesky Anyway, Dead Letters.

Jak desku představuje kapela? Tentokrát se jedné dubnové soboty 2020 sešly všechny stopařky v krytu mnohem dříve než jako obvykle na zkoušku. Do místnosti totiž vstupovaly už ráno a po necelých 15 hodinách vzniklo album Easy Breezy. Během poslechu alba dostaneš hodně podnětů k přemýšlení a při čtrnácti skladbách se atmosféra změní hodněkrát. Album má své charisma a i když jsou písničky melodické, osciluje v nich jistá nervozita, temnota. Jednou jsou pecky svižnější, pak veselejší, temnější a v jiných se téměř zastaví svět s očekáváním, co přijde (Lonely & Blue). V každém případě, celá deska má své tempo, i metronom. Má žena říká, že Social Distortion zní jako romantická muzika z kriminálu. No, něco na tom bude a já tím chci říct jen tolik, že Hippies Chippies verze country punku, Tě taky vždycky po duši nemusí pohladit. Radost i smutek patří k životu a stejně tak se Ti jednou chce při Hippie Chippies tancovat a pár vteřin poté hodnotíš svůj život. Občas je to divné, jindy se Ti zvedne nálada. Celek zní perfektně a stejně tak je i zvládnuté balancování mezi folk/punkem a rock´n´rollem. Texty jsou osobní, aplikovatelné na každou citlivou rock´n´rollovou duši :). Člověk nemusí všechno chápat, důležitý je asi pochopit své lepší i horší stránky a trochu si ten život užít. Z nahrávky dýchne poměrně velká dávka osobitosti a je vidět, že kapela to chce dělat po svém, protože je to tak baví. Easy Breezy je perfektní deska a nevím, jestli u nás podobná již vyšla. Určitě není pro každého, stejně tak jako všichni nepochopí country v punku, že? Já říkám - Let´s dance … (S)

hippiechippies.bc.com

PS: Díky Hippie Chippies za promo LP!

ORBAN | rozhovor

Orban jsou power violence parta z Brna a okolí. Venku mají debutní vinylovou nahrávku (split s Carl Gut) a co od nich očekávat? Zběsilou rychlost, krkolomné přechody, stop and go pasáže, řev ... Členy Orban najdeš v Godot Youth , No God Rhetoric, Brünner Todesmarsch a určitě ještě v dalších kapelách ... Žádný “sludge” povídačky kolem, jdeme na rozhovor ...

Otázky: Samuel, odpovědi: Orban.

Ahoj, jsem rád, že máte chuť pustit se do rozhovoru. Nedávno Vám vyšla debutní vinylová nahrávka s Carl Gut! takže to beru jako ideální příležitost popovídat si . Představíte se na začátek?

Nazdar všichni, já jsem Viktor a biji do bubnů války. Název kapely je po mně, aby přitáhl pozornost lidí k fašistickým tendencím ve východoevropské politice (včetně České republiky). Aktuálně stále konsoliduji moc ve své zemi, samozřejmě pro dobro národa. Snažím se potlačit jakoukoli formu individuálního myšlení, zejména iniciativy v oblastech umění, literatury a vědy, které by byly pro mou vládu nebezpečné.

Šestistrunný mistr Donald právě přežil Covidovou dezinfekční injekci přímo do žil, aby zůstal naživu na této bídné, ploché zemi. Nyní je zaneprázdněn pokračováním své volební kampaně, která úspěšně zasévá zrna nenávisti a rozkolu, a nemůže odpovědět na tuto první otázku. Nicméně spolu sdílíme mnoho názorů i metod a strategií. Jsme dlouhodobí přátelé sdílející úsilí o to učinit naše národy opět velké a skvělé.

I když Vladimír je frontmanem, je spíše mužem, který rád zůstává v pozadí, ale je jedním z hlavních aktérů naší celosvětové mise. Křičí, křičí a skáče nahoru a dolů v davu na živých vystoupeních, vyjadřujíc jeho nenávist proti režimům jiným než jeho.

Recep drtí 4 struny, ale jeho hlavní prací je budovaní silného Turecka pod jeho vládou, potírání zrádců v populaci, zejména novinářů, a otravných akademiků, zkrátka aktivity co přesně zapadají do našeho klubu. Zejména s Recepem vytváříme tyto tiskové prohlášení.

Díky za fajn představení, vidím, že se nebudeme nudit:) Popiska na Vašem profilu zní - power-violence / Brno. Čím Vás tenhle styl zaujal a co můžete p/v maniakům nabídnout?

Recep: Baví nás hrát a chovat se nevypočítavě, hrubě a hlasitě. Samotný název stylu reprezentuje to co máme rádi: moc, sílu a násilí (nejověřenější způsob jak moci nabýt). Nabízíme pouze takové řekněme power-violence pro chudé, protože bohatství samozřejmě patří nám. Myslím, že dál to nemusím rozebírat - každý si může poslechnout sám.

Donald: P/V je o tom, že nevíš co přijde potom. Vládnou lichý počty dob. Zabíjíš dobrý riffy tím, že je zahraješ jednou. Pévé desku si poslechneš několikrát a stejně si zapamatuješ jen 3 pasáže. Orban nikdy nebude sludge se sypačkou.

Jak dlouho fungujete a v jakých dalších partách jste hráli (hrajete)? Můžete napsat i pár řádek o Vašem split singlu s Carl Gut, pokud se nepletu je to Váš debut na vinylu, že?

Viktor: Kapela začala v roce 2018 a toto je naše první nahrávka (9 válů za 4 minuty:). Nahráli jsme několik dalších písní (v studio SHAARK v Bzenci), které půjdou na Play Fast or Don't compilation LP vol.2. který bude vydán Psychocontrol Records někdy příštím roce. V současné době naši členové hrají v Godot Youth, No God Rhetoric a Brünner Todesmarsch (a ještě v některých dalších dosud neznámých nových kapelách z Brna). Pokud bych měl uvést všechny kapely, které jsme zatím hráli, byla by tato odpověď dvakrát tak dlouhá jako nyní :)

Singl Vám vyšel v době, kdy je hraní stopnutý! „Zavzpomínejme“ na živé hraní, jak dlouho trvá Vaše vystoupení? Kolik jste odehráli koncertů a na jakých místech nejraději hrajete?

Vladimir: No se singlem jsme ještě pár akcí stihli odehrát. Tuším, že Prostějov a ještě někde. Naše sety jsou poměrně krátké cca 10 minut, ale u tohohle stylu hudby, kdo by chtěl čumět na kapelu, co hraje půl hodiny, že? Já osobně hraju nejradši na menších akcích a místech. Nejlépe bez pódia tváří v tvář s publikem.

Musí být název p/v kapely podtrženej?

Donald: Samozřejmě nemusí, naopak je to už celkem ohraný klišé zavánějící trapností. Na druhou stranu je to celkem snadno rozeznatelnej signál že se nejedná o punkrock, stoner, crust ... Když posloucháš PV deset let a pak ho založíš, tak chápu že si tam ty dvě čárky prostě chceš dát.

Předpokládám, že jste z Brna, jak vypadá tamní aktuální palová scéna? „Moc, síla a násilí“ … jste ve válce s „emem“?

Donald: V Brně moc palovejch kapel není. Hc/punk stále vládne železnou pěstí. Napadá mě ze současných jen No God Rhetoric, kde hraje stejný maďar na bicí jako u nás. S emem potažmo emocrustem jsme ve válce už od dob Hellnation.

Recep: Já si teda někdy na koncertě emo dám rád, a některé kapely mají k PV blízko (emoviolence), jako např. Orchid, Guayana Punch Line. Za možnost je tehdy vidět na živo bych se vzdal třeba i východní části Turecka.

