Smalltown „XII”

12”LP + CD/CD-record (Pirates Press)

Ve Švédsku je spousta výborných skupin. Hodně z nich je v mém „hledáčku“ zájmu a kapela Smalltown k nim rozhodně patří. Pocházejí z malého města (jak symbolické) Oskarshamn na jihovýchodě Švédska. Kapela hraje nějaký ten pátek a na svém kontě mají množství nahrávek, na různých labelech (Deranged, Pirates Press, Combat Rock Industry …). Před pár lety jeli i společné evropské turné se Statues a na jednom koncertě se ukázali i v Čechách (Brně). Přesto tuším, že to nebyla první česká zastávka. Za dobu své existence se podívali i do Americky,  jeli krátké turné a hráli na výročním koncertě Pirates Press, při příležitosti pátého výročí jejich založení v San Francisku (viz. vinyl CS). Nějaký čas utekl a Smalltown o sobě dávají vědět novým singlem pojmenovaným „XII”.

Nahrávka „XII” zaujme od prvního pohledu, ale nejdůležitější je samozřejmě muzika. Máš-li rád melodický punkrock, ve středním tempu, s perfektně zpracovanými melodickými linkami a chytlavými refrény, potom do svého hledáčku zájmu nastav Smalltown. Na singlu přicházejí se čtyřmi naprosto novými peckami, které znějí moc dobře. Jak jsem nastínil, nahrávka moc dobře vypadá po grafické stránce a líbí se mi i styl, jakým je vydaná. „XII” je 4 písničkový singl 12”LP vinyl, se dvěma přidanými bonusy CD + CD-record. Smalltown novinku uslyšíš jak na 12” vinylu, tak na přiloženém CD, které navíc obsahuje skladby z 10” "Read Between the Lines" (Pirates Press Records, 2009) + zatím nevydanou písničku „In This World“. CD-record je nosič, který vypadá jako CD, a zatím to je malý 5” vinyl, na kterém je pecka “Sit Back And Watch“. Velice pěkné balení, s důmyslně umístěnými CD bonusy (2CD digipack je přilepený k vinylové kapse) - perfektní nápad! Na přiloženém CD samozřejmě uslyšíš i pecku „All Good Things“ od Statues!

Díky Smalltown je pohled na svět trochu jednodušší, pozitivnější a to mě na jejich muzice baví. Svým způsobem dodávají optimismus, energii a dá se říct, že nabíjejí „unavené baterky“. Je to přesně typ melodické muziky, kterou dokážu poslouchat kdekoliv a kdykoliv. Většina Smalltown písniček má „lavinový efekt“ a často mám nutkání, je neúnavně poslouchat stále a stále dokola. Melodický punkrock s výrazným melodickým zpěvem, kde jsou poměry melodie vs. energie přesně vyvážené. Pohybujeme se přesně na hranici, kdy je hudba ještě energická a nepůsobí přeslazeně. Smalltown mají svůj specifický magnetismus a jejich podání mixu punku, reggae, mod, power popu mi zní skvěle. Na všechny jmenované styly jsem si při poslechu vzpomněl a navíc se ve vzduchu nese odkaz The Clash, i 70tkového punku.

Předělávka "All Good Things" (The Statues) je opravdu super! A pozor na to, poslech Smalltown je vysoce návykový! (S) (S)

http://piratespressrecords.com

Seznam skladeb:

1. Overdue
2. Steal The Show
3. Cancer
4. I Gotta Go
5. Boiling Point
6. Turn For The Worse
7. Disconnected
8. Read Between The Lines
9. Where Did We Go Wrong?
10. All Good Things
11. Radio Radio
12. In This World (prev. unreleased)
13. Sit Back And Watch

http://www.smalltownsweden.com

http://www.youtube.com/watch?v=TeRVKouob6Y

http://smalltown.bandcamp.com/album/xii

Video k písničce In This World: http://www.youtube.com/watch?v=UWz75EgQfHg

Rozhovor: http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=79103

Smalltown - Read Between The Lines: http://czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=index&page_include=p_publications_det&id_publication=78197

http://www.piratespressrecords.com/store/12-inches-c-1_6/new-smalltown-xii-12-ep-with-bonus-cd-cdrecord-p-434.html

V posledním čísle How Can Limo Kid Kill Your Dreams? #5 vyšel rozhovor (+ flexi EP) se švédskou kapelou Smalltown. Zine je téměř vyprodaný, zbývá cca 20 posledních ks …

IDIOTS PARADE - R.I.P.

5“EP (Totalitarianism Still Continues)

Vydávání na pětipalcovém vinylu byl ještě před pár lety malý zázrak. V poslední době si vybavím hned několik nahrávek, které na tomto vinylovém formátu vyšly. Nejspíš i pětipalce berou vítr do plachet. Proč ne! Namátkou vzpomenu split MassGrave / Suffering Mind (Behind The Mountain), Yacøpsæ „Deep“ (Institut Für Mentale Hygiene) a novotou voní i finální nahrávka slovenského fastcore tornáda Idiots Parade se symbolickým názvem „R.I.P.“. Můj první 5“ti palec byl Locust / Jenny Piccolo a pár dalších, jich ještě ve sbírce mám. Nejoblíbenější je určitě Iron Lung / Quattro Stagioni (Crucificados Pelo Sistema), hlavně díky klikaté cestě, po které se ke mně dostal, a příběhu s tím spojeným. To je ale zcela jiné povídání, já se chystám psát o 5“EP Idiots Parade, který právě držím v ruce. Jasné je, že 5“ formát vinylu, je pro sludge kapely nevhodný …

Nosič zaujme ihned. Je zabalený v malém, pěkně udělaném digipacku, ve kterém je oranžový 5“ vinyl, což je „kotouček“ velikosti tácku pod pivo (rozměrem ekvivalent CD nosiče). Kdybych nevěděl, a někdo mi ho nabízel, nejspíš bych řekl, díky - CD si už nekupuju. Netradiční formát, jehož snad jedinou nevýhodou mohou být problémy s přehráváním na některých poloautomatických gramofonech. Vinyl maniaky určitě zmíněná drobnost neodradí, fastcore nadšence už vůbec ne. Jak je podle názvu patrné („R.I.P“), v ruce držím rozloučení s ultra fast hardcore slovenskou kapelou Idiots Parade. Na nahrávce jsou tři skladby velice rychlého fastcore s neuvěřitelným ženským zpěvem, který byl celou dobu zajisté jedním z jejich poznávacích znamení. Stopáž tří skladeb fastcore kapely si určitě dovedete propočítat, a i proto si myslím, že 5“formát je svým způsobem i symbolický a vtipná tečka. Poklona letí k Totalitarianism Still Continues za pěkné zpravování a neotřelé vydavatelské nápady – flexi Boiling Point, aktuálně 5“ IDIOTS PARADE.

IDIOTS PARADE byli nejrychlejší slovenská kapela a myslím, že svou rychlostí si získali nejednoho fastcore fanouška po celém světě . Jak jsem již zmínil, „R.I.P.“ je jejich finální nahrávka. Tečka. V drážkách vinylů po sobě přesto zanechali nesmazatelnou vzpomínku ještě na splitech IDIOTS PARADE / SAYWHY? 7", IDIOTS PARADE / ABORTION 12" a čtyřmi skladbami přispěli i na kompilaci „This Comp Kills Fascists Vol. 2“, která vyšla za spolupráce Deep Six Records (LP) / Relapse Records (CD)

V recenzi se budu držet hesla „Short.Fast.Loud“. Pokud se Ti líbí kapely, které hrají fastcore, buď si jistý, že Idiots Parade byli přesně takový a vše najdeš i na 5“ „R.I.P.“ . Minuty, ve kterých je vše řečeno. Intenzita podání je maximální. Nahrávka je zároveň vzpomínkou na jejich existenci a malou radostí pro fastcore maniaky. Idiots Parade hráli, jako by se drželi pomyslného sloganu „Play Fast Or Don´t“ – krátké a rychlé skladby s maximální intenzitou. IDIOTS PARADE hráli rychleji než rychle. Uragán, který bude chybět!

Nemám co dodat, vydat rozlučkový 5“EP, byl zajisté „kujónský“ nápad a já ho oceňuju. Kapela jela společné turné s amíkama Total Fucking Destruction a pobavila mně upoutávka na jeden z českých koncertů - „rádi by jste ukončili vztah se svojí dívkou a nedostává se Vám odvahy, jak toho učiniti ? Pozvěte ji na koncert amerických Total Fucking Destruction a slovenských Idiots Parade“. Koncert již nestihnete, ale zase máte tip na „valentýnský dárek 2014“ :). (S)

http://www.punkgen.sk 

http://bandzone.cz/idiotsparade

Seznam skladeb:
A1. Červená škvrna
B1. Láska
B2. Break your limits (cover MÄSO)

Video vzpomínky:
http://www.youtube.com/watch?v=rhtbAzymFjU
http://www.youtube.com/watch?v=dHd35fmBo0o
http://www.youtube.com/watch?v=SzhwPjcrgN0

MARCH OF THE HORDES / TOMORROWS HELL – split

7“EP (Phobia Records)

Bez většího povyku spatřila světlo světa, zajisté očekávaná novinka, split Ep MARCH OF THE HORDES / TOMORROWS HELL. Nahrávka ještě voní lisovnou a vyšla na aktivním labelu Phobia Records. Není podstatné, jestli nosíš triko Hellshock, Venom, Entombed, Warcollapse nebo Good Riddance (ber to s nadsázkou), tenhle split má dostatečné množství energie, aby bavil crustery, hardcoristy, i punkové metalisty. Představovat label, nebo kapely, by nejspíš bylo naprosto zbytečné. V ruce držím singl, na něm čtyři písničky (dle pohledu na drážky se to muselo na vinyl Ep vejít tak akorát), a zabalený je v parádním obalu. Férová rovnice. Singl navěky spojuje MARCH OF THE HORDES ze Slavonic a TOMORROWS HELL z Otrokovic. Spojení je to stylově lehce odlišné, a snad i proto lákavé. Aktuálně nevím, jak moc jsou obě kapely IN nebo OUT. Hlavně je to úplně jedno. Obě party propojují na splitu nejen svou náklonnost, ale i hudební styly (sub-styly), a to je myslím velmi pozitivní přístup. Navíc to celý výborně hraje!

Parádní obal. Ano, jsem z něj nadšený. Postrádá jakýkoliv klišé a je hodně temnej. Absence nábojáků, vojáků, atd., beru jako plus, jde se na to naprosto z jiné strany a to se mi líbí. Hlavním motivem je obrázek, který maloval Klaudiusz Witczak a jeho styl mi lehce připomíná mého oblíbence, jménem Nick Blinko (Rudimentary Peni). Motiv odráží i dnešní dobu, která spoustu lidí zažene do kouta. Perfektní práce.

MARCH OF THE HORDES. Nebudu říkat, že ujíždím na metalu. Vůbec ne. Muzika, kterou hrají, u mě funguje s jistou dávkou chemie, tzn. mě baví nebo nebaví. Mám to s nimi trochu podobně, jako s Whos My Saviour (samozřejmě stylově trochu jinde). MARCH OF THE HORDES chytnou za pačesy a nepustí. Hodně mě baví. Metalu je v jejich muzice dost, skandinávského death metalu ještě víc. Bez předsudků, jejich muzika má sílu, drive a energii. Na začátku mě jejich tóny polapily a pustily s posledním tónem na desce. Dozvuky jsou. Je to jízda. Mám pocit, že jsem strčil hlavu do míchačky na maltu. Technická práce, totální souhra všech členů kapely.

TOMORROWS HELL. Oproti debutnímu singlu jsou zde v nové, pozměněné, sestavě. V popisce je „crust core ve švédském střihu“, takže severský styl je i zde ve hře, ale pohybujeme se více na pomezí crustu / d-beatu / hardcore. Na TOMORROWS HELL se mi hodně líbí, že se jim daří propojovat temnou stránku hardcore punku, se zvláštně jiskřivým svižným odérem, který v kombinaci s množstvím vyhrávek, změnou temp, dodává jejich zvuku ty správný grády a celek zní opravdu zajímavě.

Parádní split, který si na nic nehraje, přesto má sílu bořit skály. Není vítězů, ani poražených, a o soutěžení na splitu myslím naprosto nejde. Singly jsou nejlepší, splity ještě víc, a s MARCH OF THE HORDES / TOMORROWS HELL 7“Ep to mám podobně jako s BOILING POINT / THE SKROTES – skóre 1:1.

PS: Musím napsat, že se již teď těším na split TOMORROWS HELL vs. TUMMO, který je již venku. TUMMO mně bavili již na debutním LP a nedávno jsem je viděl v olomoucké galerii u Mloka, kde jim to hrálo skvěle!

PS: Na labelovém bandcampu Phobia Records, jsou nějaké skladby ze split EP MARCH OF THE HORDES / TOMORROWS HELL. Singl vyšel v několika barevných vinyl edicích.

http://phobiarecords.net

http://marchofthehordes.blogspot.cz
http://bandzone.cz/tomorrowshell  

New punk

CONTEMPORARY NOISE SEXTET - GHOSTWRITER'S JOKE

12“LP (Denovali Records)

Univerzálně použitelný úvod pro Denovali nahrávky může znít: „Většina z nich je minimalistická a experimentální. Křehké tóny, kombinace zvuků, tónů a ambientu. Hudba, která dává do pohybu lidské emoce – posluchač jde po tenkém ledě, poskládaném z jeho pocitů. V jedné recenzi jsem již tato slova použil, někdy nemá cenu vymýšlet nové obraty. Dostat se můžeš jen tam, kam chceš Ty sám. Naše myšlenky jsou naše kroky před i vzad. Všechno v nich začíná i končí. Hlava je brzda i plyn. Cením si jedné věci, svobody a prostoru, které v tónech Denovali vinylů nacházím. Přenoska zapadne do drážek a slyším zvuky, tóny a prostor nemá rozměr. Hudba, která nemá sexualitu, hranice a pohlaví. Uslyšíš to, co budeš chtít slyšet a tvoje představivost tónům dodá prostor a křídla.“

CONTEMPORARY NOISE SEXTET jsou pro mě neznámou, neprobádaným prostorem. Lépe řečeno byli, než jsem slyšel jejich album „GHOSTWRITER'S JOKE„. Pocházejí z Polska, hrají jazz a okořeňují ho experimentátorským přístupem. Výsledek je jazz se zvláštní magickou jiskřivostí, propletený temnou linkou a spoustou méně, i více, krkolomných variací. Snad i díky tomu sami sebe řadí do škatulky okrajových hudebních žánrů. Jejich hudba je čistě instrumentální. Tóny jsou slova a propojuje se mi to s popiskou alba na Denovali, „jejich hudba byla napsaná na počest lidí, kteří většinou chtěli zůstat v anonymitě“. Album obsahuje 7 jazzových příběhů.

Cesta k CONTEMPORARY NOISE SEXTET není jednoduchá. Kapelu si zamiluješ nebo je budeš nenávidět. Není nic mezi tím. Jedná se o náročnou, svým způsobem temnou hudbu, která vyžaduje zamyšlení a souznění. Navázání vzájemného spojení na emocionální úrovni. Čas a další poslechy intenzitu vnímání jen znásobí. Začátek desky je pozvolný, přicházejí sotva slyšitelné křehké zvuky. Postupně na povrch vylézají jazzové rytmy, které napovídají o dalším vývoji. Nálada celé desky se nese v jazzovém duchu a mě vtahuje jako spirála. Nejsem jazzman, přesto se k tomuto stylu postupně prokousávám. Cítím se, jako by mě nálada desky osvobozovala, dávala křídla. CONTEMPORARY NOISE SEXTET je instrumentálně silná a hudebně rafinovaná kapela. Hrají stylově (jazz), přesto se nebojí experimentování. Je to temný, i jiskřivý. Opravdu si myslím, že si musíš podstoupit zmíněnou emocionální sounáležitost, abys podobnou muziku vnímal správně. Kapela vyjadřuje svoje pocity, příběhy. Posluchač je musí přijímat, jinak vzniká divná atmosféra. Jazzoví démoni jsou vypuštěni.

Rozvážné, temné a bloumavé, takové je album „GHOSTWRITER'S JOKE„. Zároveň je i hodně intenzivní a energické. Jazz, o to tady jde, a „zákoutí“ písniček ukrývají postranní příběhy. Během poslechu rozluštím nejednu zápletku, postupuju a znovu se vracím po jazzové spirále. Všechno dění má v sobě zakódovaný jistý magnetismus. Kouzlo. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mně to baví poslouchat, a mám pocit, že jsem součástí tónů.

Album má ucelenou kompozici. Děj graduje a během poslechu přicházejí rozdílné, hodně členité nálady. Zvuk je krásný. Mám skoro pocit, že kapela hraje u mě v obýváku. Jen se jí dotknout.

Jestli pro Tebe není jazz sprosté slovo, máš rád instrumentální bloumání, baví Tě Le Scrawl (když si odmyslíš grind), ber mé psaní jako tip. CONTEMPORARY NOISE SEXTET by nejspíš zaujali i jazzmena „Krvavá dáseň“ ze Simpsonových. Poslechová deska. Zavírám oči, přenoska opět zapadá do drážek a mé myšlenky se ubírají na procházku do jazzových uliček … (S)

http://denovali.com
http://denovali.com/noisesextet/

Seznam skladeb:
1. Walk With Marylin
2. Morning Ballet
3. Is That Revolution Sad?
4. Old Typewriter
5. Chasing Rita
6. Norman's Mother
7. Kill The Seagull, Now!

Black & Pure SIN

zine (Pure Heart/Black Eye)

Není to tak dávno, co vyšel nový český hardcore fanzine pojmenovaný Black & Pure Sin. Na jeho vydání se podíleli Pure Heart Records, Black Eye Events a členové kapely Sin Of Lilith. Osobně vím, že rozhodnutí vydat tištěný zine je vcelku jednoduché. Čistý list papíru je výzva sama o sobě, a čím bude větší formát, tím silněji se mohou roztáčet soukolí motoru, uvádějícího do pohybu mozkové pochody, podporující proces tvorby. (Ano, původní nadšení se otestuje hodně.) Za dlouhých, mnohdy nekonečných večerů, protkaných nadšením, láskou a nicotou, vznikají texty, které chtějí tvůrci poslat dál a nenechat je jen v kybernetickém světě jedniček a nul. Díky za to! Jak je vidět, kolektiv Black & Pure Sin testováním prošel a venku je první číslo "klasického" xeroxovaného zinu, formátu A5 na výšku. Moje kopie je navíc doplněná o cd-r EP The Sin Of Lilith.

Nadšení může vydržet dlouho, napořád a nebo zcela zmizet. Vždy je ale tím nejlepším impulzem k tomu, aby člověk začal něco tvořit. Je dobré jít s vlastní kůží na trh, jak se lidově říká. Úvodní nadšení někdy udolá čas, ale to je život, testovaní jsme všichni a každý den. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Jisté je jedno, pokud práci dokončíš, budeš silnější i zapálenější a Tvé myšlenky dostanou hmatatelnou podobu. Venku je Black & Pure Sin a věřím, že radost mají i jeho tvůrci, protože něco sám vytvořit je zkušenost k nezaplacení. Já, jako čtenář, mám ze zinu radost. Cítím z něj snahu tvořit, předat svoje nadšení a to je pro mně záruka sympatií. Mám strašně rád papírové ziny a internetové blogy. Nehodnotím jejich kvalitu podle měřítek kvality sazby, nebo textu. Prostě mě baví nebo nebaví  (Black & Pure Sin mně baví) a jsem hlavně rád, že tvůrci něco dělají, pracují na sobě. To je VŽDYCKY inspirativní. Papírové ziny mají samozřejmě větší kouzlo i díky tomu, že je za nimi o poznání větší kus práce a mohu díky nim utéct před realitou, podobně jako s muzikou. Sednu si někam do kouta a čtením textů mizím do světa svých myšlenek. Zastavím se, vypnu hlavu běžící na běžný denní režim a nemusím koukat do monitoru. Ziny jsou jako meditace, je to nahlédnutí do světů a představ jiných lidí. Nebudu říkat, že zine „Black & Pure SIN“ je dokonalý - baví mně hlavně tím, že vyšel a nese pochodeň nadšení. Držím mu palce do další práce a beru ho jako hardcore punkový zine, se vším co k němu patří.

Přečíst si můžeme rozhovory s Osawatomie, Stay True!, Burning Bright z Francie, Takaru z USA, Melete ze Slovinska, americkými labely How Is Soon a Middle Man Records. Najdeme i klasické recepty, články a úvahy. Hodně mně baví rozhovor se zmíněnými labely. Dva chlápci – Chris a Shawn, který jsou kromě labelu i tátové a svůj čas rozdělují mezi několik svých lásek. Mám to podobně. Na Pure Hear nedávno v kooperaci vyšlo jednostranné LP Coma Regalia a právě tyhle labely jsou hnacími motory vydání desky. Shawn je navíc i člen kapely. Dobrý rozhovor je vždycky nejlepším přiblížením vydané desky a mně to hned hned přinutilo si vinyl objednat. (Ano, vypadá krásně i po vizuální stránce). Skvělý je text „Bed Time Story“ od Černého voříška, který miloval Barbara Conana. Já jsem měl sice více v oblibě Rockyho, ale nejde srovnávat nestrovnatelné, že? O Conana v textu navíc moc nejde, o „onana“ trochu víc. Parádní vtipný článek!!!! Celkově, vše do sebe pěkně zapadá a dává mi to smysl.

Otestuj to na vlastní kůži, seženeš u Pure Heart. Jak jsem psal, držím palce … (S)

PS: jen velikost fontu bych příště trochu zmenšil :)

http://pureheart.czechcore.cz/

AUN – Black Pyramid

12“LP (Denovali Records)

Máte rádi pohyb ve světě představ? Pokud je Vaše odpověď kladná a budete k těmto okamžikům hledat vhodný soundtrack, doporučil bych AUN a jejich album „Black Pyramid“. Mohlo by být přesně tím soustem/výzvou, které potřebujete vyzkoušet. AUN je struktura poměrně klidných tónů, budu jim říkat „hudba“, poskládaná z jemných i naléhavějších okamžiků. Zvuky introvertní až tiché, naléhavé až drásavé, přesto (možná díky tomu) nestravitelné a sestavené hodně roztodivným způsobem. Tisíce střípků, které do sebe zapadají, často až s časovým odstupem. Hudba, která nutí k rozjímání. Myšlenky oscilují mezi pocity štěstí a zoufalství. Poslech AUN vyžaduje jistou hudební přípravu.

Album „Black Pyramid“ je pro mě velice zajímavé, snad i díky jedné věci – tajemné a mlhavé atmosféře. Zaleží z velké části jen na mé představivosti, kam se při poslechu dostanu. Tlačený nejsem naprosto nikam. Jsem svobodný, sám a slyším zvuky, které jako kdyby vycházely z dávno opuštěného chrámu. Vzduch je chladný. Krajina mlhavá. Choré tóny, léčené jarními paprsky. Od samého začátku lze jen předvídat další vývoj. Pohybujeme se na tenkém ledě, po kterém se sám učím chodit. Nic si nemyslím, v ničem mi nikdo nebrání. Hudební struktury, které znějí jako rébus, Rubikova kostka. Pokořit se jí snaží množství lidí, ale uspěje jen část. Já jsem ji třeba nikdy nesložil.

AUN je duo, Martin Dumais a Julie Leblanc z Montréalu. Tvorba AUN je hodně „komorní“ a zařaditelná by mohla být do škatulek „Abstract, Drone, Ambient“. Jedná se o velice náladovou hudbu, která osciluje. Má charismatický a mystický odér. Album “Black Pyramid“ je poskládáno ze 7 zvukových opusů a oproti předchozí desce „VII“, působí optimističtějším dojmem (alespoň na mně). Dark ambient, drone nebo kytarová psychedelie. Označení, které beru jako pojem. Osobně se mi líbí hlavně atmosféra desky a plochy, které lze prozkoumávat. Zapomeň na klasickou strukturu skladem a tvoření. Všechno je jinak. Během poslechu, pokud to tedy vydržíš, projdeš nejedním pocitem nebo náladou. Temné momenty, jsou proloženy jiskřivými tóny. AUN je o zvucích a práci s nimi.

“Black Pyramid“ může být soundtrackem pro přemýšlení. Je silné, magické a nadčasové. Těžko ho lze popsat, obsahuje impulzy, které u každého rozhýbou jiné myšlenkové pochody a nálady. Jistý si můžeš být i tím, že ho nebudeš vnímat pokaždé stejně. Cesta v mlze. (S)

http://denovali.com

Seznam skladeb:
1. Phoenix (7:04)
2. Taurus Ten (6:19)
3. Black Pyramid (7:59)
4. Ursa Major (6:38)
5. 2095 (8:02)
6. Ursa Minor (2:42)
7. Shining (9:15)

http://www.discogs.com/Aun-Black-Pyramid/master/344929  
Aun ‎– VII : http://czechcore.cz/redakce/Aun-‎–-VII-P79019.html