Agents Of Abhorrence ‎– Relief

12 LP (625 Thrashcore / Psychocontrol Records)

… Země je planetou v pořadí třetí od Slunce a pátou největší ve Sluneční soustavě .... 71% zemského povrchu je pokryto vodou. Strohá fakta, která mi vyskočila, když jsem do google napsal „Země. Voda. Slunce.“. „Earth.Water.Sun“ – to byl i název alba australského tria Agents Of Abhorrence z roku 2008. Pocházejí z Melbourne a jejich hudba je hrubá jako rašple. Servírují hudební násilí, zahrané s maximálním nasazením. Rána z čistého nebe, v podobě stručné informace o nové desce, přišla před letošním jubilejním Play Fastem. Kapele vychází novinka „Relief“.

GRIND. GRIND. GRIND. Již na předchozích nahrávkách byl ve hře a Agents Of Abhorrence se nezměnili ani s aktuální nahrávkou. Opět máme co do činění s těžkotonážním zvukovým výplachem - krkolomným, chaotickým a násilným. Rovnice je jednoduchá, vezmi grindcore, do něj přidej dávku power violence a pro zvýšení chutí okořeň chaotičností Converge (to ber s nadsázkou). Každá skladba má spoustu zvratů, záseků, rozjezdů a to jen vyzdvihuje jejich rozmanitost a neuchopitelnost. Cítím se, jako bych strčil hlavu do mixéru a po aplikaci šel ještě na řetízkový kolotoč. Řízený chaos, který očišťuje jogínským stylem a cíleně útočí na psychiku posluchače. Hudební terorismus. Nesoustředím se na nic jiného. Zabijácké riffy, parádní řev (Jacob Winkler z australských Roskopp).

 „Relief“ je od prvního pohledu pěkně udělaná deska. Povedený obal (dělal ho zpěvák Jacob Winkler) a ještě krásnější je barva vinylu. Vychází v kooperaci kultovního US fast labelu z Bay Area 625 Thrashcore a českého Psychocontrol Records, který má zajisté pro australský grindcore slabost. Posledním důkazem je nedávno vydaný split EP The Kil / Captain Cleanoff. Agents Of Abhorrence nejsou žádnými nováčky, mají spousty nahrávek, mezi kterými jsou splity s Iron Lung, Extortion,  Roskopp … S novou deskou přišla i změněna v sestavě na postu zpěváka. Proběhla v průběhu – během posledních dvou let nahradil původníka zpěváka jménem Grant Johns, Jacob Winkler z Roskopp. Dá se říct, že aktuálně jsou Agents Of Abhorrence mezinárodním grindcore projektem. Podle posledních informací, které se ke mně donesly, se Jacob odstěhoval do L.A. a jeho místo nahradil Takaho Komatsu (Gate, Unholy Grave).

Nedalo mi to a zeptal jsem se přímo Psychocontrol na jednoduchou otázku - Co by jsi řekl o AGENTS OF ABHORRENCE - Relief - 12"LP, jak by představil kapelu a čím je podle Tebe deska zajímavá? AOA jsem poprvé zaznamenal v době, kdy vyšlo jejich demo a ke mě se dostalo od mého kámoše Zbyni Vintra. Tak nějak jsem je sledoval celou dobu. Potkali jsme se na Play Fast or Dont, před dávnou dobou a tam jsme se nějak bavili o tom, že bych jim rád něco vydal. Max napsal, že by to bylo super a že s tím nemají prblém. A tak během těch třech let se občas ozval s nějakýma novinkama, jak to vypadá s kapelou a jak pokračují práce na další desce. Až najednou po 3 letech čekání, kdy AOA změnili zpěváka a makali na nový desce, se to konečně všechno dotáhlo do zdárnýho konce a výsledek stojí taky za to. Pro desku jsem si zajel osobně do Loděnic a bronzový vinyl je myslím super. A 200 kusů, který jsem dostal jsou skoro pryč. Tohle je první nahrávka, kterou jsem spoluvydal s Maxem 625 THRASH a byla radost s ním spolupracovat. Momentálně je v lisu další co-release se 625 a to japonští COMPLETED EXPOSITION one sided 12" LP, který bude venku snad během příštího měsíce. Takže se to dá shrnout tak, že někdy to není jednoduchý vydat nějakou desku. Stojí to hodně sil, nervů, času a taky samozřejmě peníze, ale pocit z vydaný desky je super. (Otto)

Meditační hudba pro náročné. (S)

PS: CD verze vyšla v Austrálii na Blastasfuk Grindcore.

PS2: Pokud Tvému uchu lahodí poslech Agents Of Abhorrence, doporučuju i další australské spolky, které jsem zmínil v recenzi - The Kill, Captain Cleanoff, Extortion a Roskopp.

Seznam skladeb:
1. Thousands Year Seesaw                        
2. Everything Fails                         
3. Relax                              
4. Self Contempt                           
5. Expression Of What?                              
6. 100% Negative                          
7. Piranha                         
8. Rotten In The Blocks               
9. Come To Grips                           
10. Absorption Metod                
11. Under The Weight Of Its Own Face                
12. Bad News                  
13. Ward Of Broken Neck                          
14. Withou Another Chance To Get It Right                       
15. The Mistake Again Made, The Proof Again Put                         
16. An End To Its Abuse                              
17. It Doesn´t Exist

Skladby „RELAX“ a „EVERYTHING FAILS“ jsou k poslechu na https://soundcloud.com/agents-of-abhorrence .

http://www.youtube.com/watch?v=hm_AIEoYITI

http://www.psychocontrol.com 

BLACK BLOCK DOG - PUPPY 3

(ZINE) DBY Records

Začnu netradičně. Jedna z nahrávek Yacøpsae („Fuck Punk Rock ...“) měla nálepku „CRUST-FREI“. Na Black Blog Dog by jsi mohl s klidným srdcem nalepit METAL-FREI. V ruce držím dalšího číslo sympatického plátku, který nemá ambice zvěčňovat své ego, ale tvůrce recykluje svou lásku ke hlučnému emo / hardcore punku staré školy. Jeho náklonost sdílím, stejně tak grafické cítění, a již předchozí čísla byla srovnatelná s oázou v poušti. Zmínil jsem samolepky, nakonec je jich na obálce BBD použitých dost a navíc hodně netradičně. Zaslechl jsem již i reakci, které mluvila svázaně, obdobně jako by zněl hlas vatikánského svatého otce uvězněného ve vlastním sexuálním hladu. Zine je pro xhard linex free.

Není potřeba srovnávat, BBD má svůj nezaměnitelný sexuální odér a ten mu nemůže nikdo sebrat. O co je Go And Kill hudebně ostřejší, a kritický do vlastních řad, o to BBD září cynismem, i sympatickou arogancí. Tenhle styl „správňáckého záporňáka“ se mi zamlouvá, ale je jasný, že nebude oslovovat každého. Zine je o kreativitě, potlačení vlastního ega a dělaný je kvůli tvůrčímu přetlaku, samozřejmě z lásky k hardcore punku. Tomu, aby se za pár let stal časopis kultem, autor předchází tím, že v rukách držím poslední číslo a dál bude pokračovat jiným zinem. Je to podobné jako hrát v masce. V časáku se skvěle listuje, kochám se, a zároveň na mně dýchá mrazivý sexuální podtext.

Pokud je Tvůj pohled na hardcore/punk “korektní” a řadíš se k “rychlím šípům”, minimálně již při čtení úvodníku se několikrát zavdušníš. Pokud se tak stane, doporučuji nějaký čas poslouchat Das Oath ‎– Körper Kultur, Virgin Mega Whore vinyly a prohlížet si jejich obaly. Cítím, že Tvůrce je filuta a doporučil bych brát věci s nadsázkou, já je tak beru a bavím se skvěle. Ono to ale není jen o zábavě. Možná mohla by nebyla od věci na nálepka „parental advisory“ nebo „for childrens free“. „Pes, který štěká, nekouše“ – to se říká, ale já bych tomu ale nevěřil.

Zine má svůj vyhraněný styl, to se mi na něm líbí. Tvůrce píše o věcech, které jsou pro něj důležité, texty jsou poutavé a tím je BBD inspirativní. Píše se většinou o kapelách, které u nás nekoupíš. Grafika je stylová, nezaměnitelná. Přístup je osobní. Super. Upoutávka na zine zněla - „BLACK BLOCK DOG ZINE 75ks a uvnitř rozhovory: ZEBRA MU, KLUTZ / PAREGORIK, JURAJ JAMES DIO, AMPS FOR CHRIST, JUSTIN PEARSON, Tour report GOLETA FEST 1996 na 18ti stranách od Adamose, 7" sou sexy, samozřejmě čoklové, recenze, diy spirit atd ... Prvních 20 ks je v limitovaný sérii v obálce a DIY hračkou vyrobenou Jurajem Jamesem Diem,v některých je i placka DBY Records jako bonus. S každýho čísla je 30 kč benefit na našeho psího kámoše co mlátí do škopků u HOT NERDS, kterýho sundalo auto a musí platit 700 000 dolarů, páč neměl zdravotní pojistku.“

Něco podobného na facebooku nenajdeš. BBD je dělaný ručně a vypadá krásně! S radostí tohle dílko držím v ruce a vložená „DIY hračka“ je naprosto super nápad. Vtipné, a ocenila ji i má tříletá dcera. Nebudu rozebírat texty, napíšu jen, že vše se perfektně čte a z plátku dýchne osobitost, obdobná jako je vyzařuje z jeho grafiky. Většina textů je původních, něco je převzatého (rozhovor s AMPS FOR CHRIST), a samozřejmě nechybí zdůvodnění proč je uveřejněný. Nejde vyzdvihnout jen jednu věc nad ostatní, přesto 18 stránkový report pamětníka Adamose z GOLETA FESTU 1996, si o to díky provedení, říká sám! Famózní! Je celý napsaný rukou a raději nepřemýšlím, kolik na to bylo potřeba času. Nějaké fotky z toho výletu, jsi mohl viděl na stránkách posledního čísla How Can Limo Kid Kill Your Dreams?

Krása! Těším se na další počiny! (S)

http://dogloversrecords.net/dogblessyou/
http://dogloversrecords.net/dogblessyou/?page_id=190

GO AND KILL – #4/2013

 
(ZINE)

Dva roky jsou pryč a přišel čas na další pokračování českého (fast) občasníku, který se od svého prvního čísla usilovně snaží šířit – jak ostatně sám říká - „kacířské myšlenky a oslavovat bezbožné, rouhající se ďáblovy spolky“. Za úderným názvem zinu najdeš spoustu zajímavého čtení, které ocení každý fanoušek rychlého hardcore / punku (snad i metalu?). FAST, FAST, FAST – o to v zinu poběží. Představovaná je „palová“ odnož hardcore/punkové scény pohledem nadšených lidí, kteří se v ní i aktivně angažují. Život je krátký, proto není čas na pomalé hraní – „play fast, die young“! Již u předchozího čísla jsem polemizoval nad názvem zinu, který by šlo velice snadno „vyřezat“ z názvu jedné písničky od Misfits - „Can I GoOut And KillTonight?“ Nebudu se ale pouštět do žádných složitějších myšlenkových variací, podstatnou informací je, že s letošním desátým ročníkem Play Fast Or Don´t Festivalu vyšlo nové, již čtvrté, číslo GO AND KILL.

Krátká upoutávka zněla -  GO AND KILL, tj. 100 stran věnovaných internacionálnímu hc/punku. Přečíst si můžeš rozhovory s BLOODY PHOENIX, FORWARD, agilním italským vydavatelstvím AGIPUNK, s Matějem o VEGAN FOOD CREW, obsáhlý rozhovor s vídeňskými pány COLD WORLD. Dále recenze převážně na vinyly, sloupky, tour reporty (NEEDFUL THINGS / TURBOKRIEG USA tour, LYCANTHROPHY / PRŮMYSLOVÁ SMRT Euro/UK tour, IDIOTS PARADE / TOTAL FUCKING DESTRUCTION Euro tour, téma je „Zapojení automobilky SCION v hardcore scéně, foto stránka od Smrčáka … s prodejní cenou, která je striktně za tiskové náklady.

I aktuální číslo GO AND KILL vychází v A4 formátu, s lepenou vazbou a pěknou lesklou obálkou. Zine je psaný z pohledu absolutních nadšenců do rychlé muziky, a snad i díky tomu se velice dobře čte a témata jsou zajímavá. Úhel pohledu je často ostřejší a občas směřovaný do „vlastních řad“, což osobně beru jako přínosnější než korektní kopírování názorů. Všechny „prezentované“ kapely jsou ve „fast„ hardcore/punkové scéně aktuální a mají co říct! Cením si i toho, že se tvůrci jasně vymezují, zároveň je cítit nadšenec a otevřený člověk. V minulém čísle jsem kladně zhodnotil „odsouzení sračky“ s názvem Anal Cunt. Žádné uznávání popletených názorů stupidních „ikon“. GO AND KILL má svou tvář a určitě i své čtenáře. Souvislosti jsou jasné, ale jak se říká, opakování je matka moudrosti, tvůrce zinu Ondru najdeš dále v kapele Lycantrophy a za mravenčí prací pro festival Play Fast Or Don´t.

Odér nadšence do rychlého hardcore ucítíme ihned jak zine otevřete a snad proto má GO AND KILL ambice zaujmout nejen Broňu „fastcoristu“ :). Sazba prošla lehkou změnou a s tím je spojený vypilovanější vzhled. Osobně nový design chválím a beru ho jako krok k lepším zítřkům. Došlo bohužel i na pár překlepů, ale pohybujeme se v hardcore/punku a nejsme stroje, že? GO AND KILL se mi prostě líbí! Rád se k němu vracím nejen na záchodě. Vlastně, tam jsem ho nikdy nečetl … he he he.

Rozhovory i sloupky jsou vždy většinou osobní a mám je rád obecně. Ano, se zaujetím jsem je přelouskal i v GO AND KILL. Sloupky jsou většinou jedovatějšího rázů a je vidět, že autorům stále na hadcore/punku, jak ho mají rádi, záleží. Reporty vždy velice pěkně ukáží, kam je možné se s kapelou dostat, pokud ovšem budeš na své věci dostatečně pečlivě pracovat. Otisknuté reporty jsou super a mluví sami za sebe. Pěkně vedené jsou i rozhovory a tématem zinu je zapojení automobilky SCION do hardcore scény, její „podpory“. Téma, na které bude zajisté vyhraněný nejeden úhel pohledu a názorově se sejdeme nejspíš podobně,  jako příznivci/odpůrci kapely Rancid. Otevření tématu myslím pomohli i kritizovaní Magrudergrind, se kterými byl v předchozím čísle zinu rozhovor a svůj 10“ „Crusher“ vydali právě Scion Audio/Visual (+ vydáné edice na dalších labelech). Více najdeš i na http://www.discogs.com/label/Scion+Audio%2FVisual. Zajímavé čtení.
Závěr? Je jednoznačný, GO AND KILL přináší 100 stran zajímavého čtení s vlastním ksichtem. (S)

PS: letošní léto vyšlo velké množství super tiskovin Go And Kill, Smrčákova knížka, Raw Zine, Putrid Emental Cheese, Smrt, Black Block Dog, Buryzone, Revenge Of the Nerds a na podzim nová Trhavina, skvělé! (Určitě jsem na něco zapomněl …)

PS2: Náklad zinu byl 300ks a podle informací bude brzy rozebrán. Dotisk nebude, Ondra již začíná přemýšlet o dalším čísle, které by mělo vyjít začátkem roku a plynule by navázalo na aktuální vydání. GO AND KILL uvítá sloupkaře, nebo vůbec lidi, kteří by chtěli chuť něčím přispět a mají něco zajímavého na jazyku – v případě zájmu neváhej a kontaktuj redakci na fastcore@centrum.cz.

PHOTOGRAPHS „1998-2013“ KNIHA

Stanislav "Smrčák" Smrčka
(KNIHA)

Jak dlouho udrží naše paměť vzpomínky? Určitě bude záležet na tom, o jaké události se jednalo. Já se budu se bavit o hardcore punkových koncertech, nadšení a tím pádem věcech příjemných. Staré desky, ziny a fotky, dle mého právě v této subkultuře, zaznamenávají dobu a i po letech dokáží oprášit vzpomínky na dávno prožité okamžiky. Mám rád všechny zmíněná média, a pokud se budu bavit o fotkách, je pěkné, když se najdou fotografové, kteří dají svým fotkám formu. Nespokojí se jen s publikováním na netu, spojí své fotky do jednoho celku a vydají ho knižně (nebo zinem). Může tak vzniknout koktail, který propojí různá místa, okamžiky a vznikne něco, v čem lze listovat kdekoliv a kdykoliv. Tiskařskou barvou ještě voní zcela nová publikace PHOTOGRAPHS „1998-2013“, kterou si vlastním nákladem vydal Smrčák. Jeho fotky jsme za ta léta mohli vidět v různých zinech a pár jich dokonce vyšlo také v Maximum Rock´n´Rollu. Je i jedním z nadšenců, kteří dělají Play Fast Or Don´t Festival (link na rozhovor je níže).

V knížce najdeme fotografie, z let 1998-2013. Zachycují různá místa po ČR, koncerty, kapely, množství lidí a jejich výrazů. Zaznamenány jsou různé okamžiky, emoce. Autor si pro svou knížku vybral cca 100 „uložených“ momentů, které každému mohou navodit něco jiného, a všechny nechají zavzpomínat. Pokud jezdíte na koncerty a nevedete si žádný deníček, mohou pro vás být právě těmi nitkami, které vás povedou zpět v čase. Fotografie vznikly jak z nadšení a lásky k hardcore/punku i ke koncertům, tak z radosti z focení.

Jedno „máčknutí“ - jeden zaznamenaný okamžik. V knize je jich tímto způsobem zaznamenaných hned sto. Zastavujeme se na časové ose, v různých obdobích a na různých místech. Focení – objekt do hledáčku, zmáčknutí a ihned jak spoušť docvakne, tak se o záběru můžeme mluvit v minulém čase. Mapují se tím životy. Smrčákovi fotky mně dokázali vrátit zpět v čase a zavzpomínat na hodně koncertů, kde jsem byl. To se mi na nich líbí. Snad i díky tomu mohu konfrontovat své tehdejší nadšení, s tím aktuálním, a to je myslím přínosné. Zároveň se mi vybavila různá setkání, a jedním takovým impulzem byla právě fotka z pražského koncertu Zegota. Hráli tehdy na pražské Miladě a na tomto koncertě jsem například prvně potkal Smrčáka :). Těch problesknutí je samozřejmě víc, ale jsou víceméně osobního rázu. Každému, kdo si knížkou zalistuje, se v hlavě promítnou jiné vzpomínky. Knížka je jako deníček.

Smrčák má svůj styl a z jeho fotek poznám rukopis. Nejsem v tomhle oboru odborník, někdy si rád na koncertě něco vyfotím, zachytím moment, a jinak si jen fotky prohlížím. Často se mi líbí záběr rozmazaný, technicky nepovedený, a jindy zase ocením umění objekt vyfotit za jakýchkoliv podmínek. Knížku PHOTOGRAPHS „1998-2013“ beru jako soubor hardcore punkových fotek. Nebudu ji tedy hodnotit jako fotografickou publikaci, kde je technika na prvním místě. Záběry a jejich energie, to je pro mě alfou i omegou. Zaznamenané koncerty a následné vzpomínky. Zasvěcení se o technice focení mohou bavit hodiny, já beru jako podstatné to, že fotky mají náboj a zachycují energii hardcore punkového koncertu. To se Smrčákovi ve většině případů povedlo a zároveň z nich je cítit i zmíněné „řemeslo“ (to ber s nadsázkou). Ve sloupku Máry (Gasmask) v Go And Kill, se mi líbila část, „… jednou mi někdo řekl, že když chceš fotit, musíš znát všechny pravidla pro dobrou fotografii, jenže co když mě se to líbí úplně naopak? Základem umění je, že ti někdo předem nalajnuje tvoji cestu?“. Ikdyž si myslím, že právě ta „znalost“ techniky, focení posouvá/obohatí i naprostého amatéra, jinak chápu a vidím věc podobně.

Najdeme fotografie HIGH ON FIRE, COALESCE, BOILING POINT, SPLITTER, SUPERAPES, KOBRA XI, FESTA DESPERATO, HOAX, SCARTO, SEVERED HEAD OF STATE, THE OATH, SONS OF SATURN, HARUM SCARUM, LVMEN, GNU, ZEGOTA, BLACK MARKET FETUS, LYCANTROPHY, IDIOTS PARADE … atd..

Pěkné dílko, které je zároveň Smrčákovo prvním počinem. Jsem rád, že k tomuto kroku našel dostatek odvahy a mohu jen doufat, že nezůstane jeho posledním pokusem. Opravdu si cením, že knihu vydal sám, vlastním nákladem, přesně v duchu DIY. Přidávám za to body navíc. Máme tady tedy další knihu hardcore punkových fotek, aktuálně z našich luhů a hájů, která se nese v podobném duchu jako byly laděné [un]titled nebo Black Sheep. Myslím, že se povedla. (S)

http://smrcak.wordpress.com/

PS: Kniha vyšla v červenci 2013. Můžete si ji objednávat na emalu smrcak@post.cz. Náhledy a více na najdeš na http://smrcak.wordpress.com .

PS2: Doufám, že s podobným podobný nápad osvítí i SIKYho a SYKYho.

PS3: Rozhovor se Smrčákem: http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=78506  

Spectres - Nothing To Nowhere

12”LP (Sabotage Records)


Spectres jsou post-punková kapela z Coombs, Britská Kolumbie (Kanada) fungující od roku 2006. Na svém kontě mají několik singlů a dvě velké desky (pokud vezmu i „Nothing To Nowhere“). Svým charismatickým zvukem nás vrací zpět, obdobně jako třeba The Estranged, do dob Joy Division, Warsaw nebo Wipers. Je to velice příjemný návrat v čase, snad i proto, že si vybavuji kapely, které mě vždycky bavili. Spectres jsou ale aktuální. Hrají poměrně temnou přímočarou hudbu, která je zvláštním způsobem uzavřená, semknutá sama v sobě, a zároveň prozářená svěží jiskrou.

Trpká příchuť a jistý pocit nejistoty se táhne celým „Nothing To Nowhere„ albem. Jako by se ponurá nálada Joy Division „recyklovala“ s novým žárem v srdci. Hudba Spectres je i přes jistou „introvertnost“ hodně intenzivní a má svůj nezaměnitelný šarm. Od prvních tónu jim sedám na „pomyslnou lopatu”. Slyšíme tóny, které mají zakódovanou hořkost a smutek, přesto znějí s lehkostí. Cítím se, jako bych se zamotával do pomyslných pavučin. Přesto podvědomě vím, že vše dobře dopadne a zítra ráno zase vyjde slunce. Spectres mají cit pro švih, i ležérnost. Punkovou patina se u nich nezapře. Jejich stylu se tím vdechuje svěžest a odlišují se tím od „intelektuálských/uměleckých“ skupin. „Nothing To Nowhere„ je jedním slovem úžasná deska, která mě baví od začátku, až po poslední drážku vinylu. Vše funguje, vše je na svém místě. Měl jsem rád Warsaw, Joy Division, The Cure a jejich potemnělou, vláčnou, atmosféru. Právě s tím se setkám i u Spectres, kde vše jen vyzdvihuje svižné podání a punkový drive. V záplavě desek, které v poslední době vycházejí, jsem si ještě nepořídil jejich první velkou desku „Last Days“, ale to musím velice brzo napravit. Doporučení se rýsuje samovolně, pokud Tvým uším lahodí intenzivní post punk, máš rád The Cure, Joy Division, punkové kapely jako The Estranged, Arctic Flowers … připiš si na seznam Spectres! Zároveň si prověř i „nová jména“ ze stáje Sabotage Records, která jsou The Bellicose Minds, Rank/Xerox …

První singly Spectres vyšly na labelu Whisper In Darkness, stejně tak jako první velká deska “Last Days“. Německý label Sabotage, ve spolupráci s New Dark Age se postaral o evropský press, který vyšel v roce 2010. Nové album „Nothing To Nowhere„ vyšlo ve státech na Deranged Records a evropský náklad je opět v režii Sabotage Records.

Hodně se mi líbí obal. Naprosto nenápadný, a snad i díky tomu mi trochu připomíná mou oblíbenou desku HDQ „Soul Finger“. Když se na něj podívám, osobně bych si asi nedovolil odhadnout, jakou muziku kapela bude hrát a i to je myslím na tom obalu skvělé. Je svým způsobem nevýrazný, nemá ambice konkurovat hudbě, být lepší než ona. Nekonkrétní motiv, seznam skladeb, vložený list s texty a citátem na druhé straně, vinyl.

„Nothing To Nowhere“ je deska, o které budu mluvit jen kladně. Vyzkoušej na
http://sabotagerecords.bandcamp.com/album/spectres-nothing-to-nowhere-lp, kde je celé album k poslechu. (S)

Seznam skladeb:
Between Two Lines
Passages
Remote Viewing
Amnesia
Slender Man
Decompensation
Missing Time
Nothing To Nowhere
Maison Gris
Return To The Sea

V ČR desku seženeš u Day After. Jinak zakoupíš přímo v e-shopu Sabotage Records.

Na Sabotage Records webu najdeš i odkaz na Spectres nový song - http://www.youtube.com/watch?v=3ZIaWm7HEYs&feature=player_embedded#!

http://sabotagerecords.net/

http://spectresvancouver.bandcamp.com

http://www.derangedrecords.com/index.php/view-band/spectres

Vinyl rulez 01/2013 - 06/2013

Čas letí a polovina roku 2013 je za námi. Opět si to říká o stručný souhrn desek, které v druhé polovině roku 2013 v ČR vyšly. Seznam zachycuje desky na CZ labelech nebo tituly od CZ skupin, vydaných v období 01/2013-06/2013.

Obdobnou archivářskou tématikou se zabývají i servery http://www.srpuls.cz/vdmusick (informace se drží „českých vinylů“ obecně a není omezena jen na hardcore/punk, ale vinylu jako formátu obecně) nebo http://www.popesass.cz. Pokud sledujete dění na CZ „vinylové scéně“, určitě doporučuji navštívit i obě dvě zmíněné stránky. Tam jsou informace velice pečlivě evidované.

Krátký článek ber pouze jako informaci. Vinyl rulez! (S)

PS: krátký seznam vydaných CZ vinylů navazuje na články:

07/2012 - 12/2012 - http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=79066  

10/2011 06/2012 - http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=78876

06/2009 10/2011 - http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=78667

PS3: další informace o nahrávkách „obecně“ najdeš na stránkách http://discogs.com , kde v současnosti většina hardcore/punk labelů své tituly doplňuje/aktualizuje.

(od leden 2013 - do červen 2013)

ILLEGAL ILLUSION - Things After Death, 12"LP (Venus Flag, 01/2013 – vyšlo 12/2012)

ROXOR - Obraz doby, 12"LP (Insane Society, 01/2013)

BLONDIE AND THE… (NOBODY) VS. LEG LIFTERS – split, 7"EP (Dog Bless You Records, 01/2013)

LYCANTHROPHY/ BLOOD I BLEED – split, 10"LP (TVG Records, 01/2013)

BOY – I´m Weird , 7"EP (Voltage Records, 01/2013)

TOMAS DVORAK - Machinarium Soundtrac, 12“LP (Čtvrtá edice, opět na černém 140 gramovém audiofilském vinylu) (Minority Records, 01/2013)

xDAYDREAMx – s/t , 7"EP (DIY, 03/2013)

CONQUESTIO / WOUNDED KNEE – split, 7"EP (kooperace labelů, 03/2013)

IDIOTS PARADE – R.I.P., 5"EP (Totalitarianism still continues, 03/2013)

TUMMO / TOMORROW‘S HELL – split, 12“LP (kooperace labelů, 04/2013)

REMEK / PAPERPLANECRASH – split, 12“LP (kooperace labelů, 04/2013)

THE FIALKY – No School, 7"EP (Papagájův Hlasatel Records, 04/2013)

FLOEX - Zorya LP (clear sky-blue vinyl, 4tý press), 12“LP (Minority Records, 04/2013)

MARCH OF THE HORDES / TOMORROWS HELL - split, 7"EP (Phobia Records, 04/2013)

KRÜGER / LOS REZIOS – split, 7"EP (Gasmask Records + více, 04/2013)

NIC (WE-DONT-HAVE-A-NAME) – s/t, 12"LP (DIY + více, 04/2013)

TALES OF ERROR – Ritual, 7"EP (Voltage Records, 04/2013)

SAADE - Guide to Happy Living, 12"LP (Saade Records, 04/2013)

TUMMO/TOMORROW´S HELL – split, 12“LP (kooperace labelů, 04/2013)

ZATREST - ...poslední???, 12“LP (DIY, 04/2013)

MASS GENOCIDE PROCESS - POETRY OF THE DAMNED, 12“LP (kooperace labelů, 04/2013) *1

MUCHA – s/t, 12“LP (Piper records, 05/2013)

INNOXIA CORPORA/TELEFON - Drát nad plotem, 12"LP (DIY, 05/2013)

ŠKODA120 - Samorost, 12"LP (kooperace labelů, 05/2013)

MY DEAD CAT - Shortcut To Hell, 12"LP (DIY, 05/2013)

TOMÁŠ PALUCHA / UNKILLED WORKER MACHINE - split, 12"LP (Silver Rocket, 05/2012)

MALIGNANT TUMOUR - Overdose & Overdrive, 12"LP (War Anthem Records, 05/2013)

FLOEX - Pocustone, 12“LP (Quazi Delict Records, 06/2013)

LYCANTHROPHY/ BLOOD I BLEED – split, 10"LP – 2hý press na čirém vinylu (TVG Records, 06/2013)

v/a Our Music - Our Scene (kompilace s Pipes & Pints, Chancers, Fast Food Orchestra, Kung-Fu Girlz, Spankers, Crossczech, Green Smatroll a Muerti), 12“LP (06/2013)

MURUROA / BAIXO CALAO - split, 12"LP (kooperace labelů, 06/2013)

STEVIE BRUFEN - Death Of Stevie Brufen, 12"LP (MámaMrdáMaso, 06/2013)

BOILING POINT – E.P., 7″EP (Dog Lovers Records, 06/2013)

POINT BLANK RANGE - Now I Understand, 7″EP (Damage Done Records, 06/2013)

ARAN EPOCHAL /TIM REMIS – split (re-press), 7″EP (USA press, který vydal Tim Remis vlastním nákladem, 06/2013)

FEAR OF EXTINCTION / MAKABERT FYND - split, 7″EP (kooperace labelů *2, 06/2013)





*1 – labely: Bombs away, Miruus levyt, Svoboda rec., Totalitarianism still continues, Waking the dead, Forced expression/stfh@seznam.cz

*2 - Vychází v nákladu 500 ks (400 černý vinyl a 100 ks bílý vinyl se speciálním ručně číslovaným sítotiskovým přebalem). Vychází za podpory Gasmask Records, Hluboká Orba Records, Cestou Na Hřbitov Records, ABC Records, Phobia Records a Fear Of Extinction Records.

Tim Remis – s/t

10“LP (Lokal Rekorc)

Myslím si, že je potřebné radovat se z malých věcí. Věděl jsem to, vím to a kladu na to stále větší důraz. Lokal Rekorc je DIY experiment, na kterém se může podílet každý. Inspirativní myšlenka, která mi přijde semknutější formou DIY kooperace vydávání desek. Funguje podle manifestu a spojením mnoha lidí vychází v pořadí druhý titul, krásně udělaný 10“ Timothy Remise. Osobně ho beru jako moji malou radost dnešních dní. Drobná věc, která je základním kamenem pro ty větší.

Představovat Tima je trochu zbytečné, hrál v Čechách již několikrát a zanechal zde i jednu vinylovou split stopu. Najít jsme ho mohli v sestavách kapel Sweet Cobra, Milemarker, Challenger nebo Auxes. Celým jménem je Timothy (Danyold) Remis a hudebně má talent pro nejeden styl. Aktuálně se budu bavit o jeho písničkářské tváři, kdy vystupuje sám se svým banjem a úžasným hlasem. Fousy, kérky, táta a obrovskej sympaťák se srdcem na dlani, to je můj dojem z Tima Remise. Konfrontoval jsem svůj pohled s kamarády, Adamem a Černochem, zde jsou jejich názory:

„Jeden z nehodnějších lidí co znám. A podle mě je to taky takovej nenápadnej hudební génius. Z málokoho plyne hudba tak přirozeně. Jo a taky kdybych se ocitnul sám ztracenej uprostřed Ameriky, asi bych jako prvnímu zavolal Timovi.“ (Aran)

„Tima je těžký představit. Na jednom tričku mám obrovskýho fousatýho dřevorubce ve flanelce kácejícího strom. Hodně mi ho připomíná. Tim je ale navíc schopnej vzít o půlnoci banjo a vydat se na turné po všech non-stop hernách a barech na našem sídlišti.“ (Černoch)

První dojem? Desetipalec je nádherným kusem vinylu, kterému vévodí krásné obrázky. Tim je sám namaloval. Deska přináší osm poklidných písniček a přesně tato hudba je ideálním soundtrackem pro jakýkoliv čas … strávený kdekoliv. Vhodná je též pro můj osobní „souboj“ se sebou samým a mým rostoucím nihilismem. Tim nenásilně otevírá dveře a nechává nahlédnout do jeho světa. Je intimní, přesto ponechává dostatek prostoru pro naše vlastní já, aby přemýšleli nebo se nechali inspirovat. Všechno mu to oddaně zobu z otevřené dlaně a jeho svět mně imponuje a svým způsobem i recykluje mé unavené baterky. Samozřejmě to virtuálně působí na mou lepší část a posiluje ji to. Křehké, drsné, obyčejné i neobyčejné, takové je toto album Tima Remise. Hudba k práci, můžeš si při ní hrát s dětma, nebo sekat dřevo.

Osobně jsem Tima Remise viděl jen několik málo hodin, když jsme mu dělali koncert v Olomouci. Stačilo mi to k tomu, abych sám sebe utvrdil ve své náklonosti. Mám rád jeho písničky, vyprávění a styl. Ostatně, poslouchám hodně muziky a Timův svět je, ať chceme nebo nechceme, kouzelnej. Jeho síla je dle mého v tom, že je naprosto normální chlápek, otevřenej a srdečnej. Dodnes si vyčítám, že jsem nevypustil tygra z klece a nevydal jsem se s ním a Černochem, na noční turné „během turné“. Abys tomu správně rozuměl, Tim se po odehraném olomouckém koncertě vydal na noční pouť po všech nonstopech, barech … jen on s benžem a doprovodem Mr.Černochem. 10“ na Lokal Rekorc přináší 8 nových skladeb, master udělal YOZ. Tim už nějaké nahrávky má, pokud pominu demo CD-R, na vinylu je zaznamenaný na Ill-Ego / Tanglefoot ‎– Hey Let's Do A Split Seven Inch ... (I Love Drugs Records) a na split EP s Arane Epochalem (Dog Lovers Records). Jeho styl se výrazně neposunul. Tim, banžo, krásný hlas a silné písničky. Přesně tohle na Timovi miluju a to je i na novém desetipalci. Nemá cenu psát víc! Tim mě baví od první chvíle, co jsem ho slyšel. Přesně tuhle muziku jsem se naučil poslouchat díky Austinovi Lucasovi a Tim teď převzal jeho pochodeň.

Jo, Tim zítra vyráží na další české turné … ale to každý jeho příznivec dávno ví!

Závěr? Krásná práce! Díky Lokal Rekorc crew! (S)

PS1: Jediné co mi v desce chybí, je insert s texty. Ale to je opravdu jediné!

PS2: živák Tima Remise z jeho vystoupení v Bárce v Točníku (říjen 2011) si můžeš stáhnout na http://www.silver-rocket.org/sekta/tim-remis-barka-211011 .

http://www.lokalrekorc.cz