Čas letí … z Písku jsem pryč již pět let, a s tímhle skvělým městem v Jižních Čechách budu mít vždy spojenou spoustu věcí. Pokud se budu bavit o hardcore punku, ve hře budou vždy jména jako Paluba nebo Choroba mysli. Choroba je zine který propojuje politiku s hardcore punkem, hlavně jeho extrémnější podobou, a funguje nějaký ten rok. Když jsem přemýšlel, s kým po nějaké době zase udělat rozhovor, volba jednoznačně padla na jeho tvůrce Boříka, kterého můžeš znát i z kapel Fire Walk With Me nebo Poslední přání mrtvého humanisty. Otázky: Samuel, odpovědi Bořík. Rozhovor vznikl po emailu na přelomu 06-07/2014.
Ahoj Boříku, zdravím z lesů … jak se na začátek představíš? Co napíšeš pro neznalé o Písku?
Zdar, kámo. Jsem 34 letý lenivec, který by nejradši nic nedělal. Jen si tak ležet na gauči s knížkou v ruce, a s uřvaným gramcem opodál, to bych vydržel celý život. Občas to ale musím přece jen změnit a tak chodím do práce, zasportuju si, jdu na pivko, nebo na koncerty. Dřív jsem se podílel i na nějakých koncertech u nás v Písku, a dělal jsem ostudu všem bubeníkům v noise core blázinci POSLEDNÍ PŘÁNÍ MRTVÉHO HUMANISTY nebo sludge kapele FIRE WALK WITH ME. V neposlední řadě jsem byl, a stále jsem, ve středu hudebně – politického zinu CHOROBA MYSLI.
Co napsat o Písku? Z historického hlediska docela zajímavé město s nejstarším kamenným mostem ve střední Evropě, vždy poměrně bohatým, a za husitů jedno z prvních měst, které se přidalo k Táboru. Dnes město sere dost peněz na různé opravy a tak to tady vypadá docela slušně, teda pokud zkousneš mix architektury ze středověku se socialistickým realismem. Ale nestěžuju si, sice každé takové malé město (Písek má 30 000 obyvatel) má zákonitě své výhody i nevýhody, ale žije se mi zde fajn. Všude okolo příroda, malá nezaměstnanost, docela dost lidí poslouchá rychlou muziku, vše co potřebuju, tady najdu, co víc si přát? Co se týče punk/hardcore scény, tak v minulosti to tady docela žilo a punk zde má docela tradici. Hrálo tady vždycky i docela dost punk rock kapel. Koukni na www.punk.cz do sekce „fotky za komančů“. Já jsem začal jezdit na koncerty až někdy v roce 1996 a byly to grupy jako KOLNA VEDLE KOLNY, ZUP, JABLKO ZNETVOŘENÉ LIDSKÝM FAKTOREM, nebo ZDRAVEJ PUNK. V té době jsem i začal chodit do, tehdy ještě krátce otevřené, hospody PALUBA, kde to tehdá fungovalo jen jako nalejvárna. Velice rychle se rozšířila pověst o nejhorším místě ve městě. Bylo to však přesně naopak. Chodili tam nejlepší lidi, a o víkendu jsi tam musel už v 18h sedět, aby si měl fleka. Chlast, THC, muzika, šílenci okolo, co více si přát? Třeba rozšíření hospody o prostor pro koncerty, které se otevřelo okolo roku 2000. No a tak začala další etapa tohoto místa, vznik kapel jako GREX, LAHAR, PPMH, FWWM, zinu CHOROBA MYSLI, SAMUEL RECORDS, tetování od Gizberna, piercing od Korka, DIY, vegetariánství, postupné típání cigaret, pohlcení grindcorem a fastcorem, antifa, zvířecí práva, přednášky, barák na Budějovický atd. Hodně zážitků a emocí. Teď jak jsem četl zprávu, že skončil VRAH, tak jsem o tom všem přemýšlel a vzpomínal jsem právě na ty časy Paluby, a musím říct, že taková místa je nutné vždy využít do mrtě, protože nikdy nevíš, kdy to ze dne na den skončí! Já mám pocit, že se nám to právě u Paluby povedlo.
Věříš, že když jsem četl zprávu o konci Vraha, vrátil jsem se i já na „konec Paluby“? Byla to super doba, v mnohém nejlepší, co jsem v hardcore/punku zažil. Tehdy oscilovalo „něco co nás všechny pojilo“ a bylo jedno, co jsi poslouchal … Jak to vypadá v Písku teď?
Věřím! Ono čekat, že to tak bude na věky věků, by bylo asi naivní, ale tehdy se střetlo více věcí s tím správným načasováním, a skočilo nám to do náruče, snažili jsme se to udržet co nejdéle. Pak to zas jak horkej brambor vyskočilo, a šlo to zase o kus dál. Myslím si, že právě jakési "to" je ten hardcore. Ne, že si jen kupuješ desky, a občas jedeš na koncert, ale právě ta symbióza, nebo abych použil modernější výraz „sdílení“, je přesně tím, co pro mne hardcore znamená. Zmíněné „to“ žiješ všemi molekuly svého těla, to samé má více lidí okolo tebe, tím se ty pocity znásobují a intenzita bytí je nepopsatelná.
Dnes? Vše má svůj začátek, prostředek a konec. Naštěstí o tom konci snad v Písku mluvit ještě dlouho nemusíme. Přesto, poslední roky proběhl útlum hardcore a naopak velký boom metalu, a to zejména thrashe. V posledních měsících se neslo ve znamení zkoušení hardcore koncertů od Zebry (vokál Mururoa), a Žrout z Lahar na červenec chystá gig RADIOLOKÁTOR+ GRIDE+ TÜRBOKRIEG. Takže tak nějaké akce tu občas jsou. Ono to dnes taky není moc jednoduché. V době Paluby se toho u nás na jihu Čech, co se týče koncertů, moc nedělo a tak sem jezdilo hodně lidí. Dnes je však situace jiná, a těch akcí je všude skutečně hodně. Ohledně kapel, LAHAR mastí dál s Inym za mikrofonem, s MURUROA to vypadá všelijak (Zebra odchází), PPMH i FWWM definitivně ukončili svou činnost a zkoušeli to tady myslí nějací thrash mlaďoši NUCLEAR BASTARD. Nově vychází šesté číslo CHOROBY MYSLI a nesmím zapomenout ani na novou kapelu Radka (SVINĚ!) která se jmenuje COMMODORE 64.
Co pro Tebe znamená hardcore/punk? Má tohle označení nějaké hranice?
Nevím, jestli má hardcore/punk nějaká pevná hraniční pásma, ale určité základní kameny a určitou strukturu má. Je myslím dobře, že je má a doufám, že se nebudou do budoucna nějak výrazně měnit. Z jednoduchého důvodu - není třeba. Hardcore by měl nabízet přesně to, co nabízel na svém začátku - prostor, respektive svobodný prostor. Hardcore za tebe nic neudělá, ale dává ti obrovský prostor pro tvoji aktivitu, kreativitu, pro zrealizování tvých nápadů, pro naplnění tvého života, nabízí ti síť přátel po celém světě, kteří jsou na tom stejně jako ty, a co víc, jsou ochotni ti pomoct. Dává šanci pro to, aby ses přidal. Záleží jen na tobě. Hranice? Pro mne férovost, DIY, antifašismus, respekt, odmítnutí jakýkoliv populistických sraček, svobodné kritické myšlení a neustálá nasranost a nespokojenost, která se dá shrnout do klišovitého, ale stále výstižného FUCK OFF!!!
Měl by být hardcore/punk DIY?
Ano, měl by být. Protože DIY ti nabízí obrovskou škálu možností za minimum peněz. A o tom hardcore byl, je a já doufám, že navždy taky bude. Fascinující svět DIY je snad něco co by se mělo učit na základce. Nespoléhej na ostatní, že ti budou plnit tvé přání a sny, je to tvůj život tak začni u sebe. V tom je DIY vynikající, nabízí ti cestu seberealizace a to je obrovská výzva, kterou můžeš, nebo taky nemusíš využít. Ale ta šance tady je, to je to hlavní.
Co pro Tebe bylo impulzem, abys začal dělat CHOROBU MYSLI?
Přetlak a obrovská touha po seberealizaci. Ze všeho jsme byli tehdy nadšení, vše jsme chtěli dělat: myslím koncerty, kapely, časáky, hodiny a hodiny kecání u piva o hardcore se spoustou distro listů a zinů na stole. Jakmile jsme pochopili ty obrovský možnosti DIY a přidali to absolutní nadšení, já bych možná i řekl až pobláznění hardcore, tak to šlo najednou samo. Časák jsem nikdy nedělal sám, vždy se na něm podílelo více lidí, kteří se za tu dobu vystřídali, a za to jim chci moc poděkovat. Teď vychází šesté číslo a je pro mne zajímavé si prohlížet ty straší čísla, hezky to odráží ten vývoj, kterým jsme (resp. já), prošli.
Podle čeho si vybíráš téma?
Nejnovější číslo jsem poprvé obsahově dělal kompletně sám, takže pokud začnu odzadu, témat mě napadala spousta, ale člověk tak nějak chodí a přemýšlí, říká si tohle ne, to je blbý, tohle zase jo, to bude kurva dobrý atd. Nakonec to máš tak nějak „po kupě“ a začínáš na tom dělat. DIY je sice hezká věc, ale lenost a nedostatek času, je věc druhá. Takže na tom chvíli děláš, pak zase chvíli ne, pak ti to jde samo, pak se zase u toho hrozně trápíš atd. Když to ale dotáhneš do konce, tak ten pocit je hrozně fajn, a už přemýšlíš o něčem dalším. Dříve jsme ten obsah dělali kolektivně, hlavně s Makovcem, který do Choroby hodně psal, a byl to takový kompromis, i když tehdy jsme byli docela naladěni na jednu vlnu, takže to bylo bez větších rozepří a rychle jsme se shodli.
Sleduješ ostatní ziny v ČR? Co Tě v poslední době nejvíc zaujalo?
Snažím se kupovat vše co u nás, nebo na Slovensku vyjde. Moc nerozlišuju, jestli je to nový zin, nebo nové číslo zavedeného zinu. S pár zinama mám problém v tom, že nejdou
do dister a musím psát rovnou vydavateli. Když však na to zapomenu, tak už si na to pak nevzpomenu, a takový ziny jako Ohníček, nebo Spálená ramena snad ani nemám. Škoda.
Mám radost, když se objeví nějaký nový ziny, nebo když po dlouhé době vyjde nové, a samozřejmě pravidelné stálice - ty u mne vzbuzují velký respekt. Protože já vydávám nový číslo po 4 letech, to hovoří za vše. Pro mne nejzásadnějšími ziny byly, nebo jsou, Hluboká Orba, Noise Master a Express Your Feelings. Mám ale radost z každého zinu, a zrovna za poslední měsíce to u nás fakt docela jede, což je super. Cizí ziny nekupuju, neboť umím maximálně trochu rusky.
Zeptal jsem se tě na DIY, co kdyby Ti někdo nabídnul, dejte tomu nezištně, nějaký „grant“ na tvůj zine? Vzal by jsi to?
To by u mne nedávalo smysl. Pokud teda pominu, že cesta DIY není dlážděna žádnými granty, tak já si na číslo vždy bez problému vydělám. V Chorobě mysli nemám ani placený reklamy, takže samozřejmě žádný granty, a podobný kraviny u mne nepřipadají v úvahu. Zin vydávám v 200ks nákladu, a to je fakt jako když flusneš. Ta otázka by byla ale zajímavá třeba u LP. Zeptat se kapel, zda by byly ochotni přijmout peníze za zmínění v bookletu, nebo přidáním (ne punkové) reklamy. Myslím si, že pro spousty kapel je LP velkým snem (nechápu) a vážně by o tom uvažovali, i s přihlédnutím k tomu, že vydání LP je docela drahý. Ale nedokážu si to moc dobře představit, ale DIY v ČR, a DIY třeba v USA je úplně někde jinde. Ještě bych se chtěl vrátit k té placené reklamě v zinech. Někdo se mě ptal, proč mám reklamy zadarmo a jestli jsem proti placeným reklamám v zinech. Proti placeným reklamám na punkové produkty v punkových zinech nic nemám, naopak, uvědomuju si, že by spousta punk zinů, zejména těch zahraničních, a pravidelně vycházejících bez toho prostě nevycházely. Tam je to OK. U nás je to individuální. Třeba Hluboká orba vychází pravidelně každý dva roky, a jestli si nějaký punkáči koupí jednou za dva roky nějaký zin, tak je to právě Orba. Vychází v daleko větším nákladu, je většinou masivní, perfektně udělaná, dá se sehnat i na jiných než punkových DIY místech a v neposlední řadě je výroba každého čísla drahá. Tam si myslím, že placený reklamy mají smysl. Navíc Filip dává určitý prostor zinařům se zlevněnou reklamou, takže dle mého názoru, hodně v pohodě. U ostatních zinu, které vycházejí třeba v 100ks, jsou špatně okopírovaný, a vychází nepravidelně, nevím nevím … tam bych si o nějaké peníze za reklamy, asi styděl i říkat.
Zine vs. čeština … máš nějaké „vzdělání“ v tomhle směru? Je pro Tebe „češtinářské hledisko“ důležité?
Myslíš jako, že když člověk čte nějaký zin, aby ty hrubky netahali za oči? Tak já bych nic co napíšu nevypustil bez korekce, neboť jsem vyhulená palice, nic si napamatuju, a s češtinou mám problém, což se asi už nezmění. Nemyslím si, že by punkové ziny musely být nějak 100% bez chyb, není to diktát, ale asi by to přece jen chtělo mít docela v „rychtyku“, protože když to pak tahá za oči i mně, říkám si, že na tom zas tak špatně nejsem. Žíly mi to ale netrhá a soustředím se na obsah.
V podtitulu zinu máš hudebně&politický zine … jak se podle Tebe může člověk zapojit do politického života? Je podle Tebe důležité „zapojit“ se nějak „oficiálně“, nebo je pro Tebe důležitější jít svou cestou „malých činů“?
Do politického života se může zapojit každý, stačí jen chtít. Oficiálně to má smysl maximálně na vesnici, jinak je to hrozně složitý, ve městech na tvoje "mirkodušínovský" názory nikdo nebude zvědavý. A ty politický propletence s ekonomickou sférou vždy byli, jsou, a vždycky budou hrozně velký. Nemáš šanci moc věcí změnit, ale pokud bude tvým cílem ty lidi hlavně srát, provokovat, a tlačit je ke zdi co se dá, potom proč ne. Přeju hodně štěstí!
Aby si vytvořil tlak na politiky, nemusíš nikam vstupovat, založ si nějaké nevládní sdružení a pokud přesvědčíš hodně lidí, že je lepší se pravidelně scházet (než se rozvalit každý den u TV, nebo internetu) a řešit důležité věci, které se vás týkají, proč ne, že? Opět hodně přeju štěstí!
Dneska mám spíš pocit, že než demostrace, má smysl napíchnout politikům telefony, a pak je máš hrsti. Problém je v tom, že napíchnutý už jsou, a za ty informace se u některých platí zlatem. Politka není to, co nám ukazují v TV, je to jen malá část, nejdůležitější věcí se dějí v „šedé zoně“, mezi lobisty, velkými podnikatelskými hráči a politiky. Ale tak to bylo vždy a všude.
Cesta "malých činů"? Nakonec zjistíš, že je to asi to nejlepší co můžeš udělat. Proč někde mávat nějakou fanglí nebo řvát revoluční hesla, když můžeš chodit každý den na dvě hodiny k někomu, kdo je třeba ochrnutý, a reálně mu tím aspoň na chvíli zpříjemnit jeho těžký život. Je to dost politický?
Kdyby v ČR povstal nějaký J.Biafra a dal se na politickou kariéru, měl by Tvé sympatie?
Ne! Bral bych to sice jako rozčísnutí stojatých vod, ale nic víc. Ono to ale dneska není nic neobvyklého, ve spoustě států Evropy kandidují strany a lidé, kteří si z politiky dělají prdel, a jsou dokonce opravdu voleni. Časy se změnily. Kdyby třeba „vystoupil“ někdo s čírem, začal k tomu hlásat nějaké, méně nebo více vážně míněné názory, měl by myslím si i šanci uspět bez punkových volebních hlasů.
Ke kapele … bavila mně Vaše produkce jak s PPMH i FWWM. Jak kapely hodnotíš zpětně? Došli jste tam, kam jste měli dojít? Dle mého je škoda, že jste za sebou nic nezanechali vydaného na vinylu … Myslím si, že tenkrát měl vyjít split s Franklin Lakes, o kterém jsme se bavili :).
Haha, jo split s Fraklin lakes, byl hlavně sen Makovce. FWWM - vydali jsme dva CD-R, z toho se dva songy objevily na vinylech. Jednak na split Ep s Kobra Xl (zdarec na sever) a druhý song vyšel na prvním dílu kompilace Posloucháte Jižní Čechy (zdar do Neznašova).
Odehráli jsme několik desítek, více méně mizerných koncertů, a pak to zabalili v té původní sestavě, poté jsme to zkusili ještě s lidma z Budějovic znova nakopnout, ale nebylo to ono a rakev jsme zavřeli. Myslím si, že šlo udělat více, ale my jsme si jeli svoje „pomalé tempo“, i ve vymýšlení songů a zkoušení, takže to zpětně hodnotím jako maximum, co jsme mohli udělat. Určité nezrealizované plány samozřejmě zůstaly.
PPMH - noise core bordel. Pár masakrů se opět objevilo na prvním dílu v/a „Posloucháte Jižní Čechy“, ale vlastně jako první vyšel split MC s Grex, kde Makovec udělal super booklet ve formě 7Ep a Grex tam zněli výborně! Pak jsme ještě natočili jen já a Makovec určitý matroš, ale to nikdy nevyšlo. Myslím, že to je někde ke stažení. Nakonec i se Žroutem jsme udělali krutý bordel, a nahráli jsme to, ale opět to nikde nevyšlo, i když jsme měli domluvený split, asi 3" CD, s Napalmed. Zamrzlo to u nás.
Jestli jsme došli tam, kam jsme chtěli dojít? Ano, chtěli jsme zkoušet, hrát a něco vydat. To se nám povedlo. Nic víc, nic míň. Obě kapely nehráli v české hardcore scéně prakticky žádnou roli, a ani to nebyl nikdy náš sen. My jsme byli rádi za každý koncert, kam jsme mohli přijet, poslechnout si ostatní kapely, pokecat s lidma, i s organizátorama, dát si pár pivek, špeků, poděkovat a jet domů. Když jsme pořádali koncerty u nás, tak jsme si tam zahráli.
Hráli jste nějaké covery?
Tak s FWWM jsme udělali ten song od Depeche Mode, ale spousta lidí říkala, že není vůbec podobný s originálem, takže to asi cover vlastně nebyl. Haha. A s PPMH jsme dělali dost coverů třeba od New York Against Belzebu, S.O.B., Anal cunt, Monster X nebo Ripcord.
Měli jste písničku „EMO, pojď domů …“ Jak to bylo? Jak vznikla?
Haha, jo to byl song „Miluj EMO, nenáviď škubánky“ a text toho songu byl: „EMO, EMO, EMO pojď domů! Večeře! Vystydne!“ Byla to taková slovní hříčka s odkazem na emo hardcore. Nevím proč, ale taková „píčovinka“ měla docela úspěch.
Nedá mi to se nezeptat …, co si myslíš o Anal Cunt? (Dle mého naprostá sračka, stejně jako Burzum a podobné kraviny … )
No ty vole pro mě těžká otázka, protože hudebně obě kapely poslouchám, a mám dokonce od nich i vinyly. Hudebně to pro mě samozřejmě sračka není (i když od obou kapel poslouchám jen starou tvorbu), ale ten nehudební okuh, sračka je a velká.
Pokud někdo odmítá si jakoukoliv špínou kurvit svojí sbírku desek, tak to naprosto chápu. Já dal přednost tomu, ty desky ve své sbírce mít. Ta hranice není nikdy pevně stanovená, je to subjektivní, a pokud mi to někdo vyčte, tak Ok, nemám s tím problém a chápu to. Na druhou stranu já mám doma asi 1200ks LP, a fakt nevím, co si všichni členové kapel, co doma mám mysleli nebo myslí. A i když to bude znít blbě, tak jak Anal Cunt, tak Vikernes, šli se svojí kůží na trh, a říkali, co si myslí, i když to jsou píčoviny. Kolik lidí se schovává za hardcore a v textech mají jen to, co je košer, ale když je posloucháš někde ožralí žvanit rasistický píčoviny, a pak je s nima rozhovor, kde si hrajou na velký antirasisty a jak podporujou AFA, tak si říkáš, ty vole tak co je horší? U metalu je to ještě složitější poznat, to snad kolikrát ani nejde, to je lepší snad radši metal vůbec neposlouchat, neboť tam jde především o hudbu a ty názory jednotlivých členů na různá témata můžou být radikálně odlišné. Je to na každém z vás.
Víš co, nechci Ti kritizovat Tvou sbírku, ani nikoho jiného. Každého věc, co bude mít doma a za co utratí prachy. Jde mi o rovinu, co ty kapely šíří, a to je podle mě špatně, a tak se na ně dívám. Hudebně jsou možná dobrý, ale jsou to pro mě ale špatný a nechutný lidi. Nic co by život lidí zlepšovalo. Je to zlý, špatný! Můj názor. V druhé polovině otázky jsi zmínil metal. Metal je dle mého jen o hudbě, „metal párty“. Tam to začíná a končí (pro mě). Dobrá hudba (pro někoho), ale bez dalšího přesahu. Jak to vnímáš Ty? Jak se díváš na vzrůst metalu celkově? Baví Tě? Již máš doma džísku?
Ten tvůj názor chápu a repektuju ho.
Metal? Dnes poslouchám nejvíce metalu ve svém životě. Nemyslím si, že by všechny druhy hudby museli mít nějaký mimohudební přesah. To, že ho najdeme v hardcore ještě neznamená, že by to měli mít i všechny ostatní styly. Každý hudební styl se vyvíjel jinak, stojí na jiných základních kamenech, ale i tak existují interpreti, co zpívají sociálně kritické nebo antirasistické texty, a je jedno jestli jde o metal, country, pop nebo cokoliv jiného. Ano metal krutě jede, ale tady v ČR byl vždy hodně populární, i když tak jako vše, i metal přichází a částečně odchází ve vlnách. Někdo třeba nedělá rozdíl mezi metalem, a já nevím třeba popem, považuje to za stejnou píčovinu, ok proč ne. Já však mám přece jen radost, když přijde na pět UG thrash metal kapel v Písku 260 platících, než kdy by stejné množství přišlo na nějakou bolševistickou disko vykopávku. Metal a hardcore nemají sice nic společného, a nemám osobně rád, když nějaká kapela míchá HC a metal, ale zažil jsem několik koncerů, kde byli jak metal, tak hardcore kapely, a zejména tady na jihu Čech, kde se všichni znají, jsou ty koncerty absolutně bez problémů a v klídku. Mám spíše pocit, že lidi jdou na extrémní muziku, než na nějaké samostatné styly. Ale ano, radši zajdu na HC koncert, a těch 260 platících bych spíš viděl na pěti koncertech DIY hardcore „rubanic“.
Džísku mám, ale bez nášivek. Ikdyž poslouchám metal, tak metalový trika a nášivky nenosím, byť nějaké doma mám. Já se cítím lépe v hardcore hadrech, protože mé srdce tluče v hardcore rytmu.
Chodil jsi do „hudebky“? :) Co jsi měl z hudební výchovy za známku?
Haha, nechodil jsem do hudebky a ani nevím, co jsem měl za známku na základce. Já si pamatuju, jak jsem asi v deseti letech, kdy jsme si do školy měli přinést kazetu naší oblíbené kapely, a pustit pár songů na ukázku a něco k tomu říct, přinesl kazetu Orlíku.
V té době u nás ve třídě nikdo neposlouchal nic jiného, než tyhle bullshit sračky. Naštěstí se u mě kormidlo otočilo jinam. Jinak já nemám hudební talent. I na ty bicí jsem nic nezahrál, ale i tak jsem hrál ve dvou kapelách, takže v tomhle je ten punk fakt skvělej. Jinak je fakt zajímavý, jak někteří pankáči mění svoje názory na hráčské schopnosti. Když začínali tak to bylo "ty vole punk, srát na to", pak se vyhráli a po několika letech je vidíš stát pod pódiem, jak nějaké kapele počítají chyby. Směšný!
Aktuální číslo Tvého zinu je skoro venku, již plánuješ další Chorobu?
Neblázni, ještě jsem si číslo šest nevyzvedl ani z tiskárny (pozn. číslo je již venku). Ale je fakt, že bych se teď, když nikde nehraju a mám na to čas, chtěl bych se primárně věnovat Chorobě mysli. Chtěl bych ji vydávat pravidelně a pohrávám si i s myšlenkou zorganizovat každý měsíc na czechcore „Top ten“ od různých lidí, kteří by byli ochotni to pravidelně posílat, a samozřejmě bych byl rád, aby do sekce "reakce" posílali svoje „Top Ten“ za uplynulý měsíc, i všichni kdo by se chtěli o své oblíbené nahrávky v posledním měsíci podělit, popř. o nich diskutovat. Tak uvidíme, jestli z toho něco bude.
Neplánuješ v budoucnosti věnovat třeba celé číslo Choroby „písecké scéně“? Pravěk, minulost, současnost?
Současnost asi ani ne, ale ta minulost a ten pravěk, mě skutečně lákají, ale zatím se na to necítím. Chtěl bych to udělat fakt pořádně. Myslím si, že by rozhodně bylo co zpracovávat, protože dejme tomu písecko/strakonická scéna má svou bohatou historii, a nebylo by rozhodně na škodu mít v tom trochu přehled. Uvidíme, co a jak, ale rozhodně mně to láká.
Kam zmizeli všechny „postavy“ (a ty víš, o kom mluvím, že?) z Paluby? Kam se teď chodí na pivo nebo limo?
Tak někdo se odstěhoval, někdo tady byl na škole a pak se vrátil do města, kde normálně bydlí, někdo je mrtvej, někdo založil rodinu, někdo chodí na koncerty furt, i když možná nepravidelně, a zbytek chodí do Pyramidy, což je nejlepší hospoda v Písku.
Písek je malej, takže občas je to tak, že třeba k nám do práce nastoupil kluk, co je brácha kámoše, co s náma pařil, někdo zase občas nečekaně řekne, že zná toho, nebo dokonce, že je s někým příbuznej, atd. Přece jen, to je skoro 15 let, co koncerty na Palubě začínali a skoro 20 let co Paluba otevřeli. Neuvěřitelný, fakt to letí jako prase.
Zmínil jsi, že jsi dělal koncerty … pamatuješ si, jaký kapely to byli? Je lepší dělat koncerty nebo zine?
Všechny koncerty, co jsem dělal jsem nikdy neorganizoval sám. Vždy jsem to dělal s někým. Ve dvou, až více lidech jsme to zaštitovali, vařili, nabízeli nocleh, platili prodělky, atd.. Ostatní dodali nástroje (bedny, bicí) nebo byl řidič, který nám cajky dovezl na místo a pak ochotně zase odvezl. Vždy v tom bylo dost ochotných kámošů. Zpětně, díky moc!
Kapel, co tady hráli, bylo docela dost: Cerebral Turbulency, Ingrowing, Gride, Avenger, Behind The Cemetery Wall, Tomorrow´s Hell, Evidence Smrti, Risposta, Lycanthrophy, Suffering Mind, Komatoz, Stagnation Is Death, Kobra Xl, Say Why?, Disturbance Project, Needful Things, Napalmed, Not!, Hibakusha, Atomck, Atrocity Exhibit, Solstis, Lichens, Resort, Rabies, Barrel, Fear of extinction atd. a to je jen to, na čem jsem se podílel. Vy jste s klukama z Lahar taky udělali kupu výborných kapel.
Nevím co je lepší, ale dělat koncert, je rozhodně lehčí, ale s nejistým výsledkem. Časák, jak bude vypadat, dopředu tak ňák víš. Baví mě ale obojí, i když já se teď na žádných koncertech v Písku nepodílím. Jediný odvážlivec je Zebra, ten to zkouší furt a aktuálně plánuje něco na září. Uvidíme, jak to bude šlapat, ale už teď se ukazuje, že pokud chceš přilákat v Písku lidi, musíš ty kapely hodně namíchat, aby tam bylo od každého něco. Nejlépe tam vždy mít nějakou thrash kapelu. Nebo aspoň u nějaké kapely propašovat to kouzelné slovo THRASH na plakát. Pak by měl snad někdo i přijít.
V jedné odpovědi si zmínil „docházku“ na koncerty, vadí Ti, když jsou akce „sponzorované“? Na některých festivalech, i koncertech, jsou na plakátech různý loga? Co Ty na to?
Nevadí mi to u letních fesťáků, protože kdyby mně to vadilo, tak bych kvůli sponzorům nemohl jet třeba na Festa De La Pohoda. Což je vše, jen ne komerční blbina. U koncertů někde v hospodě je sponzoring nesmysl, u festivalů to zas tak jednoduché asi není. Nikdy jsem žádný letní festival nedělal, takže fakt nevím, jak moc je to složitý. Na koncertech v duchu DIY, kde hraje třeba pět hardcore kapel, nemají loga firem co dělat, nebo je někde na starých plakátech třeba z Anglie, nebo USA vidíte? Já ne.
Letos jsem „prosral“ Play Fast … Ty jsi se určitě právě vrátil, jak tam bylo? Povídej, ať se trápím …
Byl jsem na všech ročnících, takže je to každoroční klasika. Bylo to zase fajn, super kapely, jídlo, pivko, lidi. Možná mně osobně dost chyběla energie, a tak jsem tam byl jen jako zombie. To nic nemění na tom, že doufám v další ročník, kde zase budu (pokud nebudu mrtvej) jak na koni. Ikdyž, co si budeme povídat, klasické koncerty mám o dost radši a je to jediný fest (spolu s Festa de la pohoda, kde se objevuju nepravidelně) kam každý léto jezdím a bohatě mi to stačí. Samozřejmě velký respekt Play fast crew a snad se to vše poplatilo.
Měl by být hardcore/punk vegetarián/vegan?
Číro není podmínkou. Haha. Může, ale samozřejmě nemusí. Já sem vegetarián asi od 1998 a to jsem ještě nic o DIY hardcore nevěděl. Prostě jsem hned poté, co jsem dodělal výuční list na kuchaře zjistil, že to zkurvený maso jíst dál nechci, protože mi to vnitřně vadí.
V té době jsem to schytával úplně všude, protože jsem byl široko daleko jediný. Paradox je, že kámoši, co do mně píčovali nejvíce, se stali sami vegetariány o pár let později. Dnes je v Písku spousta lidí vegetariány, nebo vegany, ale všichni jsou to lidi nad 30 let. Já jsem zaplul do HC scény až v roce 1999, a bylo fakt skvělý, když jsme pak začínali ve větším množství kámošů jezdit na akce, a já jsem najednou byl ten „normální“ a zbytek „divnej“. Pro mne je dnes vegetariánství naprosto přirozený, stejně jako když přijdu domů a pustím si třeba Internal rot „Mental hygiene“ LP, na kterém momentálně ujíždím. Prostě extrémní muzika, vegetariánství, antifa, to je to, co mně na hardcore tehdy tolik oslovilo. Dnes je scéna zase o kus jinde, a těžko někomu vyčítat, že jí maso nebo něco podobného. Buď k tomu dojde sám, přirozenou cestou, nebo nedojde. V dnešní době internetu je těch informací všude fakt spousty, takže záleží na každém jakou cestou se vydá.
Díky za rozhovor pane, moc rád jsem s tebou prohodil pár slov. Drž se a přeju hodně sil do dalších čísel Choroby Mysli!
Díky moc Honzo za otázky a prostor. Jsem rád, že lidi jako ty jsou stále aktivní, a že ukazují ostatním, že rodina a hardcore se rozhodně nevylučují. Měj se fajn.
Bořík, prustrel@centrum.cz
