STRAGE DI STATO / 24/24 - split

7“EP (kooperace labelů)

Za spolupráce jedenácti DIY labelů vyšel společný singl maďarské kapely 24/24 a českých Strage Di Stato. Přeškrtnuté noty, zběsilé tempo, DIY raw punk a o tom je jen tenhle split.

Ani nevím proč, ale dal jsem si do vyhledávače „přeškrtnutá nota“ a AI vyhodilo“ „Přeškrtnutá nota v hudební notaci obvykle označuje tremolo, kdy se nota nebo akord rychle opakuje. Rychlé střídání tónů, často hrané co nejrychleji.“ Vlastně to moc pěkně vystihuje, jak obě kapely hrají. Ve zkratce by se dalo napsat rychle a zběsile, v Brně by nejspíš řekli „na plný hřebík“.

24/24 jsou zběsilý maďarský raw fast punk s rytmikou d-beat kolovrátku a jejich název mi připomíná US grindery 50/50. Pokud se na to podívám z matematického hlediska, vlastně to sedí, 24/24 jsou cca o polovinu menší šrumec a více punk. Zběsilý punk. Jejich strana přináší čtyři pecky a během 4 minut odehrají 4 pecky. Tempo je zběsilé, refrény nejsou. Texty v maďarštině, ale neboj v insertu najdeš anglické překlady. Všichni jsme součástí plánu.

STRAGE DI STATO s maďarskými kolegy drží tempo, 4 pecky během 4 minut. Opět fast raw punk v rychlém tempu a krkolomnými postupy. 3 tygři a jedna tygřice za mikrofonem. Fast nakládačka se skvělou energií! Nahrávka je ze Shaark studia a na masteru se podílel Šaman. Refrény opět nejsou.

Malých desek mnoho nevychází, výrobní i prodejní cena jim aktuálně moc nepřeje. Formát je to pěkný, mám singly rád. Již jsem to několikrát zmínil, pro fastcore kapelu beru EP jako médium vhodné pro „velkou desku“. Tenhle česko-maďarský split vyšel za poměrně masivní kooperace jedenácti labelů a to je taky super. I přes poměrně vysoké výrobní náklady vychází EP moc pěkně udělané, dostaneš obal - klasickou kapsu, černý sáček na vinyl, insert s texty a všechno je v PVC sáčku. Udělané pečlivě a s láskou k vinylu. Obal i grafika jsou samozřejmě stylové, úvodní klasická „palová“ koláž. „Nábojáků“ a lebek na obalu najdeš přesně 0.

Rychlá doba si žádá rychlou muziku. (S)

Vyšlo za spolupráce Ultima Ratio, Sors Fintora, GRF recs., Raw Zine recs., Šváb recs., Blastbeat Worship, Brigade Youth for Peace, xMariox, Drinkin' Beer In Bandana & G-zone, Agyampokla Records, Gagarincore.

Desku věnoval Raw Zine recs., díky!

 

▶︎ DBIBR115 - 24/24 - Strage Di Stato - Split | Drinkin' Beer In Bandana Records

Selene – Venus

7“EP ( DIY)

Selene jsou současnou strakonickou skupinou a aktuálně jim vyšel singl Venus. Světlo světa spatřil skromně, bez větší propagace, ruku v ruce s jejich hudebním vyzněním – klidným, melancholickým, snad až lehce komorním a s emotivní rockovou jiskrou. K poslechu ho najdeš zde a pro milovníky vinylu vyšel v limitovaném nákladu i vinyl singl.

Selene je jedním z projektů Vlasty Marka z Jaywalker. Selene, Sneeze, VM. Různé kapely nebo projekty a všechny jsou propojené postavou Vlasty. Nacházíme v nich rozličné tváře emotivního emo hardcore / rocku. Selene nechávají vzpomenout na kapely, které jeden čas rezonovaly v emo / indie / punk scéně – Jawbreaker, Sunny Day Real Estate, Texas Is The Reason, Only If You Call Me Jonathan, atd. Vlasta Marek si tu dobu pamatuje, hrál ve spoustě kapel ze Strakonic, kdy tahle muzika byla v kurzu -  Jaywalker, Stepson… Před lety bych je zahrnul do škatulky „emo“, mnoho z těch kapelo dnes z hardcore zmizelo, respektive se přesunulo do vlákna alternativního rocku. Ale hudební škatulky jen směřují, hudba je hudba a nemá hranice. Pokud budeš překračovat své obzory nemáš co ztratit a platí to nejen v hudbě. Vlasta je talentovaný zpěvák, kytarista, i skladatel a jeho hudba je plná emocí, trochu „rocková“, ale i introvertní a melancholická. Někdy veselejší, většinou smutnější. Muziku Selene musíš chtít objevit, je emotivní, má svoji specifickou jiskru a v tom je jejich největší síla. 

Singl Venus přináší dvě písničky, No Words a You know. Pomalejší skladby plné emocí, s atmosférickým zvukem a osobitou atmosférou. V elektronické podobě je navíc bonusová Clouds (remix). Singl vyšel na čirém vinylu s pěknou minimalistickou grafikou. Zavřu oči, poslouchám, svět jako byl hezčí… Obě skladby na mě přenášejí svoji naléhavou náladu. Cítím se jako by bylo teplé ráno, svítilo slunce… nezmizela naděje v lepší svět. Je to pěkný! (S)

selene - venus

Pokud se chceš podívat do historie, tak rozhovor s Vlastou najdeš i na czechcore.cz. Sneeze a VM jsou k poslechu na Music | Samuel Records.

Teenage Bottlerocket - Ready To Roll

12"LP (Pirates Press Records)

Teenage Bottlerocket jsou ze země za velkou louží a pocházejí z města Laramie ve státě Wyoming. Vznikli v roce 2000-2001, kdy je založili bratři, dvojčata, Ray a Brandon Carlisle (ten tragicky zemřel v listopadu 2015). Pánové za sebou mají dvacet pět let fungování! Jo, "čtvrt století", to je poměrně dlouhá doba a fanoušci je určitě milují pro jejich talent napsat chytlavé melodické pop punkové pecky, zahrané v hodně rychlém a energickém tempu. Nejnovější album Ready To Roll bylo myslím dlouho očekávané a vychází po čtyřech letech od posledního desky. Pro kapelu je ve znamení změny vydavatelství, do světa globálního punk rocku se pánové vydávají pod plachtami labelu Pirates Press Records. Pokud máš rád melodický punk rock, tak 1-2-3-4 jdeme na to!

Album Ready To Roll začíná stejnojmennou skladbou, pro Teenage Bottlerocket lehce netypickou, až s rock´n´rollovým nádechem. Ale třeba jen říkají jsme tady a stále "ve hře"! Hned druhá skladba je jednou z pilotních pecek, které pánové před vydáním vypouštěli, jmenuje se „She’s the Shit“. Milostná pecka, kterou napsal zpěvák / kytarista Raye Carlislea pro svoji manželku. Silně melodická písnička s chytlavým refrénem, který se Ti zavrtá do hlavy. No a pak už to jede jako po vlásku, Teenage Bottlerocket sázejí jednu pecku za druhou. Celé album je o energii a melodickém punk rocku. Poznámka pod čarou, když jsme u melodického punk rocku, vzpomenul bych na kapelu The Lillingtons, ve kterých hrál (je?) Kody Templeman z Teenage Bottlerocket. No, je fajn vidět (i slyšet), že punk rock nemá žádné věkové limity a nemusí Ti být pod třicet let, aby jsi mohl hrát "mladou" muziku. Teenage Bottlerocket jsou toho myslím jasným důkazem a evidentně je to i baví (nebo tak u toho aspoň vypadají). 

Deska je "pohodová", ano zní to divně, ale je to tak. Myslím si, že dokáže zlepšit náladu (pokud si ji dokážeš pustit pod kůži a dát kapele šanci) a vytlačit špatné myšlenky. Někde na netu jsem četl, jak se k albu členové kapely vyjádřili: „Jen jsme psali písně, které se nám dobře hrály.“ Řekl bych, že je to z desky cítit. Jedeme dál, tohle není album, na které by jsi musel psát slohovku, buď se Ti to bude líbit a budeš to poslouchat do zblbnutí, nebo si řekneš, nenávidím pop punk a jeho refrény:) Post Mortem Depression je solidní hitovka, chytnul jsem se poměrně rychle. Písnička je skvěle napsaná, melodie se mi zaryly pod kůži. "...cítil jsem se sklesle, ale ..." i díky téhle písničce se dá na svět dívat pozitivněji:) I Want To Die On My Birthday... svět se nemůže brát moc vážně, i to o tom asi nejspíš budou Teenage Bottlerocket, stejně tak jako o nadsázce, kdy Ti třeba někdo řekne něco špatného. Můžeš si z toho dělat hlavu nebo o tom napsat písničku "I Figured Out That I'm Stupid". Jo, ještě třeba pecka "Home To You", to je skvělý "tínedžerský" song, s tím nemůžeš ve sluchátkách zestárnout! Forever Young.

Teenage Bottlerocket jsou chytlavý, ironický, vhodný pro "párty punks", ale i místy melancholický. Ti co nenávidí refrény, budou tuhle kapelu zcela jistě nenávidět. Pánové mají talent, složit chytlavé pecky, který Ti budou dlouho kolovat v mozkových závitech. Možná je za to budeš i nenávidět, až budeš některé pecky protáčet do zblbnutí. V jejich muzice najdeš DNA  Ramones, Screeching Weasel a podobných skupin, je to prostě muzika plná energie, zábavná a někdy i vážnější. 

Na svém kontě mají poměrně hodně alb a singlů a s letošní novinkou na Pirates Press Records s názvem "Ready To Roll" slaví tihle borci čtvrtstoletí na scéně. Všechno nejlepší pánové, je to skvělý! Pop punk stále žije! Osobně mi to hodně baví a pokud bych měl jmenovat melodické desky letošního roku, které stojí za poslech, jmenoval bych Home Front "Watch It Die", Radioactivity "Time Won't Bring Me Down", The Riptides - Burn After Listening a Teenage Bottlerocket "Ready To Roll". Peace.  (S)

teenagebottlerocket.bandcamp.com 
piratespressrecords.com 

Desku věnovali Pirates Press Records, díky!

ANTISOCIAL SKILLS - Low Expectations

12" LP (DIY)

ANTISOCIAL SKILLS jsou slovenská hardcore punková parta lokalizovaná v Praze. V sestavě kapely najdeš členy Ilúzia, Rübänïskö a v počátcích i Time Of My Life, Koroze, Jasnovidec. Aktuálně hrají jako punkový trojlístek a jejich poslední novinkou je album Low Expectations. Desku si vydali vlastním nákladem (super) a pozor vydání vyšlo v šesti různých barevných variantách, ručně číslovaných. ANTISOCIAL SKILLS na něm servírují své antisociální dovednosti.

The dream is over
Its fucking dead
Been dead for years
No tears were shed

Těšil jsem se, jak desku položím na gramofon. Viděl jsem několik živých vystoupení Antisocial Skill a vždycky mi to hodně bavilo. Očekávání ale stranou a přistoupím k tomu "Low Expectations"stylem. Zahazuji očekávání i sny. První pecka Dream je intenzivní "sekaný" hardcore, afektovaný a odtažitý. Vibruje to, maká to, ale taky mi to nenechává se nějak extra blízko přiblížit. Half-Life je druhá písnička a je o zcela něčem jiném, přináší specifické melancholické melodie, které se mi na ANTISOCIAL SKILLS hodně líbí. Jsou nápadité, nejsou vlezlé, ani extra přeslazené. Dojde ale i na zvraty, změny, jak v hudbě, tak v mém vnímání. Stále jsem ve střechu a vlastně tenhle pocit mi provází během celého poslechu. 

Burning through life
Wasting my time
Uncomfortably numb
Uncomfortably dumb

ANTISOCIAL SKILLS mají svůj ojedinělý zvuk i styl. Líbí se mi to, leze mi to pod kůži, oči mám na stopkách. Jejich muzika vibruje, je odtažitá i milá, slyším odlesky 80tkového hardcore, ale i osobité melodie, výrazné kytarové linky a bicí, které muziku tlačí kupředu. Ruku v ruce s atmosférou alba, jde zvuk, který je od mistra Amáka (GOLDEN HIVE STUDIO) a je perfektní. Hodně se mi líbí. V jednotlivých písničkách se protíná ostřejší hardcore, s melodickým a ve skladbě Disappointment je i mini prostor na melancholickou instrumentální část. V hudbě cítím i jistou melancholii, emoce a dostalo se mi to poměrně hodně "pod kůži".

I’m disappointed
Disappointed in us
I’m disappointed

Písničky jsou intenzivní a nejde se u nich nudit. Deska "uteče" poměrně rychle, stopáž je hardcore punková (cca do půl hodiny?), nic není navíc a jde se přímo k věci! Celé album a jednotlivé písničky nabízejí množství zvratů a rozdílných momentů. Jedeme rychleji, i pomaleji, má to STYL.

I see you
I feel you
I can’t help
I can see your pain...

ANTISOCIAL SKILLS umí napsat zajímavou muziku, intenzivní, vibrující, s promyšlenou strukturou! Některé pecky jsou i solidní hity, pokud bych měl hlasovat, po poslechu desky bych zvedl ruku pro Disappointment a Lifetime. Mám je stále v hlavě. Nejde ale vytáhnou jen dvě písničky, baví mi to celý, má to svůj styl a rukopis. Chytneš za kliku, otevřeš dveře a svět ANTISOCIAL SKILLS je před Tebou. Intenzivní i introvertní, naštvaný i smutný, laskavý i hrubý. Hudba, obal i texty, jde to ruku ruce. Amák hudbu nahrál s citem a osobně se mi to zdá perfektní, nic nechybí, ani nepřebývá. Obal od Lilla Gombos zaujme a trochu mi připomněl jedno tričko Das Oath, ale u nich na té grafice šlo o jiné věci:) Layout je rozhodně zajímavý a dostatečně divný:). Texty jsou osobní, hledající i tápající. Iluze se nejspíš postupem času ztrácí, ale vždycky je dobrý o svých myšlenkách přemýšlet nebo je ze sebe dostat ven. Za mně super deska, i kapela! (S)

antisocialskills.bc.com 

Desku věnovali Antisocial Skills, díky!

PS: Live session ANTISOCIAL SKILLS - Talking Point v Sonic Library Studiu najdeš na zde.
PS: fotka je "ukradená" z profilu pana Karla Vyskočila.

Kill Your Dreams! č.14

Pomalu pracujeme na novém čísle fun-zinu Kill Your Dreams! č.14. Dnes přišla krásná obálka od LUBARTE DARKART Ľu Ba, kterou si určitě budete pamatovat za mikrofonem v Controlled Existence. Díky moc!

Diagnóza Dávivá Žízeň

12"LP (PHR Records)

PHR Records se opět povedl husarský kousek, na kterém je vidět, že se doslova vědecké práci při vyhledávání punkových nahrávek věnují poctivě a s patřičnou vášní. Mladší ročníky se nejspíš chytat nebudou, starší možná zavzpomínají - v ruce držím vinyl s živákem plzeňské kapely Diagnóza Dávivá Žízeň, zkráceně D.D.Ž. 

Psal se rok 1992 a bylo tři roky po samotové revoluci. Co se dělo v ČR zajímavého? Byla zřízená veřejnoprávní Česká televize, 13. února 1992 se Československo stalo 39. zemí připojenou k internetu, v květnu začala první vlna kupónové privatizace, v červenci se představitelé nejsilnějších politických stran ČSFR – ODS (Václav Klaus) a HZDS (Vladimír Mečiar) v Bratislavě dohodli na zániku ČSFR, divadlo Járy Cimrmana se stěhuje do Žižkovského divadla a rozpadla se hudební skupina Lucie. Tolik výběr z wikipedia. Vinylové desky byly ještě vystavený v prodejnách s hudebními nosiči, CDčka se již roku 1989 hlásí o slovo a v Loděnicích se myslím vážně uvažovalo o ukončení výroby desek. K tomu nedošlo a v roce 1992 vyšly pro punks i dva lokální výběry Rebelie III. - Neopunk 92 (Monitor) a Plzeňská scéna – Pod lampou na baru (Avik). Kompilace byly vydané na CD/MC/LP a oba přinášejí i kapelu Diagnóza Dávivá Žízeň. 

Diagnóza Dávivá Žízeň fungovala krátce, tuším v letech 1991-1992 a kromě písniček na zmíněných kompilacích kolovala mezi punks kazeta s živákem. Taky jsem jí tuším protáčel, ale nejspíš jsem ani neměl představu odkud záznam pocházel a kolikátá to je kopie. Byl jsem myslím v prvním nebo druhém ročníku na průmyslovce a v zapadlém obchodě na strakonickém náměstí jsem si koupil originálku s výběrem Plzeňská Scéna. Hltal jsem tehdy všechno alternativní a hladově jsem poslouchal co se dalo. Pamatuju si plzeňské kapely Diagnóza Dávivá Žízeň, Bradavice, Požár Mlýna... Po mnoha letech D.D.Ž. pouštím a naskakují mi vzpomínky na rozdílné věci v mém životě a hlavně na dobu plnou očekávání a změn, která tehdy byla.

Nahrávka je živák, záznam koncertu, zvuk je autentickej a vlastně si pamatuju, že takhle nějak jsem to celý vnímal při poslechu z kazeťáků pochybných kvalit. Nebyl jsem hi-fista, co poslouchal jen Pink Floyd, bavila mě hlavně energie, syrová a nespoutaná. Vnímal jsem i tvůrčí svobodu a to byl vlastně i duch té doby. Věci se děly, některé by se možná dneska asi neuskutečnily. Já jsem byl mladej, svět byl krásnej, pamatuju si hlavně ty pěkný věci a jedna z mnoha střípků vzpomínek patří i D.D.Ž.:)

Dneska již vím, že nahrávka pochází z koncertu v Klatovech a je z roku 1992. Jak zní? Syrově, autenticky, hi-fisti poslech asi nepřežijí, ale rozhodně to nezní špatně, když vezmu v potaz, ve kterém roce záznam vznikl a jaká byla tehdy technika. O audio archeologii, mastering, se postaral Marek "Barmy" Jánský. 

D.D.Ž. jsou na záznamu mladí kluci, hráli punk a hráli ho nahlas. Čím víc nahlas, tím víc punk. Párty a punk, jak se píše i v insertu aktuálně vydaného vinylu. Po vydání  kompilace Rebelie III. - Neopunk u Monitoru nastal ale konec D.D.Ž., autorská invence se vyčerpala, nebylo nic nového, co sdělit světu a cesty členů kapely se rozdělili. Vlastně ani netuším, jestli někdo ještě v nějaké kapele hrál a jestli vůbec ještě žijí. Hudebně punk, textově dostaneš vážnější témata (Armáda), vtipný vály (Metalová Božena), ale i úplný blbosti (Špeková písnička, Bůček über alles...). Když jsme u toho vtipu, tak záznam vychází včetně průpovídek mezi songama. Jo, Metalová Božena byla v Plzni, ve Strakonicích byla zase Skejtová Růžena. Text jako Loutkový Divadlo, ten šel použít i dneska - "myslí nově, ale stejně blbě" a hlavně anti vojenské peace punk sdělení v některých písničkách bylo prima. Ano, taky jsem nebyl na vojně. 

Sedíme v hospodě, 
a všichni pivo pijem.
Že na vojnu nepudem
lapasům se smějem.
Já na vojnu nepolezu,
já se tanků bojím.
Nestřílím a nemířím,
taky nenabíjím.

Živák má určitě svojí historickou vypovídající hodnotu a je v něm ukrytá i notná dávka nostalgie. Zní autenticky a rozhodně lépe, než několik živáků Misfits, které jsem slyšel. Jo, D.D.Ž. proti válce vystřelili, ale válku netrefili... (S)

PS: Bohužel jsem v té době D.D.Ž. živě neviděl.

phr.cz/ 
papagajuvhlasatelrecords.bc.com 

Desku věnovali PHR Records, díky!

Myteri / Los Revolucionarios - split

12"LP (Phobia Records)

Venku je společný split Myteri s Los Revolucionarios, který je pro mnohé punks určitě očekávanou událostí. Přináší dvě kapely z poměrně vzdálených zemí, mexické hardcore punks Los Revolucionarios a švédský melodický crust Myteri. Dvě daleké lokality, podobné DIY ideály, nadšení, ale i blízké hudebním vyjádření, i tyto věcí spojují obě party. Opět se mi vybavuje heslo, které kdysi pronesl Svatý Otec Iny (toho času Gride) - "mysli globálně, moshuj lokálně". Snad i tento split stále drží v rukách pochodeň globální spolupráce mezi podobnými lidmi. 

Myteri i Los Revolucionarios mají své jméno, fungují poměrně dlouhou dobu (kolem 10 let?),  v DIY scéně jsou aktivní a jsou oddanými služebníky svého řemesla. Osobně mám rád splity, kompilace, hlavně pro poznávání nových kapel. Split Myteri / Los Revolucionarios je ale naplněný očekáváním, je sázkou na jistotu. Myteri u nás známe díky neúnavné práci Phobia Records a Los Revolucionarios nedávno vyšel super split se SAME RIVER TWICE na PHR Records. V obou případech dostaneš různé hudební variace na slovo crust. Obě kapely znějí skvěle a nemusel jsem dvakrát přemýšlet, čím si mě získali - byla to intenzita a čistá vášeň, které z nich tryská a téměř po prvních vteřinách se mi jejich energie vryla pod kůži. Působí energicky, čistě a i když je jejich muzika i texty plná agrese, negací, přináší radost a jiskru. V jejich podobě crustu je ve skladbách vyrytá melodická linka, která je neuvěřitelně svěží. Naskakuje mi z toho husí kůže na zádech! Na desce je po sedmi peckách od každé kapely. Utečou velice rychle, hlavně díky energii a rychlosti. Je to tlak a cítím smutek i radost zároveň.

Myteri (Göteborg) a severský melodický crust prvotřídní kvality. Šum severských lesů, noc odchází a temno po pár vteřinách rozeženou sluneční paprsky. Slunce přináší jas, stejně jako melodická linka protkaná ve všech sedmi peckách na jejich straně. Myteri tóny jsou plné oscilující energie, žáru, ale i melancholie a žalu. Zpívají ve svém rodném jazyce a řevy jsou mocné. Na netu jsem se dočetl, že po tomto splitu budou mít pánové novou sestavu. Oddaně je poslouchám, je to skvělý!

Los Revolucionarios mají hrubší nástup, thrashing kytary a jedeme! Hrubší pecky, opět protkané melodiemi. Hardcore crust, tepající bicí a opět mocné vokály. Hrubé, intenzivní a rychlé. Líbí se mi, že v některých skladbách se zpomalí a díky tomu vyznívají ještě temněji. Kontrasty v rychlostech znějí moc dobře. Dvě stránky jedné crustové mince a pro Myteri perfektní parťáci. Texty určitě žalují na život v Mexiku. 

Grafickou tvář dal nahrávce nadaný kreslíř Mathi Lepsis (Lepsis-design) a layout Johan Andersson (KrigsKonstDesign). Obal je krásný, stejně jako melodické linky protkané v tónech obou kapel. O zvuk se postaral Brad Boatright (Audiosiege) a je na tom stejně. Radost si desku prohlížet i poslouchat. Split vyšel na vinylu (Exabrupto Records, Halvfabrikat Records a Phobia Records), ale i CD (Grillo Negro Records, Halvfabrikat Records, Negative Day Records a Tormentas Records). Vinyl je pěkně udělaný a jako bonus najdeš plakát.

Nikdo nevyhrál, je to 1:1 a pokud chceš vítěze, je to melodický crust. Úžasný split, který zaujme svěží energií a elánem. Tahle hudba Tě donutí postupovat kupředu, přestože Tvé karty v ruce nevypadají ideálně. Melodie, které Ti dají křídla, díky kterým se třeba povzneseš nad problémy všedních dní. Zapomeň na tváře politiků, negace, lži... Myteri a Los Revolucionarios jsou transfuzí čistou energií. (S)

phobiarecords.net 
phobiarecords.bc.com 

Desku věnovali Phobia Records, díky!