Jak by jste Váš nový split singl sami představili?

Donald: Pro Orban je split první nahrávkou a pro CxGx labutí písní, čili něco starého končí a něco nového začíná. CxGx tam májí super zvuk z Davosu. Zakis nahrával snad 6 stop kytar přes sebe takže to dost tlačí. Nás posuzovat nebudu. Taky jsme kámoši a máme stejného člena, takže to bylo celkem logické.

Když jsme u power violence, jaký jsou Vaše zásadní alba a který kapely Vás inspirujou?

Recep: PV nejlépe na živo, ale ze starších věcí: Charles Bronson, Infest, Lack of Interest, z novějších: Punch, Dead Radical, Sidetracked. Popravdě poslouchám víc thrashcore / HC / punk než PV a naživo všechno co je živelné/rychlé je super.

Donald: Zásadní album pro mě bude určitě Youth Attack od CHARLES BRONSON. To můžu poslouchat pořád dokola. Pak kompilačka Possesed to Skate kde jsou kromě CH.B. mimo jiné SPAZZ a DESPISE YOU, SPAZZ - La Revancha/Crush Kill Destroy, NO COMMENT - Downsided. DESPISE YOU - Westside Horizons, INFEST - No Mans Slave, DEAD RADICAL, SFN, XBRAINIAX ... Ze současných kapel bych určitě zmínil FAILURE z Itálie, ONA SNOP z Leedsu, NEGATIV NULL, STIMULANT, INTERNAL ... Z českých mě baví vesměs vše, co vyplodí známé ostravské duo Vobtáhlovský - Zhulina a Band. Svět ten, čert vem od SHEEVA YOGA bylo první PV album co jsem si koupil na vinylu. Pouštěl jsem ho tolikrát že mi dnes už skoro nehraje. Stejně tak LYCANTHROPHY hrají totál přesnej stop and go, že naživo z toho vždycky nechápu. Taky valím hodně Fast/Thrashcoru ala SCHOLASTIC DETH, LIFE'S HALT, WHN?...styčný body jsou dost podobný.

Jak vidíte Vy osobně hardcore punk v roce 2020?

Recep: Jestli funguje to, že čím víc je svět ve sračkách, čím víc čelíme státnímu útlaku, oligarchii, obyčejnému zmrdství a kreténismu, tak vznikají lepší kapely, tak by rok 2020 a další mohly být celkem plodné.

Donald: V roce 2020 těch koncertů mohlo být víc. A kolik jich bude v roce 2021 ha? Make fastcore great again!

Co když Vám položím otázku - jsi víc muzikant nebo punk?

Donald: Muzikant ze mně nebude... to už bych poznal.

Matroš na Vašem singlu má cca 4 minuty, ve kterých je všechno řečený. V rozhovoru jste zmínili, že „pévé desku si poslechneš několikrát a stejně si zapamatuješ jen 3 pasáže“, jak si to pamatujete Vy? Jakou v tom máte „matematiku“? Hlavně mě zajímá, jestli je ve Vaší muzice všechno pevně daný nebo jestli je i prostor na improvizaci?

Viktor: Normálně máme na koncertním programu asi 15 skladeb a všechny valy jsou na 99% vypracované, není zde prostor pro improvizaci. Na živých koncertech se samozřejmě mohou vyskytnout chyby které se snažíme upravit hned, ale podle mne musíme použít spíše naši rutinu než improvizaci. Při psaní nových písní se snažíme do nich vkládat nová řešení a nové nápady - možná pro nás jsou takhle snadněji zapamatovatelné, než jako by to byly obyčejné pasáže hrané 4,8, nebo 12krát... Když posloucháš například Ona Snop se také ptáš, jak je možné si to pamatovat ty vály co mají, a myslím, že kouzlo leží někde tady ...

Recep: Já mám paměť grafickou a hlavně děravou, tak si to prostě musím opakováním vtisknut do hlavy a pak to už mám tak poloautomaticky v ruce. Improvizace občas na živo menší je, ale náhodná a nezamýšlená. V muzice, kde se často mění riffy a rytmy, se těžko improvizuje, každopádně myslím, že nějaké noisecore apod. kapely to i tak umí. Orban ale je o materiálních jistotách, disciplinovaném rytmu a tvrdé ruce zákona, tak to máme rádi.

Donald: Ono to až tak složitý není, recept je povětšinou hrát na lichý doby a občas tam hodit jednu rovnou "hitovou" pasáž. Snažíme se vyvarovat neduhu všech Crossed Out klonů a nestřídat v každým válu výsypy s bahnem. Vály mají kolem půl minuty a těch změn tempa a riffů je tam většinou kolem pěti, šesti takže pokud nejsme na zkoušce úplně mimo (teda spíš já, rytmická sekce nehulí), tak jsme schopný do 2h dát do kupy základní kostru, která se potom ještě dotváří. Improvizace u mě přichází občas nechtíc naživo když nějakou pasáž zapomenu. Naštěstí po třech vteřinách bezradnýho lítání po hmatníku se riff změní a skáču do šikanzenu zpět. Spoluhráči potažmo diváci si toho kolikrát ani nevšimnou.

Jak jsme psali, Váš singl má 4 minuty / koncert cca deset minut, mám pocit, že s rozhovorem to trochu protahuju. Jsem rád, že jsme si mohli popovídat, těším se na Váše živé vystoupení a přeju Vám, aby Vaše nahrávky byly jednou ceněný jako EP´s Charles Bronson. Prostor na závěr je Váš …

Donald: Díky za prostor. Nejlepší sedmipalce od CH.B. jsou splity s Ice Nine a Quill. Všem začínajícím PV kapelám bych než mě vyvedou z oválné pracovny vzkázal, že si vybrali škatulku ve které se fantazii více než kdekoli jinde meze nekladou a tím pádem není třeba neustále kopírovat zajetý koncept rychle/pomalu... Buďte avantgardní.

Recep: Díky za rozhovor! Díky všem co v kdečem pomáhají, a např. organizují koncerty, koneckonců vzpomínky na ty obzváště vydařené si já cením víc než naše desky. Tak zdar a snad se brzo uvidíme na živo!

orbanviolence.bc.com

neděle 17. ledna 2021

Seized Up ‎– Brace Yourself

12“LP (Pirates Press Records)

Jednou z novinek na Pirates Press Records je debutní 12"LP kapely SEIZED UP s názvem Brace Yourself. SEIZED UP se dali dohromady v roce 2019 v Santa Cruz (Kalifornie) a sestavu tvoří zpěvák Bl’ast Clifford Dinsmore, kytarista Fast Asleep Danny B., bassák Good Riddance Chuck Platt a a bubeník The Distillers, The Nerve Agents Andy Granelli. Již podle složení je téměř jasné, že tuhle kapelu budou mnozí označovat jako "super skupinu" a očekávání budou mít velká. Já jsem samozřejmě hned zbystřil, hlavně kvůli jejich basákovi jménem Chuck Platt, který hrál v Good Riddance. Zaujala mě i kapelní fotka, je pěkné vidět čtveřici postarších mladíků, že? Fanoušci Black Flag, Off!, Bl’ast, D.R.I. - otevřete oči, teď!

Jako předzvěst debutu Brace Yourself lze brát flexi singl se skladbou Manic Decompression a písničku Taking Back The Neighborhood, která vyšla na výběru FOR FAMILY AND FLAG VOL. 1. Obě nahrávky vydané Pirates Press Records a stejně tak obě skladby najdeme na albu Brace Yourself. SEIZED UP hrají energický hardcore punk, svým způsobem výrazný, svižný i krlomný zároveň - navíc čitelný, se silnými riffy, množstvím změn v tempech a rychlosti. Moderní crossover? Řekl bych proč ne, ostatně i při poslechu jsem si vzpomněl třeba na D.R.I. Crossover nebo THE BONELESS ONES. SEIZED UP znějí ale moderněji, jsou rychlejší a dýchne z nich svěží odér. Celek zní hodně dobře a sinusovka změn jako by vdechovala nahrávce jistou dávkou nejistoty a nervozity. Zajisté i díky muzikantské vyzrálosti celé kapely zní Brace Yourself sakra dobře. Zahraná je s precizností a po několikátém poslechu se první dojmy promíchají, stejně jako jako pomalejší a rychješí části skladeb! Má to svoji sílu, která nahrávku táhne a celý to pulzuje! Členové kapely jsou „postarší” chlápci, kteří zajisté mnohé pamatují, ale tady se nehraje na strunu nostalgie - SEIZED UP znějí mladě, energicky a nasraně.

Na desce je jedenáct pecek, který během tří non-stop dní nahrál Paul Miner (hrál v Death By Stereo). Zvuk je skvělý, čistý a výrazný, který se stylu SEIZED UP perfektně hodí. Všichni žijeme v nejisté době a pro v lidi je situce v USA v mnohém bouřlivější. Nejspíš i loňský turbulentní rok se odrázil i na debutní desce Brace Yourself. Pecka!

Více najdeš na Pirates Press Records.
Deska je k poslechu zde.

Seznam skladeb:
Manic Decompression
Human Locusts
Disasteroid Mutation
Tent City Exodus
Older and Wiser
Bleeding Fingers
Terminal Disarray
Sobriety Hurts
Taking Back The Neighborhood
Blob of Mediocrity
Shadow Panther

Desku poskytlo vydavatelsví piratespressrecords.com.

čtvrtek 7. ledna 2021

Kids and Heroes zine č.1

zine (Kids And Heroes)

Na úvod by stačilo napsat: ziny mám rád! Stále sleduji nová vydání a jako přínosnou zábavu považuju listování ve starých, dávno zapomenutých kusech. Aktuálně jsem dostal papírové vydání papírového zinu z hudebního webzinu Kids and Heroes, který tímto rozšířil svoji působnost i na klasické papírové médium. Stejně jsem jako jsem zkratkovitě zhodnotil “ziny”, zhodnotím hned v úvodu prvotinu – je názorově rozmanitá, pestrá a dýchne z nadšení – povedená práce! Doufám, že redakci vydrží energie a vyjdou další pokračování, protože “debutní” číslo má svůj styl a najdete v něm spoustu zajímavého čtení, zabaleného v pěkném obalu. Co je taky podstatné, dýchne z něj duch Kids and Heroes a jeho široký stylový záběr. První vydání zinu vyšlo v prosinci a náklad 300 ks se vyprodal v předprodeji.

Páteří zinu jsou rozhovory (Discharge, Anti-Flag, Thalidomide, Master’s Hammer, Kabinet Múz, Rock Café, Headbanger_FM, Periferia.cz, …) a ankety nejen s hudební tematikou. Například v textu věnovaném listopadu 1989 se o své tehdejší zážitky dělí 25 osobností, namátkou Amrit Sen (Michael’s Uncle), Pavla Jonssonová (Malé Zuby, Dybbuk), Sváťa Šváb (Totální nasazení), Sveťo Korbeľ (Slobodná Európa) nebo Veronika „Supice“ Borovková (Tři sestry). Vzpomínáme rovněž na Ivana Krále, Lemmyho Kilmistera nebo debut Joy Division. Do minulosti se ohlíží také články věnované punku v Jugoslávii, Maďarsku nebo Baskicku. Časopis uzavírají sloupky a povídky od Johnnyho Násilníka, Ctiba, Oi Oi Piratoie, Vojtěcha Urbánka či Bohumila Krejzy.

Papírové vydání posouvá “práci” (nadšení) na zcela na jinou úroveň, to platí vždycky a stejně tak to platí i u Kids and Heroes. Tištěný zine má vždycky “něco”, co má svoji přidanou hodnotu a až jednou “vypnou net”, nezůstane kromě hmotných věcí nic trvalého. Ziny považuji za nadčasové - papírovým plátkem lze listovat i po letech a stejně tak si s odstupem některé ziny dočítám. Knihu vezmu a přečtu, ale k zinům se vracím i po letech. Ve čtení nemám žádný systém, čtu je jak mně to napadne – jednou odpředu, podruhé zase od zadu. Podobně to mám i s muzikou a není nad to, objevovat dávno zapomenuté klenoty. Na Kids And Heroes webzinu je k dispozici množství různorodého čtení a přesně tohle se odrazilo i v jeho tištěné podobě. Zine vyšel jako klasický A4 zine - “půl kila čtení, 152 stran A4, přes 50 článků od 27 autorů, více než 50 originálních ilustrací a jako dárek flexi disc” - vše zabalené do jednoduché funční grafiky, tzn. že texty se dobře čtou a doplňují je ilustrace od různých lidí. Zine se vzhlédl v A4 formátu, podobně jako Trhavina, Hluboká Orba, The Humbling Experience …, zaujme kontrastem bílého pozadí a černého tisku, decentní funkční sazbou, ilustracemi a již obsah napovídá o pestrosti – názorové, i stylové různorodosti. Dostaneme rozhovory, ankety, tématické články, reporty, sloupky, povídky a poezii. Je vidět, že lidé, kteří se v zinu objevují, práce těší a je to pro ně motor všeho. Pokud tohle dýchne z jakéhokoliv média, je to super!

Zine je obsáhlý, snad jen ve zkratce - jedním z témat je anketa na téma koronavirus a je zajímavé, přečíst si ji v punkovém zinu. Všechno zlé je k něčemu dobré, osobně na žádné nemoci dobrého nevidím nic. Tak nebo tak se epidemie dotkne všech, ať chtějí nebo nechtějí. Pohledy na toto téma budou různé, já žiju životem stárnoucího punkového lesního cyklisty, ale když vidím na demostraci odpůrců roušek fotky punks vedle “hnědých” jedinců, hlava mi to nebere. To ale není případ nikoho z ankety, v se lidé zamýšlejí jak čas využít pozitivně. Já mám vlastně štěstí, protože jsem se narodil v “západnější části” civilizace - jsou země, kde se lidé mají špatně i bez koronaviru. V zinu se velice dobře prolínají, sloupky, rozhovory a tématické články. Ať už to je článek “Born To Lose … “ o Lemmy Kilmisterovi, zrozen k prohře – žil ve vítězství a tohle heslo snad svým způsobem i vystihuje podstatu punku. Zajímavá je i anketa úhel pohledu: listopad 1989, stejně článek “Unknown Pleasures” o Joy Division, rozhovor s Pedrem (Pirates Press Records) – vznikl skoro ve stejné době, jako ten můj, co jsem udělal pro czechcore.cz. Z kontextu vytrhnu heslo “... bejt out v punku, kterej je už dávno out, to chce teda taky talent!” je opravdu zábavný :) Jinak se dozvíš, kde vznikla deska Esoasisi, pěkné jsou i rozhovory s periferia.cz, punku ve Strakonicích, sloupek od Ctiba, rozhovor s Jirzou, článek o návštěvě Černobylu. Osobně považuju návštěvu tohoto místa za dost drahý bizarní výlet, ale proti gustu, že? Doporučím mrknout i na dokumenty Bitva o Černobyl a množství dobových dokumentů, které najdeš zde. Baví mě report Empty Hall Of Fame / Rožava, který je důkazem, že když se chce, tak jde opravdu všechno. Hodně věcí jsem neúmyslně přeskočil, hledat ale může každý sám … rozhodně to stojí za to. Zdravím redakci, blahopřeju k prvnímu číslu a držím palce! (S)

kidsandheroes.com