čtvrtek 30. června 2011

Report z Obscene Extreme 2009 (by Žrout)


Některé věci vyjdou přesně v okamžik kdy mají, za jinými zavře dveře čas a něco vyplave na povrch až s jistým časovým odstupem. Ano, poslední případ se týká i reportu z festivalu „Obscene Extreme 2009“, který měl vyjít loňský rok v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zinu. Díky naprostému časovému zahlcení, proběhlo drobné „škobrtnutí“ - rok je neúprosně pryč a proto jsem se rozhodl, že provětrám zahnívají archiv – ANO, těsně před Obscene Extreme 2011. Report berte třeba jako vzpomínku na jeden z minulých ročníků nebo drobnou upoutávku na ročník letošní.

Report sepsal Žrout (Lahar, Radiolokátor, Poslední Přání Mrtvého Humanisty) – DÍKY - a původně byl napsaný pro How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zine. Neznamená to, že HCLKKYD? zine již nevyjde, jen je 5 minut po 12cté hodině a vypouštím pár článků, které postupně ztrácejí na svém kouzlu. Poděkování patří Čurbymu (za volný vstup pro reportéra pana Žrouta) a Žroutovi za report. Většina fotografií je od nadšeného a vášnivého fotografa SYKYho 625 (Rabies), Elišky (Rabies) a Žrouta - samozřejmě díky! (S)

Report z Obscene Extreme 2009 jsem vyvěsil na www.czechcore.cz

pondělí 20. června 2011

Anyway – s/t


LP (Election Records)

Anyway fungují dlouho a jsou jednou z mála kapel (nejspíš poslední), které mám spojené s dobou, kdy jsem na Samuel Records vydal kompilaci „My Time Is Over“. Vždycky mě hudebně bavili, ale nebyl bych zcela upřímný, kdybych nezmínil fakt, že od samého začátku jsem je měl zastíněné kapelou Clean Slate, kde Jirka Nedvídek zpíval. Od té doby ale utekla spousta času a Anyway nahráli několik desek. Opravdu jsem si nedávno říkal, jestli ještě hrají? Odpověď přišla sama, nečekaně a v podobě nového bezejmenného vinylu. Chtěl bych říct, že aktuální album mi udělalo obrovskou radost, nejen z nostalgických důvodů. Dopředu řeknu, že je skvělý! Ukazuje, že kapela neulehla k věčnému spánku a přijde mi, jako kdyby kluci někde nabrali „novou“ energii. Rukopis kapely z předchozích desek zůstane, přesto nové písničky jsou o hodně chytlavější, působí o hodně svěžím - i hitovým, dojmem a znějí přímočařeji. Prostě - jestli se Ti Anyway zdáli zbytečně komplikovaní, na nové desce je všechno jinak a šlape jim to, dovolím si říct, jako nikdy předtím. Navíc desku „s/t“ vydal zpěvák Jirka na svém labelu Election Records. Ptáte se na první dojem? Rozhodně výborný a očekávání jsem měl již od prvního pohledu na LP. Obal je totiž ručně udělaný a to ocením vždycky. Celkově si vážím stylu jakým byla deska vydaná - díky kluci a držím Vám palce! Anyway žijí a s novým bubeníkem nahráli parádní desku, kterou si můžeš zdarma stáhnout na Election Records. Kromě možnosti bezplatného stažení v mp3 formátu si ji můžeš u labelu objednat i na vinylu!

Myslím si, že „s/t“ LP je rozhodně nejlepší deska, kterou Anyway nahráli. V perfektní rovině je rock´n´roll šmrc, špinavost garage punk/hardcore kapel, švih a „divné“ postupy, které mám spojené s Rocket From The Crypt. V jejich muzice slyším hodně vlivů a během poslechu jsem si vybavil spoustu různých skupin, od různých labelů a různých států. Celek je kompaktní a šlape jako jeden muž. Na desce je všechno, co tam být - nic nepřebývá. Mix je opravdu unikátní, se skvělou atmosféru. Prostě to šlape! Snad znějí, jako kdyby spolu hráli kapely z Dischord, The Hives, Rocket From The Crypt a Less Than Jake - prostě mix, který jsem u nás (do dnešních dní) postrádal!

Není myslím potřebné rozebírat jednotlivé písničky. Album si můžete zdarma stáhnout na Election Records a závěr si tak udělat sami. Jedno je ale jisté - album „s/t“ je různorodé, pestré, nechybí mu hitovky a ani typicky rozladěnější / komplikovanější - pro Anyway typická nálada garage punk´n´roll s harmonikou. Hodně mně baví texty, který jsou nejspíš úměrné věku člověka, co je psal. Mají v sobě „něco“ hodně silného, žádný jed a pachuť – povzbudí i pohladí zároveň. Navíc jsou i často vtipný – „ jsem zlomenej chlap a je spousta věcí kterým nerozumím - jedna věc je ale jistá - zapni své stereo!“. Zařadil bych je někam mezi mé oblíbence J.Cashe a Social Distortion.

Z Anyway cítím návrat ke kořenům, uvědomění si sebe sama a pravé podstaty síly muziky. Není nic víc než hudba - ta boří hranice, scény a zároveň může těšit a prostě jen bavit poslechem. Anyway se všechny to povedlo sjednotit na výbornou. Dojem vyzdvihuje i ručně dělaný obal - karton, spray nebo sítotisk …, jak jsem řekl, to jsou pro mě body navrch. Cením si toho u každé skupiny, ale pokud kapela hraje tak dlouho jako Anyway a přesto udělá obal tímhle stylem - je mi to jednoduše hodně sympatický. Dobrý dojem podtrhává i zvuk nahrávky, o který se k mému překvapení postaral Jarda Soukup (Landmine Spring) v jeho domácím studiu. Dalo by se o něm říct to samé jako hudbě Anyway – nic tam nechybí, nic tam nepřebývá a při poslechu z toho cítím energii, všechno vyznívá na výbornou a navíc nechybí potřebná „garage“ patina. Z mého psaní je myslím více než jasný jednoznačný závěr - předsudky stranou, Anyway vyzráli (dozráli?) a svůj zvuk dopilovali do brilantní podoby. Dovolím si říct, takové album u nás nikdo nenahrál a osobně se těším, jak sklady ze „s/t“ LP uslyším živě … (S)

PS: Maličkost na závěr, poznámka pod čarou. Rád si prohlížím desky, jestli jsou rovné, jak jsou udělané, jak voní … ano nevinný fetiš, který možná znáte sami! Na vinylech samotných se mi líbí gravírování. V našich končinách moc používané není a o to víc mě potěšilo na Anyway vinylu.

http://www.anywaymusic.com/
http://www.election-records.com/anyway2.html

středa 15. června 2011

Rozhovor s Michalem (Fluff fest)


Rozhovor s Michalem Kocanem (Fluff Festival). Rozvor vznikl emailovou formou začátkem června 2011. Ptal se Samuel a rychle odpovídal Michal.

Festival se uskuteční 22. - 24.7. 2011 v Rokycanech.

Rozhovor jsem nahrál na http://www.czechcore.cz
Přímý link je http://www.czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=78579

středa 8. června 2011

Rozhovor se správným chlapem - Adamem Nenadálem ...


„Adam Nenadál je identifikace v "reálným" světě, Aran Epochal je logo/ego pro hudební věci a Aran Satan? … „ V následujícím rozhovoru se dozvíš nejen to a snad i něco navíc o sympatickém chlapíkovi jménem Adam Nenadál / Aran Epochal / Aran Satan. Rozhovor vznikl emailovou formou na přelomu letošního května / června 2011. Ptal se Samuel a velice rychle odpovídal Adam. Rozhovor jsem uložil na czechcore.cz.

pátek 27. května 2011

Earthride “Something Wicked”


2LP/CD (Doomentia Records)

Od ranného dětství jsme vedeni k tomu, aby jsme „zapadli“. Náš vývoj často omezují limity a ty je potřeba překračovat. Některé „zdi“ přesto máme před sebou celý život. Často ovlivňují i náš pohled na hudbu. Snažím se být otevřený, ale často jsem zaslepený! Nechci rozvádět matematické rovnice, nechci polemizovat - chci říct jen jedno, pole hardcore, punku, metalu a celkově alternativní scény nabízí velice široké spektrum naprosto odlišné hudby a vždycky se vyplatí kouknout „za roh“. Mám rád momenty překvapení, kdy nic neočekávám a najednou přijde blesk z čistého nebe. Aktuálně má jméno Earthride. Nevyhledávám doom/metal/stoner rock a nedostat album „Something Wicked“ jako promo, asi bych ho bez zájmu přešel. Vložil jsem CD bez výraznějšího očekávání do přehrávače (ikdyž mám doma Earthride 12“ picture LP) a dnes tomu bude již 14 dní (3týdny?) co hraje. Nemohu, opravdu nemohu, ho vypnout … což se mi nestává tak často. „Something Wicked“ je úžasný album!

Bylo 5:30 a toho rána pršelo. Sedl jsem do auta a pustil si na cestu „Something Wicked“ – jako kdyby to byl soundtrack nadcházejících dní, ve kterých se všechno zpomalilo! Album má temnou atmosféru a cesta po které jdeme je klikatá. Čeká nás spousta zvratů, monotónní zacyklené riffy, které až s dalšími poslechy odkrývají své květy. Tóny, ze kterých je cítit život sám a každý, kdo píše muziku podobnou Earthride, musel projít svými životními útrapami - alespoň tak to působí na mně. Cítím z nich zvláštní bezvýchodnou náladu, ve které je recyklovaná všechna úzkost, bolest, naše špatná rozhodnutí a životní omyly. Děj začíná tam, kde většina životů končí – v bodě smíření se s prohrou – Earthride ale jako by všechny negativní věci smíchali a výsledný koktail je bludný válec, který nic nezastaví a pomalu před sebou vše válcuje. Drobné ústupky se změnily v ukrutnou sílu. Není čas na rozhlížení se kolem sebe - oni dělají jen to o čem si myslí, že je správné! Povstali z bahna a výsledné kreatury jsou nezničitelné. Začali jsme na cestě, která směřovala do smutných konců, prošli jsme si peklem - nezničilo nás to, jsme silní a výsledek působí neuvěřitelně positivně! Ano je to rovina osobních pocitů! Jasné je, že „Something Wicked“ je velice silné album, vyvolalo ve mně nějaký dojem a podobnou náladu cítím i z desek WINA „Adrift“ nebo Steva von Tila „If I Should Fall to the Field“.

Pokud máš rád Black Sabbath, určitě budeš mít rád i Earthride. Svůj styl mají označený jako Maryland doom/stoner metal. Mnohé o nich napoví souvislosti z následujícího „stromu života“ - v roce 2002 se rozpadla skupina Spirit Caravan (Robert Scott "Wino" Weinrich, Dave Sherman a Gary Isom). Weinrich se připojil k Place of Skulls a založil The Hidden Hand (v roce 2007 se rozpadli i The Hidden Hand a Weinrich se vrátil ke znovuobnoveným Saint Vitus). Sherman založil Earthride a Isom se připojil k Internal Void, Pentagram, Valkyrie a Nitroseed. Tyhle věci si snadno dohledáš na internetu a je více než jasné, že jde ostřílené muzikanty.

Earthride jako kdyby měli zabudovaný svůj vlastní metronom a jeho rytmem řídí své posluchače. Hrají silné riffy a výsledný efekt působí jako černá magie. Svět se v jejich rytmu zpomalí a „sabbaťácké“ riffy dostávají nový prostor pro rozlet. Já je poslouchám a jen oddaně kývu hlavou, ikdyž tohle není moje parketa. Je to ale skvělá muzika! Earthride hudba je minimalistická, ale nudit se u ní rozhodně nebudeš. Jejich písničky jsou dlouhé. Tuším, že pod 4-5 minut nejde žádná a díky jejich „rozvážnosti“- sludge táhlosti, dostaneš prostor pro hledání. Občasné změny temp nebo sóla je rozčísnou temnou atmosféru a působí lavinovým efektem. Zpěv je naprosté zlo (v tom nejlepším smyslu slova) a trochu mi přijde jako zmutovaná podoba Ozzyho s Lemmym.

„Something Wicked“ je skvělá deska a díky, že jsem mohl nahlédnout za roh …. Skvělá práce a soundtrack pro všechny ztracené desperáty! (S)

http://doomentia.com/

http://en.wikipedia.org/wiki/Earthride
http://www.myspace.com/earthridedoom

pondělí 23. května 2011

Rozhovor s Markem Rybenským


Evidence Smrti (čerstvě mají debutní velkou desku na Insane Society Records.), Festa Desperato (není to tak dávno, co vyšla první velká deska na Insane Society), Gasmask distribuce a label, Bakteria zine … za všemi těmito aktivitami najdeš chlapíka, který se jmenuje Marek Rybenský. Rozhodl jsem se s ním udělat rozhovor, který vznikl emailovou formou během několika posledních dní (květen 2011) a najdeš ho na www.czechcore.cz. Otázky jsem pokládal já - Samuel a velice rychle odpovídal Marek. Marku díky, byla radost si s Tebou popovídat ...

Odkaz na rozhovor: http://www.czechcore.cz/cgi/sonic.cgi?templ=portal_index&page_include=p_publications_det&id_publication=78567

čtvrtek 19. května 2011

Austin Lucas „A New Home In The Old World”


LP (Hometown Caravan Records)

Myslím si, že nemá cenu představovat Austina Lucase. Každý ho zná! Je to sympatický „amík“, který již dávno zboural pomyslné hranice scén a kontinentů. Větší představování by mělo podobný smysl, jako informovat příznivce fastcore/power violence o kvalitách Charles Bronson. Austin Lucas nedávno vydal novou desku „A New Home In The Old World”. Ano, je úžasná!

Austin dovede napsat silné písničky, které již chytly u srdce nejednoho posluchače. Jeho tvorbu hodně ovlivňuje klasické americké country, ale přesto nemusíš zrovna každý víkend jezdit na potlach posázavským Pacifikem, aby jsi si k němu našel cestu. Zvládne zahrát spoustu hudebních stylů, má obrovský talent a perfektní hlas. Původem je z Indiany, odkud se přestěhoval do Prahy a z Prahy se postupem času přemístil do Portlandu ve státě Oregon (aktuálně zde žije). Své příznivce dnes již má po celém světě a z velké části za to může jen on sám. Cestu na pomyslný kopec si vyšlapal svou tvrdou prací. Zná ho spousta lidí, přesto působí jako skromný chlapík - žádná rock star! Ať hraje sám s kytarou nebo obklopen muzikanty, dokáže naprosto srdcařským a odzbrojujícím způsobem zaujmout. Do hraní dává vždycky všechno. Lze mu věřit a slova i tóny mají v jeho přednesu svou váhu. Písničky nejsou jen na efekt chytlavé a citlivé, mají srdce - do každé z nich dává kousek sebe. Má dar se vcítit – popsat své pocity, aby to nevyznělo jako brak, o tom není žádných pochyb.

Austin je stále známější a i jeho diskografie se rozrůstá. Vydal několik velkých desek, singlů, splitů a na vinylu je zaznamenané i jednoho živého vystoupení. Věříte, že existuje spousta lidí, kteří sbírají jeho nahrávky? Existují! Svou dráhu začal silnou osobní deskou „The Common Cold“, na které se naprosto bezelstně otevírá světu. Austin je muzikant a milovník klasického amerického country, což se odráží v jeho tvorbě. Na všech jeho deskách se střídají akustické písničky (osobní zpovědi) s těmi více „country“ laděnými a podobný mix dostaneš i na novém albu. Mám rád všechny jeho hudební tváře a vlastně neznám žádnou špatnou desku, kterou by udělal. Vydavatelským evropským domovem je německé vydavatelství Hometown Caravan Records, provozované sympaťákem Elmerem. Produkce H.C.R se ustálila a ručička „country tachometru“ ukazuje vždy „country ON“. O vydání evropského nákladu „A New Home In The Old World” se aktuálně postarala velice sympatická kooperace - Hometown Caravan s finským labelem Combat Rock Industry.

Jaká je nové album? Je velké, rockové, silné … strašně dobré. O mnohém napoví fakt, že Austin pojede po boku Willieho Nelsona na jeho americké „Country Throwdown Tour“. Nebojte se, moc se toho nezměnilo a podoba „starého známého“ Austina se s velikostí neztratila. Jak se do „A New Home In The Old World” zaposloucháš, na pár dnů nebo týdnů Tě nepustí. Mám ji doma asi měsíc a opakovaně se k ní vracím. Vlastně pravda je taková, že desku jsem rozbalil a několik dní jsem neposlouchal nic jiného. Nacházím tam stále toho Austina, kterého mám rád (myslím z desky The Common Cold) a to je moc dobře! Zvuk desky je „nový“ a je mixem staré známé akustické tvorby, říznuté klasickým americkým country s velkou dávkou rockové muziky typu Gin Blossoms. Austin na „A New Home In The Old World zúročil nejspíš všechen čas strávený na nekonečných turné, všechny své napsané písničky a zní více jako klasická kapela. Ano, Austin si opět pozval si spoustu „doprovodných“ hudebníků a je to i poprvé, co si desku produkoval sám. Producentsky mu s předchozími nahrávkami pomáhal jeho otec Bob Lucas. Svůj dar a talent na psaní silných písniček na „A New Home In The Old World” ukazuje více než kdy předtím – od prvních tónů Tě uchopí. Album je kompaktní, ale přesto na něm najdeš minimálně dvě hitovky, které si budeš pouštět nekonečně dokola („Run around“ a „Thunder rail“). Až si řekneš dost – nemohu je přeci pořád poslouchat, začneš nacházet další silná místa. Musím říct, že s „A New Home In The Old World” je mi v tomhle rychlém světě moc dobře a to je jeho velká deviza.

Ve skladbě „Thunder rail“ překvapí podobné kytarové postupy, které mám spojené s K10 Prospect. Během deseti nových písniček nás Austin zatáhne do svého světa, ve kterém vládne klid, pohoda a harmonie! Lépe se s nimi žije … Singlovka „Sleep Well“ vyšla na společném split singlu s Cory Brananem. Pokud Vás již tam písnička na novou desku naladila, máte možnost ji zde slyšet znovu. V návaznosti na ostatní písničky vyzní v plné své síle. Zároveň musím říct, že „A New Home In The Old World” je trochu jiné než předchozí desky a to je rozhodně dobře. V tom lehkém stylovém posunu mají jeho písničky novou tvář.

Obal je krásný! Vládne mu sova a právě „sovu“ najdeme v názvosloví indiánského horoskopu. Ty co se narodili v jejím znamení ovlivňuje ohnivý živel (síla, aktivita, tvoření, vůle, činy) a vládne jim pak vítr západní (cítění, vnímání, empatie). Sova je symbolem osvícenectví a vědění. Stejně tomu bylo i ve světě starých indiánů. Byl to posel životní modrosti, hluboké pravdy, vyslanec Stvořitele. To jsem našel o znamení „sovy“ na internetu. Tuším souvislosti …

Nemá cenu to dál výrazněji rozmazávat. Skládám panu Lucasovi poklonu - nahrál další skvělou desku. Já si ji zakládám do přihrádky označené „50 životně důležitých vinylů“. (S)

PS: Rok se sešel s rokem a Austin opět navštěvuje Evropu. Pokud ho máš rád, v ČR ho můžeš vidět 20.5.2011 v pražském Divadle Rubín. Evropské koncerty s ním jede německý sympaťák Digger Barnes!

PS2: Jak je již u Hometown Caravan zvykem, album vychází i s kupónem pro bezplatný download alba v mp3 kvalitě z internetu.

http://www.austinlucasmusic.com
http://hometowncaravan.de

01. Run around
02.Sit down
03.Darkness out of me
04. Thunder rail
05.Nevada County lines 06.Sleep well
07. feast
08. The grain
09. Keys
10. Somewhere a light shines