pondělí 9. března 2020

Marek Rybenský rozhovor

Před pár dny mě oslovil Marek Rybenský s nabídkou Coffin Varnish CD-R na recku. Ikdyž mě tahle kapela baví, dal jsem přednost možnosti poslat Márovi pár otázek, na které mi bleskově odpověděl. Vznikl tak krátký rozhovor, emailové povídání, a možná o Márovo aktuálních kapelách napoví víc než recenze. Navíc, Coffin Varnish mají v lisovně debutní EP, které vyjde za spolupráce kapely a brněnského labelu Ultima Ratio. Je tedy na co se těšit! Otázky: Samuel, odpovědi: Mára.

Ahoj Máro, zapínám Coffin Varnish - GUMO demo ... Představování je myslím zbytečné, Festu Desperato a Evidenci Smrti, bude znát asi každý. Pověz na úvod, jak se aktuálně máš a co je nového v Tvém hardcore punkovém světě? Většinou mám tendence říct, "děkuji, mohlo by být líp", ale čím jsem starší, tím víc mi tahle odpověď přijde hloupější. Asi bych v tomhle případě mluvil o Evidence smrti, jestli se máme bavit i o minulosti, jelikož každý jeden z Coffin Varnish je s E.S. více nebo méně spojený.

Nějak výrazně neodděluji hc punk svět od toho řekněme běžného. Jednou z novinek je demo C.V., i když už je několik měsíců venku a v Loděnicích se právě schyluje k lisu debutního 7“EP. Obě nahrávky jsou z jedné „session“ ve studiu. Mezi novinky bych taky zařadil vydání dema mé druhé kapely - Death Culture Deprivation, se kterou v těchto měsících renovujeme sestavu a tvoříme nový set. Po několika letech jsem se opět vrátil k tvorbě primitivní grafiky a vypadá to tak, že se snad i začne pracovat na novém fanzinu. Vlastně by se dalo říct, že mi to nic nedělání, kterému jsem se po zániku Gasmask records upsal, moc dlouho nevydrželo. :)

Pověz, co Tě vedlo ukončit Gasmask records a naopak, co Tě zase motivalo se s odstupem pustit do dalších projektů? V prvé řadě osobní selhání a pak samozřejmě věci, které nelze ovlivnit. Peru se s tím do dnes a asi už to nechám být. Proč otvírám další projekty? Ta nejjednodušší odpověď by asi zněla - jsem rád v centru dění. Ale faktem zůstává, že s myšlenkou na obnovení fanzinu se zaobírám už dobrý rok. Ideu jsem nadhodil Radovi (Kaz zine, Sedem minút strachu) už minulý rok na Eternal Noise Misery festivalu, ale teprve nedávno jsem oslovil ostatní potencionální spolutvůrce, takže kola se snad začnou hýbat v průběhu letošního roku.

Začnu u kapel ve kterých hraješ, jak fungují? Tuším, že nebydlíte všichni v jednom místě, a tak … Pohybujeme se v hardcore punku, máš nějakou osobní vizi, jak by měla hardcore punková kapela fungovat? Něco pamatuješ, mění se nějak ty "mantinely"? Máš nějaké "mantinely"? :) D.C.D. v úplném začátku byla místní kapela, byl jsem šťastný a trochu naivně věřil ve věci co půjdou snadněji, ale poté proběhla změna na postu basáka, pak se odstěhoval bubeník za přítelkyní. Dnes všichni dojíždí z okolí a obávám se, že člověk který je nyní adeptem na zpěv bude dojíždět z Brna, jako já zase dojíždím do Brna za CV. Ano může to znít celkem srandovně, ale taková je realita. Většina věcí funguje přes nahrávky a přípravu doma, což ale dnes v době moderních technologií jde naprosto bez problému. Když mi Filip nebo Paaya dávali věci na kazetách abych se je za týden naučil, to bylo složitější. Nesmím opomenout, nikdy jsem nebyl hudební talent a moji spoluhráči by ti mohli povídat. :)

Jak by měla kapela fungovat? Zásadní věcí je zodpovědnost a aktivní přístup. Můžeš být dobrý hudebník jak chceš, ale pokud na kapelu kašleš je to jako bys nic nepřinesl. Samozřejmě, aby to bylo po lidské stránce dobré to snad ani nemusím zmiňovat. Když funguje chemie je to vždycky nejlepší.

S tím jak je člověk starší se samozřejmě ta vize různě mění a ty mantinely jsou tak trochu elastické, někde se zužují, někde naopak rozšiřují. V roce 1995 jsem měl docela jasno a abych si o několik let později řekl, že nemám jasno vůbec v ničem a že svět se netočí podle toho jak pískám já, přesto mi nepřijde úplně v pohodě pod tíhou takové myšlenky ohnout hřbet a rezignovat na život. To je asi ten zásadní mantinel, který se týká života obecně a v rámci undergroundu nemám problém s tím, že firma nemá nálepku D.I.Y.

Jak vidíš Ty osobně hardcore punk v roce 2020? Sice je teprve konec února, ale dívám se na věci pozitivně. Hraje se, píše se, kreslí se...jednoduše řečeno dokud jsou lidi kreativní, tak je to pořád dobré. Takže abych odpověděl – dobře.

Srovnáváš někdy, "jak to bylo" ve "jak to je"? Samozřejmě, a myslím že nejsem sám. Jen se snažím o to abych zbytečně neuvázl v síti sentimentu nebo nostalgie. Člověk rád zapomíná to špatné, takže pak automaticky vaří z toho co bylo dobré a co se mu hodí a to by bylo vůči minulosti, přítomnosti a vlastně i budoucnosti nespravedlivé. Bylo mnoho skvělých věcí jako na koleni dělané fanziny, týdny čekání než dorazí odpověď na dopis, rozhovor, nebo vyměněnou/koupenou věc ze zahraničí. Bylo pravděpodobně daleko víc toho těšení se na to či ono. Dnes máme vše daleko rychleji a asi bysme měli být rádi a neměli to vyčítat těm generacím, které přicházejí po nás, pak se z nás totiž stávají ti rodičové, ti důchodci, ty fosílie co tvrdí, že ty mladý to mají moc lehké, ničeho si neváží a podobně. To byl počátek naší revolty. Takže jo srovnávám, ale snažím se na věc nahlížet realisticky.

Vrátím se ke Coffin Varnish, zmínil jsi, že máte v lisovně debutní EP. Kde singl vyjde? Klidně o nahrávce něco pověz, ať je na co se těšit … Jasný, žádný tajnosti :) Jak jsem zmínil v první odpovědi, singl jsme nahráli ve stejný den jako demo, epicentrum Vyškov, Davos. Bery a Adam studio znali, takže jako ryby ve vodě a Otyn je výborný společník, za 11 hodin bylo hotovo.

Vydáváme ve spolupráci s Ultima Ratio. Malý label, kterému šéfuje brněnský bard Mira Kokavec. Jen pro připomenutí, vydal např. Lucifer Efekt, Kullervo, Ad Calendas Graceas, Risposta, Zeměžluč. V závěsu za naším singlem se postará i o vydání split alba Lucifer Efekt / Psi. Vydavatelství je v aktivním módu a jsem rád, že mu touto cestou mohu udělat trochu reklamu.

Obal kreslil Tomáš Mitura, křikloun kapel VOLE a SNĚŤ. Nevím, zda to byl záměr, ale jeho dílo je naprostý worship 80‘s US hardcore punk.
Osobně jsem už teď velice spokojený, doufám že lis v Loděnicích dopadne dobře a těším se na den kdy budeme singly kompletovat a postupně vypouštět do světa.

Máro, těším se na vinyl. Bude nahrávka dostupná i elektronicky? Jak se vlastně Ty osobně díváš na šíření elektronické šíření hudby? Honzo, těším se taky, ani nevíš jak. V následujících dnech budou na našem bandcamp profilu dostupné dvě skladby jako ochutnávka a předpokládám, že v budoucnu bude celý singl regulérně ke stažení.

Když si vzpomenu na časy minulé, měl jsem mnoho nahraných kazet, byl to základ, nejen v hledání, ale logicky kdo by si všechno mohl dovolit koupit v originálním balení, že? Nehledě na to, že mnohé z nás v jistých časech od čehokoliv dělil i jiný systém.
Dnes jsou data základní výbavou, takže nemám nic proti nakupování hudby elektronicky a nemám ani problém s tím, že je hudba dostupná zdarma.

Samozřejmě existuje hledisko, kdy by si kapela zasloužila aby se jí alespoň vrátilo to co do dané nahrávky vložila… ve skutečnosti neznám 100% cestu jak toho docílit, asi je to na dlouhou bezvýchodnou debatu a ve své podstatě, hrajeme hluk, řveme, kreslíme, píšeme....tvoříme, to je něco co je pro moji osobu už dlouhé roky důvod k životu, pohon pro který se rád každý den zvednu z postele a když to vidím i u ostatních, dělá mě to šťastným a pak vidím smysl i tam kde by se mohlo zdát, že jsem prošustroval i kalhoty.

Zmínil jsi, že rád děláš grafiku. Pověz o téhle činnosti něco ... Jak jsi to „v sobě našel“, co Tě inspiruje ... ? Sakra, těžké odpovědět, že jsem něco v sobě našel, jelikož jsem něco konkrétního nehledal a bylo to to samé jako s hudbou nebo čímkoliv jiným, začal jsem to prostě dělat. Nemyslím si, že bych tvořil nějaké super geniální díla, něco co je 100% originální, ale přesto stále mám touhu vytvářet a přetvářet obrazy které odráží realitu nebo ji naopak překrucují. Do budoucna bych se tomu rád věnoval hlouběji, protože cítím, že je tu něco uvnitř mě co potřebuje ven, vyjádřit se obrazem, něco co nedokážu napsat slovem, ale koláží snad ano.

Myslím, že ani neexistuje konkrétní inspirace, ale samozřejmě vnímám další jiné díla, od obalů desek až po díla, která zahlédnu na internetu, v knihách…. Jeden čas jsem měl hodně rád ( ve skutečnosti ne jeden čas ale stále) věci od Johna Heartfilda nebo Johna Yatese nebo třeba jen minimalistická grafika Man is the Bastard. Někdy jen černá plocha a název řekne daleko víc, než tisíce slov...samozřejmě někdy to může být naopak, jen vystihnout to správné vyjádření. No a neodmyslitelně některé d-beat hardcore punk zvrácené grafiky s okovanýma bundama, samopaly, nábojáky…. SKV styl grafiky nahání hrůzu a neskutečně těžké myšlenky, booklet SonicCRIME TheRapy, je totální temnota.

Během pár dnů, co děláme tenhle krátký rozhovor máte novinku u Death Culture Deprivation. Povíš o ní něco víc? Za úplně nejzásadnější aktualitu můžeme považovat, že kapela je po čtvrt roce opět kompletní. Vosáka za mikrofonem nahradila Wiky (ex-Blind Pride) a Komor, který původně přišel aby v D.C.D. mlátil do šesti strun, dvě odložil a na postu basáka vystřídal Šupina. Následující čas budeme trávit ve zkušebně a doufám, jak jen to bude možné začneme hrát koncerty.

Předpokládám, že vycházíš z našeho statusu na facebooku. Ten jsem napsal ze dvou důvodů. V prvé řadě jsem chtěl těm kdo projevili zájem o kapelu a v nedávné době se dotazovali zda ještě stále hrajeme, veřejně vzkázat: ano, děláme všechno proto abychom opět stáli na pódiu a druhým důvodem, poděkovat klukům za spolupráci a přetočit list na nepopsanou stranu.

Nedá mi to se nezeptat, často vzpomenu na Festu Desperato … jste stále nějak v kontaktu, sleduješ kluků projekty ostatních členů? Tak s většinou se čas od času potkám na nějakém koncertě, minimálně v Brně. Na konci března to bude s Miruusem, vyrážíme s Brunner Todesmarsch na společné koncerty a shodou okolností se uvidím i s Paayou, který nám dělá koncert ve Vídni.

Nedávno jsem poslouchal některé naše nahrávky. Jo, i s odstupem času si můžu říct, v mnohém to byla skvělá doba a moře srandy.

Máro, díky za bleskové odpovědi. Těším na singl Coffin Varnish, snad se ke mně nějak dostane. Drž se a máš prostor na cokoliv, co Tě napadne … Honzo, děkuji za otázky a rádo se stalo. Tohle je vždycky nejzáludnější otázka, přesto ji znám jelikož jsem ji mnohokrát použil na někoho jiného a věřím, že se každý musel poškrábat na hlavě...tohle je váš prostor, dejte si téma, řekněte něco na co jsem se vás zapomněl zeptat...oh, uh! Protože ať se snažíte jakkoli a nejste zrovna lidový vypravěč v ten moment vlastně nevíte nic, v hlavě je prázdno jako na nočním tržišti…. :)

Obvykle mám v záloze nějaký top ten, dnes určitě soundtrack (nejen) k naší korespondenci v uplynulých dnech:

CAPITALIST CASUALTIES - 1996-1999:Years in Ruin
AFTER THE BOMBS – Relentless Onslaught
HAUNT – If Icarus Could Fly
LEBENDEN TOTEN – Static + Mind Parasites
WARTHOG – s/t
RUPTURE – Corrupture
DOLLHOUSE – demo
IRON MAIDEN – Wacken live
HARSH – s/t
REGIONAL JUSTICE CENTRE – studio + live
BASTARD NOISE – studio + live
DROPDEAD – demo
SEX PRISONER – studio
THE LOWEST FORM – Negative Extasy
HALSHUG – Drom


cvpunx.bc.com

deathculture.bc.com



Fotky: Turčo Macabra (bubeník Roxor)

Žádné komentáře: