Psychocontrol Records je lokální grindcore label (distro), který je součástí celosvětové grindcore scény. Funguje přes 25 let a pro posluchače extrémních muziky určitě nebude žádnou neznámou. Label provozuje Otto (Needful Things, Lycantrophy, Sick Destroyer) a vznikl před lety spojením Out Of Control Records a Psychotherapy Records. Rozhovor vznikl po emailu stylem otázka – odpověď a doufám, že všechny posluchače rychlé muziky potěší. Ottovi držím palce, léta neúnavně vydává množství zajímavé muziky (ano, rychlé) a plánů má stále poměrně hodně. Letos mají vyjít nahrávky Needful Things / Controlled Existence LP, debutní album IMPULSEALER, split NAK´AY / LYCANTHROPHY, desky SUFFERING MIND, INTERNAL ROT a určitě toho bude ještě víc. GRIND ON!
Otázky: Samuel, odpovědi: Otto.
Otto, jsem rád, že máš chuť pustit se do rozhovoru. Jak na úvod představíš svůj label Psychocontrol Records?
Čau Honzo, díky za nabídku na rozhovor a hlavně, za trpělivost. Se mnou je to někdy dost těžký. Tak pojďme na to. Jak bych představil můj label? Začali jsme společně s Ondrou někdy v roce 2007 spojením Out Of Control Records a mým Psychotherapy Records, se kterým jsem začal vydávat kazety někdy od roku 1995. A teď mi došlo, že už vydávám nahrávky přes 25 let. To je docela slušný masakr. Když jsem začal, tak by mě nikdy nenapadlo, že bych to celý mohl dělat takhle dlouho. A je fajn, že můžu potkávat stejný lidi, který byli aktivní už „v pravěku“. Ale pojďme zpátky k Tvojí otázce. Náš první společný počin byl split 7"EP INSECT WARFARE / CARCASS GRINDER. INSECT WARFARE v té době nebyli moc známou kapelou a CARCASS GRINDER jsem znal dlouho. Takže jsme do toho šli a je to náš nejprodávanější titul na PSYCHOCONTROL Records. Udělal jsem 4 presy. Vydávám většinou vinyl a v posledních pár letech jsem zase začal vydávat i kazety. Takže takový návrat ke kořenům. Většinou vydávám věci, co se mi líbí, jako asi každý label. Hodně mně v začátcích ovlivnili lidi jako Honza Dítko a jeho ICY ILLUSIONS Records, Čurby / Obscene Prod, Filip Fuchs (RIP), Barvák / Insane Society, Pavel Tušl / View Beyond. A hromada dalších labelů a lidí z ranných začátků. Ke spojení obou labelů došlo po domluvě s Ondrou. Vymyšlené to bylo tak, že po spojení se tomu budeme věnovat oba dva dohromady. Ale v té době jsme ještě začali dělat PLAY FAST OR DONT fest. Tak to nějak dopadlo, že jsme oba dělali na festu. Ondra možná trochu víc a já měl na starosti trochu víc label. Většinou se mi daří vydávat kapely, který jsem viděl, potkal někde na živo na tour s Needful Things nebo Lycanthrophy. A pořád mě to naštěstí baví, stejně jako hrát v kapelách. A už vím, že z toho určitě nezbohatnu :).
Hmm, letí to a 25 let je poměrně dlouhá doba. Nedá mi to nezeptat se, srovnáváš někdy – „takové to bylo, takové to je“? Kolik nahrávek jsi už vydal a ze kterých máš největší radost? Jsou třeba i takové, které by jsi s odstupem času nevydal?
To asi moc srovnávat nejde. V době internetu je pro kapelu jednodušší svoji muziku hodit na youtube nebo na bandcamp a to je všechno. Dřív bylo super, že jsi našel v poště nějaký leták, napsal jsi dopis (ano, opravdový dopis) a pak jsi vyměnil nějaký kazety, desky, CD. To je ale hodně let zpátky a bylo to super. Každá kapela si vydala nejdřív demo kazetu, pak nějakou split kazetu a pak až třeba CD nebo vinyl. Mydlení známek byl skvělý sport a celkově ty vzpomínky jsou super. Když vidíš starý fotky, tak to je velká prdel. Přesto nesrovnávám, minulost je minulost. Žiju přítomností a blízkou budoucností :).
Kolik jsem toho už vydal? Musím to spočítat. Myslím, že okolo 27 kazet, 53 EP, 25 LP, 1x 8" lathe Cut, 1x 5" EP Lathe cut, 1x 6" EP Lathe cut, 1x 10". Dohromady to dělá 109 titulů pod mýma oběma labely. Jsem z toho čísla sám překvapený:). A tenhle rok toho mám v plánu opravdu hodně. Jsou ale labely, které toho vydali mnohem víc.
Největší radost? To mám ze všech titulů:), nejvíc ale asi z Insect Warfare / Carcass Grinder 7"EP, The KILL LP, WARSORE Discographie 2x 12"LP. To mě stálo hodně času a energie, přesto jsem rád, že jsem to vydal. Jen mě dost mrzí, že se toho basák z Warsore Mark nedočkal. EXCRUCIATING TERROR obě LP. Ale to bych asi mohl vyjmenovat všechny tituly co jsem vydal. Všechny jsou něčím specifický a jsem rád, že jsem hodně těch kapel co jsem vydal potkal osobně a viděl je na živo.
A nevydal bych Harsh / Control Mechanism split 7"EP. To je asi jedná věc! Obě kapely jsou super „nothern power violence“, ale obě kapely spojuje Mikko Aspa. Má hodně kapel a bohužel to je nácek. Stejně jako Sami Ketunen. To je pro mě dost velký zklamání! A lidí spojených s tímhle svinstvem je ve finský scéně docela dost.
Počty vydaných kusů máš solidní! Vzpomeneš si, co pro Tebe bylo impulzem, abys začal vydávat? Pohybuješ se převážně v grindcore / extrémním hardcore, jaká kapela Ti „otevřela dveře“? (Já mohu říct, že mně do světa grindcore nalákali Wojczech)
To jsem si taky říkal, když jsem to spočítal:). Tuhle muziku jsem začal poslouchat už někdy v 16cti nebo 17cti letech, předtím s death metalem už někdy v 15cti. Kámoš u babičky mě to naučil poslouchat o prázdninách. Na jedné z prvních kazet jsem měl nahraný Sore Throat - Disgrace to the Corpse of Sid, který mně pěkně rozsekali. Ale pak jsem spíš poslouchal ten death metal. Když jsem si koupil kazetu Brutal Truth Extreme Conditions, tak bylo jasno. Samozřejmě jsem jel i starý Napalm Death. Ale kapelou, která mi „otevřela dveře“, pro mě jsou Brutal Truth. Impulsů pro mně bylo spousta věcí. V Čechách mě hrozně bavili kompilace Icy Illusions of this World od Honzy Dítka. Na těch kompilacích bylo hodně grind core a noise core kapel, který jsem v té době moc neznal. V Gang Hou tenkrát pouštěli i Meat Shits. Asi i Filipova Hluboká Orba, která mě hodně bavila a určitě mi chybí. Takže jsem pak začal psát kapelám z celého světa a vydávat kazety. Nejdřív Česko / Slovenskou kompilaci, kde byli převážně death / grind a grind kapely, dvojka byla z Austrálie. Jejich scénu mám rád do dnes. Ale v té době bylo dost těžký sehnat nějaký kontakty. Takže jsem napsal kapelám kvůli kompilaci a vždycky se ptal na další kapely. A úplně super bylo, když jsem pak potkal Marka Harveyho z Warsore v Austrálii na našem tour. Potkal jsem tam i člena z Filth, Viscera, Stand Against, Robyho z the Kill. To bylo super potkat lidi po skoro 15ti letech, se kterýma jsme si posílali dopisy a měnili kazety. Pak různý split kazety a vinyly. CD mě nikdy nechytili. Samozřejmě nějaký doma mám, ale kazety a desky jsou pro mě nejlepší.
Podle čeho si vybíráš kapely které vydáš?
Většinou podle toho, že se mi líbí :), to je přece jasný. Je teda fakt, že hodně kapel, který jsem vydal nebo budu vydávat jsem potkal osobně na nějakým tour nebo koncertě. Takže je fajn, že ty lidi znáš osobně. A rád vydávám desky mým kapelám ve kterých hraju. Přijde mi to tak lepší, než shánět a prosit labely, aby to vydaly.
V jakých kapelách aktuálně hraješ?
To je snad jasný, že pořád ve stejných :) Od začátku v Needful Things, s Lycanthrophy hraju už osmý rok a pak jsem ještě v Sick Destroyer. To je původně studiový projekt, se kterým jsme ale už odehráli i pár koncertů. Já hraju na basu, Šupin z Lycanthrophy nejdřív hrál na kytaru a zpíval, teď už jen zpívá, ale podílí se i na tvorbě muziky. Zubár z Controlled Existence hrál nejdřív na bicí a zpíval a teď hraje na kytaru a zpívá. A posledním nejnovějším členem je Adam z Beton, který hraje na bicí. Začali jsme s tím někdy v roce 2015. Máme zatím venku jen jednu nahrávku se švédským grind core buldozerem Caravan Kids. Na kazetě a na vinylu. A teď máme skoro dokončenou (po snad skoro dvou letech) další nahrávku. Chybí už jen mastering. To by mělo vyjít na split 7"EP s Tantalum z USA. Ti čekají ale na lepší dobu, aby to mohli nahrát. A v listopadu 2020 jsme nahráli nových 23 válů na dvě split 7“EP s REEKING CROSS a ještě další kapelou, která je domluvená, ale nebudu jí zatím prozrazovat. Pár válů vyjde taky na kompilaci PLAY FAST OR DONT vol 2 LP. Problém je u nás všech s časem. Většinou jsem se sešli o víkendu a v sobotu udělali vály a v neděli to šli hned nahrát do studia. Adam nahrál bicí na Slovensku a udělal i pár náhodných válů, do kterých jsme udělali hudbu na místě ve studiu u Otyna v Davosu.
Jinak ještě musím zmínit Malignant Tumour, se kterými jsme odehráli předloni asi 8 koncertů v původní sestavě z roku 1997. To byla parádní věc. Návrat strojem času. Škoda Michala. Odpočívej v pokoji. A v dávný historii to bylo pár projektů.
Nehrají kapely ve kterých hraješ častěji venku než u nás? Je to můj dojem nebo se pletu?
To si nemyslím. Zase tak často venku nehrajeme. Někdy se to sejde, že hrajeme hodně koncertů venku. Ale většinou hrajeme v Čechách. Je pravda, že toho máme najeto docela dost po celý Evropě a i po světě. Ale to jsou takový „nárazovky“ :). Tour mě hodně baví a už se těším, až zase začneme hrát koncerty.
Zůstanu ještě u labelu. Vydávat tolik nahrávek je náročný časově i finančně. Jak to zvládáš? Kde lisuješ desky?
No právě, že mi přijde, že to moc nezvládám. Ani časově, to hlavně, a ani finančně. Času moc není. Někdy mi celkem dlouho trvá, než dám nový tituly do e-shopu. Občas je i celkem dost objednávek, poslední dobou se to zlepšilo. I když pan covid-19 to trochu zase zbrzdil. Snažím se do toho moc své peníze nedávat, ale občas to udělat musím. Takže to zvládám na hraně. Souhra všech věcí, jako osobní život, kapely, label, práce a pivo je dost náročný :D Desky většinou lisuji v Německu a občas tady u nás v GZ. Je to jak kdy. Nejhorší je, že skoro všechny lisovny chtějí peníze předem, ale desky ti dodají za 2-3 měsíce.
Nějaké desky jsi vydal i ve spolupráci s legendárním „fast“ labelem 625, že? Jak jsi se k tomu dostal a jak je na tom vlastně 625 aktuálně?
K Maxovi 625 a spolu-vydávání jsem se dostal myslím poprvé když jsem vydával AGENTS OF ABHORRENCE - Relief LP. S AGENTS OF ABHORRENCE jsem se potkal na americkým tour, když jsem tam byli s Needful Things. Hráli kdysi i na Play Fast Or Don´t, ale to jsme prohodili jen pár slov. Tam jsem s nimi mluvil o tom, že bych rád vydal jejich nějakou nahrávku. Pak mi za pár let přišla nabídka na vydání jejich LP Relief ve spolupráci se 625. Tak jsem do toho šel. Pak jsem ještě spolu-vydával COMPLETED EXPOSITION one sided LP, INTERNAL ROT / MANHUNT split 7"EP, the COMMUNICATES 7"EP. A budeme spolu vydávat COMPLETED EXPOSITION Discography 10“, ten by měl vyjít tenhle rok. Max je na tom momentálně jako vždycky, hodně zaneprázdněn. Co vím, tak je teď zpátky v USA, kam se vrátil z Japonska, kde myslím učil (ano, umí japonsky). Jo a začal zase hrát v kapele s nějakými lidmi z Dudman na bicí. Na to jsem hodně zvědav!
Na jaké novinky se můžeme v blízké budoucnosti u Psychocontrol Records těšit? Kdy třeba vyjdou společné nahrávky NEEDFUL THINGS / CONTROLLED EXISTENCE a IMPULSEALER / NO GOD RETHORIC?
V říjnu 2020 vyšlo METH LEPPARD – Woke LP a prodává se docela dobře. Vyšlo v nákladu 200 BLACK / 100 SPLATTER. Je to výborná deska, která v sobě má kořeny Terrorizer - World Downfall éry a starých Napalm Death. A zvládl jsem i IMPULSEALER / NO GOD RETHORIC split 7“EP. To vyšlo v nákladu 200 BLACK / 100 BLOOD RED. HOKAGO GRIND TIME Gatefold LP. Teď před pár měsíci vyšlo split LP SxOxTxEx / HEINOUS v kooperaci s více labely. Náklad je 220 BLACK / 165 MINT GREEN. V lisu je NEEDFUL THINGS / CONTROLLED EXISTENCE split 12“ LP a to by mělo vyjít teď v únoru nebo začátkem března. V lednu 2021 vyšlo split LP POWERxCHUCK / GHETTO - další skvělá deska. V prosinci 2020 vyšla kazeta DECONSECRATION demo 2020, kde hraje Haroldo z Catheter a Capitalist Casualties na bicí. Potom někdy na přelomu březen / duben mají vyjít dvě výborný desky RADIATION VOMIT / HEADLESS DEATH split 12"LP a NOTHING CLEAN Disappointment LP. V lednu ještě vyšlo split 7“EP EXPURGO / PHARMACIST. A v plánu je spousta dalších skvělých desek a občas i nějaká kazeta. Taky na přelomu říjen / listopad vyšlo NEEDFUL THINGS / LYCANTHROPHY split LATHE CUT 5", který byl v plánu obou kapel snad 10 let. Teď čekám na repress. A konečně taky LYCANTHROPHY LATHE CUT 6"EP. K vydávání je toho hodně, ale chybí peníze. Nemám tiskárnu no. A plány na nejbližší půlrok jsou zhruba následující.
Teď v únoru vyjde NAK´AY / LYCANTHROPHY split 7"EP a pak postupně půjdou do lisu další zajímavý desky jako třeba NAK´AY debut LP, SUFFERING MIND nová deska, INTERNAL ROT - Hack Session LP, IMPULSEALER LP, SUPPRESSION / SIDETRACKED split 7"EP, a další věci, který jsou zatím v jednání. Vypadá to slibně.
GRINDCORE – co pro Tebe tohle slovo znamená?
Drtící jádro. Co k tomu napsat. Kouknul jsem na wikipedii a vykradl co tam píšou. Grindcore je agresivní hudební styl (zvaný také jako "nejtvrdší muzika na světě") charakterizovaný silně zkreslenými, podladěnými kytarami ovlivněnými stylem crust a punk hardcorem a rychlým bubnováním. Grindové skladby jsou jen zřídkakdy delší než dvě minuty a často jen několik sekund dlouhé. Vokály obsahují klasický growling nebo vysoké ječáky (screaming), stejné, jako jsou ve stylu crust. Texty kapel se věnují sociálním a politickým problémům, právům zvířat, ekologii, občas mají ale i brutální a sadistické texty. Vznik grindcoru se počítá rok 1981 založen kapelou Napalm Death.
Styl se začal propagovat v 80 letech minulého století ve Velké Británii, kapelami Napalm Death nebo Carcass. Jméno „grindcore“ se začalo používat až ve spojení s bubeníkem z Napalm Death Mickem Harrisem. Mnoho začínajících grindových kapel bylo uvedeno na kompilaci grind crusher labelu Earache Records.
Kořeny stylu mohou být spojovány s britskými crust, americkými hardcore punk kapelami, jako jsou britští Discharge a Amebix, američtí Siege, Deep Wound, Cryptic Slaughter a Repulsion. HC punková kapela Killing Joke byla také z počátku ovlivněna Napalm Death.
Mnoho z těchto raných kapel bylo považováno za součást anarchopunkové a hardcore punkové scény, ale hodně těchto anarcho-punkových kapel v Anglii a hardcore punkových skupin v USA měli společné hudební prvky.
S tímhle vším se dá souhlasit. Pro mě to jsou především rychlý bicí, zbustrovaný kytary a basa. Podlazený zvuk a střídání hlubokého a vysokého zpěvu. Může být samozřejmě jeden i druhý zpěv. Mám rád energii, kterou mi to dává při hraní a poslechu. Samozřejmě to tu energii i někdy bere. Někdy se lidi ptají, jestli jsme nechtěli hrát postupem něco jiného. Ale odpověď všech je taková, že ne. Do grind core se během let přimíchali i různý jiný styly a to je na tom zajímavý.
Vrátím se ještě k PLAY FAST OR DON´T festivalu. Díru po něm myslím částečně zaplnila "play fast or don´t stage" na Fluffu. Chápu, že bylo náročné fest dělat, přesto se zeptám - nechybí Ti to?
Koukám, že letos to bude 7 let, co jsme s tím skončili. Ten čas opravdu letí, až fastcorovým tempem. Jinak na tuhle otázku jsem už odpovídal mnohokrát. Jinak nikdy neměla tak zvaná Play fast or don´t stage na Fluffu nic co do činění a něco společného s PLAY FAST OR DON´T festem. Nesouhlasil jsem s tím nikdy. A už to tak pojmenovaný není. Ale v tomhle se už pitvat nechci. To je minulost. Takže to žádnou díru nezaplnilo, když to s PFOD festivalem nemělo nic společného. PLAY FAST OR DON´T festival skončil. Chybí, nechybí. Tohle je složitá a jednoduchá otázka zároveň. Hodně lidí si PFOD pochvalovalo, kvůli atmosféře a přístupu. A vždycky to mělo skvělou atmosféru. Musím říct, že až na drobný konflikty tam nebyli nikdy žádný velký problémy s lidmi co přišli podpořit fest. Nejhorší to bylo s italkama a italama. Když si po poslední sobotní kapele začali italský squaterky vyřizovat účty s jedním krajanem, který shodil jejich kámošku z pódia a ta měla druhý den černý kruhy okolo očí. Byly asi čtyři a obstoupily ho. Občas mu daly dělo nebo kopačku. A když se chtěl chlapík bránit a snažil se vracet údery, tak se do toho zapojili i chlapi. Ale podařilo se nám to nějakým způsobem uklidnit a vysvětlit jim, ať si to s ním jdou vyřídit mimo areál. Pak jsme ještě chytli nějakého staršího maďara, který zřejmě objížděl festivaly a vykrádal stany. Jenže nám prostě ujel po naší chybě.
Ono když pořádáš nějaký koncert nebo festival, tak si to moc neužíváš. Festival je v organizaci mnohem horší. Opravdu zařizuješ hodně věcí a problémů okolo běhu festivalu. A nijak si ty kapely neužiješ. Alespoň ne tak jako kdyby jsi byl v roli posluchače.
Otto, díky za rozhovor. Jsem rád, že jsme se dostali až sem … Ať se Ti daří a držím palce v dalším vydávání. Máš prostor pro poslední slova ...
Já díky za rozhovor, podporu a za velkou trpělivost. Taky jsem rád, že jsem se dostali až na konec :) Někdy to se mnou není jednoduchý, ale co naděláš. Toho času je tak nějak pořád míň a míň. Díky za podporu mých aktivit. A tobě za pomoc s přípravou a tiskem. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří podpořili moje kapely a můj label za celou dobu existence. Díky vám můžu dělat to co mně baví a vydávat i kapely, který jsou super a méně známé.
Otto: psyrec@post.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat