pondělí 10. srpna 2015

HOMBRE MALO - Persistent Murmur of Words of Wrath


CD/LP (Disiplin Media)
Album „Persistent Murmur of Words of Wrath“ je ideálním soundtrackem pro hledání a ztrácení se v čase. Nabízí sedm skladeb, při jejichž poslechu projdeme množstvím nálad a změn. Představ si sedm pomyslných dní, a příběhů s tím spojených, na rozbouřeném moři. S kapelou se potkávám již poněkolikáté a všechno do sebe postupně zapadá …
… kdysi dávno jsem několikrát viděl francouzskou kapelu Sons Of Saturn. Hombre Malo to je norsko-francouzskej projekt, ve kterém hraje Boris ze S.O.S. (+ členové Iktus, Sons Of Saturn a La Casa Fantom+ aktuálně MOE a Okkultokrati). Znějí podobně zajímavě jako Sons Of Saturn a jejich demo nahrávka je od prvního pohledu sympatická… (LP (SM Musik))
… od mého seznámení ušli Hombre Malo poměrně dlouhý kus cesty. Jejich sestava je norsko-francouzská a ve svém zvuku dohromady propojují několik různých stylů. Režie písniček je poměrně členitá a v průběhu poslechu moje myšlenky oscilují, a přepínám se mezi různými žánrovými hladinami. V písničkách je dostatek prostoru na dějové zvraty. Jsou poměrně dlouhé, ale nenudí, co víc, od prvních tónů jako by mě samovolně vtahovali do děje. Zvuky linoucí se z reproduktorů mají zakódovanou zvláštní energii, až by se dalo říct magii. … 7“EP (SM Musik)
Od prvního seznámení považuji Hombre Malo za velice sympatickou kapelu (… i díky komunikaci s kytaristou Borisem). S každou novou nahrávkou, se to potvrzuje, a zároveň mě těší fakt, že pokaždé překvapí něčím novým. Za dobu své existence se neustále zdokonalují v „ovládání mysli posluchače“. Ozubená kola „angry hardcore, dirty noise rock and disgusting groovy sludge” soukolí se točí od roku 2008 a ani v roce 2015 nejeví známky únavy.
V ruce držím desku „Persistent Murmur of Words of Wrath“ a jak jsem již napsal, je na ní sedm příběhů, sedm pomyslných dní na rozbouřeném moři. Hombre Malo mají svůj jazyk. Promluvili s ním již na několika nahrávkách, od bodu svého zrodu se v něm neustále zdokonalují. Je vidět, že pánové ušli kus cestu. Jejich vyjádření je jasné, rafinované, a dokonale propracované. Během sedmi skladeb projdeme množstvím nálad a změn. Celek působí jako proces regenerace organismu. Přesto, naše cesta se od začátku jeví jako „cesta s nejasným cílem“. Kam se při poslechu dostaneme? Začátek se nese na stoner rockových riffech, jeho zvuku … jsme ale na začátku, během poslechu se vše nesčíslněkrát změní, a dojde k propojení nálady s psychedelickými prvky, hardcorem, sludge, metalem … Nemusíš se bát, že budeš mít málo impulzů pro hledání, rozjímání. Zavírám oči, stoner riffy dělají z obrysů pevniny jen „cosi mlhavého“ v dálce. Najednou se cítím, jako bych byl na moři. Zatím je klidné, ale v mysli mám vidinu mohutných vln. Má bárka je chatrná. Ležím v ní. Kýve se ze strany na stranu. Ztrácím představu o čase, a nevím, jestli je den nebo noc. Přemýšlíš jen o tom, jestli má loď dosedne na pevninu. Najde pak má hlava klid? Nejsem jistý. Pouť je na začátku. Hombre Malo mluví jazykem silného zvuku, který si s posluchačem dělá, doslova co chce. Stejně jako pomyslná bárka v bouři na moři, která je silná a plná emocí.
Nechci albu „Persistent Murmur of Words of Wrath“ nadržovat, přehnaně ho chválit. Upřímně mohu ale říct jednu věc, při poslechu jsem se „ztratil“. Ano, v jeho tónech, byl jsem jako lapený. Pohlcení hudbou bylo naprosté. Nebylo nic jiného a nechápal jsem, jak je to možné. Při poslechu se ztrácím i nalézám. S dalšími opakováními jsem si říkal, že to již nedopustím. Stejně bylo vše jinak. Ztratil jsem se. Jednou jsem přemýšlel, jak se v tom asi členové Hombre Malo orientují, hledal jsem nějakou nosnou hudební kostru. Hledal jsem řád. Počítal jsem. Tóny mně ale zanesly někam jinam, než jsem chtěl, najednou jsem přestal počítat, hledat … cítil jsem jen sílu zvuku, který si se mnou dělá to, chce on sám. Byl jsem jak loď v bouři. Druhý den jsem si „broukal“ melodii z desky.
Ty zvraty proběhly několikrát … cesta trvá pomyslných šest dní. Cíl putování se začne rýsovat, až během poslední písničky. Na začátku jsem měl všeho v hlavě tolik …, najednou se cítíš lépe. Vše začne vypadat, že proces regenerace organismu byl úspěšný. Proběhne množství zvratů, a k poslednímu opusu se dostaneš rychle. V tomto poměrně dlouhém tracku nečekaně se vše nečekaně „zvrtne“ do tápajících, nemocných zvuků. Všechno je jinak a mé pocity graduje změna stylu, trochu do podoby „mluveného slova“ podbarveného hudbou. Jako bych najednou ležel na písečné pláži, všechno zlo zmizelo. Nemohu si pomoct, ale mám pocit, že se mi vrací ztracená svoboda a čistá mysl. Otevírám oči a v dálce jako by zněla písnička Doors „The End“ … (S)
PS: obal je krásný, rýsuje se jen otázka, jestli může být motiv s oběšencem „krásný“?
disiplin-media.com
Hobre Malo fotky z Fluff Fest 2015 (od Sikyho).
hombremalo.bandcamp.com  

Seznam skladeb:
1. L'étranger
2. Crosses and marching feet
3. Golden calf
4. Vladislav
5. Reaching the shore
6. Elena
7. Deathbed conversion

Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.

středa 5. srpna 2015

When There Is None ‎– Warpaint

CD/LP (Rock Star Records)

Rock City Aachen. Mám to v hlavě, aneb nápis na malé černé samolepce a pogující punx. Měl jsem ji někde nalepenou, ale to je již hodně let zpátky. Ano, přesně tohle se mi vybaví, když slyším o německém městě Aachen. Leží na jihozápadní hranici Německa s Belgií a Holandskem a další spojitosti vedou samozřejmě k labelu Rock Star Records, prože Aachen je pro RSR domovské město. Vydavatelství vedou již léta dva bráchové, kteří bez větších výkyvů v kvalitě pravidelně vydávají zajímavé desky. Mezi posledními nahrávkami je nové album od německé kapely When There Is None s názvem „Warpaint“.

Jak When There Is None přiblížit? Začnu zeširoka, osobně se stále rád seznamuji s novými kapelami, převážně DIY nebo v na startovní čáře. When There Is None beru jako neznámé jméno, čistý list papíru. Pokud sleduji aktuální melodické punkrockové / hardcore kapely (které aspoň trochu kladou důraz na zmíněnou DIY etiku), tak jsem poslední dobou zaregistroval hned několik jmen, které k sobě mají hudebně blízko, nebo alespoň mají podobný (sympatický) přistup k muzice. Každá z nich na to jde samozřejmě z trochu jiné strany, podobnosti ale najdeš. Uvedu jména ok? Takže například Sport (jejich album Colors je super!), Roller Girls, Static Me, Naive, Viva Belgrado nebo Audiocæneat! (potažmo i kapela KŸHL, kde najdeš jejich členy). Všichni jmenovaní jsou instrumentálně hodně vyzrálí, a právě na tuto stránku kladou patřičně silný důraz (můj dojem). Nástroje mají myslím stejnou „důležitost“ jako zpěv. Jak to myslím? Mám dojem, jako kdyby mathcore kapely hráli rock / punkrock. Nahrávky jsou poměrně „čisté“, a chybí jim i náznaky „mathcore“ zacyklenosti. Je z nich cítit patrný švih, jasnější tah na branku. Líbí se mi to, přesto se nemohu zbavit mathcore příchuti! When There Is None pracují s podobnou matematikou, co se hudby týče. Přidej k tomu druhou rovinu, kterou je zpěv a výsledný dojem bude zase kousek jinde. Zpěvák zní, jako kdyby zpíval syn pana Frankieho Stubbse z Leatherface. Ano, myslím si, že právě oni budou pro When There Is None velkou inspirací. When There Is None ale rozhodně nepůsobí jako kopírka, dávají do toho hodně ze sebe, mají svůj styl. Opět se vracím k instrumentální rovině, je hodně výrazná a až po několikátém poslechu se mi propojila se zpěvem. Dynamická muzika a chraplavý vokál? Ano nelze zapomenout na Leatherface, ale i na Hot Water Music. Leatherface a Aachen? Tady mi v hlavě projede i vzpomínka na „Sheer Terror of Emo“, kapelu For The Day. Od začátku jsou tedy celkem jasně vyložené karty, co se náklonosti týče.

Pan Frankie Stubbs v jedné písničce zpíval „… my heart is home …“. When There Is None mají v jednom z textů „Home is where, The coffee maker groans and moans, Heart is home, My heart in my throat …“. Ovlivněný jsme všichni. Rozebírat jsem to snad ani nemusel, přiznat lásku k Leatherface? To beru jednoznačně pozitivně! Přesto všechno, po prvním poslechu se mi deska „Warpaint“ ale zdála nevýrazná. Ano, bez většího tahu na branku. Poslouchal jsem ji přesto stále dokola a aktuálně mohu napsat, že všechno vypadá jinak. „Warpaint“ je druhé album, které kapela vydala a já se rozhodně mrknu po jejich debutu. Snahou mého psaní bylo snad jen naznačit, další hledání je na případných zájemcích. "Warpaint" je rozhodně dobrá deska, na které jsem neplánovaně získal slušnou závislost. Zajímavá kapela. (S)

 

https://whenthereisnone.bandcamp.com/album/warpaint

https://www.youtube.com/watch?v=lKo4UVP8tqY

rockstarrecords.de

 

Seznam skladeb:

1   The Sea Is   My Sister   

2   Warpaint   

3   Embers   

4   Have Love,   Will Stay For Coffee   

5   Control   

6   Tiger   Lungs   

7   The Big Sleep   

8   Miss Black   Milk   

9   Tidal Wave   

10   Almost   Right Words   

11   Wrong Way   Up In A Blood Stained Sleeping Bag   

12   Separated   And Afraid

 

čtvrtek 30. července 2015

PAST - Demo | 7"EP

Venku je demo EP polských post-punks PAST! Vychází jako 7"EP, první press v nákladu 200 ks. Desku lze objednat přes samuel bigcartel.com, samuel email nebo discogs.com. Společně s vinylem vychází plakát A3 (motiv je na úvodní stránce Samuel Records), pár ks velkých placek s logem PAST a 50 ks trik s logem PAST. Vše seženeš přes Samuel Records email. Na desce uslyšíš 4 skladby, které je možné poslechnout na samuel bandcamp.com.

pátek 17. července 2015

Love Is Love

... život je krásnej, život je krutej! Pouštím si jednu ze svých zásadních desek, kterou určitě nikdy neprodám. Jmenuje se "Love Is Love" a je od Lungfish. Má to i svůj důvod a v hlavě mi běží film, přehrávám si dny minulé! Myslím na kamaráda, kterého už neuvidím ... RIP bro!

Poslechněte si desku, vypněte ... zastavte se ... https://www.youtube.com/watch?v=dGZcbdYPTNA

... Love Is Love

středa 15. července 2015

Love & Peace

Stop Racism!
Stop Sexism!
Stop Homophobia!

... Love & Peace

PS: přijde někomu normální chodit po ulici se šibenicí? pokud ano - FUCK YOU!

úterý 14. července 2015

PAST - demo, 7"EP na Samuel Records



1.8.2015 vychází na Samuel Records PAST - demo, 7"EP. Naklad bude 200 ks a na prodej zůstává cca 40 ks. Více najdeš na http://samuelrecords.net/.

Modern Pets - .Sorry.Thanks

12“LP (P.Trash Records)

Německé punkové kapely mají ve svých tónech zakódované „něco“, co se mi prostě líbí. Před lety jsem se nechal nasměrovat Short Fuse, a díky nim jsem zaměřil svůj pohled i na „germoney“. První objevenou „retro“ kapelou byli Press Gang, kde hrál Pogo (bassák Short Fuse) a dál jsem již hledal sám. Nálezy stáli za to - Idle Hands, Dean Dirg, Dramamine, Blank Pages, The Missing Shadows (po rozpadu členové pokračovali v kapelách IDLE HANDS a BLANK PAGES) … a samozřejmě Modern Pets. Všechny jmenované mají společného jedno, novodobý melodický punk rock dělají naprosto po svém, s elánem a mladistvým, silně frackovitým odérem. Žádné hudební onanie. Neudržíte svojí pozornost více jak dvě minuty? Nevadí. Modern Pets  hrají písničky, které mají do dvou minut, a všechny znějí naprosto svěže, čerstvě. Sálá z nich nepřehlédnutelná energie. Melodie jdou ruku v ruce s energií a „fuck you“ postojem. Jak to myslím? Vezmi zvuk kapel jako THE BRIEFS / Angry Samoans / The Kids, dej to do mixéru, zapni, a výsledný koktail můžeš pojmenovat třeba Modern Pets. Čtyři nástroje, čtyři hlasy … punkový námořnicí z Berlína.

Již po několikátém poslechu se mi tahle parta zaryla do palice. Jejich aktuální, zatím poslední, nahrávka se jmenuje „.Sorry.Thanks“ (2013) a vyšla na labelech P. Trash Records,  Dead Beat Records  a Concrete Jungle Records. (Během své existenci vydali celkem hodně singlů, split s P.R.O.B.L.E.M.S. a „album debut“ je z roku 2011.) Na desce můžeš slyšet deset pecek svižného melodického punkrocku s patinou „starých časů“. V písničkách není nic navíc. Všechny obsahují přesně jen to, co bych očekával. Nic víc! Jsou chytlavé, energické, ale i špinavé. Jako naprostou hitovku beru hned druhou pecku s názvem „Necessities„. Modern Pets mi znějí trochu „deutsche“ chladně, ale i melancholicky (ty momenty můžeš znát z desek The Estranged nebo Wipers) a navíc se špetkou rock´n´rollové frackovitosti (nebo větší špetkou?). Slyším i švih (ale i ležérnost) The Hives, prostě surf punk jako noha. Tenhle typ punkrocku žeru i s navijákem. Líbí se mi to! Říkáš, že to je jednoduchý a pozérský? Modern Pets by asi s klidem típnuli cigáro a řekli jen „Fuck off!“

… pozvánka na jejich brněnský koncert je skvělá „I po 77 letech světové historie zůstávají berlínští Modern Pets problematickou součástkou v pekelném soukolí vesmírného omylu a na jejich zvuku a přístupu nenajdeš nic prohnile moderního. Opíchají Tě na zadním sedadle ve zvukové newwavehipstershitpunkové bouři, smetou Tě, bodnou do zad a nakonec Tě se zvrácenou stydlivostí donutí dát jim poslední cigaretu, klíče od auta a všechny prachy. Povinnost pro fanoušky kapel typu The Buzzcocks, Adolescents, The Briefs, Cute Leppers...“

Na Modern Pets se mi líbí i zvolený poměr popu / punku. Stále mi  znějí jako punková kapela a to je skvělý! Hledáš něco nového, svěžího a dostatečně ujetého? Vyzkoušej Modern Pets! (S)

 

ptrashrecords.com

 

Video třeba na youtube.com.

modernpetssuck.blogspot.de

https://modernpets1.bandcamp.com/album/sorry-thanks

 

Seznam skladeb:

Pilsator   

Necessities   

The Walking Contradiction   

Back To My Heart   

Funeral Fun   

Excessive   

Clocked Assholes   

News   

No Access   

I'm Not A Brick

 

PS: pokud Tě styl Modern Pets baví, mrkni se i po německém labelu Timmeheiehumme Records - thhrecords.bandcamp.com .