Hippie Chippies - Double Trouble

12"LP (DIY)

Hippíci jsou tady s další deskou! Ano, po debutovém albu, singlu, přicházejí s novinkou pojmenovanou Double Trouble a již po prvním poslechu mi je jasné, že tahle kapela zraje jako víno. Představovat Hippie Chippies je asi zbytečné, ale pro pořádek, členy jsi mohl potkat v Anyway, Dead Letters, Bezobav s obavou, THE OXX, New/Old, Cirguz, The Junk Food, Louty a možná ještě někde. Double Trouble přináší osobitý mix různých stylů, je to skvěle zahrané a písničny nepostrádají osobitou atmosféru. Pojedeme vlakem po trati se zastávkami Mělník - Arizóna - Texas - Ruty Šuty - Colorado - Memphis - Mělník - Chip Hanna - Gin Blossoms - Tři Čutory - Quentin Tarantino - Mělník. Že tam žádná trasa nevede? Je to jedno, nebuď malicherný a popusť uzdu své fantazii!

"Mělnická banda Hippie Chippies přesedla z wild-west dostavníku Easy Breezy na kamion a otočila volantem směr středozápad. Cestou na benzínkách a pochybných motelech vyměnili akustiky a cajony za elektrické kytary a bicí. Během jednoho večírku stihli vyloupnout a nahrát několik pecek. Budete se bavit, budete se bát, budete křepčit, ploužit se, milovat se, smát se, brečet, ale třeba i nenávidět sami sebe za to, že jste tuhle bandu ještě neviděli naživo. Tohle, dámy a pánové, nebude jen tak obyčejná jízda. Tohle bude: DOUBLE TROUBLE!" Upoutávka kapely navnadila, i naznačila a vinyl je čerstvě venku. Voní novotou. Hippie Chippies mě bavili od začátku, jako kapela, ale i svým přístupem. Fungování kapely pojali originálně a po svém (rozhodně, pokud se budeme bavit o naší kotlině). Jejich debut EASY BREEZY byl super - zajímavý styl, ale oceňuji i přístup, pánové si své nahrávky vydávají sami. Vždy mě zaujmou kapely, který vzali "nějaký" styl a udělali z něj svůj prostor, taneční parket. Country, country punk... ale i rock. Munly & the Lupercalians, Slim Cessna's Auto Club? Zajímavé kapely, která když budou hrát v baru v pekle, budu spokojený. Předskakovat by jim klidně mohli Hippie Chippies. Nepřirovnávám, ale větřík vane podobným směrem.

Větřík zůstane větříkem. Již na svém debutu tihle gentlemani z Mělníka nastínili směr své cesty a snad i s jakými náladami si budou pohrávat. Pro poskládání celkové mozaiky, bych doporučil přečíst si před spaním nějakou z knížek frontmana Bohumila Krejzy. Možná se pak i na nekonfliktní "pěknou" písničku budeš dívat zcela jinak, s nedůvěrou nebo divným očekáváním. Očekávání se ale zakódovaný v tónech písniček Hippie Chippies. "What do you think about when you see the stars?"

Není lepší den, kdy začít psát o novince z Mělníka než dnes. Včera se mi moc nedařilo a dnes ráno jsem zapadl autem v bahně. Double Trable - když se nedaří, pamatuj si, že vždycky může být ještě hůř. Většinou se věci ale zlepší a ani Hippie Chippies nejsou jen o těžké náladě. Jejich muzika, i texty, v těžkých chvílích spíš povzbudí. Hippie Chippies jsou zajímavé hudební těleso, baví mě! Jako kapela nějak znějí a každá písnička na jejich novince má svoji nezaměnitelnou atmosféru. Nabízí pecky svižnější, ale i pomalejší. Celkově mají všechny šmrnc a jiskru! Každá je svým vlastním způsobem výrazná. Krásnou náladu má poklidná skladba "Rehab", začínající harmonikou. Dává křídla k rozletu! "when you look up at the sky you may feel so small let´s fly like a rock and roll star but you keep on going down". Jedeme ale dál, nejsme u konce. Jak uvádí kapela v upoutávce "Taky máte někdy pocit, že se nedaří? Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Přesto všechno se to ale jednou obrátí k lepšímu a slunce znova vyleze na oblohu..."

Ruku v ruce s nahrávkou jde její obal. Autorem není to Kája Saudek, ale Gregor Dalecký. Krásná práce! Desku poslouchám, muzika hraje z reproduktorů, čtu si texty... grafické zpracování k tomu všemu sedí naprosto perfektně. Myslel jsem si, že Elvis žije ve Strakonicích, ale snad i Mělník má toho svého. Je na obalu, má svůj text. Je s tady a tak to má asi být. Ou, deska je u konce - King Without A Crown - párty ale nekočí. Možná jsi unavený, nedaří se Ti, šel by jsi raději spát. Hoď za svítání na gramec Double Trouble a třeba v sobě najdeš svého Elvise ... (S)

hippiechippies.bc.com  

Desku poskytli Hippie Chippies, díky!

The Drowns - BLACKED OUT

12“LP (Pirates Press Records)

The Drowns (Seattle, Washington) jsou  již zavedená a vyhraná parta! Hrají hodně koncertů, jezdí turné a s pravidelností vypouštějí nahrávky na různých formátech. Jejich jméno je již delší dobu spojené s vydavatelstvím Pirates Press Records. Svým posluchačům servírují přesně to, co nejspíš chtějí slyšet od své oblíbené punk & rock´n´roll oi kapely - energický melodický oi punk & rock´n´roll.

Kapelu tvoří čtyři usměvavý sympaťáci a hlavně šoumeni, kteří dokáží zahrát (i napsat) písničky vážnější, ale i takové, které chceš slyšet v pátek večer na punk rockovém koncertě nebo při domácím poslechu gramofonu. Jejich hřiště je punk rock & oi punk & rock´n´roll. Hrají chytlavé melodické punkrockové skladby plné energie. Prostě punk rock přímo od srdce, refrény, rozverné, ale i rozumné a někdy vážné.  Označil bych je jako punk rock kapelu s vlivy oi punk & rock´n´rollu. Možná se opakuju, poslechni si jejich desky a uvidíš. The Drowns tráví na turné poměrně hodně času, hrají ve státech, Evropě a několikrát se objevili i v našich končinách. 

Jak se píše v upoutávce na Pirates Press Records webu - „rockeři ze Seattlu The Drowns jsou zpět se svou nejnovější salvou dělnického punk rock´n´rollu - Blacked Out. Kapela nahrála tohle album s dlouholetým producentem Tedem Huttem (Dropkick Murphys, Flogging Molly, The Gaslight Anthem) a vytvořila kolekci písní, které skvěle spojují jejich rozmanité vlivy...“. The Drowns svojí novinkou BLACKED OUT určitě potěšili všechny fanoušky a jak je u Pirates Press Records zvykem, vinyl vychází v několika barevných variantách. Pokud kapelu neznáš, na netu najdeš pilotní singl BLACKED OUT nebo úplně nové video k písničce Ketamine & Cola. Můžes to brát jako ochutnávky! Pánové již mají poměrně rozsáhlou diskografii a ikdyž nehrají nějak extra dlouho, vybudovali si svůj "ksicht" a nedrží se jen zaběhnutých žánrových škatulek. Zahrají naléhavou klidnou písničku, stejně jako hard rockovou předělávku Slade a následně přepnou na energický punkrockový rock´n roll, který k nim sedí perfektně. Pilotním singlem pro nové album BLACKED OUT bylo dvou skladbové Ep, na kterém najdeš písničky 1979 Trans Am & Just the Way She Goes. Vyšlo nedávno jako 7“Ep u Pirates Press Records. Když si písničky poslechneš, možná budeš souhlasit, že jsou přesně o zmíněné tvůrčí rozmanitosti The Drowns. 

Deska skvěle hraje a pěkně vypadá! V jednoduchosti je krása, platí to pro zvuk i obal. Možná jen škoda, že chybí insert s texty. Na novém album je 11 vlastních pecek a předělávka Dynamite od Nicky Chinn / Mike Chapman. Celou deskou se prolíná punk rock & oi punk & rock´n´roll a zní to hodně dobře! Nedá mi to, vypíchnu ještě pecku Wheels na B-straně, je to hodně povedený melodický song!

Punk´n´roll & melodický punk rock & melodický oi - to jsou polohy mezi kterými The Drowns oscilují a sedí k nim! Navíc přidej jistou dávku optimismu a dobré nálady, ano to jsou další bonusy, které k The Drowns určitě patří. Ostatně stejně jako zpívají v nové písničce “Just the Way She Goes“ - „život se nezastaví jednou špatnou pneumatikou...“ The Drowns jedou dál a stále je to super jízda! (S)

thedrownsrock.com 
thedrowns.bc.com 
piratespressrecords.com 

Desku poskytli Pirates Press Records, díky! Oficiálně vyšla 16.2.2024!

HOW CAN LIMO KID KILL YOUR DREAMS? #11 (03/2024)

Vychází další číslo HOW CAN LIMO KID KILL YOUR DREAMS? (03/2024). V nepravidelném občasníku najdeš rozhovory, fotky, grafiky a úvahy. Provedení je klasické, formát A5 naležato a přečíst si můžeš rozhovory s Mikitou Slaným (Abhorrence, Flowers For Whores, The Unmarked), Alešem Medunou (Mindlock, Gospel of The Future, Repelent SS, Skiplife, GxUxTxSx). Slovensko zastupují Scuottie Okie a Filip Potrok (The Citadel, Damato). Fotky jsou z parádního DIY prostoru HELLA od Sikiho a básnické okénko je pojmenévané ŠRAPNELY Z PUNKROCKOVÉ POEZIE, jejich autorem je Michal Mičl Dajč (Průmyslová Smrt). Zine vychází DIY nákladem 100 ks a přílohou je flexi 7“EP US kapely The Drowns - Blacked Out (Pirates Press Records, 2024). Číslo je vydané speciálně pro bookfair/zinefest OKRAJ 001 v Orlové, klubu Futra, kde se bude poprvé prodávat. Vydání můžeš podpořit objednávkou u Samuel Records (objednávky budou odeslané 18.3.2024).

V.O.H. - Cesta bez konce

12"LP (Emergency / Šváb Records)

V.O.H. (Victims Od Hate) mají venku debutní desku na vinylu! Hned v úvodu se přiznám, že o kapele toho moc nevím, osobně se neznáme, a přijal jsem tedy s očekáváním možnost, poslechnout si jejich album Cesta bez konce. Album vyšlo koncem loňského roku za spolupráce Emergency / Šváb Records. Ano, samozřejmě mám v podvědomí název skupiny, jsou z Prahy a venku mají společné split LP se Scalp. Co mi na desce zaujalo na první pohled? Krásná titulní fotka. 

Po úvodním intru se rozjede intenzivní jízda, svižná a s tahem na branku. Hned úvodní pecka Plamen je tlak! Nepostrádá energii, má svoji osobitou atmosféru. Od prvních tónů je jasné, že se bude servírovat mix různých stylů. Kluci jsou rozkročení mezi hardcore a metalem. Celá deska je vlastně o vzájemném prolínání - d-beatu, hardcore / punku a metalu. Předchozí tvorbu nemám naposlouchanou, je ale slyšet, že V.O.H. hrají svojí muziku s lehkostí a přehledem. 

Nedá mi to, musím si opakovaně prohlížet titulní obálku vinylu! Má svoji magii a při poslechu si ji musím prohlížet. Jak jsem se dočetl v jednom rozhovoru s kapelou, jedná se o Žampašský most. Zaměřuji se hlavně na mlhovavý opar, který se vznáší nad lesy v pozatí. Přes "mlhu a lesy" si tak házím lano, oslí můstek, k práci kytaristů. Znám to z různých stylů a i v d-beatu najdeš pomyslnou "lesní kytaru" se zvukem pláče lesů nad opuštěnými lesními pláněmi. Vědecké označení atmosférická kytara? Mám to rád u Wolfpack, ale nechci přirovnávat. V.O.H. mají dvě kytary, které se výborně doplňují. Dojde i zmíněné "lesní magické pasáže" a ty jsou myslím vážně povedené. Zní to zajímavě a písničkám, vlastně i celé celé nahrávce, to dává zvláštní epický rozměr. V.O.H. se nedrží jedné škatulky a nebojí se různé styly kombinovat. Šlape jim to a hodně pozornosti na sebe strhávají kytary, vytvářejí opravdu zajímavou náladu. Mlhou jsou protkané všechny písničky, deska je hodně pestrá ale dojde třeba i na "sekané mosh hardcore pasáže". Všechny pecky svižně odsýpají a nahrávka je ze zavedeného studia Davos, pořízená byla v říjnu roku 2022.

K energickému muzice jsou velice dobře položené zpěvy, místy dva, oba v češtině. Podobně jako hudba, mají svojí atmosféru i texty. Každý je nějak laděný, má své téma. S textem písničky Skončit nejde, se může ztotožnit hodně hardcore / punk / metalistů.

Přišlo to znenadání a pořád mě to baví
hardcore punk hodně změnil a zastavil čas
Získal jsem tak všechno, kámoše, pohled na svět
svou milovanou ženu a děti i vás
Tehdy to začalo z kraje máje
jakej rok, už nevím sám
Podobnost jen náhodná je
parta dětí začala hrát
Ve sklepě začala hrát...

Texty nejsou heslovité, označil bych je jako básnické útvary a mají svůj jazyk. 

Cesta bez konce nezní špatně, vlastně - zní dobře, baví mě! V.O.H. mají svůj styl a v kombinaci s kvalitní nahrávkou to "tlačí" z repráků. Je vidět, že obal, muzika, texty a samozřejmě i nahrávka, byla udělaná s velkou péčí a kvalitně. Všechno do sebe zapadá. Nic, zůstává mi v hlavě povedená fotka z obalu a beru to jako tip na nějaký výlet nebo cyklo výlet. Zajímavě pojatá neotřelá muzika z našich končin! Vinyl vyšel v nákladu 210 ks, tak neváhej! (S)

https://vohpraha.bandcamp.com/album/cesta-bez-konce 

Desku věnovali V.O.H., díky!

Bratislavské Dievčatá - s/t

12"LP (PHR Records)

Bratislavské Dievčatá jsou slovenská kapela, punkrockový trojlístek z Bratislavy. Fungují od 2016 a na podzim loňského roku 2023 jim vyšlo nové album. V pořadí třetí deska, vinyl a opět pod hlavičkou PHR Records. Od prvního do posledního tónu se budeme pohybovat na punk rockovém hřišti. Název kapely Bratislavské Dievčatá k tomu myslím celkem sedí a navíc pokud vezmu v úvahu, že spojuje tři pány v krásném věku. 

Musím se přiznat, že kapelu registruji od samého začátku. Jejich novinka mi nedávno přistála ve schránce, jako deska na recenzi. Jsem moc rád, že mám prostor, si ji díky tomu poslechnout zcela jinak, pečlivěji. Vinyl boom je v plném rozkvětu, vychází tuny desek a PHR Records vypouští skoro každý měsíc nějaký vinyl. Na kapele Bratislavské Dievčatá se mi líbí jedna věc, jsou aktuální kapelou, fungují i v době, kdy vycházejí jejich desky. Kluci ve věku pánů hrají 7 let (pokud správně počítám) a muzikantsky mají svou historii. Hraje jim to, jsou sehraní!

Co člověk, to názor. Co kapela, to jiný přístup a samozřejmě i tempo hraní. Bratislavské Dievčatá mají svou rychlost, styl a charisma. Budu upřímný, muziku poslouchám nadměrně, skoro pořád a jejich první dvě desky jsem nějak přešel. Klín vytlouká klín, deska desku. Nové album dávám na gramec a po prvním poslechu bych možná vinyl opět založil do obalu. Nevím, další poslech je ale zcela jiný. Možná jsem byl přepnutý na nesprávnou rychlost? Hudbě je třeba chtít dát prostor - pečlivě ji poslouchat, a možná se pak dostaví pěkný pocit překvapení, že vylezou věci, které jsem neslyšel nebo nechtěl slyšet. Je to samozřejmě o náladě a snad i důvodech, proč nějaké věci poslouchat nebo se jimi zabývat. Dnes všechno sedlo! Bratislavská Dievčatá nehrají nějak extra rychle, je to ale punk rock. Po několikátém poslechu vinylu mi všechno do sebe tak nějak začalo více zapadat a občas jsem si nějaké pecky pobrukoval. Všechno již bylo, každý jsme individualita. Když poslouchám Bratislavská Dievčatá vybaví se mi množství kapel z punkrockové historie. Nechci přirovnávat, určitě se mi vybavili party jako The Boys, nějaké písničky od Ramones, GROOVIE GHOULIES (hlavně píseň Dokedy)... prostě melodický punk rock, zahraný od srdce!

Zpěv je slovensky, je to moc pěkný jazyk - takový měkký, tvárný a ohebný. Hudebně se motor do otáček moc nevytáčí, jede se volněji, ale jak se říká padesátníka do kopce na kole možná předjedeš, ale když nasadí svoji rychlost, po sto kilometrech odpadneš ty, který jsi s ním v kopci závodil. Jízda je volnější, s výrazným zpěvem! Má to svůj vlastní ksicht, osobitost. Celkové vyznění je perfektní, pánové umí pracovat jak s punkovou rytmikou, tak melodiemi a nemají vůbec potřebu výsledek nějak vylepšovat. Možná proto působí autenticky a uvěřitelně. Punk rock je rocková muzika ohlodaná na kost? Punk rock může hrát každý a snad i proto je ještě osobitý! 

Líbí se mi texty. Vůbec nejsou přehnaně vtipné nebo prvoplánové. Nečerpají z ničeho jiného, než z obyčejných životů. Jsou zábavné, pichlavé, cynické, ale i od srdce - o pocitech, práci, politice, vztazích, životě... prostě věcech, které má každý v hlavě. Odehrávají se v pomyslném časovém prostoru, od ranního probuzení, přes cestu do práce, práci, až po noční padnutí do postele. Nepoučují, nemudrují a jsou "lidské". Může mít punková kapela v textech slova jako "krásný den", "všade je radosť"? Jak poslouchám Bratislavská Dievčatá, tak může a i to pěkně funguje. Dojde i na na děvčata, z těch punkových znám třeba Lizu & Luizu, nejraději mám Lori Meyers... tady jsou Viera a Klára, pomyslné slovenské ženy. Ikdyž to nevypadalo, tak to s nimi nakonec dopadlo dobře.

Děkuji Papagájovi za možnost kvalitního poslechu na vinylové platni. Závěr? Super deska pro všechny kluky i holky, který punk rock v srdci maj... (S)

PS: Jo, v květnu zahrají v Praze na 007 s legendárními Avengers.

PHR Records

papagajuvhlasatelrecords.c.com 
bratislavskedievcata.sk 

Desku věnoval PHR Records, díky!