CD (Obscene)
Jak jste na tom s kombinováním hudebních stylů? Já s tím nemám problém, jen je někdy náročné nahrávku naposlouchat, poslouchat dlouhodobě nebo doposlouchat. Před lety jsem při jedné výměně desek dostal kompilační CD „Rotten Fake“ s Agathocles, Scrawl a 7 Minutes Of Nausea. Zaujali mě na něm Scrawl! Nechápal jsem, že by nějaká grindová parta mohla hrát předělávky od De La Sould, The Exploited, Lalo Schifrina, Terrorizer a Chic. Navíc s přehledem a tak chytlavým způsobem jakým to zvládli Scrawl. Oproti dalším kapelám na kompilaci mě hodně bavili a snad jsem i částečně pochopil, proč tihle borci dělají covery tolik rozdílných skupin. Oni totiž dohromady propojují zdánlivě neslučitelné hudební styly, jako je grind s jazzem, ska a deathmetalem. Zahrané chytlavě, precizní technikou a s nadhledem. Místy melodičtí, přesto se ani náhodou nedají označit jako „stravitelná“ kapela. Časem se Scrawl přejmenovali na Le Scrawl a jejich, dá se říct, první „velká“ (má 21 minut) deska „Snowblind“ vychází na českém grindcore labelu Obscene (CD/brzo bude i LP).
Scrawl (Berlín) / Le Scrawl (Postdam) mě zaujali svým experitátorským přístupem k hraní. Díky tomu jsem si pořídil i jejich desetipalec "Eager to Please", na který nedám dopustit. Nikdy bych nevěřil, že lze propojit grind s jazzem, navíc tak excelentně chytlavým způsobem a svůj názor jsem nezměnil ani po letech. Scrawl přesně vědí co dělají a jsou instrumentálně rafinovaní. Měl jsem to rád od prvního poslechu a na „Snowblind“ je to jen vypilovaný k dokonalosti. Poslech jejich hudby je jako surfování na rozbouřeném moři. V tom nejlepším se situace naprosto změní a spadnete zcela do jiných poloh. Ty vrcholky jsou strašně silný a částečně v nich i Le Scrawl síla! Ostatně jsou jazz i grind dohromady, což je hodně zvláštní mix, přesto jim to šlape skvěle. Když jsem je viděl živě, jen jsem zíral a nechápal nic. Svou vizáží různorodost jen vyzdvihují. Na Obscene Extreme vylezli před dav rozvášněných „grindheads“ jako ležérně, až slušně oblečený chlápkové, a spustili svůj sypec. Jen jsem stál s otevřenou pusou a věřím, že s podobným efektem na ně koukají i jazzmani. (Věřím, že nemají problém před nimi vystoupit). Oba protipóly budou nejdřív nechápavě koukat a potom je budou milovat nebo nenávidět.
Le Scrawl balancují na hudebních vrcholcích a jsou extrémně rafinovaní. Kromě klasických nástrojů, jako jsou kytarara, bicí, bassa, uslyšíte klávesy, saxofon, akordeon, trombón a nejspíš by se našel i nějaký další nástroj. Saxofón silně graduje atmosféru melodických úseků a dodává jim zcela další rozměr. Některé pasáže jsou fakt velice silné a v kombinaci s hudebními skoky je to mix unikátní. Le Scrawl jsou z Německa, přesto se v melodické části „Waterfront“ se navodí nálada malých francouzských přístavů. Grindová sekce je povětšinou houpavá rubanice s chytlavým murmurem, který má místy až zlověstný německý odér. Obě části se plynule proplétají a těžko říct, která se mi líbí víc. Těžko si dovedu jednu bez druhé představit.
Album nahrál a mixoval pan John Harris (MUSIC LAB BERLIN), který od roku 1978 nahrává a produkuje pro metal punk kapely jako Sodom, Wojczech, Tankard, Helloween, Kreator, atd..
Hledáte kapelu, která jde svou cestou, nebojí se experimentovat a je originální? Vyzkoušejte Le Scrawl! Něco jsem o nich naznačil, přesto Le Scrawl lze zaškatulkovat a pojmenovat velice těžko. Věřím, že to tak i sami chtějí. (S)
PS: Škoda, že chybí texty!
http://www.obscene.cz
http://www.obscene.cz/e-cards/lescrawl/
http://www.lifeisabuse.com/le_scrawl/index.html
http://www.discogs.com/artist/Le+Scrawl
http://www.discogs.com/artist/Harris+Johns
Žádné komentáře:
Okomentovat