pondělí 6. července 2026

Mental Disorder fanzine
























(rozhovor)

Nedávno vyšlo druhé číslo sympatického hardcore punk zinu Mental Disorder, DIY hardcore punkového fanzinu věnovaného hlučnému hardcore punku. Nedalo mi to a během cca týdne jsme přelomu června / července udělali s jeho autorem Martinem krátký rozhovor, který je hlavně o představení fanzinu. Držím palce do dalších čísel a hluku zdar!

Upoutávky na předchozí čísla:

Druhé číslo fanzinu Mental Disorder je venku! 

Na jeho stránkách najdete rozhovory s finskou burning spirit hardcore kapelou G.A.Z.E., kolumbijskými INFRA nebo Marcem z vinylového obchodu MUSIKVERSORGUNG. Nechybí ani historie Dropdead, článek o crustových kapelách z Ósaky, příběhy slavných fotografií, které se objevily na obalech hardcore desek, a řada dalších podivností.

Právě vychází Mental Disorder – DIY hardcore punkový fanzin, který dělá čest svému jménu. Obsahuje rozhovory, články, recenze a reporty. Uvnitř najdeš kapely jako Gauze, Capitalist Casualties, Total Con, nebo taky label Children of the Grave.

Otázky: Samuel. Odpovědi: Martin. Rozhovor vznikl po emailu na přelomu června / července.

Ahoj Martine, máš rád rychlý hardcore punk, pojďte na to! Právě vychází nové číslo fanzinu Mental Disorder! Jak by jsi představil sebe, zine Mental Disorder a případně redakci?

Ahoj, předem díky za prostor. Jmenuji se Martin, je mi 37 let a pocházím z malé vesničky nedaleko Českých Budějovic. Už pěknou řádku let ale žiju v Praze. Kromě sbírání desek, čtení fanzinů a chození na koncerty mi spoustu času zabírá sport, kterému se věnuji prakticky každý den. Mezi moje další koníčky patří hledání a sbírání zkamenělin hlavně pravěkých živočichů. Kromě toho se snažím co nejvíc číst a vyrážet do přírody.

Většinu ve fanzinu mám na starosti já, ale do zinu sem tam napíše něco i můj dlouholetý kámoš Lukáš z Tábora. Lukáš je zapálený cyklista a punkový šílenec. Ani v jeho čtyřiceti letech mu nepřijde divné sednout na vlak, jet přes půl republiky kvůli patnáctiminutovému setu kapely z druhého konce světa a pak šest hodin čekat na nádraží, než mu pojede spoj zpátky do Tábora.

Fanzin bych představil jako takový černý sešítek. Není to nic světoborného, takový trošku retro plátek. Zatím vyšly jen dvě čísla, ale chtěl bych ve vydávání pokračovat co nejdéle, protože mě to baví. Zaměřením je čistě hudební s fokusem na surovější polohy punku.                   

Jak vznikla myšlenka dělat zine? Je pro Vás důležité, abych vycházel v papírové podobě?

Za vznikem zinu bych nehledal nic světoborného. Možná je to začínající krize středního věku a snaha vrátit se do teenagerských let. Možná nějaká forma nostalgie?  Nevím… Každopádně asi rok před vydáním prvního čísla jsem se začal probírat starými ziny, které mám doma, a shánět vše, co mi dříve uniklo. Znovuobjevování těch starých časáků a v nich různých podivných článků o obskurních kapelách z celého světa mě znovu nadchlo a inspirovalo. A právě to mě nejspíš přivedlo k myšlence, proč vlastně nezkusit rozjet svůj vlastní fanzine. Spousta z těch starých zinů je totálně v duchu DIY. Dělaná na koleni s naprostým nadšením, tak jsem si řekl, že něco takového bych mohl taky zvládnout.

Jinak papírová podoba zinu je pro mě zásadní. Držet ho v ruce, listovat jím a vracet se k němu po letech má svoje kouzlo, které se z obrazovky přenáší jen těžko.

Čemu se v zinu nejraději věnujete a z čeho čerpané informace?

