pátek 5. září 2014

Archivy promlouvají - rozhovor s xSebemx

Oprašuju archivy, vypouštím „červa“. Před časem jsem si během jednoho neurčitého dne, v neurčitou ranní hodinu, pustil svojí oblíbenou kapelu Short Fuse. Od prvního momentu, co jsem tuhle kapelu slyšel, ji mám rád, a líbí se mi i po letech. Jejich podání hardcore bylo strohé, hrubé a na všech nahrávkách, i při živých vystoupeních, se šlo se přímo „na věc“. Žádný kecy kolem. Bavily mě i texty, které psal jejich frontman Seb. No prostě to byla/je kapela, která se mi neoposlouchá. Čas ale nezastavíš, roky můžeš jen počítat. Zavzpomínal jsem si, a díky lehké nostalgii jsem po poslechu napsal Sebovi pár řádek. Téměř obratem jsem měl v emailu krátký pozdrav a informaci, že se se u něj nic moc nezměnilo, stále je v hardcore punku, a má novou kapelu. Zaujalo mně to ihned …

Před sebou máte rozhovor se Sebem, který je z přihrádky „archivy promlouvají“. Vznikl někdy během roku 2004-2005, téměř ve stejné době, kdy vyšlo Short Fuse kazetové “demo“ jako 7“EP na Samuel Records. Přečíst jsi si ho mohl v jednom z prvních čísel How Can Limo Kid Kill Your Dreams? Níže uvedené povídání proběhlo emailem, během cca jednoho týdne, kdy Seb bleskově odepisoval na otázky, které jsem mu poslal. Bylo to fajn povídání s chlapíkem, kterému tehdy zbývalo pár let do čtyřicítky. I s odstupem si ho hodně považuju! Je to skromný chlapík, který má názory, za kterými si stojí. Jeho světu vévodí old school tattování a hardcore punk …

Aktuálně ho najdeš v kapele MINDTRAP. Udělal ji společně s dalšími „známými tvářemi“ a jedná se o téměř mezinárodní projekt. Jednotliví členové totiž bydlí v Berlíně / Hamburku / Waršavě / Moskvě. Venku mají dvě nahrávky, které jsou k poslechu na mindtrap1.bandcamp.com a aktuálně jsou obě  vydané na vinylech, první jako "2014 demo" EP a druhá jako "Life Among Liars And Thieves" EP. Seženeš přes SFRecords, stejně jako MIND TRAP triko - sfr-hc.tumblr.com.

Seb se tehdy rozloučil větou „ … nepodporujte společnosti, kapely hudebního průmyslu! Podpořte svoji místní DIY scénu!“. Platí to stále! Příjemné počtení …

(Otázky: Samuel / Opovědi: Seb / Překlad: Jana)

Highscore:  youtube.com nebo youtube.com

Short Fuse: youtube.com

Mindtrap: youtube.com

 

Ahoj Sebe, je moc fajn, že jsi si udělal na rozhovor čas! Můžeš na úvod říct něco o sobě? Kámo, to je jako ve škole. Vždycky je těžké napsat cokoli, když tě někdo zkouší. Nahoď nápad, polož mi konkrétní otázku, se kterou bych mohl začít. Je pro mě těžké něco povídat, nebo je naopak tolik věcí, které bych chtěl sdělit, že by to bylo pravděpodobně příliš nudné. Nemyslím, že jsem něco speciálního a na druhou stranu si myslím, že jsem na lidskou bytost něco jako „individualita“.

No jasně! Myslím, že každý v hardcore scéně bude znát Higscore a co se Tvé nové kapely Short Fuse týče, je také stále známější. Jak jsi starý a kdy jsi začal s hardcorem? No, za 3 měsíce mi bude 35. Začal jsem s punkem nějakých 20 let zpátky ve 14/15ti letech s nějakými šílenými kazetami, který mi někdo strčil. Tyhle věci mě vážně nastartovaly a jak vidíš, drží se mě to doteď :)

Proč jsi založil skupinu a kdy to bylo? No, co si vzpomínám, jak jsem se začal zaobírat punkem, od té chvíle jsem chtěl být v kapele. Byl jsem v divné, špatné, garážové kapele, kde nikdo neuměl hrát na žádný nástroj a jelikož jsem taky na nic neuměl, nezbývalo mi nic jiného než začít zpívat. Potom na střední jsem začali jamovat o něco vážněji, postupně vznikla kapela Highscore. Začali jsme někdy v roce 1996/1997 a fungovali do roku 2004. Short Fuse vznikli okolo 2003, spíš jako Robinův projekt, on psal první songy a hrál na všechny nástroje a já zpíval.

Jaké máš koníčky, Tvá oblíbené desky, knížky …? No, zajímá mě spousta věcí. Někdy mám pocit, že jeden život nestačí, aby ukojil můj hlad po vědění. Koníčky? To je skoro stejné jako zájmy. Má rád sport. Teda jako rád sportuju. Rád běhám, rád posiluju a dělám kondiční cvičení. Taky miluju punk a hardcore, takže hodně chodím na koncerty a často trávím čas před svým stereem. Rád čtu. Hodně mě jako kluka zajímala dobrodružná a cestopisná četba, teď je to spíš drsná trochu depresivní moderní literatura. Jedním z mých favoritů je pravděpodobně Kurt Vonnegut. Přečetl jsem vše od Michele Houlebecque a moc se mi to líbilo. Mám rád filmy a často na ně chodím. Skoro na všechno, taky na ty pitomý. Ale nejvíc mě asi zajímají 70tá léta, David Lynch, Stanley Kubric, Jim Jarmush ...

Na Tvém myspace profile jsem si všiml, že máš rád zbraně. Proč? Ano, mám rád střelné zbraně:). Ještě žádnou nemám, zákony jsou tu hodně přísný. Doufám, že dostanu licenci příští rok. Nevím proč, možná že jsem děcko 80tých let, vyrostl jsem na Rambovi a Chucku Norrisovi a jako kluk jsem snil, že budu lítat s tryskáčem:). Střelné zbraně jsou fakt zábavný a já nejsem zrovna pacifista :)

Máš kromě Short Fuse nějakou práci? Dělám na celý úvazek hudební distribuci nazvanou Green Hell Records – už asi 12 let. (Myslím, že tohle již neplatí. Aktuálně žije Seb v Berlíně.)

Vidíš nějaké rozdíly mezi dnešní scénou a tou před 20ceti lety? Jistě, myslím, že to jde teď lépe. Myslím tím, že když jsem začal, byl jsem mladší, všechno bylo nové a tak jsem to viděl jinýma očima. Bylo to možná trochu víc z nadšení. Teď si věci víc uvědomuji, o co jde a tak a vybírám si ty, které mi víc sedí a kterým věřím.

Co si myslíš o “imidž”? Je pro Tebe důležitá? No, hádám, že každá „scéna“ nebo nazývejme ji „kulturou“ má svou vlastní estetiku. Nějaký druh vlastního stylu. Podívej se na všechny ty designy na nahrávkách a tričkách, tahle symbolika se stále opakuje. Podle mě to dává smysl a samozřejmě – sám mám vlastní estetiku a nebo styl. Mám rád jednoduché, klasické (?) věci a vypadám víceméně stále stejně. Moc se nezajímám, jak to mají ostatní.

Můžeš něco říct o scéně v Münsteru? Münster má dost vzestupnou tendenci v hardcore a punk scéně. Tento víkend tu máme dva koncerty, v sobotu je tady takový ten stupidní mega festival a pak další DIY akce v neděli... takže se tady toho teď děje docela dost. Je tu hromada aktivních kapel, skvělý fanzine (Three Chords) a pár lidí, kteří se věnují dělání koncertů v okolí.

Mám rád texty Short Fuse, píšeš je Ty? Kde pro ně bereš inspiraci? Jo, vždycky píšu texty. No, myslím, že jsou dost osobní a inspirované každodenním životem. Většinou si potřebuji vylít duši :) - spoustu frustrace a vzteku.

Jak je pro Tebe důležitá v hardcore politika? Dáváš přednost psaní textů o tom jak je všechno podělané, nebo dáváš přednost více osobním tématům? Myslím, že je to jedno s druhým. Jsme společenské bytosti a sociální témata tak nějak končí v „politice“. Starám se o sociální témata, ale nedám na skutečnou politiku – myslím, že jsou to už tisíce let ty stejné hovadiny. Lidé se dost nestarají o tzv. klima a energie. Náš druh je velmi sebedestruktivní a já se o něj moc nestarám (až na pár kousků :)). Pořád mám morální respekt k druhým. Ale respekt neprokazuji těm, kteří si ho nezaslouží!

Hodně lidí se staví proti mySpace … jaký je na něj  Tvůj názor? Nevím. Je tu dost pozitiv a obrovské množství negativ. Myslím, že záleží na každého individuálním užití. Není to „věc“, která je dobrá nebo špatná, ale je to o tom, jak to užíváš nebo se s tím vyrovnáš. Pamatuji si doby, kdy byli lidé proti cédéčkům. Myspace je jenom nová forma komunikace. Dělá dost věcí jednoduší. (Vymezení vůči mySpace vyznívá již srandovně, zcela ho myslím „přetloukl” facebook.)

Cítíš nějaké rozdíly v hardcore scénách na “východě” a na “západě” Evropy? Ještě jsme moc nehráli za hranicemi Německa. Jenom v Belgii, Holandsku, Česku a Polsku... ne, nemyslím, že by v tom byly nějaké viditelné rozdíly. Hardcore si teď vede dost dobře.

Co si myslíš o punk & skins unity? Pro mě je to pouze image. Jak vypadáš nebo jak se oblékáš, neříká nic o tom, co je uvnitř. Nestarám se o to, jak lidé vypadají.

Je lehké (nebo težké) najít v Německu práci, když máš nějaké tetování nebo odlišnou “imidž”? Myslím, že je to už snazší, je to samozřejmě i tady dost populární. Ale já pracuji na jednom místě už 12 let, takže ti vážně nemůžu říct, jak je to „tam venku“ :)

Máš dost tetováních. Pamatuješ si na to první? Jo, samozřejmě. V té době jsem neměl moc představu a taky to nebylo ještě tak obvyklé jako dnes. Šel jsem do druhého nejlepšího biker shopu:) a dal si značku něco jako „symbol života“ na svoje předloktí.

Je v Münsteru nějaký “punk” tattér? Můj kamarád Phil (zakládající člen Change, teď Lock & Load – nejsem si jistý, jestli jsi o nich někdy slyšel) dělá tetování, ale spíš DIY způsobem. Lepší se každým dnem a teď tady začal spolupracovat s nejlepším výtvarníkem. Takže čekej, že o něm ještě v příštích letech uslyšíš.

Nějaké hardcore skupiny používají hesla nebo píší texty proti hippies. Co si o tom myslíš? Můj názor? Žádný nemám, až na to, že jsou špinaví a smrdí :)) a taky nesnáším dready, obvzlášť na běloších nedávají žádný smysl, ale kdo jsem, abych soudil? :) Moc na tyhle styly nedám. A neveřím na lidské rady, tak nasrat. :)

Myslíš si, že se lidí poučili z minulosti, knížek …? Jistě, do určité míry... Myslím, že se učíme z minulosti každým dnem. Na osobní úrovni se stále učíme ze zkušeností a když dáváš pozor, tak také z okolí. Ale celkově „my“ nejsme o nic chytřejší.:)

Negative Approach, Bad Brains, Gorilla Biscuits, 108, Lifetime ... se po letech dali zase dohromady. Co si o o reunionech myslíš? Slyšel jsem nové Bad Brains docela nedávno a některé songy jsou vážně dobré, ale podle mého názoru, vokál stojí za hovno. Viděl jsem Gorilla Biscuits na obou jejich tour, a tak mě tak moc nebere, že zase jedou. Většina reunion kapel stojí za hovno. Byl jsem nedávno na Negative Approach a byl to totální odstřel! Skvěle nasrané! Myslím, že s sebou ani nepřivezli žádný merchendise nebo cokoli, na čem by vydělali. Přišlo mi, že si prostě jen zase užívali hraní těch songů, nebylo to tak, že by je jen vykradli. Fakt skvělý koncert!

Mám rád Charles Bronson. Jejich vinylové desky se mohou koupit pouze na ebay.co za celkem vysoké sběratelské ceny. Jaké je Tvůj náror na bootlegování desek? Bootlegging je tu mega velký byznys. Hodně klasických nahrávek nebo věci, které vyšly v malém nákladu, můžeš získat jenom jako „mizerný“ bootleg. Mám ohledně toho smíšené pocity. Myslím, že když odvedeš dobrou práci, dáš do toho hodně úsilí a ne, že jen okopíruješ původní nahrávku, abys vidělal velké prachy, a třeba pošleš několik nahrávek kapele, je to v pohodě – zachováš dobrou muziku pro děcka, která nemají na originály v nerozumných cenách.

Jaké jsou Short Fuse plány do budoucnosti? No, nejbližším plánem je evropské turné, které se uskuteční velmi brzy. Poté na 3 měsíce odjíždím z Německa a doufám, že já i ostatní toho využijeme k napsání nových songů, tak abychom mohli začátkem roku 2008 nahrávat věci na nový 12“. Potom bude víc koncertů, víc tour... tak dlouho, dokud to bude ještě sranda. (Short Fuse se myslím nerozpadli, ale funkční již nejsou … nahrávky najdeš na http://www.discogs.com/artist/166293-Short-Fuse-2)

Super, nemohu se nových skladeb dočkat! Hraní musí být také zábava, né jen práce, to je jasný! Co plánuješ za výlet? Jo, sranda je ta nejdůležitější věc, když děláš kapelu. A samozřejmě to taky musí dávat určitý smysl hudebně:). Odjíždím na 3 měsíce cestovat po U.S. Pojedu nejdřív na Hawaii a potom hluboko na jih, do delty Mississippi, Bajoos, bažiny a zátoky... Jsem ten typ nadšence zažraného do divočiny.

Díky za rozhovor! Máš prostor pro poslední slova … Díky za podporu mé kapele. Nezahazujte hardcore/punk:) Je to nejlepší věc, která se mi přihodila a myslím, že vás taky může těšit. Tak, děcka, jděte ven a založte svou vlastní kapelu. Nepodporujte společnosti, kapely hudebního průmyslu! Podpořte svoji místní DIY scénu!

 

Další recenze/články najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com.

 

Žádné komentáře: