Aleš Meduna je usměvavej a pohodovej chlápek, kterej má většinou po ruce skejt. Když neskejtuje, nehraje v kapele, tak je doma s rodinou nebo na turné s nějakou kapelou jako roadie nebo tourmanager. Pamatovat si ho můžeš z Mindlock a aktuálně hraje na bicí v kapelách Gospel of The Future, Repelent SS, Skiplife nebo je za mikrofonem v GxUxTxSx.
(Rozhovor vznikl po emailu na přelomu podzima / zimy 2023. Otázky: Samuel, odpovědi: Aleš.)
Ahoj Aleši, jsem rád, že máš chuť pustit se do rozhovoru. Hodně lidí Tě bude znát, přesto řekneš o sobě něco na začátek?
Ahoj kamaráde, s tebou si velice rád pokecám, nemáme k tomu moc příležitostí, jako dřív. Nevím, co o mně má největší relevanci a smysl tady pro případné čtenáře. Sám se nejvíc cítím jako zkrachovalej skejťák, milující manžel a otec, bubeník v kapelách Gospel of The Future, Repelent SS, Skiplife a staronově i jako zpěvák, poněvadž po 21 leté pauze se vracím, kde jsem s hardcorem začal, a sice s mikrofonem v ruce. Moje nejnovější kapela se jmenuje GxUxTxSx aka Great Uprisal of Total Swine a moje žena si myslí, že jsem kokot, že mám na starý kolena čtyři kapely. A určitě má pravdu!
21 let je dlouhá doba, Mindlock - stále mám doma Váš split EP se See You In Hell a pokud si dobře pamatuju, tak jsi zpíval na jednom z prvních Fluff festů i jeden vál se See You Hell, že? Co Tě po těch letech motivovalo vzít zase mikrofon do ruky a pít vincentku?
Naposledy jsem celej set zpíval na Fluff festu 2002, kde hráli Mindlock poslední koncert vůbec. Je možný, že jsem tam i něco zařval i se SYIH, ale to už si nepamatuju. Já na prvních pár titulech SYIH hostoval na backing vocals. Na vůbec první Fluff v roce 2000, kterej se snad jmenoval Y2K fest nebo tak nějak, jsem dotáhl tehdy Cripple Bastards a tam si vzpomínám, že jsem si zařval s Giuliem mou oblíbenou skladbu “Stimmung”. 2002 jsem začal hrát na bicí a hned jsme založili s Ultrazvukem a spol právě GOTF. Od té doby jen bicí. Během covidu jsme pak zázračně nastartovali Skiplife a tam jsem moc chtěl zpívat, ale nenechali mě a zase posadili za bicí. Tak jsem si musel teď poskládat kapelu další a začal jsem právě bubeníkem Slovinem a sebe nominoval za mikrák, konečně to vyšlo. Motivace byla vždycky stejná - užít si koncert a udělat si věci po svým, jak to cítím já a ostatní v kapele a hlavně se s tím nesrat. Vincentka je poklad a klimatizace vražda, takže tak.
Srovnáváš Mindlock s GxUxTxSx? Jaká byla scéna tehdy a jak to je teď?
Moc nemůžu srovnávat. Za prvé hrajeme s GxUxTxSx příliš krátce, jsem dalek nějakých závěrů. A hlavně jsem hlava děravá a prd si toho z dob Mindlock pamatuju, jen nějaký zlomky, co stály zato. Byl jsem mladej, zapálenej. Teď stále zapálenej, ale starej, všechno mě bolí. Jsem zvyklej odehrát koncert a radši řídit 5-6h domů, než ležet u někoho na podlaze po koncertě a debatovat o deskách. Byly to dobrý časy, ale přijde mi, že o deskách stejně debatuje už jen stará škola. Ostatní se baví spíš internetem a o paření na pc či konzolích mi přijde. Nebo řeší fashion, klidně i second hand, ale stále fashion. Nasrat. Já se s GxUxTxSx snažím jen dělat hardcore na kterým jsem vyrostl. Play fast, skate faster! Nic víc, nic míň. A buď tě to zaujme a přijdeš se podívat. Nebo můžeš s prstem v nose čumět od šálku s filtrem a fotit se u toho dál. Ale nechoď moc blízko k pódiu, jakejkoli drink ve skle ti vyliju.
Play fast, skate faster! Nejsem sice skejťák, ale propojení muziky a skejtu mám zažité. Vyšlo Vám kazetové demo a jedním z vydavatelů je legendární 625 Thrashcore. Super a gratulace! Jak jsi se Maxem seznámil? Nebudete vlastně první CZ kapelou na tomhle skvělém labelu?
Díky muzice jsem v roce ‘93 objevil skate. Díky skejtu a skate videím jsem pak objevil další kapely a tunu muziky. Jedno bez druhého si neumím představit. Nemám rád sluchátka na skejtu a tak terorizuju velice často děti a jejich rodiče ve skateparku s boomboxem a mixem Deicide a Despise You. Hlavně co nejvíc nahlas!
S Maxem si vyměňujeme jen e-maily a známe se osobně jen z koncertu WxHxNx?, kterej jsme pro ně v létě 2003 ještě s Alenkou / basa GxUxTxSx / SKIPLIFE, potažmo naší “It’s A Fair Cop Crew”, dělali v Olomouci. Kapely pak klasicky vždy spaly u mě doma. Vzpomínám si, že mi tehdy WxHxNx? dovezli několik čísel Thrasher mag, který se dost těžko sháněl. Ty časáky mám pořád ve sbírce.
Nějakej rok zpět jsem zkoušel Maxe nalákat na spolupráci, když jsem hledal labely na vydání splitu Skiplife / Fuck on The Beach. Ten se ozval obratem, že do splitu se mu nechce, ale že naše split s Gride zabíjí a když budeme mít Skiplife materiál, tak rád vydá samostatné EP! Dost jsem čuměl, že o Skiplife vůbec věděl. Pro mě je 625 posledním fungujícím klasickým powerviolence/extreme hardcore labelem z doby, kdy jsem na hardcore sám vyrůstal a kupoval skoro všechno, co v té době vydával. A hlavně všechny kapely, kde sám Max hrál jsou pro mě naprosto zásadní a určující. Takže si dokážeš představit, jaké nadšení zavládlo ve Skiplife táboře po takovéto zprávě.
No a mezitím jsme stihli založit a nahrát GxUxTxSx a Max se chtěl podílet i na vydání právě “Shred by Dawn” dema, masakr. Miluju Clevo kapely kolem Tonyho Erby a právě Max vydal tu nejlepší nahrávku nejen Clevo hardcore, ale dost možná top hardcore desku mojí sbírky ever - Powerbomb Anthems vol. I 10” od GORDON SOLIE MOTHERFUCKERS!!! Lepší label pro nás si tak ani nedovedu představit. Kazeta vychází ve spolupráci s mým zbrusu novým labelem MORPHINE MILKSHAKE TAPES a vyjde v Evropě i v US. No a pomalu pracujeme s Maxem na třetím, zatím tajném, projektu… už teď se těším.
Myslím, že se 625 spolupodílel na vydání Sheeva Yoga desky, pokud mě paměť neklame. No a první CZ kapelou už dávno mohli být Lahar. Max mi sám psal, jak se mu tvorba raných Lahar s Tebou za mikrofonem líbila a rád by vás býval tehdy vydal.
GxUxTxSx! Jak představíš kapelu a své spoluhráče? Co bylo tím impulzem založit GxUxTxSx?
Úplnej prapůvod bylo náhodný setkání s kytaristou Alexem v Uherském Hradišti na skateparku. Můžu to dle fotky z telefonu datovat dokonce na minuty - 7. srpna 2021 v 18:21 přesně... Vyfotit jsem si ho musel, poněvadž se nestane často, že narazíš na mladýho typa, co diktuje na skejtu a na sobě má sepraný triko Agathocles. Čuměl jsem jak puk. Foto s dovolením přikládám. Tam jsem zjistil, že žije v Brně a hraje na kytaru ve stoner kapele Sloth. Máme podobnej hudební vkus a občas jsme si psali, že by bylo dobrý si někdy zkusit zahrát společně. Ale nikdy jsme se k tomu nedostali a já navíc fakt nehledám další kapelu, kde bych musel zase hrát na bicí... Samotnej nápad založit GxUxTxSx vznikl tak až s mým osvícením, že nemusím dlouho hledat bubeníka, když jedno skvělýho znám léta a momentálně není hudebně ani tolik vytíženej a navíc taky z Brna. Slovin/ex-My Dead Cat byl teda zakládající kámen a prvotní impuls a moc mě potěšil, když jsem se ho nesměle zeptal, zda by se mnou nechtěl urobit kapelu, a on hned odvětil, a tady budu asi parafrázovat, „super, to bude dobrý jak hajzl, jdu do toho“. Slovin je největší borec, dycky byl. Alex na kytaru byl pak jasná volba. Miluje Annihilation Time a Suicidal Tendencies tak jako já a navíc to zahraje s prstem v nose, je to šíleně talentovanej mladej kluk. Oni vůbec ty mládežníci mi teď přijdou, že diktujou, jak na skejtu, tak na zkušebně i na pódiu, je to hustý. Na basu mě samozřejmě hned napadl můj spolubojovník Jirka Kos, se kterým hrajeme už v Gospel of The Future a Repelent SS. Jiřík s náma dal několik zkoušek na úplném startu. Tady opět můžu přesně datovat první zkoušku na 22. května listopadu 2022, kdy jsme hned udělali první song „Jump The Shark“. Jenže zkouška číslo dva pak kvůli mýmu vytížení na turné pak proběhla až za dalšího půl roku, a sice 9. listopadu! Jirka pak ovšem z časových důvodů musel ze společného hraní vycouvat a mě napadlo angažovat další, jak se říká OG basačku, a sice Alenku se kterou jsme už před více než dvěma dekádama objížděli koncerty a sami je taky pořádali. Alenka s punkem začínala jako teenager v kapele Full Bladder, což byl neotesanej fastcore ve stylu Ulcer. A spolu jsme pak celý léta hráli v Gospel of The Future a teď i ve Skiplife. Je to moje největší hardcore parťačka všech dob. A taky bez debat sází ve všech našich kapelách na basu úplně nejvíc. Třeba ve Skiplife ví běžně jako jediná z nás kde a co se má správně hrát, je to profesorka powerviolence! GxUxTxSx jsou prostě tři staří známí plus mladá krev a hrajeme prdelnakopávající punk, kterej se nejvíc hodí do repráku na nějakou session na minirampě nebo na koncert někde na DIY skate spotu.
Jak vnímáš Ty osobně hardcore punk v roce 2023?
Je jenom takovej, jakej si ho uděláš sám. To mám vyzkoušený a osvědčený. Nadávání a nicnedělání nefunguje. Zavřít se do zkušebny a pak do dodávky ano.
Venku máte demo kazetu jako za starých časů! Máš tenhle formát rád? Je pro Tebe důležité, aby Vaše nosiče vycházeli na vinylu? Jak třeba Ty posloucháš muziku? Kupuješ si stále nosiče?
Demo patří na kazetu. Stejně tak jsme to měli třeba i s Repelent SS. Moje vůbec první nahrávka byli Mindlock a taky vyšlo na kazetě jako split s Machinery. Na kazetách jsem vyrostl, zásadní kapely v mém životě jsem poslouchal prvně z kazet, potom až z vinylu. Moje vůbec první originální kazety byly klasický polský bootlegy koupený někde v Polsku na burze hned po revoluci. King Diamond - Conspiracy a Sex Pistols - Nevermind The Bollocks byli hned ty úplně první. A později jsme hlavně vyměňovali kazety s lidma po celým světě, ideální nosič. Bohužel jsem pak s vinylovou mánií někam všechny svoje starý kazety zašantročil. Nemám ani ty Mindlock nebo RSS. Loni, když nám vyšla s Gospel of The Future poslední deska na kazetě, jsem si pořídil od kamaráda 80s tape deck a sbírám dál. Ovšem vinyl jedu pořád, sbírám i poslouchám. S GxUxTxSx určitě pomýšlíme na vinyl, ale chce to víc času a vše nahrát ve studiu. Demo jsme nahráli spíš jen pro sebe, ale zní skvěle a jsem rád, že se líbilo i Maxovi a pomohl nám kazetu vydat ve Státech na 625, což je splněnej sen.
Tak super, na demo kazetě již tedy máte „splněný sen“, spolupráci se 625, to je pěkný. Máš nějaký „plán“, tohle a tohle bych chtěl s GxUxTxSx dokázat? Co podle Tebe obnáší být „hardcore/punkovou“ kapelou?
Sen je asi blbý slovo co jsem použil. Prostě je jen skvělý, že se nám podařilo udělat kapelu a nahrát hned pár songů, který se zalíbily i člověku co vydal 10“ Powerbomb Anthems Vol. 1 od Gordon Solie Motherfuckers, což je alespoň pro mě hudebně i textově absolutní vrchol nasranýho hardcore. A my máme demo na stejným labelu, čumím.
Osvědčilo se mi nedělat žádný velký plány, vše plyne tak jak má. To neznamená, že člověk se nesnaží, ale nedělám nějak moc kroků dopředu, prostě postupně. Nejlepší věci se člověku i kapele v životě přihodí jak se říká po haluzi a samovolně. Děláme co nás dost nakoplo a baví nás všechny čtyři, tak snad to vydrží. Poněvadž mě osobně dost baví psát pro GxUxTxSx texty, vymýšlet grafiku a vše kolem... nápady mám už teď, ale nic nelámeme přes koleno. Já teď navíc zase jedu na dlouho na turné do Států, takže vše postupuje docela pomalu.
Hardcore punk jak ho cítím já je přesně jak to teď děláme, nesrat se s tím, napsat songy a vysypat to do lidí. Skoro všemu v životě vděčím hardcoru a skejtování - odtud mám manželku, všechny dlouholetý kamarádství a přátelství, životní filozofii a všechny další skills do života. A v GxUxTxSx se o to můžu dál dělit se zbytkem kapely a s kýmkoli, kdo je ochotnej si nás poslechnout.
Jaký máš rád texty? Co Tě inspiruje a co Ty osobně chceš v písničkách sdělit?
To je těžká otázka. Texty jsou pro mě důležitý, vždycky mě zajímaly. Podle mě jsem se naučil anglicky víc z textů než z hodin angličtiny ze základky i střední dohromady. Jeden z nejlepších textů všech dob a skoro nedosažitelnej formou i obsahem je podle mě “Monuments to Thieves” od His Hero Is Gone, to je pořádnej “heavy hitter”.
Statues built for bastards monuments to thieves who carved
The name of the white man on the backs of the trees that
Hung black bodies like ornaments monuments to thieves
Erections for your heros: the liars & the thieves who hung
The name of the white man on the signs of our streets
Monuments to thieves
Tohle by se mělo tesat.
Já pro GxUxTxSx zatím napsal šest kousků, je to taková hardcore klasika - pokus o loveletters to skateboarding, výsměch mainstream kultůře i střílení do vlastních řad. Přímou inspiraci u oblíbenejch kapel ale nemám, snažím se neotřelou formou popsat svoje dojmy a názory, aby sis v tom našel případně něco, co s tebou zarezonuje nebo i klidně nasere, oboje je v pohodě.
Jednou jsem se bavil s kamarádem, o čem si asi povídají v dodávce The Locust:) O čem se bavíte Vy? Jak je náročný Vás pozvat na koncert?
Já bych se vsadil, že Locust řešili jaká zkrácená délka Dickies kalhot nad kotníky je ještě San Diego style a co už jsou cholo tříčtvrťáky. Teď bez prdele, Gabe Serbian byl krutej borec, viděl jsem ho plynule přejít z kytary za bicí v takovým stylu, že jsem doteď nepochopil. Viděl jsem The Locust několikrát a nikdy to nebylo slabý. Škoda ho. Ostatní kapely kolem Justina Pearsona mě těžce míjejí a to jsem mu dost fandil.
Slowcha chová ovečky, má malý beránky, tak se vždycky těším na update historek z Provodova. Je navíc extrémně vtipnej, s Jirzou by měli tvořit komickou dvojici podle mě. Přijde mi, že s Alenkou jsme spolu v autě pořád. Nejen, že spolu máme dvě kapely, ale taky jsme spolu vyráželi na Vrah a do Brna a na Fluff už od konce devadesátek, a dali spolu několik let v Gospel. Alexe znám nejkratší dobu. Je to mladej skejťák, ale se vkusem starýho:), takže jsme na stejné vlně - ve skejtu i hudebně.
Pozvat nás není vůbec těžký, jen to docela brzdím já tím, že jsem pořád někde v čoudu. Tohle ti píšu z letadla směr LA, kde řádí hurikán, tak snad budeme mít kde přistát.
Doufám, že jsi v pořádku přistál. Položím Ti svou oblíbenou otázku – jsi víc hardcorista (pankáč) nebo muzikant?
Žiju! 4 dny v LA a pomalu se sunem na sever West Coast. Muzikant v žádným případě, nadšenec do muziky určitě, ale aspirace stát se muzikantem nemám a nikdy jsem neměl. Hardcore poslouchám a hraju, koncerty jsem pořádal a sám navštěvuju převážné hardcorový, ale nazvat se hardcoristou si taky netroufnu, poněvadž co dnes děcka považujou za hardcore je dost diskutabilní. Zkrachovalej skejťák by sedělo víc.
Zkrachovalej skejťák… jak dlouho skejtuješ a co považuješ za svůj největší úspěch?
Zkrachovalej, poněvadž už to dávno není, co bejvalo. Dřív jsem přeskočil 9 i 10 skejtů na sebe položenejch, teď už mě bolí jen pohled na vyšší grind box. Úspěch je jen to, že se na skejta občas postavím. Ovšem stále nikam bez skejtu nejedu, ani na turné nebo rodinnou dovolenou. A největší úspěch je, že se podařilo nakazit našeho mladýho, ten je absolutní skate rat už pár let. Protože prožitý dětství bez skejtu je zločin proti lidskosti. „Postavil“ jsem dvě minirampy, zorganizoval nespočet skate výletů, několik závodů, provozoval jsem i skateshop a vozil skate značky z US k nám do ČR... ale nic z toho není tak důležitý, jako co se mi podařilo u toho prožít se skate partou, nikdy nezapomenu.
Říkal jsi, že jezdíš s kapelama jako řidič. Koho jsi vozil a jaké to je?
Dělám „tourmanagera“, prodávám merch a některý turné k tomu i řídím. Začal jsem dřít pro svoje kapely a protáhl to jen pro kapely další. Momentálně jsem na turné s japoncema Boris. Kdybych nebyl teď tu, tak jsem měl být v Evropě se Sunn O))). A po návratu domů mě čeká krátký turné s Dinosaur Jr. Kapel mám pár co točím pořád dokola a asi mě to baví, jinak bych se do toho nepouštěl. Těžko se to popisuje, každý turné je jiný, každá kapela má jiný nároky a podmínky, který si může na turné dovolit, takže od spaní po bytech až po tourbus blížící se 4 star luxusu... základ je ale vždycky stejnej, všude to musí klapat a jsi za to zodpovědnej, hlavně se z toho neposrat, nic víc, nic míň.
Posílal jsi pár úžasných fotek, se spoustou zajímavých lidí! Jaké to je potkat třeba Iana MacKaye?
Tvl hlavně bylo dost surreální, když nakupuju oběd v Whole Foods ve Filadelfii a volá mi na mobil neznámý číslo a u něj napsáno Ian MacKaye.
Třeba Rollins je fanoušek Boris, s kterýma teď jsem, objednává desky co vím. Ale být pozvanej do Dischordu od Iana bylo hustý jak sviň. Navíc se stavila moje dobrá kámoška Basla, která v tom baráku dřív bydlela, takže jsme k němu nelezli jako úplný cizinci. Celej den v DC byl skvělej, ukázal nám komplet barák, naproti sklad, byli jsme ve zkušebně, kde hráli Minor Threat, Fugazi nebo třeba Iron Cross, v ruce jsem měl skate s ovečkou na gripu z fotky na obalu Salad Days, neskutečný. Vedle schodů leží pořád i ta noha z fotky. A setkání bylo hodně milý a srdečný, dost jsme se nasmáli a snad jsme ani moc neotravovali a užili si to všichni. A snad mu ani nevadilo, když mě prokouk a poznal, že jsem asi víc jak sám říkal „Boston guy“ než „DC guy“. Odpoledne to na mě dolehlo, jak skvělý to bylo, byl jsem i docela naměkko... tvl nespočítám, kolikrát jsem slyšel Minor Threat a nebo kolik grindů jsem vrátil při poslechu Fugazi. Moc lidí mě v DIY přístupu neovlivnili jak právě early Dischord věci. A mít možnost vidět, kde to všechno začalo a hlavně navíc stále pokračuje na vlastní oči bylo neskutečný. No a večer byli ještě na guestlistu komplet Pig Destroyer a bylo super vidět osvalenýho Scotta Hulla jak se kření a užívá si Boris koncert.
Starej je ten, kdo se tak cítí. Kdy je podle Tebe hardcore punk starej?
Včera se kolem našeho koncertu v Savannah prohnali Circle Jerks a Negative Approach, měli show pár baráků dál. Ani John Brannon ještě není starej, takže limity stále prozkoumáváme podle mě.
Zažil jsi něco u nás v ČR, ale i ve světě. Kdybys měl srovnávat, jak velké rozdíly by jsi našel?
To je ne dlouhou debatu a spíš se podělím o to, co je aktuální a řeším od rána. Vždycky zapomenu jak moc se ve Státech plýtvá s jídlem. Já jsem od dítěte za komančů zvyklej všechno dojídat. Tady je to absolutní brutus ty porce, nikdo to neřeší a dost mě to vytáčí. A taky jsem si dnes ráno teprve uvědomil, když jsme míjeli les s paloukem a posedem, že jsem neviděl ani jeden most pro zvířata přes dálnici jako u nás v Evropě.
Vrátím se k hudbě, Tvým kapelám. Osobně mi přijde, že „scéna“ je celosvětově čím dál tím víc členitější. Vnímáš nějaké rozdíly, když hrajete s GxUxTxSx nebo Gospel Of The Future? Co přitáhlo milovníka 625 ke stylu jaký hrají Gospel Of The Future?
Přijde mi, že se scéna stihla už tolikrát obměnit, že větší část lidí už neznám. Na koncerty mých kapel nás ovšem zvou jak staří známí, tak lidi, který vidím první v životě a oboje je za mě super. Rozdíly popravdě nevidím a hlavně bych je ani neřešil. GOTF jsou asi jediná kapela, kde hraju, která je spíš metal než punk, ale v metalové scéně jsme asi pořád moc punk a tolik nás neberou. Ale odpověď na tohle i na tvoji otázku ohledně rozporu mezi hraním v pomalé kapele pro milovníka hardcore a powerviolence je jednoduchá - Burning Witch, Saint Vitus a Eyehategod. Stephen O’Malley mi popisoval, jak jim psal Chris Dodge / Slap A Ham, že nahrávku Burning Witch na kazetě poslouchal pořád dokola, že kazeta už se ohrála a jestli mu nepošle další. A tak vznikl Slap A Ham release #49. Ještě předtím se objevili Saint Vitus na SST, labelu Grega Ginna z Black Flag. A co jsou Black Flag? Zrychlený Black Sabbath. A Melvins? Mimochodem release #2 taky na Slap A Ham… mix Black Sabbath a Black Flag. No a korunu tomu nasadili Hydra Head se splitkem Eyehategod / Anal Cunt s coverama od Sabbath. Slow and Fast jedno jsou!
Nedá mi to se nezeptat, ano mám taky rodinu - jaký máš recept na to, dát dohromady práci, punk, kapely, rodinu, atd. a nezbláznit se z toho?
Tohle je kamaráde spíš otázka na moji drahou polovičku. Podle mě bude moje žena Hanička jednoho dne blahořečena, že stále strpí můj naprosto učebnicovej „arrested development“. Já jen doufám, že ví koho si vzala a nekopne mě do prdele jednoho krásnýho dne. Ona ví, že rodinu miluju nade vše, jen je toho někdy kolem mě moc, no. Naštěstí jsme pány svého času, nemáme standardní zaměstnanecký poměr, takže se to dá ukočírovat. Je mi samozřejmě neustále kladeno na srdce a teď budu citovat: „musíš si určit priority“. Jenže někdy je prostě priorita jet čtyři hodiny autem, čekat další tři a zahrát dvanáctiminutovej set pro dvacet lidí a zase jet domů, poněvadž on se ten powerviolence sám neodehraje.
Jo, díval jsem se na discogs a ani jsem nezaregistroval, že Skiplife vyšel lathe-cut v Singapuru nebo že jsi uvedenej jako crew člen kapely Ulver. Máš v rukávu víc takových zajímavostí?
Lathecut Skiplife vydal Faisal/Vanilla Thunder, jedná se o naši stranu z vyprodanýho splitu s Gride, jsou to malý náklady. Našemu Radkovi/Skiplife prej chodí hodně emailů a reakcí z Asie, že jsme renesance PV pro tamní scénu, čumím. Co se píše na Discogs o mně a Ulver nevím. Já s nima jezdím všechny turné od jejich znovuobnovení živé kapely před 15 lety. Z pozice merch guye a řidiče jsem se pomalu přetransformoval do tourmanagera, ale Covid zastavil již zabookovaný turné a od té doby jsme spolu byli jen jednou na Roadburnu a občas se vidíme, když jsem zrovna v Oslu.
Na co se můžeme v příštím roce od kapel ve kterých hraješ těšit?
G.U.T.S. mají na cestě lathecut, kterej vyjde ještě do konce roku 2023. Taky by konečně měl brzo vyjít split Fuck on The Beach/Skiplife. V prosinci ještě stíháme jednu nahrávací session s RSS, kterou jsem já kvůli zaneprázdněnosti skrečoval letos před létem, těším se. Repelent SS už maj pak na leden jeden koncert, Skiplife kalendář už je taky v běhu. GOTF mají taky booklej jeden koncert, kterej bude naprostá bomba, announcovat se bude ovšem až po novém roce. No a začátkem 2024 mají Skiplife v plánu nahrát materiál na split neobvyklýho formátu s kapelou, kterou si zatím nedovolím prozradit. Sorry, vím že jsem tajemnej jak hrad v Karpatech.
Aleši, bylo fajn, si s Tebou popovídat. Díky za Tvůj čas a máš prostor na cokoliv...
Já děkuji za zájem a za prostor. Zároveň moc děkuji za tvoji pomoc při vytváření tiskových dat pro moje kapely, jsem prostě zvyklej oslovovat starý kamarády, osvědčilo se mi to v podnikání i na turné. Dřív než otevřu internet se vždy se ptám lokálů nebo kamarádů. A to byla myšlenka dne.
Aleš Meduna, meduna.ales@gmail.com
Aleše najdeš v kapelách Gospel of The Future, Repelent SS, Skiplife nebo za mikrofonem v GxUxTxSx.
Fotky: archiv Aleše.
Rozhovor vyšel v tištěné podobě v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? č.11. Zine je vyprodaný, ale pokud budeš mít trochu štěstí, možná ještě číslo seženeš u PHR Records v distru!
