12"LP (Indies Scope)
ESAZLESA pocházejí ze západních Čech a koncem loňského roku jim vyšlo na Indies Scope nové album s názvem Dokud vím, co mám. Přinášejí náladový mix emocore, post-rocku, rocku - osobitého, intenzivního i bloumavého, plného emocí a nálad. V jejich hudbě je kladený velký důraz na kytary a jejich linky, které vytvářejí oscilující atmosféru. Post-rocková kytarovka, ve které jsou v mnoha vrstvách propojeny melodie a intenzivní výbuchy energie, v kontrastu s tichými rozvážnými pasážemi. Pohlazení, pohoda i nervozita v mnoha dějstvích.
Úplně jsem zapomněl, že jsem před lety psal recenzi na singl Esa z lesa "Chtěl bych vidět svět dětskýma očima". Je to již dávno, 14 let zpátky? Vody v řekách proteklo hodně, někdo vyrostl a jiný už mezi námi není. Čas plyne, ESAZLESA registruji, ale vlastně až teď po dlouhé době mám zase příležitost si je poslechnout v klidu z desky. Točí se mi poslední album "Dokud vím, co mám" a od prvních tónů cítím, že je naprosto vhodné pro nadcházející roční období, podzim. V první skladbě "Dokud vím" není potřeba slov a hodně mi připomíná některé kapely na Denovali Records. V jednom období jsem tento německý label sledoval. Ano, dostaneš epický post-rock, vtahující atmosféru, kdy tóny hudby Ti mohou dopřát křídla a Ty se pak vznášíš nad virtuální mraky, ale i své každodenní problémy. ESAZLESA nám již v úvodu desky dávají úžasný pocit "oproštění se" a skvělý zvuk od Amáka (Golden Hive) dobré letové podmínky.
NA PLÁNÍCH SVÍTÁ
A STÍNY ODEJDOU
CO ZÍTŘEK CHYSTÁ
AŽ PROJDEŠ TMOU
Když se ponoříš do poslechu desky, máš možnost, ponořit se i sám do sebe. Dostaneš se až tak daleko, kam Ti to představivost dovolí. Vnímej. Hudba má pěknou vlastnost, že pokud zaujme, může změnit vnímání, postoje nebo prostě jen vtáhnout do děje a nechat posluchači prostor si její atmosféru užít. Dlouho jsem to neudělal, ale dal jsem album ESAZLESA na plotnu gramofonu, nechal svítit jen slabé osvětlení a zkusil poslouchat pozorně, jako když jdu třeba do kina na film. Vinyl se točí, příběh o mnoha dějstvích postupně rozkvétá a jeho kořením jsou různé hudební přísady. Chvílemi se vznášíš, chvílemi bloumáš a tápeš. Tóny zvládají přinést klid i bouři. ESAZLESA znějí krásně a jejich vyprávění je poutavé.
JSOU DNY KDY TÁHNU TĚ TMOU
KDYŽ VŠECHNY SVĚTLA ZHASNOU
VIDINY ZÍTŘKŮ CHŘADNOU
TÁHNU TĚ TMOU
Jednotlivé skladby mají různé nálady a propojeny jsou emotivní post-rockovou náladou. Emo, post rock, to je myslím páteř alba "Dokud vím, co mám". ESAZLESA Tě na něm nikam netlačí, je to pocitové a jiskřivé setkání. Za skromného světla jen v tichosti poslouchám, nechávám se unášet a občas mě z vnitřních pocitů vytrhnou strhujícími výbuchy emocí. Funguje to skvěle a závěrečná skladba "Co mám" je až chrámově epická. Snad bych si i přál, aby neskončila... Na svém profilu mají ESAZLESA popisku, "emo dává opravdovej smysl až po třicítce". Musím říct, že i v dalších životních fázích snad dává smysl. Alespoň teď, v pološeru, si to myslím. (S)
Desku věnoval Martin Slowcha (Kabinet Records), díky!
Žádné komentáře:
Okomentovat