neděle 29. března 2020

GO476910YB (LIDSKÉ ZDROJE) | rozhovor


Začátek letošní roku přinesl lidstvu množství neočekávaných překvapení. Oprášili jsme si pojmy jako jsou rouška, globální pandemie, mytí rukou, dezinfekce atd... Přes to všechno je tady punk rock / hardcore (atd.) a v časech dobrých i špatných ho mám osobně vždy nastavený jako ventil, prostor k úniku. Internet všechno přibližuje i oddaluje a je databází, ve které lze hledat. Prostor je téměř neomezený a najít se dá celkem všechno. Pokud se zaměřím na nahrávky, kapely…, velice rád poslouchám dema a třeba i nahrávky starých kapel online na síti. Nikde si nic nestahuju, ale rád využívám různé kanály, k mým oblíbeným patří Atomvinter, No punks in K-Town a Death, Gore & Grindcore. Dostávám se ale k tomu podstatnému, hodně mě zaujala kapela pojmenovaná Lidské Zdroje a jejich demo nahrávka z konce loňského roku. Trojlístek ve složení 2xCZ / 1x AT, jména a ega v pozadí. Baví mě to a nedivil bych se, kdybych tuhle partu našel náhodou u zmíněných nadšenců Atomvinter nebo No punks in K-Town. Nedalo mi to a poslal jsem email a došel jsem ke zjištění, že se známe, víc než jsem si myslel. Svět je globální, stejně jak někde zmínil Iny (Gride) – „moshuj lokálně, mysli globálně“. Před sebou máš rozhovor s GO476910YB, kytaristou a zpěvákem Lidských zdrojů. Rozhovor vznikl koncem března 2020, jako povídání emailem.
Otázky: Samuel. Odpovědi: GO476910YB.

Ahoj! Držím v ruce demokazetu Lidské Zdroje a velice mě překvapilo, že jsem Tě za touhle kapelou našel. Je to super, baví mě! Upřímně, čekal bych od Tebe ale trochu jiný styl, stárneš:)? Když se zamyslím, je to opravdu dlouho, co jsme se viděli naposledy ... kde teď žiješ, co děláš, prostě se představ jak uznáš za vhodné ...
Nazdar Honzo! Díky, díky... No jo, stárneme všichni, každou vteřinou... ale tím to úplně nebude. Moje cesta k punku přece jen vedla přes britský kytarovky šedesátých a hlavně devadesátých let a pro melodický punk kapely ze 70. a 80. let jsem měl slabost vždycky, takže to, že moje současná kapela z těhle vlivů vychází, je jen logický. Jediný, co se v tomhle ohledu změnilo je to, že dnes už jsem schopnej takovouhle muziku sám napsat i zahrát tak, aniž bych si pak myslel, že je to sračka. Jo, už je to pár let co jsme se viděli naposled, myslím, že to byl nějakej koncert ve Vegalité v Brně. Já už teď žiju osmým rokem ve Vídni, kam jsem se přestěhoval hned poté, co jsme s FESTA DESPERATO natočili poslední EP. Nová kapela se teď po několika letech zkoušení konečně rozjela, takže se věnuju především jí, jinak jsem začal dost aktivně fotit koncerty (něco málo najdeš na paayarazzi) a příležitostně pořádám koncerty. V některých věcech jsem se asi dost uklidnil, ke spoustě jiných věcí mám naopak o dost vyhraněnější postoj. Každopádně se mám skvěle a poslední rok byl pro mě za dlouhou dobu v mnoha ohledech jeden z nejlepších, tak snad to ještě nějakou dobu vydrží! A zapomínám češtinu, to je celkem na hovno...
Jak Vás vlastně napadl název Lidské Zdroje? Jo, je úmyslem držet Vaše jména v tajnosti – GO476910YB, AL479059SZ, YO671959YB? Rozhodně Ti/Vám s LZ fandím, žeru Vám to i s navijákem :)
Ten název přišel dřív než kapela sama, hrál jsem si s tou myšlenkou už několik let. Označení "Lidské zdroje" mi vždycky hýbalo žlučí a jako název pro kapelu mi přijde perfektní. Absolutní cynismus kapitalistickýho newspeaku vyjádřenej ve dvou slovech. Mým cílem je, aby do dvou let každej podělanej manažer velkýho korporátu, co si to spojení zadá do Googlu, se nejdřív musel probrat dvaceti stránkama odkazů na naši kapelu. Pro účely zahraniční expanze to je možná trochu marketingová sebevražda (standardní výslovnost našeho názvu v cizině je zatím něco jako "licke ctrože"), zprvu jsme dokonce zvažovali používat po vzoru řeckých kapel dva názvy- českej a anglickej, ale nakonec jsme nechali jen originál. Ono když kapela za něco stojí, tak se to jméno lidi beztak dřív nebo později naučí a já se taky naučil vyslovovat YHTEISKUNNAN YSTÄVÄT nebo TUOMIOPÄIVÄN LAPSET. A ty osobní jména - tak jasně, lidský zdroje nepotřebujou jména, identifikační kódy stačí.

Překvapil jsi mi svojí "foto stránkou". Mám strašně rád koncertní fotky, jak jsi se k tomu dostal, čím fotíš a máš nějaký plán, třeba vypustit své fotky i "papírově"? Pověz o tom něco …
Já jsem s tím tak nějak koketoval odjakživa, ale nikdy jsem neměl pořádnej foťák ani prachy na filmy a jejich vyvolávání, takže jsem se tomu věnoval jen příležitostně. Až před pár rokama jsem dostal od rodiny digitál Sony DSC-RX100. Je to sice kompakt, ale rozhodně jeden z těch lepších a pro moje potřeby je to parádní kompromis. Sice se s ním někdy rozčiluju, když mu trvá věčnost než zaostří a cvakne toho basáka ve výskoku, kterej už mezitím dávno utekl na druhou stranu pódia, a na větších pódiích z toho celkově nic moc nevytáhneš, ale se zrcadlovkou by se mi po koncertech asi tahat nechtělo - rád si občas kromě focení i užiju kapelu a tak potřebuju něco, co můžu kdykoliv strčit do obalu na opasku a hopsat dál. Cokoliv většího bych do měsíce buď zničil anebo odložil a následně ztratil. Fotky s výjimkou těch nejlepších ukázek na Instagramu nikam online nedávám, ale zakládám si na tom, že dokumentaci z každé akce posílám zúčastněným kapelám. Když to občas někdo použije třeba na desku nebo k rozhovoru do zinu, tak je to pro mě asi to největší zadostiučinění, ale fotím do značné míry i sám pro sebe. Fotky mě obecně baví a sbírám třeba i fotky od jiných lidí z akcí, kde jsem byl. Jinak v době, kdy každej kretén (fízly a nácky nevyjímaje) má k dispozici software pro rozpoznávání obličejů, je focení cizích lidí tak trochu chůzí po tenkým ledě a i když v Česku tohle nikdo moc neřeší, tak přinejmenším v západoevropských squatech a autonomních centrech jsou na focení dost hákliví a já to naprosto chápu. Skloubit tohle dohromady tak, aby všichni byli spokojení, je někdy trochu oříšek, ale dá se to. Proto taky mezi mýma fotkama nenajdeš tolik záběrů publika. Pro mě je automatickou součástí nějaké té fotografické etikety třeba i zeptat se kapely před koncertem jestli je pro ně vůbec OK, že je budu fotit. Taky všem kapelám kladu na srdce, aby dobře zvážily který fotky a jak zveřejnit na netu, protože opravdu ne každej stojí o to mít svůj ksicht ke stažení na Facebooku. Na papíře se určitě jednou něco objeví, asi nějaký (benefiční?) printy nebo fotoknížka, ale nikam s tím nespěchám. Fotky zrajou s časem a zatím spíš sbírám materiál.
Jak vidíš Ty osobně hardcore punk v roce 2020?
Já bych řekl, že mám k současnýmu hc/punku dost ambivalentní postoj, takovej love/hate relationship. Punk se za těch cca 45 let nepřetržitě vyvíjel a dneska má spoustu odlišných podob. Mě sice nikdy moc neužilo na přehnaný vyhraňování se a elitářský definování jedinýho pravýho punku, ale ani na patetický hlásání nějaké falešné jednoty. Věcí, který si zaslouží kritiku anebo rovnou odmítnutí je řada, a leckdy bych asi uvítal, kdyby té konstruktivní konfrontace a palby do vlastních řad bylo víc (naposledy mě třeba zklamaly naprosto nekritický recenze na nový LP ZEMĚŽLUČE s otevřeně transfobním songem), ale přesto myslím, že se mrtě věcí posouvá dobrým směrem a já se v posledních letech snažím soustředit spíš na to pozitivní, než si krátit život zbytečným nadáváním. S tím souvisí i to, že jestli jsem dřív hořel zvědavostí a hltal všechno, co se kolem mě mihlo a mělo alespoň zčásti s punkem něco společnýho, tak dneska už si mnohem víc vybírám, čemu obětuju svůj čas. Většina současných kapel mě moc neoslovuje, ať už hudebně, obsahově, anebo obojím. Přesto se pořád snažím v rámci možností sledovat třeba nový mladý kapely v mým okolí a podle možností je podporovat, i když třeba nejsou úplně podle mýho gusta. A především - punks se za ani ne půl století podařilo vybudovat neuvěřitelnou síť kámošů, kontaktů a projektů, která, i když ani zdaleka nefunguje perfektně, je v mnoha věcech naprosto unikátní a doteď mě nepřestává fascinovat. Je to něco, čeho je třeba si vážit, podporovat to a hlavně - aktivně se na tom podílet, protože právě na té mase aktivních lidí to celý stojí a padá. Jinak mě taky vždycky hrozně bavila punková turistika, cestování spojený s objevováním lokálních scén a tak, protože každá místní scéna je něčím jedinečná, specifická, inspirativní a zajímavá. A asi i tahle neustálá možnost srovnávat jak odlišně punk funguje v různých podmínkách mi pomáhá si udržet nějakej nadhled a nezabřednout do nihilismu. Kdybych měl pořád chodit jen na koncerty ve Vídni, tak už by mi asi jeblo, haha...
Jsi víc muzikant nebo punk?
Hahaha... dobrá otázka! Ono si to odporuje? Asi oboje. Ale kdybych si fakt musel vybrat, tak asi spíš punk.

