sobota 16. prosince 2023

THE FIALKY - CHULIG​Á​NI II.
























7"EP (PHR Records)

The Fialky vypustili nový vinylový singl Chulig​á​ni II., který vychází v době, kdy pánové pracují na novém albu, šesté řadové desce. Singl vyšel na vinylu na domovském labelu kapely - PHR Records, poměrně nedávno a dnes je již raritou - vyprodal se během jednoho dne. Vlastně se ani není čemu divit, EP je perfektně udělané. Jeho tématem je "punk and skins unity", ale zároveň z něj dýchne kamarádství a sounáležitost. The Fialky se od roku 2000 věnují punk rocku a je je slyšet, že ho stále ho považují za skvělej soudtrack k životu. 

Nedá mi to, nepoužít psaní o kapele ze stránky The Fialky: "Nenaplněné obavy ze zhroucení počítačových systémů po roce 2000, ani příprava na spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín, nebo chystaný odpor proti zasedání Mezinárodního měnového fondu, který se měl ten rok konat v Praze, nebyly událostmi, které spustily příběh punkové kapely The Fialky. Ten začal o několik let dříve, když Kečupovi zkřížil cestu punkrock. Dodnes používanou přezdívku dostal už v deseti letech, kdy docházel, společně s druhým zakládajícím členem Fialek Otou, do Modřanského turistického oddílu. Tam, krom získání přezdívky, která byla kvůli velmi častému křestnímu jménu Honza nutná a vznikla díky nádobě na kečup, kterou používal místo čutory, získal i základní přehled o rockové hudbě. Krom stejného oddílu sdíleli Ota i Kečup ještě společnou lavici na základní škole. V té době na druhé straně Prahy v Horních Počernicích seděli další dva kluci také ve stejné školní lavici a ti postupně kapelu doplnili. Byl to Tom, hrající ve Fialkách od října 2002 a Marcel Green, naskakující do kapely v roce 2008." Text je pěkně napsaný a vlastně podtrhuje zmíněná hesla jako unity a kamarádství v kapele. 

The Fialky si nejspíš na nic nehrají, to je sympatické. Stylově nevybočují, jsou kámoši a když poslouchám jejich novej singl, je slyšet, že "Horní Počernice / Modřany punx" stále hrají melodickej punk rock a za léta hraní jsou perfektně sehraní - hraje jim to! Muzika mě baví, asi víc než texty, ale pánové to servírují, jak to cítí - žádný jinotaje nečekej a tak to má asi být! Na singlu jsou tři písničky a jejich příběh najdeš v insertu. Textově se The Fialky v píničkách věnují poměrně klasickým tématům, parta, kámoši, někam patřit... to kamarádství je dle všeho asi nejvíc. To mě baví! Být chuligán je ok, být ten dobrej chuligán (punkovej Jánošík) je určitě ještě lepší! Nějak se mi to ale osobně nedotklo, vždycky jsme byl spíš hodnej kluk, stejně tak jako téma "punx and skins unity". Vlastně by bylo fajn, aby se k sobě všichni chovali dobře, nejen punks a skins, prostě všichni, i metalisti a depešáci:) V dobách, kdy jsem se s punkem seznamoval, mně skins moc nezajímali, byli moc "hnědý", tak jsem to kolem sebe viděl a asi jsem se i později jsem se spíš ztotožňoval s písničkou Crucial Unit - Punx N' Skinz. Fungovat to ale může, dneska je myslím všechno jiný a sloganu rozumím. Vlastně už i nějaké oi kapely poslouchám. 

Vydavatelsky je EP "Chulig​á​ni II." solidně odvedená práce, povedený kreslený "tattoo" obal, insert, samolepka a barevný vinyl v černém sáčku. Jak zpívají The Fialky, každé město má své "mokrý čtvrti" a uličníky. Nějak to ale vypadalo v roce 1989 a jak to vypadá dnes? To je otázka. Osobně mě nejvíc baví písnička "Starý kámoši", ta je hodně povedená - textově, i hudebně. Fialkám to šlape, o tom není pochyb a jejich fanoušci se mohou těšit na novou desku, která je prý v dohlednu. (S)

papagajuvhlasatelrecords.bc.com 
thefialky.cz 

Desku poskytli PHR Records, díky!



sobota 2. prosince 2023

Garlands – Ztracená místa
























12"LP (Malárie Records)

Garlands jsou postpunk-gothic rocková kapela z Frýdlantu nad Ostravicí, Beskyd a po dvaceti letech existence vydali svoji třetí nahrávku pojmenovanou Ztracená místa. Poprvé na vinylu! Deska vyšla u Malárie Records - labelu z Rožnova pod Radhoštěm, tj. cca  29km od Frýdlantu nad Ostravicí. Náklad je poměrně malý a desky jsou moc pěkně udělané. Pokud kapelu neznáš a rád objevuješ, Garlands Tě mohou velice mile překvapit! Ztracená místa jsou hodně povedená deska. 

Je to již mnoho let, ale myslím si, že kdysi dávno jsem viděl Garlands živě na nějakém koncertě, řekl bych s The Mood. Jistý si ale nejsem. Na profilu kapely jsem se dočetl, že vznikli v roce 1994 a jejich hudba "vychází z odkazu starých gotických, cold-wave a postpunkových kapel, jako jsou Siouxsie & The Banshees, Cocteau Twins, Joy Division, Fields Of The Nephilim, Christian Death, Sisters of Mercy, Killing Joke, X-mal Deutschland, Swans, Corpus Delicti atd. Inspiruje nás rovněž punk např. Misfits, The Clash,Wire, Pixies". Všechno to bude určitě pravda, hlavně - jejich hudba je velice osobitá. 

Obal vinylu je krásná práce ve stylu klasické japonské kresby, kaligrafie. Kombinace černé kresby, bílého podkladu a červené barvy je styl, který se mi moc líbí. Deska vyvolává sympatie (očekávání) již grafickým zpracováním. Skupiny, které pánové jmenují jako svoji inspiraci, se v jejich písničkách objevují - minimálně jako pomyslná inspirace. Garlands nekopírují - vytvářejí svůj osobitý styl. Škatulkovat není potřeba a nejspíš o to ani kapele samotné nejde. Garlands mají své charisma a v jejich písničkách se citlivě protínají různý styly - post rock, alternativa... Při poslechu desky mi v hlavě "naskočí" různé skupiny a škaltulky - ano, 90tková alternativa - undreground - Mňága a Žďorp, Už jsme doma... Jsou to jen střípky, nálada desky je chladně - jiskřivá. Nálady se střídají a vtahuje to do "děje". Album Ztracená místa se moc pěkně poslouchá a jeden pocit střídá druhý. Deska působí poutavým a důmyslným dojmem, je osobitá a vnitřně silná - i tak by se dalo popsat album Ztracená místa. Zajímavý je i zpěv a texty, které jsou promyšlené poetické příběhy. Mají svůj šarm a jiskru. Možná se v nich někdy ztratíš, ale to je osud. Garlands jsou komorně, extravagantní:) Ostatně i nástroje jako klarinet jsou netradiční a vytváří osobitou atmosféru.

Ztracená místa je poutavé album a Garlands jsou zajímavá skupina disponující vlastní kapelní chemií. Podobně jako kapely "rožnovska" přimíchávájí do svého pojetí alternativního "punku" i další styly. Určitě není potřeba, snažit se kapelu někam jednoznačně zařadit, jejich muzika má svůj styl a pokud si je pustíš "pod kůži", může Tě to obohatit. Garlands nabíjí oscilující muzikou s geniem loci kapel 90tkové alternativy / undergroundu. (S)

garlandscz.bc.com 
malarie.eu 

Desku věnovala Malárie Records, díky!

sobota 25. listopadu 2023

Lidské Zdroje - Špatnej vtip
























7"EP flexi (Humane Recordings)

LIDSKÉ ZDROJE mají svůj první vinyl úspěšně za sebou a aby toho nebylo málo, tak souběžně s ním si na vlastním labelu Humane Recordings vydali dvouskladbové flexi Ep. Nahrávka vznikla, stejně jako debut, v pražském studiu Golden Hive Studios u pana Amáka. Pokud Ti singl nestačil, na flexíku najdeš další dvě pecky. Jo! Opět se povezeme na vlně garážového punk rocku - melodického, frackovitého a s inteligentními texty.

Vydat flexi Ep je super nápad. Flexi je zajímavé médium na reklamu, do časáku nebo pro publikování nějakého zajímavě pojatého materiálu. Jako poznámku pod čarou bych napsal, že flexi vinyl si pamatuju ještě z časů doznívající totality, kdy jsem na střední škole musel povinně / nepovinně odebírat nějaký ruský časopis a v něm byla jako příloha modrá fólie (pokud se nepletu) pro gramofon. Ohebná a pružná deska, prostě flexi. Na rozdíl od dneška, tenkrát časák i s deskou letěl rovnou do koše. LIDSKÉ ZDROJE flexi vinyl je krásně modrý - čirý a slyšet můžeš písničky Špatný vtip / Běs. Do koše rozhodně nepoletí!

Špatnej vtip je super melodickej song, chytlavej a s povedeným textem. Pohledy na něj mohou být minimálně dva. Mladší ročníky a milovníci melodického punk rocku, tuhle pecku protočí určitě hodněkrát, snad i do zblbnutí. Varianta druhá je pro starší ročníky, který budou mít přehled o CZ / SK punk rocku. Hned při prvních tónech asi zbystříš a zjistíš, že song je částečně "předělávka" jedné nejmenované slovenské kapely. Stejně chytře, jako LIDSKÉ ZDROJE svým názvem parodují práci s lidským kapitálem, tak pojali i skladbu "Špatnej vtip". Pokud poznáš originál úvodního riffu, pak název skladby a text, budou mít ještě další rozměr. Super nápad, jak vtipně vyjádřit svůj názor! Parodovaná kapela je opravdu "Špatnej vtip" a text (i muzika) je perfektní. Písnička má i super video klip a jedna z vinylových desek, kterou se v něm hází, patří opravdu do koše. Je dobrý, že prodej toho kusu vinylu je zablokovanej k prodeji i na portálu discogs. Druhá je vypalovačka pojmenovaná Běs, super rychlej fast punk rock song s uřvaným zpěvem. "Kotleba, Zeman, Fico, Klaus - Totožní zmrdi" 44 vteřin a je vymalováno. Ano!
Parádní práce, tenhle singl je opravdu "Super vtip"! (S)

lidskezdroje.bc.com 

PHR Records 

Desku poskytli PHR Records, díky!

Neuro Bats - Noble Roses In The Midst Of Weeds
























CDEP (DIY)

Neuro Bats jsou nová pražská skupina, ve které se sešli staré známé tváře z kapel Kevorkian, Unholy Preachers, Eastern Star, atd. Vlastním nákladem si vydali debutní CDEP pojmenované Noble Roses In The Midst Of Weeds. Obsahuje pět skladeb, ve kterých se protíná hardcore, punk, rock´n´roll, stoner ale i rock. Nahrávání proběhlo v pražském studiu Jámor u Ondřeje Ježka. 

Neuro Bats jsou čtyři kámoši. Znají se mnoho let, prošli různými uskupeními a od prvních tónů jsou samozřejmě jejich předchozí zkušenosti slyšet! Je cítit, že pánové si společné chvíle užívají, hudebně netápou a drží se muziky, kterou poslouchají a mají rádi. Mají za sebou zatím jen jeden koncert, ale jsou perfektně sehraní. Super, že vidím kapelu složenou z pánů, které si pamatuji z různých kapel, dali se dohromady a dělají novou kapelu! Neuro Bats jsou na startu a představují svoji představu o kytarové muzice. Máš rád atmosféru rock´n´rollu nebo mlhavou příchuť stoner rocku? Oboje najdeš na Noble Roses In The Midst Of Weeds, je to zajímavá nahrávka se super zvukem a v pomocných "back vokálech" uslyšíš Briana Wayna Evanse nebo Jiřího “Bin Man” Nedvídka.

Když Neuro Bats slyším, samozřejmě si vzpomenu na všechny kapely, kde jednotlivý členové fungovali a snad i na odbobí, kdy hráli ve Strakonicích Stenmark nebo No Reason. K tomu jsem měl celkem blízko. Pánům to hraje a nahrávka má svůj styl. Líbí se mi a je paradní i po kytarové stránce. Celý je to dobrý! Je moc fajn vidět, že se kluci znovu společně vydávají na novou, zatím neprozkoumanou cestu. Nekličkují, nepřeskakují a vyšlapávají si ji od samého začátku, to mě baví a držím jim palce! Nahrávku si vydávají vlastním nákladem a na fyzickém nosiči - jako lisované CD v jednoduché kapse, kde nechybí ani texty. Ikdyž se CD může jevit jako médium k vyřazení, což asi i bude, tak na tyhle účely snad ještě postačí. Celé Ep je k poslechu i na profilu kapely a pro vizuální dojem je venku video klip k písničce Haze Over The Bayou.

Je radost vidět, že kluci své nástroje nehodlají odložit a stále chtějí být svojí muzikou "ve hře".  Pokud máte rádi hardcore, punk, rock´n´roll, stoner, rock - vyzkoušejte Neuro Bats, křest debutní nahrávky proběhne 02.12.2023 v Praze, Potrvá.  (S)

neurobats.bc.com 
Rozhovor s Jirkou Dražanem (bicí Neuro Bats) 

CD poskytli Neuro Bats, díky! 

středa 22. listopadu 2023

Lidské Zdroje - Ich Erwarte Nix Mehr / Right To Choose
























7"EP (PHR Records/Humane Recordings)

Pokud se nepletu, tak před cca třemi lety vypustila kapela LIDSKÉ ZDROJE demo kazetu "LIVE DEMONSTRATION". Jejich recyklovaný garážový punk rock jsem si oblíbil skoro po prvním poslechu a nedočkavě jsem vyhlížel jejich novou nahrávku. Neznáte LIDSKÉ ZDROJE? Zachovám anonymitu a vrátím se ke slovům jejich frontmana GO476910YB, který se o názvu kapely vyjádřil - „Označení "Lidské zdroje" mi vždycky hýbalo žlučí a jako název pro kapelu mi přijde perfektní. Absolutní cynismus kapitalistickýho newspeaku vyjádřenej ve dvou slovech.“ LIDSKÉ ZDROJE hrají garážový punk rock se všemi potřebnými přísadami – melodie, drzost, frackovitost a punk rock. Čas pro novou nahrávku právě nadešel a singl "Ich Erwarte Nix Mehr / Right To Choose" právě vyšel na PHR Records.

Mám rád melodický garážový punk rock a je radost vidět kapelu jako jsou LIDSKÉ ZDROJE i v našich končinách. Všechno již bylo, ale podstatný je podle mě přístup, vložit do toho kus sebe, a to se myslím klukům daří parádně. Debutní kazeta mě hodně bavila a kapele jsem od samého začátku držel palce. LIDSKÉ ZDROJE přicházejí s novým singlem i s novou sestavou zakotvenou z velké části v Brně, částečně ve Vídni. Z původní sestavy zůstal jen frontman a tahoun GO476910YB, který se obklopil dalšími kámoši. Klukům to hraje a co víc, je cítit, že je to baví. Nová nahrávka má super energii a všechny pecky jsou opět mixem melodického garážového punk rocku. Líbí se mi, že každá skladba má jinou náladu a na singlu uslyšíš i tři jazyky – češtinu, němčinu a angličtinu. Když se podívám na EP, poslechnu si ho, tak vidím, že vše je dotažené a cítím, že jednotlivé střípky skládanky jsou pečlivě promyšlené, poskládané do dotaženého puzzle. Nahrávka vznikla v zavedeném pražském studiu Golden Hive Studios, u mistra zvuku pana Amáka. Velice dobře se mu povedlo zachytil zvuk kapely, vše je „čisté“, jasné a přitom je cítit garážová patina.

Písničky jsou hodně různorodé, každá ze čtyř válů na singlu má jinou s jinou atmosférou. Singl přináší čtyři nový pecky, dvě na každé straně - Right To Choose / Ich erwarte nix mehr. Barvy vs. černo-bílá (možná spíš hnědo bílá). Ich erwarte nix mehr je chladnej song zpívanej německy, s textem o neočekávání ničeho! „Nečekám nic - od této země a města, nic neočekávám - už mám těch sraček dost, neočekávám nic - od tebe ani od sebe...“ Snad jako bych cítil atmosféru textu Svobodné Evropy (Som ten) - "ale život je len jeden a na problémy preto jebem". Navazuje anglicky zpívaná Someone Else's Fault s textem o problémech některých lidí, za které může vždy někdo jiný. Tahle strana singlu je "hrubší", texty mají hloubku a vypovídají o nějakých životních prožitcích a ty jsou nejspíš reakcí na pocity z "reálného světa". Věci někdy jsou tak jak jsou, a život musí být i zábava, i punk rock by měl být zábava. Proto je dobrý otočit na druhou stranu Right To Choose a od prvních tónů stejnojmenné skladby dostaneš poctivou nálož melodického emotivního punk rocku. První skladby je hitovka jako řemen s parádními kytarovými linkami, zpěvem a melancholickou náladou. Text již není tak veselý a ve zkratce je o tom, že i "zlaté srdce" může vychladnou a člověk snadno ztratí svoji životní vitalitu. "Zvládneš to? Nebo budeš utíkat a schovávat se?" Silný song! Poslední ze čtveřice skladeb je písnička Moře, bouře, vlny, tentokrát s českým textem, opět plným odcizení - "kráčím noční Vídní a hledím na nebe, Šlapu prázdným městem, neohlížím se za sebe, Z myšlenek zamrazí a zazebe, Vím že Dunaj poteče dál beze mě i bez tebe". 

Možná máš taky pocit, že "na konci dne jsi na to sám...". No, potom s tímhle singlem se Tvoje pocity mohou snadno zlepšit a na zamračeném obličeji se Ti třeba objeví úsměv. Hodně mi baví texty i muzika. LIDSKÉ ZDROJE už jen svým názvem parodují "specifickou činnost v rámci organizace, která se zabývá řízením lidského kapitálu". Svěží punk rock s inteligentními texty! Těším se, co přijde příště! (S)

PS: zároveň klobouk dolů, že dneska ještě někdo vydává vinylové 7“EP a navíc perfektně vydavatelsky zpracované!

lidskezdroje.bc.com 

czechcore.cz rozhovor s GO476910YB 

PHR Records 

Desku poskytli PHR Records, díky!

sobota 18. listopadu 2023

Neuro Bats | rozhovor













(rozhovor)

Neuro Bats je nová kapela z Prahy, ve které se sešli členové Lvmen, Kevorkian, Eastern Star, Odd Boys, Stenmark, No Reason, The Unholy Preachers (možná jsem na nějakou zapoměl). Venku mají čerstvé pěti skladbové debutní EP pojmenované Noble Roses In The Midst Of Weeds, které nahrával Ondřej Ježek v pražském studiu Jámor. CD si kluci vydali vlastním nákladem a jeho "křest" proběhne 02.12.2023 v Praze, Potrvá. Pokud Tě baví hardcore, punk, rock´n´roll, stoner i rock. V muzice Neuro Bats najdeš od každého kousek. Krátký rozhovor vznikl po emailu začátkem listopadu 2023.

Otázky: Samuel, odpovědi: Jirka Dražan. jirkadraza76@gmail.com.

Neuro Bats je nová kapela z Prahy, jak Vás představíš?
Kapelu Neuro Bats jsme založili s klukama, se kterejma se známe fakt už hodně dlouho. A jako starý kámoši, který se potkávali třeba v Kevorkian, Eastern Star nebo Unholy Preachers, jsme měli nutkání udělat něco společně. Spojuje nás kromě kamarádství a záliba v podobný muzice (hardcorepunk, stoner a rock), ze který vlastně Neuro Bats vycházejí.

Co pro Vás bylo impulsem dát dohromady kapelu?
Tak hlavně hrát s lidma se kterýma se už známe a máme jak podobnej hudební vkus, tak myslím i celkem obdobnej pohled na věci kolem nás. Začali jsme třech: David Holý - zpěv, Robert Robovski na kytaru a já (Jirka Dražan) na bicí. Zanedlouho jsme přibrali ještě Jakuba Kořínka z Rocket Engines na basu. Prostě klasika. Aktuálně hrajeme zhruba od ledna 2023, takže necelej rok.

Šlape Vám to! Jak dlouho vznikalo Vaše Ep "Noble Roses In The Midst Of Weeds"? Pověz o nahrávce něco víc…
EP obsahuje celkem 4 songy. Nahrávali jsme u Ondřeje Ježka v Jámor studiu, kde už jsem párkrát předtím nahrával a vždycky naprostá spokojenost. Ondřej funguje i jako producent a má moji, teď už naši, stoprocentní důvěru. Takovej ten typ zvukaře, kterýmu nemusíš říkat, jak by to mělo znít:). Nahrávání trvalo celkem 2 dny, pak jestě nějaké doděláváni a bylo to. Nahrávka je k  poslechu třeba na youtube nebo bandcampu. Zanedlouho bude i na spotify. Jako nosič jsme zvolili CD, který jsme si do jistý míry dělali sami (obal, apod.).

Máte za sebou nějakou historii, určitě i spoustu vzpomínek na "staré časy". Kde je Vaše místo? Máte nějaké očekávání od nahrávky, kapely?
Vzpomínky jsou určitě, zvláště pak na naše začátky s Kevorkian (já a Robert), No Reason, Stenmark (David). Vypíchnul bych i Robertovo hostování v reunionu Kritické Situace. A co se týče očekávání, tak už moc věcí zase tolik neřešíme. Muzika nás baví furt, to asi nepřestane:). Uvidíme, co přinese budoucnost. Zatím hrajeme opravdu jen chvilku (cca 3/4 roku). CD jsme zvolili trochu z nedočkavosti (výroba je celkem rychlá) a snad i z finančních důvodů, CD je určitě levnější záležitost. Vinyl by byl fajn, ale čekací doba apod., nás trochu odradila. Chtěli jsme prostě mít něco brzo v ruce.

Chápu! Kapely ve kterých jste hráli znám a měl jsem je rád. Čas letí a rád bych se zeptal, srovnáváte aktuální hardcore punk, s jeho podobou v době Vašeho mládí?
No, takhle jsme nad tím nikdy asi nepřemejšleli. Vzhledem k tomu, že jsme z toho úplně nikdy nevypadli a vždy jsme pohybovali ve scéně. Od hardcore, přes punk apod. a zase zpět. Furt je to pro nás jedna scéna. Lidi odcházej, nový zase přibejvaj. Ale základ je asi furt stejnej. Snad jediný, co mi trošku přijde jiný je to, že na rozdíl od dřívějška, kde se tolik asi neřešil styl a žánr (lidi myslím chodili vesměs na tvrdší i měkkčí muziku zároveň), tak dnes je scéna možná víc rozdělená do určitejch skupinek. Ale zas nechci znít jako ten, co říká, "jó to za nás ..." Každá doba má to svoje. Dnes jsou zase větší možnosti a je tu spoustu skvělejch kapel.

Kde je podle Tebe Vaše místo, kde se cítíte nejlépe?
Vidíš o tom občas přemejšlíme, jakej konkrétně styl hrajeme. Napadá nás něco někde na pomezí hardcore punku, stoneru, rocku... Ale to je možná dobře, aspoň se tolik nevymezujeme.

Psal jsi, že jste hlavně kamarádi, to je myslím super základ. Položím Ti moji oblíbenou otázku, jste více "pankáči" nebo muzikanti?
Haha... tak to nevím. Kamarádi jsme určitě:) Vždyť se známe sakra dlouho. A pankači? Otázkou je, jak definuješ punk. Pro mě to je třeba odkaz na konec 90' let, když jsme začínali, jako v podstatě hodně mladý kluci. Prostě nebejt v nějakým houfu, nezalíbit se všem a za každou cenu. Zároveň dělat si to, co chceš, co Tě baví, a nechovat se při tom jako úplnej kretén. Muzikanti svým způsobem asi budeme. Ale naštěstí od nás nikdo neočekává nějaký překotný umění. Snad:)

Jaký jsou Tvoje zásadní české nahrávky?
Myslíš moje osobní, kde jsem hrál, nebo nahrávky, co mám rád v český scéně?

Tak i tak...
No, začínal jsem v Lvmen, Kevorkian, přes Eastern Star, Odd Boys a teď máme Neuro Bats. A na česky scéně toho je opravdu hodně. Nějaký kapely už nehrajou a nerad bych někoho opomenul. Ale jen za sebe ze současnejch kapel vypíchnu třeba Antisocial Skills, Slut, Arrogant Twins, Morkhimmel, Vole, Gangnails, Vanessa, Acid Row, Dukla, Kakktus... stejně jsem toho teď mraky zapomněl:) Fakt je toho dost a nejsem moc stylově vyhraněnej. Kluci mají taky určitě v záloze hodně kapel, na kterých se shodneme. 

A jak vlastně vznikl Vaší název?
Původně jsme měli jinej název, na kterým jsme se ale nebyli schopný všichni dohodnout. Neuro Bats je spojení neuroticismu a netopýrů, protože zkoušíme na Strahově, kde jsou ty obrovský betonový sloupy a ochozy. Občas tam v noci uvidíš odpočívajícího netopíra. Všechno je tam takový temnější, sychravý, snad i trochu jako naše hudba. Ale hlavně to myslím dobře zní. Dobrý vysvětlení, ne?

Jak vzniká Vaše muzika a texty? O čem jsou, co očekávat?
Muziku skládá většinou kytarista Robert a dohromady to následně dolaďujeme společně. David si k tomu pak udělá text. A jak říká sám David, naše texty nejsou nějak tématicky vyhraněný, tedy ne, že bychom se snažili předem se zaměřovat na nějaké téma. Některý jsou víc vážný, některý myšlený s hodně velkou nadsázkou. "Loss of Sanity" je třeba o manipulaci, o tom, jak se někteří politici snaží získat moc pomocí vyvolávání, a živení, strachu. Ale taky o tom, že v dnešní době, kdy je šíření lží mnohem snadnější, může být všechno naopak, kdy lidi, který se zaklínají mírem, ve skutečnosti fandí agresorovi a podobně. Je to skladba věnovaná všem těm chcimírům. "Hellbent Forever" je zase hodně sebeironická věc o krizi středního věku a neschopnosti dospět, nést odpovědnost. "More Even More" je o s/m vztahu, kdy ale není úplně jasný, kdo je ve skutečnosti ten dominantní. Prostě takový vohraný rock´n´rollový klišé.

Máte venku EP, plánujete hrát i koncerty? Jak je Vás náročný pozvat na koncert?
Myslím si, že to tak náročný  nebude. Ikdyž máme nějaký zkušenosti z dřívějška, jak společně, tak i v jinejch uskupeních, tak jsme prostě nová kapela. Takže náklady nebudem mít tak vysoký, jako zajetý a známější bandy. Je to vždy na nějaké rozumné domluvě. Berem to především, ale jako zábavu a příležitost, se podívat zase na starý dobrý místa nebo objevovat nějaký nový.

Co pro Tebe / Vás znamená  slovo "scéna"? Potřebuješ cítit i nějaký mimohudební přesah?
Řekl bych, spíš znamenala. Dnes už žádná scéna neexistuje ve smyslu, kdy lidi chodili hromadně na cokoliv, nehledě na žánr / nehledě kam, jen aby mohli bejt spolu a součásti "scény". Vnímám to jako víc rozdrobený. Skupiny lidi, který se pohybujou třeba kolem Underdogs a třeba kolem Mighty Sound atd., se vzájemně (až na vyjimky) moc nepropojujou. Ale jako pozitivní zase vydím, že je víc na vyběr, víc možností.

Zaujalo mě, jak píšeš, že máte text o krizi středního věku. Je to osobní? Kdy je podle Tebe hc/punk starej?
Tak Davidovi texty jsou každopádně osobní. Záleží na tom, jak si určitý věci připustíš a jak se hlavně snažit, se s nima vyrovnávat. Punks Not Dead:)

Jak je pro Vás důležitá grafika nahrávky?
Určitě. V naší kapele jsem se toho ujal já a snažím se, si na tom dávat záležet. Jak na obalech, tak na "merchy", ale i co postujeme na "sítě". Kluci se s tím ztotožňujou a to je pro mě důležitý. Třeba videoklip, kterej jsme teď vypustili do světa, tak tam sem měl nějakou představu a jsem rád, že to i díky kamarádům, který nám s tím pomohli, dopadlo nad naše očekávání. Vizualizace je nedílnou součástí kapely. Aspoň, tak to mám já.

Co podle Tebe aktuálně odlišuje hardcore punkovou kapelu od rockové? Zabýváš se tím ještě nějak?
Je to věc pocitu a hlavně vkusu každýho. Asi nejde jen o hudební žánr, jako spíš o přístup. Znám spoustu ,,rockovejch" kapel, který na mně působí líp, než mnohdy punk/core bandy. Ale to platí i naopak. Takže, nezabývám se tím. Jde mi hlavně o celkovej dojem. 

Plánujete vydat demo i na vinylu? Je pro Vás tenhle formát důležitý?
Zase budu mluvit za sebe. Vinyl mám rád jako nosič, protože má svoje kouzlo. Ale jak sem říkal, zvolili jsme teď z praktického důvodu cédéčko. Děláme si vše sami a takhle nám aktuálně přišlo prostě nejjednodušší a nejrychlejší.

Máte nějakou pomyslnou metu, kam by jste se chtěli s kapelou dostat? Třeba jako deska na Relapse nebo tak:)
Tak takhle v současný době vůbec nepřemýšlíme:) Hrajeme fakt chvíli a užíváme si teď jenom to, co se nám za takovou chvíli všechno podařilo.

Někdo může nostalgicky vzpomínat na "zlatý" devadesátky, jak jsi na tom ty?
Hele, řeknu to naplno. Moc rád vzpomínám na devadesátky po všech směrech. A když se zaměřím jen na muziku, tak bylo skvělý, že sem po pádu železný opony začaly jezdit zahraniční kapely, po kterých byl neustále hlad. To nadšení a euforie ze všeho jakoby nebralo konce. Ale tím si nechci stěžovat na dnešek. Dnes jsou zase jiný možnosti. Jako kapela nemáš většinou problém sehnat jakýkoliv aparát atd. Kapel jezdí taky furt dost, ale asi s tou návštěvností, to nebude už tak horký.

Kdyby jsi měl jmenovat 3 zásadní česká alba z devadesátek, jaky by jsi uvedl?
Sunshine - Velvet suicide
Stenmark - s/t
a samozřejmě Kevorkian / Albion - split

Kolik koncertů již máte za sebou a jaký jsou Vaš další plány?
Máme za sebou jeden koncert:) Jak říkám, začínáme...

Nedávno jsem si pustil Leatherface LP z roku 89. Pokud by ji ho poslechl nějaký politik, snad by se z textů mohl poučit i dnes. Mám dojem, že se vlastně nic moc nezměnilo (a vlastně se změnilo skoro všechno). Je Ti sympatické, když se nějaký punk dá na politiku?
Těžká otázka, pokud v politice nezblbne a prosazuje, to o čem je přesvědčenej, že je ok, tak budiž. Ale jestli to není většinou jen krásná fikce. Fakt nevím! Zase ale zpěvák australských Midnight Oil, byl dokonce ministrem a pokud vím, tak udělal dost záslužnýho.

Jirko, díky za pokec a těším se, jak Vás třeba někde uvidím naživo. Máš prostor na cokoliv, co Tě napadne...
Taky díky! Ať se nahrávka líbí a někdy na viděnou na našem koncertě. Třeba na křestu našeho EP...


neurobats.bandcamp.com 

Video klip k písničce Haze Over The Bayou je k vidění zde.

Dee CRACKS - 20 Years. A Frantic Effort
























3x10"LP (Pirates Press Records)

1-2-3... nelze začít jinak, než symbolickým odpočítáním! Pro příznivce rychlého melodického "ramones" punk rocku nebude jméno Dee CRACKS z Vídně určitě žádnou neznámou. Letošní listopad slaví tihle borci 20leté výročí a jedním z dárku od Pirates Press je retrospektivní kolekce jejich nejoblíbenější písniček. Vychází v masivním desetipalcovém formátu a na třech barevných vinylech. DeeCRACKS věnovali nahrávce čas, ke svým nejoblíbenějším skladbám se znovu vrátili a nově je nahráli. Jako bonus navíc dostaneš dvě naprosto nové pecky.

DeeCRACKS zmiňují v insertu, že jejich příběh začal na narozeninové oslavě v roce 2003, setem Ramones předělávek, a kdo prý mohl vědět, jak to dopadne? Další pokračování je možná klasické, tři mlaďasové v nudném městě založili kapelu, hlavně pro zábavu a vydrželo jim to 20 let. Zůstala jim chuť hrát punk rock pro radost, bez toho aby se stali slavnými nebo na něm zbohatli. DeeCRACKS se toho drží celou svoji punk rockovou kariéru a dýchne to i po poslechu výběru "20 Years. A Frantic Effort"! Je to jízda!

DeeCRACKS, původně The Cretins, se na současné jméno přejmenovali v roce 2007. Láska k punk rocku, rychlému ve stylu Ramones, byla nejspíš jejich motivací od samého začátku. Za 20 let stihli hodně koncertů, ale i diskografie kapely je poměrně bohatá. Mraky singlů, split Ep, flexi, několik desek - Beyond Medication (2014), Totally Cracked! (2016), Sonic Delusions (2018) a Serious Issues (2021) a živák "Live At Punk Rock Raduno" (2021). Aktuální nahrávka "20 Years. A Frantic Effort" je výběrem 26 nejoblíbenějších pecek. Dojde i na skladby z prvních singlů a vlastně je průřezem z celé jejich tvorby, všech studiových alb. Osobně jsem rád, že slyším i svoji oblíbenou pecku Stroll The Streets. Samozřejmě na "ramones core" punku založili svůj styl a během let ho vypilovali, dle mého mínění, k naprosté dokonalosti. Z jejich nahrávek a koncertů, dýchne super energie! Vlna radosti nesoucí se na přímočarém melodickém punk rocku. S energií a rychlostí, jdou ruku v ruce i chytlavé melodie, zapamatovatelné refrény. 

Naživo jsem Dee CRACKS viděl jen jednou a stálo to za to! 1-2-3 a následovala maximálně 20 - 30 minutové vystoupení, bez řečí a přestávek. Naprosto super! Parádní je i studiový živák pojmenovaný The YCR Session (2011). Bubeník Mike a zpěvák / kytarista Matt C. jsou skvěle sehraní a oba jsou hnacím motorem kapely od samého začátku. Nově s nimi hraje Michael Marti! Na Dee CRACKS je od prvního pohledu vidět, že jim jejich styl zalezl pod kůži, hraní je baví a jde jim to perfektně! Hoši to tlačí s přehledem a až při opakovaném sledování The YCR Session jsem si uvědomil, jaké bubeník hraje super bicí a doplňuje je parádními back vokály.

"20 Years. A Frantic Effort" vypadá moc pěkně i vizuálně, v desetipalcové kapse najdeš tři barevné vinyly v potištěných sáčcích, jednoduchý insert a 100% dávku melodického punk rocku v drážkách vinylů. Staré písničky v novém kabátě znějí perfektně. Vyhrané, sebejisté a s vyváženým poměrem melodií a energie. Zpěvák Matt boduje! Závěr? Perfektně pojatá "best of" nahrávka. Líbí se mi provedení, stylovost a i to, že si kapela dala práci a s dvacetiletou vyhraností nahrála znovu své nejoblíbenější písničky. Pokud bych měl jmenoval můj osobní TOP čtyřlístek "ramones core" stylu, byli by to Radioactivity, Dee CRACKS, Bed Nerves a CJ Ramone. Těším se na další nahrávky Dee CRACKS a všechno nejlepší k dvacetinám! (S)

piratespressrecords.com 
deecracks.bc.com 
deecracks.com 

Desku poskytli Pirates Press Records, díky!