Mentál je hudební fanzin, a proto se věnuje především hudbě. Asi logicky většinu prostoru zabírají témata, která jsou nám nejbližší a máme rádi. Takže v podstatě celý zine zabírají subžánry, které nejraději posloucháme tedy hardcore punk, crust a raw punk. Zkrátka ty nejdivočejší odnože punku. A protože punk nežije ve vzduchoprázdnu, tak se snažím do článků zapojovat politické a historické souvislosti. Snažím se, aby články byly aspoň trošku zajímavé a nebyl to jen výčet vydaných sedmipalců. Při psaní textů vycházím z desek, knih, starých i současných fanzinů a samozřejmě také z internetových zdrojů.

Inspirují Tě nějaké fanziny? Máš nějaké oblíbené? 

Jelikož jich teď u nás vychází jen pár, tak není problém si je kupovat všechny a všechny mám rád. Mezi ty, co se mi v současnosti líbí patří tvůj fanzine Kill your dreams, Šakalův Noise Master, Buryzone, Mičlův DESTRUKTORRR a Útok z jámy, Go and Kill, Hřmot, ale tam nevím, jestli ještě bude vycházet. Vlastně si kupuju jen hardcore fanziny, takže pokud vycházejí i nějaké jiné, moc o nich nevím. Ve fanzinech mě moc nebaví číst věci, které nejsou o punku. Nebaví mě metal, hip hop, básně ani číst o výletu s batůžkem do Španělska. Asi to zní trochu nabubřele, ale jsem v tomhle prostě dost jednostrannej. Jinak čtu spoustu jiné literatury, takže od fanzinů chci hlavně punk a hardcore. Z těch starých fanzinů, které mě nejvíc inspirovaly, bych zmínil Cheers!, Smrt, Bakterii, Doom's Day, Dis-Chachu, Cerelitidu, anglický Agitate, americký Warning a nebo japonský Crust War, který byl sice v japonštině, ale stačí se jen dívat na grafiku, která je brutální. Hodně rád jsem měl taky takové ty klasiky jako MRR nebo Hlubokou orbu, to byl podle mě nejlepší fanzin všech dob. Ale tohle všechno už je pravěk. 

Mental Disorder tedy bude nabízet jen stránky plné hlučného hardcore? 

Myslím si, že do budoucna se stále budu věnovat hlučnému hardcoru.. Ale těžko říct, jestli budu dělat fanzine třeba i za pět deset let. Pokud ano, tak za pár let může být všechno jinak a může být třeba i o cestování s batůžkem po Španělsku, kdo ví. Kamarád jsem ještě s post punkem a klasickým punk rockem, tak třeba případně i tyhle styly se můžou v zinu objevit anebo už se i objevují.

Jsi přítel s metalem?

S metalem kamarád nejsem, ten jde úplně mimo mě. Je určitě paradoxní, že mám rád spoustu stenchcore a crust kapel, kde je metal hojně zastoupený. Jenže tam je k tomu přidaná punková špína a zběsilost, díky čemuž to na mě funguje mnohem lépe než klasický metal. Každopádně metal vůbec.

Máš rád recenze? 

Recenze mám rád. Je fajn, když se člověk dozví něco nového a může díky nim objevit nějakou novou zabijáckou kapelu. V prvním čísle zinu nechyběly. Šlo o recenze desek, které jsme si s Lukášem pořídili v roce 2025. Ve druhém čísle už recenze chyběly, protože jsem se rozhodl je přesunout až do třetího čísla, kde opět zrecenzujeme desky, které jsme si s Lukášem pořídili za celý rok 2026.

Je pro Tebe důležitý dělat zine DIY stylem? 

Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel a bral jsem to úplně automaticky. Ono to vlastně jiným způsobem udělat nejde. Když děláš fanzin věnovanej extrémní muzice, která více méně nikoho nezajímá, tak DIY cesta je jediná možná.

Jak Ty osobně vidíš hardcore punk v roce 2026? Kde je jeho místo?

Úplně stejně, jako každý jiný rok. Hardcore není středobodem mého života. Jsou i jiné věci, kterým se věnuju a které jsou pro mě důležité. Pořád ale zůstává něčím, co mě formovalo a co je součástí mého života. Budu dál chodit na koncerty, kupovat desky, číst fanziny a doma si nerdsky sepisovat ten svůj. Myslím, že pokud budou existovat lidé, kteří budou mít potřebu založit kapelu, udělat koncert, vydat desku nebo zine a dělat to po svém, bude mít hardcore svoje místo i v roce 2036.

Jinak si myslím, že punk patří do squatů, zaplivaných putyk a dalších podivných míst. Bez sponzorů, mamutích labelů, bookingových agentur a šaškování na sociálních sítích. Nejlepší koncerty jsou podle mě ty uprostřed týdne pro třicet nadšených bláznů. Pokud to někdo dělá jinak, nijak zvlášť mě to netrápí. Jen s tím úplně nesouzním.

Mental Disorder má venku dvě čísla! Držím Vám palce a na co se můžeme těšit? Jsou nějaké plány? Díky za krátký pokec…

Na tuhle zimu je v plánu třetí číslo. Co v něm bude konkrétně, zatím ještě nevím, ale bude to klasický mix rozhovorů, článků o historii punku a dalších věcí. Mám přislíbený článek o japonských kapelách, které koncertovaly v Praze. Pokud to klapne, myslím, že z toho bude skvělé čtení.

Já ti děkuju za prostor. Přeju hodně zábavy s tvým fanzinem a jsem rád, že jsi mi dal možnost objevit se na legendárním Czechcore. Tamní diskuze byly svého času opravdu epické. Lukáš mi jednou vyprávěl, že seděl na schodech před Sedmičkou a přišel za ním jeden nejmenovaný hardcorista, který se ho úplně vážně a dost výhružně zeptal, jestli je to právě on, kdo píše do diskuzí na Czechcore. Lukáš do diskuzí nepsal, tak nakonec vše dobře dopadlo. :)

 

Cena 50 Kč + pošta, 32 stran nabitých obsahem s písmenky tak malými, že je nedokážeš přečíst. Výměny vítány. Kontakt: disordermental6(dot)gmail.com.

pátek 3. července 2026

Vychází dotisk fun-zinu KILL YOUR DREAMS! č.14

























V červenci vychází dotisk KILL YOUR DREAMS! č.14 fun-zinu (pokračování How Can Limo Kid Kill Your Dreams?)! V nepravidelném občasníku najdeš rozhovory, fotky, grafiky a úvahy. Provedení je klasické ve formátu A5 naležato a tentokrát si můžeš přečíst rozhovory Jánem Sudárem (Impulsealer), Julem (Rübänïskö, Antisocial Skills), Jiřinou (Vegalité, Nagaika, Same River Twice atd.), Lu Gregorovou (Urrah, Daleko, Sola pomáhá) od Honzy Hrany, Honzou Duškem (Balaclava, Urrah atd.) od Štelcy, Anthony "Rat" Martinem (Discharge, Varukers atd.) od Branislava Vartovnika. Fotky v tomto čísle jsou od Martina Kalnýho ze Sušice. Cyklokoutek je úvaha o kole Favorit doplněné slovem "profíka" Dejva (Bajkazyl Olomouc) o tuningu téhle klasiky do městské džungle a doplněné o fotky od Jany Kloučkové Kudrnové. Úvahy napsali Mičl, Radim Oliva, Blanka Kissová, Samuel a Daneczek. Skvělou obálku nakreslila ĽU BA (Controlled Existence). V čísle najde rozhovor i s JÁN SUDÁR (IMPULSEALER). Grindcore hrdina, cyklista, fajn kluk. Ahoj, za poslechu IMPULSEALER přemýšlím o první otázce, ale nevymyslím asi nic jiného než klasiku, jak se máš a co by jsi o sobě na začátek prozradil? No čáááu. Mám se dobře. Už nějakou dobu se snažím dělat vše proto, abych se měl dobře. Stálo to teda dost práce a odříkání, ale povedlo se to. Co bych ti o sobě prozradil? Normální dospělej človek. Mám dvě děti, lásku k cyklistice, kterou sdílíme společně a dle YTmusic dost nepopsatelnej hudební vkus. Teď zrovna to tady píšu za zvuků Wiegedood. Klasickej UG lover… Zine vychází DIY nákladem v počtu 150 ks. Objednat můžeš na samuelrecords.bigcartel.com nebo na emailu (lepší varianta) samuel.records@seznam.cz.

úterý 30. června 2026

Kaosquad - Absolute Imbalance
























12“LP (Phobia Records)

Kaosquad patří zcela určitě mezi zavedená jména jihočeské scény a čekání na jejich debutovou desku bylo vyčerpávající. Dávali si na čas, ale je venku, jmenuje se Absolute imbalance a vychází na dvanáctipalcovém vinylu s perfektním gatefold obalem pod hlavičkou Phobia Records. Vinyl diskografie kapely tak dostává další zářez, hned vedle povedeného splitu s Behind The Cemetery Wall (2013) a singlu Institute for Mental Decay (2017)

Absolute imbalance je zběsilá jízda, uhrančivá, plná skvělých old school grindcore riffů a s temnou atmosférou, doplněnou o dva hluboké „sick“ vokály. Nekompromisní válec se nebojí občas zpomalit a učarovat temnou bahenní náladou. Lokalizace Blatná, město růží, malebné jihočeské městečko v předhůří brány Šumavy, s krásným zámeckým parkem, kde by se poměrně snadno mohla odehrávat úvodní scéna z dystopického filmu v režii Kaosquad. Titulní zápletkou by byl motiv alba Absolute imbalance a odehrával by se v zámeckém parku. Krása proložená hrůzou. Kaosquad hrají těžkotonážní old school grindcore válec, který se dokáže valit zběsilou rychlostí, ale své riffy i zhutnit, až zpomalit. Jako třeba v úvodu písničky Carry The Pain On, která má i skvělý závěr. Jsme v jižních Čechách a spíš než ke grindcore mistrům z Prachatic, mi ručička ukazuje k budějcům, kultovním majstrům Ingrowing. Místy mám dojem, možná to bude metalový hřích, jako bych slyšel Metallicu s deskou Master of Puppets, jen rychleji, s death metal vokály a grind atmosférou. Jo, taky trochu slyším i Impetigo. Pardon. Celkově má album skvělej old school feeling, je „sick“ a špivaný. Tlačí to!

Trojice Kaosquad, kterou mám spojenou s Blatnou servíruje poměrně těžko stravitelný pokrm. Nic lehkého, dietního. Z jejich muziky dýchne hniloba, metal, death a old school grindcore. Absolute imbalance - Absolutní nerovnováha, přesně o tom je nálada desky. Od prvního válu se to na mě „valý“ a s každým další peckou mi to pomyslně svazuje ruce, nohy… Rád používám hlášku z filmu Vrať se do hrobu, kdy se Víťa Jakoubek točí na kolotoči a se spolužáky křičí: „rychleji, pomaleji, mně se chce zvracet…“ Ano, i tak se můžeš při poslechu cítit.

Album se skvěle poslouchá, ale je to těžká strava. Nahrávka je z let 2020 – 2022 a vznikla DIY stylem (super), mix a master dělal mistr zvuku Šaman. Výsledný špinavý zvuk se mi hodně líbí! Sedí ke Kaosquad a je špinavej jako death old school grind! Obal vše jen vyzdvihuje a dokresluje. Skvělá tiskařská práce, provedení gatefoldu je perfektní a titulka alba je skvělá. Motiv kreslil Alexey, je nádherný, plný barev. Barvy hodnotím pozitivně, podobně jako když crusteři Instinct Of Survival udělali bílý obal desky. Žádná klišé. Barva dodá více tváří, atmosféru a napětí (hlavně když gatefold rozevřeš). Je to podobné jako s motivy desek Extortion, jde o nich ale říct, že jsou krásné? Svým způsobem. Gratuluji, tohle je další skvělá deska do klenotnice pokladů jihočeské „palové“ scény. (S)

phobiarecords.net

profil Kaosquad

Desku věnovali Phobia Records, díky!

sobota 27. června 2026

Šanov 1 – Konec světa
























12“LP (PHR Records)

Album Konec světa nás vrací do období, kdy jeden režim odešel a transformoval se v jiný. Jsme v roce 1990 v porevolučním Československu a Šanov 1 vydal svoji debutovou desku. Po 36 letech přináší aktivní vydavatelství PHR Records album Konec světa v reedici. Pamětníkům nechá zavzpomínat a mladým punks nechává ochutnat zvuk punkrocku 90 let v našich končinách. Autentický punk hardcore, odtažitý a nihilistický, z odloučené lokality Teplic. Nejspíš to nebylo v úmyslu, ale s odstupem času lze o nahrávce říct, že je z jistého úhlu pohledu dokumentem své doby. 

Co se dělo v 90 letech? Začalo několik významných válek, včetně první a druhé války v Kongu, rwandské občanské války a genocidy, somálské občanské války a občanské války v Sierra Leone v Africe; jugoslávských válek v jihovýchodní Evropě; první a druhé čečenské války na území bývalého Sovětského svazu; a války v Perském zálivu… (wikipedia)

Album Konec světa vyšlo původně v květnu 1990 na Globus International a jeho reedice v květnu 2026. Deska patřím k silným nahrávkám z 90tek a bude i jednou z první porevolučních punkových nahrávek. Nahrávka vznikla v roce 1990 a ve stejném roce i vyšla. Byla to doba, kdy bylo možné vinylové desky sehnat v obchodech s muzikou a CD medium teprve čekalo na svoji slávu. Václav Havel je prezident, Češi a Slováci se zatím nerozešli a ruská vojska jsou stále na území Československa. Něco začínalo, něco končilo. Přicházela doba změn, očekávání, svoboda byla najednou na dosah. Ve vzduchu byla euforie. Československo se orientuje na západ a dohoda o odchodu ruských vojsk je na dohled. Další poměrně temná stránka té doby je v rukou „bílých jezdců“, díky kterým se v ČR v následujících letech stane množství rasově motivovaných vražd, na které se nesmí nikdy zapomenout!

PHR Recods je svojí systematickou archeologickou činností dobře známý. Reedice starých nahrávek vrací do života na vinylech a perfektně zpracovaných. Jinak tomu není ani u tohoto vydání. Skvělý gatefold obal, opravdu perfektně udělaný, masivní insert, barevný vinyl v černém sáčku a remasterovaný zvuk od Otyna (Davos Records). Reedice jak má být a je za ní velký kus práce. Titulka je klasická, název alba, kapely a berlínská zeď, což je svým způsobem symbolické.

Tohle nejsou zásnuby, to je blbost, já budu mít průser, všichni stranou, vyrovnejte účet a vodcházíte, konečná… zkrácená verze legendárního intra otevírající desku Konec světa po kterém začne písnička Děti, děti velkej činů a revoluce. Následuje skvělá pecka Voják ve vězení…

Hubu ti zavírá, když chceš říct, že se ti nelíbí
Máš rád to svý a to tě stojí okovy na zápěstí
Už je tam máš
Zaklapnutý rukama, co budou pořád volný
Jsme zatlučeni do země, kde nás temnem dáví, temnem dáví
Nevylezeš!!!

Opět symbolické pro dobu před Sametovou revolucí. Konec světa je k poslechu na profilu PHR Records a řekl bych, že to bude deska, kterou bude spousta lidí znát nazpaměť. Alespoň starších ročníků. Jasná věc, měl jsem tohle album doma taky, na desce i kazetě, ale někomu jsem ho pak daroval. Na desce Konec světa se mi líbilo její autentické nihilistické vyznění, silný zpěv a zajímavé texty, které odrážely svoji dobu. A myslím, že je to tam i dneska! Tenkrát jsem to tak určitě cítil. Šanov 1 hráli zajímavý mix ve kterém jsem cítil underground, punk a hlavně hardcore. Bylo to zajímavě proložené, alespoň pokud se budu bavit o Konci světa. Určitě to nebyla nejlepší studiovka na světě, ale deska měla svoji sílu, „šlapala“ a byla autentická. Když nahrávku slyším dnes, přináší mi spoustu vzpomínek, hlavně na tu dobu. Pěkných, normálních, hudebních, civilních, ale i odporných. Pár desek z 90tek jsem s odstupem času i zničil, neprodal, zničil. Na albu je i česká předělávka námořnické odrhovačky Friggin’ in the Riggin’ kterou v roce 1978 nebo 1979 přehráli Sex Pistols. Verze Šanov 1 se na album jmenuje Hysterie 1990, z dnešního pohledu opět s trefným textem.

My budeme jiný.

My budeme jiný.

My budeme lepší než ti

Co před náma byli.

Deska je doplněná obsáhlým insertem, dostaneš spoustu informací o písničkách a dění kolem kapely. Opět se vyplatí se k poslechu vzít do ruky bibli Československého punku a hardcore před rokem 1989 – Kytary a řev aneb co bylo za zdí (R.I.P. Filip Fuchs), kde můžeš mozaiku informací opět poměrně slušně doplnit. Deska své doby, obraz punku z roku 1990. (S)

PHR bandcamp

PHR Records

Desku věnovali PHR Records, díky!

KILL YOUR DREAMS! #14

Velice rád bych poděkoval všem, kteří si koupili poslední číslo KILL YOUR DREAMS! fun-zinu, samozřejmě do něj přispěli, vzali ho do distra… díky! Děkuji za podporu! Zine je prodaný, něco pak seženeš u Phobia Records, PHR Records, Kabinetu Múz, Vegalité, Šváb Records nebo u Blood Factor Negative rec. Nechám tentokrát udělat i dotisk, bude v červenci a zine vyjde na jiném papíře, jen bez flexi. Díky! Jana Kloučková Kudrnová mi udělala pár skvělých fotek, jak to umí jen ona. Díky.

středa 17. června 2026

Ivan Brun - Bez komentáře
























Kniha, komix.

Nezávislé vydavatelství Centrala zcela určitě nejednou upoutalo pozornost svými tituly a já mám právě před sebou jeden z nich, komix se strohým názvem Bez komentáře. Hned v úvodu řeknu, že to je hodně symbolický název. „Krásná“ barevné publikace s tvrdou knižní vazbou, přináší sbírku komixových příběhů od francouzského autora Ivana Bruna. Napsal jsem „krásné“ publikaci, slovo krása je ale možné použít pouze pro titulní stranu této knihy. Pozor, před sebou máte komix, který není určen dětem a mladistvým. Je možná smyšleným příběhem, ale zaznamenané situace se v různých koutech naší zeměkoule zcela určitě odehráli nebo hůře, možná právě teď odehrávají. 

S titulní stranou krása přichází, ale i končí. Zbytek je brutální záznam, ještě otřesnějších příběhů z lidských životů. Brutální zrcadlo, brutálnímu světu. Pojítkem mezi knižním, komixovým, výtvarným a hardcore punkovým světem je postava autora, Ivana Bruna. Ivan je francouzský grafik a muzikant, kterého si někteří budou pamatovat z kapely Coche Bomba (Lyon). Jeho grafiky najdeš i na různých obalech desek (Zone Infinie, atd.), grafikách, ale kreslil i odsouzené jako soudní kreslíř. Poslechnout si můžeš i jeden díl Modelářů, z prosince loňského roku, kde si Ivanem povídá Banán. Pamětníci vědí, že Ivan maloval i jednu z obálek kultovního lokálního fanzinu Hluboká Orba. Od Coche Bomba mám doma ve sbírce jejich 10“LP Poco O Nada, na kterém Ivan zpívá a kreslil obal. Opět, pokud ten obal znáš, v mnohém napoví o aktuálním komixu. Poznámka pod čarou, já jsem desku dostal od kamaráda Žrouta, který měl obrovskou radost, že mi daroval právě tenhle vinyl, na obalu jen odhalené přirození a je na něm předělané logo Ebullition Records.

Bez komentáře zachycuje střepy světa kolem nás. Různá místa, sociální prostředí, i vrstvy společnosti. Není to ucelené dílo, poskládané je z příběhů, střípků, které jsou zrcadlem. Autor komixu je jako mlčící kreslící žurnalista, zaznamenává příběhy. Bez komentáře, emocí, jako kdyby seděl na mostě a maloval náhodné lidi a události. Ať se stane, co se stane. Nehodnotí, nevylepšuje, nekomentuje, jen zaznamenává. Případné bilancování je na každém, kdo si knihu vezme do ruky, listuje a vnímá. Můžeš být nadšený, omráčený, zhnusený nebo knihu prostě odložíš. Osobně mi chvilku trvalo, než jsem dílo vstřebal a vlastně, abych byl upřímný, naprosto jsem to nedal, nestrávil jsem to. Komix jsem několikrát odložil. Kresby a styl Ivana Bruna mám rád, líbí se mi. Bez komentáře opravdu „bez komentáře“ zachycuje životy lidí, které si nechceš a možná ani nedokážeš představit. Kniha je složená z příběhů, mají různé názvy a odehrávají se na odlišných místech. Různé jsou i postavy a spojuje je snad jen jedno slovo, brutalita.

Ivan má svůj styl kreslířský, ale zcela určitě i novinářský. Události, okamžiky z lidských životů, na které ukazuje pomyslným zrcadlem zachycují zlo, zvrácenost a dvě strany jedné mince. Lidi, které trpí a ty které to těší. Ano, je tady pak ještě další skupina těch, kteří mlčí a doufají, že se jich okolní příběhy nedotknou. Knihu jsem několikrát odložil, neměl jsem na to žaludek. Nakonec jsem se ke konci dostal, ale je to opravdu síla. Chtěl bych napsat, konec dobrý, všechno dobrý. Bohužel tady se k žádnému šťastnému konci nedostaneme. (S)

Centrala

Ivan Brun, Dump Site

Knihu věnovali Dan a Centrala, díky!

pátek 12. června 2026

HACKER - Memory Cache
























12“LP (Phobia Records)

HACKER je australská hardcore parta z města Melbourne. Aktuálně brázdí Evropu a jednou z novinek na Phobia Records je dvanáctipalcový vinyl s názvem Memory Cache. Pokud jste během předchozích dvou vět dvakrát zbystřili, ano u slov „australské hardcore“ a Phobia Records, jste na dobré cestě, HACKER hrají hrubý hardcore a opravdu by byla velká škoda tohle jméno přehlédnout!

Novinka Memory Cache je kompilační vinyl, na kterém najdeš vyprodané nahrávky Pick A Path (2021, Hardcore Victim) + Psy Wi-Fi (2024, Beach Impediment Records, Helta Skelta Records) + demo z roku 2019. Možná si říkáš, všeho je hodně, nic mě už nemůže překvapit. Každý jsme někdy znuděný nebo apatický, nakopnout může pár věcí a jednou z nich je zcela určitě muzika. Tóny plné energie, která přeskočí a najednou je všechno jinak. Samozřejmě, pokud je člověk dostatečně otevřený a dokáže nechat příchozím impulzům volný průběh. Phobia Records strhává moji pozornost stále častěji, hlavně kvalitou svých produktů. Vydavatelské tempo většiny současných funkčních labelů je pekelné a ani Phobia nestojí stranou. HACKER jsem neznal, ale upřímně, je to jízda! Naprosto jim to žeru a chytnul jsem se hned, naprosto stejným způsobem, jako když jsem poprvé slyšel Short Fuse demo, 86 Mentality, Government Warning, Boston Strangler… Intro a od prvních vteřin se hrne hrubý rychlý hardcore punk, zahraný na plno! Hardcore 100%, metalu 0%. DIY jízda!!!

Pokud máš rád moderní hardcore punk, který zní jako stará „ohulená“ 80tková hardcore kazeta, kterou jsi vytáhnul taťkovi z jeho starého walkmana, máš rád kapely z labelu La Vida Es Un Mus, starý UK hardcore punk a výše jmenované party, potom šáhni po téhle desce, myslím, že nebudeš zklamaný. Určitě to musíš slyšet! U mě 100% zásah na první dobrou! Víc o tom asi není potřeba psát, je to hodně svěží a jízda stylem Government Warning - No Moderation! (S)

phobiarecords.bc.com

phobiarecords.net

Desku věnovali Phobia Records, díky!