Ptal jsem se na to Máry, zeptám se i Tebe. Nedá mi to se nezeptat, často vzpomenu na Festu Desperato … jste stále nějak v kontaktu, sleduješ kluků projekty ostatních členů?
Občas jo, vlastně jedinej, koho jsem už pěkných pár let neviděl, je Mates. S Miruusem jsem v kontaktu asi nejvíc, s ním a s Vápnem jsme se dokonce kolem Vánoc sešli v Brně na pivo. Na Máru aspoň jednou do roka taky někde narazím. Jejich kapely samozřejmě sleduju. Koncem března jsem teď měl dokonce pořádat koncert COFFIN VARNISH a BRÜNNER TODESMARSCH na EKH, ale vlezla do toho pandemie, tak snad si to vynahradíme jindy. A co se týče staré sestavy, tak Mirka Kokavce s Kamilem taky občas potkávám, když jedu do Česka na nějakej koncert. Fakt mám radost z toho, že většina z nás se nijak zásadně nezměnila a že furt nějak fungujeme a po vlastní ose pokračujeme s jinýma lidma v tom, co jsme dřív dělali společně.

Žiješ mezi Brnem a Vídní, máš kapelu kde jste dva z Čech + jeden z Rakouska a hrajete u nás i v Rakousku, na koncerty chodíš v CZ i AT … máš nějaká srovnání?
Pro přesnost - žiju jen ve Vídni. Nicméně do Brna je to jen hodina a půl cesty vlakem a mám tam rodinu a kámoše, takže se tam několikrát do roka ukážu. Obě země jsou v něčem specifický, srovnávat se dají i jednotlivý města, ono už jen mezi Vídní a zbytkem Rakouska je spousta rozdílů. Ale když se budu soustředit spíš na Vídeň, tak narozdíl od Česka se tady třeba většina aktivit dá provozovat v nějakých kolektivních, samosprávných a leckdy i zcela nekomerčních prostorách (nekomerčních v tom smyslu, že pro nikoho ze zúčastněných nepředstavujou zisk nebo zdroj obživy). To je asi pro mě ten nejmarkantnější rozdíl - to široký spektrum samosprávných prostor a kolektivů. Řekl bych taky, že obecně vzato je punková Vídeň po politické stránce v mnoha směrech o něco radikálnější a vyhraněněji antikapitalisticky založená než scéna v Česku. Taky mám pocit, že je tu alespoň v určité části scény výrazně větší důraz na feministický témata. Na druhou stranu je tu občas celkem porod se s někým na něčem konstruktivním dohodnout, v Česku mi lidi ve scéně přijdou tak nějak organizovanější, spolehlivější a pečlivější. A narozdíl od Česka, kde se už od 90. let tematizovalo kouření na koncertech a na mnoha místech si lidi automaticky chodili zapálit ven už 15 let před plošným zákazem, tak ve Vídni si s tímhle doteď nikdo moc hlavu neláme... A těch rozdílů by bylo víc - v Rakousku už de facto vymizely papírový fanziny, neexistuje tady žádný větší distro, ta scéna tady je celkově menší atd. Každý místo má svoje plusy i mínusy, který mají nějakej svůj komplexní původ v historii. Snažím se to brát jak to je, zbytečně nehodnotit a v rámci možností zkouším kloubit to dobrý, co mi zkušenosti z jedné nebo druhé země daly.
Máš nějakou písničku, která Ti vždycky zvedne náladu? Já mám RAMONES „It's Gonna Be Alright“…
"True to yourself" od COCK SPARRER, "Strongman" od SWINGIN' UTTERS a asi tak 90% diskografie OASIS včetně pozdějších sólových projektů.

Vrátím se ale k Vaší nahrávce (kapele), strašně mě oboje baví. Plánujete vydat demo třeba na vinylu? Máte nějakou matiku s „merchem“ a tak?
Dík, su rád a zároveň překvapenej, že tě to baví! Demo na vinylu neplánujeme. Vždyť je to právěže demo, haha. Celá nahrávka vznikla relativně spontánně a narychlo, protože jsme chtěli začít hrát koncerty, ale neměli jsme se čím prezentovat. Nahráli jsme ho za 5 hodin naživo a já byl do toho nachlazenej. Máme rozdělaný ještě jedno studiový demo, kde budou krom coverů ty samý songy a k nim ještě pár dalších. Ani já ani YO671959YB nemáme s nahráváním takovéhle muziky moc zkušeností takže si to chceme nejdřív trochu osahat nanečisto a až pak teprv se zavřeme do nějaký pořádnýho studia a všechno nahrajeme načisto na LP. Všechno má ale svůj čas. Nejsem si jistej, co máš na mysli matikou s merchem. Každopádně jsem se poučil z chyb FESTA DESPERATO, kdy jsme jako kapela byli permanentně v mínusu a přesto jsme se za 10 let existence nedokázali dokopat k tomu vyrobit jakejkoliv kloudnej merch, snad až na jednu várku nášivek a placek. S LZ máme od prvních koncertů trika, placky, nálepky a do budoucna toho bude určitě víc. Jednak nás to baví navrhovat a i když to tu kapelovou kasu zrovna nespasí, tak občas to trochu pomůže. A alespoň máme čím obdarovávat kámoše a lidi co nám pomáhají, hehe. Matematiku za tím ale nehledej, z té jsem propadal.

JJ, líbí se mi to. Já jsem byl zase překvapenej, že synek z Festa Desperato nehraje nějaký "pal" :) Jaká je Tvá nejoblíbenější písnička z dema a proč?
Asi "Frustrating Times" anebo "No Borders, No Oceans". Obě skladby stojí na riffech, který jsou tak trochu inspirovaný "Jumping Someone Else's Train" od THE CURE (jeden z mých nejoblíbenějších songů/riffů vůbec) a přitom zní každá ůplně jinak. A taky mají alespoň o trochu univerzálnější texty než většina ostatních věcí na demu. Nejsou to až tak úlisný čistokrevný heartbreak/love songy jako ten zbytek. K "Frustrating Times" jsme hned den po natočení dema nahráli i video. Během nejbližších týdnů by mělo být konečně sestříhaný!

Hodně mě baví písnička "Shit Matters" ... "I wish my mind to be finally free ... " ... jak odpočíváš, v jaký činnosti nacházíš klid?
Tak třeba včera jsem koukal na Vetřelce! Neuvěřitelně uklidňující film. Dojíždí závěrečný titulky, pomalu se vracíš do reality a říkáš si - "Uff, všechno je v pořádku, nic mi nehrozí, jen půlka lidstva v karanténě kvůli globální pandemii, pohoda..." Jinak za běžných okolností asi klasika - oheň v kamnech, čaj, gramec, něco ke čtení, spánek, výlety do lesa. Případně po vzoru Petra Hoška - pořady o zvířátkách!

Teď je asi zbytečné se o tom bavit, ale jak je náročné udělat koncert pro LIDSKÉ ZDROJE?
Já myslím, že kdokoliv vychodil alespoň šestou třídu základky by to měl zvládnout... Základ je co nejlepší komunikace a spolehlivost, přes to nejede vlak. Zbytek záleží na okolnostech, ale zpravidla DIY klasika - cesťák, veganská večeře a v případě potřeby nocleh.
Jaké rakouské kapely by jsi aktuálně doporučil? Osobně mě hodně baví DeeCRACKS, znáš tyhle borce?
Zrovna DEE CRACKS jsem nikdy naživo neviděl, ale slyšel jsem o nich! Z Vídně mě hodně bavili ANSTALT, ti teď žel asi skončili. Ale jejich nesmrtelnej kytarista Danne už má zase novou kapelu - BOOGIE HAMMER, která je míň hardcore a víc rockandroll. Naživo mě baví třeba AUTOR, takovej low-fi punk kde najdeš za kytarou dalšího českýho přistěhovalce Dominika Pilnáčka (SMUTEČNÍ SLAVNOST, PITVA, ÜBEL atd.). BAD WEED hrajou parádní garage punk. DIM PROSPECTS je temnej politickej hc/punk lidí co hráli v různých vídeňských kapelách 90. let jako THOSE WHO SURVIVED THE PLAGUE, BRAMBILLA atd. Pff... zkus si třeba ještě poslechnout STRAFPLANET, DREGS, DISCLONE, F.E.I.D.L., KETTENHUND, PAROLE 80, THE OBSESSIONS, ROST ... Přinejmenším ve Vídni jsou tři prdele kapel všech možných stylů. Kdo má zájem, tomu klidně pošlu svůj seznam, do kterýho nahlídnu vždycky, když potřebuju místní kapelu na koncert.

Jak by jsi představil své spoluhráče v kapele?
YO671959YB - poprvé jsem si ho všiml ještě jako bubeníka JEZUS CRUST, později jsme se i pár let vídali v Brně, kde spoluzakládal ALIUSTERRA a GODOT YOUTH, ale měl prsty i v jiných kapelách. Před lety, když jsme vyhodili Vápna, jsme ho dokonce zkoušeli draftovat do FESTA DESPERATO. Tehdy to ale nevyšlo skrz vzdálenost a vytíženost. Takže su fakt rád, že to tentokrát klaplo. V mnoha ohledech můj protipól, myslím, že se skvěle doplňujeme. Jede v tom se mnou víceméně od začátku a po několika letech příležitostnýho dojíždění se nakonec do Vídně přestěhoval. Bez tohodle jeho kroku bychom se asi nikdy dál posunout nemohli, takže dík za všecko!
AL479059SZ - přidal se k nám teprve před rokem, ale zapadl jakobychom se s ním znali už roky. ASTPAI, ve kterých od svých 15-ti hrál na kytaru, tehdy zrovna výrazně omezili činnost a on se poohlížel po něčem novým. U nás přesedlal na basu a s novým nástrojem se popral se ctí. Miliónové borec - neuvěřitelně příjemnej, vyrovnanej a spolehlivej.
Celkově musím říct, že jsem ze současné sestavy fakt nadšenej - skvěle si rozumíme hudebně i lidsky a zároveň má každej dost zkušeností s hraním v kapele, takže nemusíme řešit malichernosti protože každej ví, co má dělat. Paráda! Do budoucna asi přibereme ještě jednu kytaru, ale nespěcháme s tím.

Díky za bleskové odpovědi. Těším se na další nahrávku od LIDSKÝCH ZDROJŮ (třeba vinyl, což?). Drž se a máš prostor na cokoliv, co Tě napadne …
Honzo tobě díky za otázky a prostor! Snad dáme do konce roku to studiový demo a LP do dvou let? Uvidíme co přijde... drž nám palce! Koncerty v Česku pro nás v nejbližší době asi nepřichází v úvahu, ale tak snad to všechno brzo pomine a pak si nahradíme ten zrušenej koncert v Olomouci! Opatrujte se, myjte si nohy, nenechte si pod záminkou bezpečnosti vnutit k totalitě směřující opatření a až vám v karanténě začne hrabat, tak si pusťte Sonnyho Vincenta! Čus!

https://lidskezdroje.bandcamp.com
https://www.instagram.com/lidskezdrojepunk
https://www.youtube.com/channel/UCEdnStBQYVc22gFQdjG4K7Q

Žádné komentáře: