The Afternoon Gentleman / OSK – split

(Dead Heroes Records + více)

Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Životní situace řešíme různě a z odlišných důvodů posloucháme i hudbu. Relax, poselství, líbí se nám jak tóny zní a nebo taky krkolomné zvraty, ultra rychlé tempo, nepředvídatelný vývoj. Ne, to není o dnešní době, je to o GRINDCORE. Osobně mám grind rád. Je mojí oázu pro duši. Funguje naprosto jinak než klidná muzika, kterou poslouchám většinou když jsem v pohodě. Grind se neptá jestli jsem nebo nejsem ok, jsem lapený, lomcuje to se mnou a ve finále je mi většinou lépe. Osobní výlev! Grindcore, i jeho odnože, mám prostě rád a ve škatulce „mezinárodního grindu“ registruji množství skvělých skupin, které stojí za pozornost. Pokud nebudu počítat „all star“ party, které jsou zavedené klasiky, mám aktuálně v hledáčku kapely jako OSK, Suffering Mind a angličany The Afternoon Gentleman. Suffering Mind i The Afternoon Gentleman v ČR hráli, takže jsou u „palových“ nadšenců zajisté dostatečně známý. V ruce držím split EP OSK s The Afternoon Gentleman, který (spolu)vydává český label „mrtvých hrdinů“ Dead Heroes Records. Je to „rubanice“ pro náročné a stačilo by napsat „GRIND GRIND GRIND“ nebo „Play Fast Or Don´t“. Napoví to skoro o všem! Znalci zajisté mají EP doma a ostatní fans ultra fast muziky – zbystřete!

The Afternoon Gentlemen (Leeds, UK) = skvělá power violence/grindcore parta. Stydím se! Ikdyž jsem registroval název, tak na tomto EP jsem se s nimi setkal poprvé a byla to láska na první poslech. Hodně podobná, jako když jsem před lety prvně slyšel „anglány“ Army Of Flying Robots. Zpěvák The Afternoon Gentleman – Rich, souběžně zpívá ve fastcore/grindové UK partě Joe Pesci a byl hlasovou sekcí několika anglických reunion koncertů Insect Warfare (USA). AG je velice zajímavá parta, která sazí na ultrarychlé tempo, stop&go pasáže, šílené změny s chaotickým nádechem, dvojzpěvy. Po velice krátkém gangsterském intru se jejich strana rozjede v ultra fastcore/PV/grind peklo, které je místy proložené pasážemi se sludge odérem. Tihle gentlemani mají dvojzpěvy – jeden high speed ječák, něco pro fanoušky Quattro Stagiony a ten druhý je hrubější „murmuro“ vokál. Dohromady to zní super a fakt nechápu, jak ty ječáky zpěvák zvládne. Nejspíš zlato v hrdle. Strana EP = 5 pecek ve stylu Play Fast Or Don´t. Texty o post-hc trendech v hardcore/grindcore, proti grindcore elitářství … sympatické. Smíchej DESPISE YOU, HATRED SURGE, Quattro Stagiony, Insect Warfare, Wojczech a máš přibližný obrázek o The Afternoon Gentleman.

OSK jsou složení ze členů známějších, i méně známých, kanadských skupin jako jsou Mass Grave, Haggatha, Mudlark, Limb From Limb, Meat of Nankine a nejsem si ani jistý, jestli je výčet kompletní. V každém případě se jedná o power violence/grindcore trio z Vancouveru. Skvěle propojují grindcore/PV s účinnými sludge riffy. Oproti The Afternoon Gentleman se neběží v tak rychlém tempu, ale o to větší důraz je kladený na chaotické postupy se sludge zpomalování a opětovnými rozjezdy do blasting vrcholů. Zní to opravdu dobře! Musím si sehnat jejich split EP s Roskopp (těm vyšel letos split EP s Doubled Over na Psychocontrol).

Skvělý 7“EP s moc pěkným malovaným obalem. Kresba na vnitřní listu mi připomíná jeden obal split singlu zmiňovaných Army Of Flying Robots. Dnešní meditace je za mnou a těším se na to, co přijde zítra! (S)

PS: singl seženeš u Dead Heroes Records.

PS2: našel jsem zajímavý seznam „Canadian grind/hardcore/crust/etc.“ kapel … mrkni na to, pokud Tě to zajímá! Více na http://rateyourmusic.com/list/useful_idiot/canadian_grind_hardcore_crust_etc_ .

http://deadheroeslabel.blogspot.com/


http://keepthegrindcorealive.blogspot.com/2010/01/afternoon-gentlemen-uk.html
http://www.myspace.com/theafternoongentlemen
http://www.myspace.com/oskvan
http://www.discogs.com/Osk-2-Afternoon-Gentlemen-The-Afternoon-Gentlemen-Osk/release/2666026

Sheeva Yoga “Svět ten čert vem”

LP (Dead Heroes Records + více)

Ostravští kulináři Sheeva Yoga konečně vydávají po mnoha letech existence, vinylových splitech, několika turné a koncertech svou velkou debutní desku. Již podle obalu a názvu alba, i jednotlivých písniček, je více než jasné, že jim nepůjde o to zalíbit se a přemýšlet bude rozhodně o čem. Hlavu jsem do tohoto vosíha hnízda jsem strčil dobrovolně a žihadlo jsem dostal minimálně 625 krát.

Obal desky zaujme ihned a jen si říkám, je to A) agresivní margeting, který má v době ekonomické krize na album upozornit, B) pocta panu Čertovi z Gride nebo C) snaha trumfnout obaly právě Gride? Tak nebo tak, zaujme na první pohled a když jsem ho ukazoval mojí malé dceři, udělala “bllll blllll blllll” (jakože čertík:)) a začala se smát. Zaujme tedy i spektrum potenciálních budoucích kupců power violence nahrávek, aktuálně ve věku 15náct měsíců :).

Texty jsou fakt super kousky. Krátké trefné úvahy, někdy i citáty, doplněné o rozbory. Některé jsou vážné, jiný cynické a další zase vtipné. “A pak věř pornohvězdě” je o vlastním rozčarovaní z použití názvu Sheeva Yoga, který Dolly Buster použila v nějakém televizním pořadu. Vtipné vyznání, které mně baví podobně jako text NOFX věnovaný Lori Meyers (byla sousedkou někoho z nich). Ano, taky to byla kuchařka. Další názvy mluví sami za sebe “Jako Skinerovi Holubi”, “Oportunismus parazita”. “Růst pro růst a kariéra k záchraně planety”, “Nejlepší frky z Meinkampfu!”, který není věnovaný pornohvězdě, ani pornoherci, ale Romanu Jochovi, poradci premiéra Petra Nečase. Co by na to asi říkal Bátora? Mlčí? A pak věř politikovi! “Afaltový snobi” aka “vinyl kills the mp3 industry”. Dále a hlouběji ... tenhle pohled je přínosnej. Jedná se o lyriku k přemýšlení pro všechny, kteří “pro samé stromy nevidí les”.

Sheeva Yoga si možná pamatujete jako trio. Aktuálně (nevím přesně od kdy?!?) je doplněné o kytaristu Mara. Vinyl obsahuje 20 pecek (LP na 45 rpm otáček) neotřelého mixu hardcore / power violence / fastcore ovlivněného SPAZZ. Žádná kopírka, věřím tomu. Láska je láska. Od prvního tónů to zní parádně, skvělý zvuk, dynamika, kompaktní. Sheeva Yoga, to jsou krolomné zvraty, “spazz riffy” zahrané chytlavě a s citem pro power violence rytmiku. Dojde i na stop&go pasáže, změny temp, ale to beru jako stylovou samozřejmost. Na “Svět ten čert vem” je kromě super zvuku a dynamiky, i jistý chaotický nervní nádech, který atmosféru jen vyzdvihuje! P.V. fans budou tenhle mix cenit velmi vysoce! Skuldovo vokál je ultra rychlý, doplněný o další zpěvy, které ho výborně doplňují/vyzdvihují. Na desce uslyšíte navíc i saxofon a dojde na intra, intermezza, outra. Mimochodem ty “doplňky” muziky od SKLO(a?) se k Sheeva Yoga moc dobře hodí.

Deska vyšla za spolupráce 15 velkých - malých, nadnárodních - separatistických, nezávislých - závislých a jiných labelů, většinou z ČR/SK. Na vydání se podílel label 625 Thrash – domov všech možných i nemožných kapel, držících se hesla Play Fast Or Don´t, ale to stejně všichni vědí. Vyšlo na vinylu a digitální podobu si můžeš stáhnout na http://punkgen.sk. Buďte ve střehu – Papagájův Hlasatel Records vydává v brzké době skvělý zine Hlasatel a v něm najdete velice obsáhlý rozhovor se Sheeva Yoga. Nejsem si jistý jestli Elvis Presley opravdu stále žije, jedno je jisté - odkaz SPAZZ je, i díky Sheeva Yoga, nesmrtelný! Power Violence nikdy nezemře! Super deska, gratulace pánové! (S)

PS: Doufám, že fotka kapely v bookletu je z kouřícího kopce nad Ostravou, odkud je tak pěkně vidět na důl Petr Bezruč.
PS2: Členy Sheeva Yoga najdeš i dalších kapelách Social Deformity, xDisneyx, Coconut Bulldozer, Krupskaya (UK), Kulma, Vocatio Interna (SK) a Prugelknabe.

LP je od Dead Heroes – díky!

http://bandzone.cz/sheevayoga
http://sheevayoga.czechcore.cz
http://www.discogs.com/Sheeva-Yoga-Sv%C4%9Bt-ten-%C4%8Dert-vem/release/3033431
http://www.discogs.com/artist/Sheeva+Yoga
http://sheevayoga.punkgen.sk

Telefon - Smysl malých činů

LP (Papagájův Hlasatel)

„Rožnovská scéna byla vždycky originální a kapely z oblasti rožnovska většinou rozeznáte na první poslech“ – pod to bych se podepsal. Souvislosti se jasně rýsují TELEFON, VRAH …, atd. - pro mě jsou jednoznačně synonymem inteligentního štiplavého punku, který osciluje mezi undergroundem / punkem. TELEFON nepostrádá jedovaté texty, jejich hudba má nervní osobitou rytmiku a je svým způsobem neuchopitelná. Neříká se tomu originální? Trendům se vyhýbají a moje osobní zkušenost je ta, že cestu k nim jsem si musel najít naprosto sám. Kapela je složená z tamních ostřílených punkových muzikantů a podrobné psaní o vývoji a změnách v TELEFONU se dočteš na jejich internetové stránce. Jedno je tam jasně napsané, v květnu 2009 odehrál TELEFON první koncert v nové ustálené sestavě a v místě, kde ukončila svou existenci CO-CA. „Smysl malých činů“ vznikal začátkem roku 2010 ve slavičínském studiu Unart a Vrahu.

Od vydání uplynul necelý rok. Budu upřímný, deska se mi líbila od začátku, ale ze záblesku není vždy bouře. Ano, chtělo to čas a právě ta doba, kdy jsem desku střídavě poslouchal, mi neuvěřitelně prospěla. Mám alba, která mě chytnou od prvních tónů a časem, jako mávnutím kouzelného proutku, přestanou bavit. „Smysl malých činů“ jsem nejdřív nedokázal uchopit, docenit a vlastně byly jen dvě možnosti – najít si k němu cestu nebo ho pustit k vodě. Tóny i slova se mi během mého tápání pomalinku zarývaly do palice a čím to bylo pomalejší, tím hlubší jizvy zůstaly. TELEFON zvítězil a jsem za to rád! Řeknu jen, že „Smysl malých činů“ je silná deska, která se zajisté pro mnohé stane nehynoucí klasikou.

Nedalo mi to a zeptal jsem se přímo vydavatele desky Pavla Frimla (Papagájův Hlasatel Records) na jednoduchou otázku: „proč by si měl někdo desku Telefon pořídit?“ a dostal jsem odpověď, která je hodně podobná mému pohledu na kapelu, „… tak jednoznačně proto, že tohle je prostě totální klasika rožnovské školy. Inspirujou se kapelama, který v ČR nikoho nezajímaj (Rudimentary Peni, MDC), mají originální (čti někdy k nasrání přístup), jsou za nima roky práce - tohle všechno se přetavilo v desku, která je perfektně udělaná. Rožnov = Telefon.“

Hudba, texty … oboje je strašně silné, uvěřitelné, syrové. Začnu u textů a opravdu se divím, jak mi hlava maká, když je poslouchám nebo čtu. Myšlenky mi oscilujou a příběhy mají jasnou pointu, která se za běhu písničky vrhne na povrch. Slova do sebe úžasně zapadají! Nechybí prostor pro hledání a to je ÚŽASNÝ! Nemůžu si odpustit „vtipnou vsuvku“, slyšel jsem nedávno rozhovor dvou chlapíků a jeden z nich říkal: „nová deska Kabátů je to nejlepší, co jsem za poslední dobu slyšel“. Vyloudilo mi to krátký úsměv a vzpomněl jsem si, jak jsem nedávno zahlédnul v televizi právě Kabát. Mluvili o své nové desce a říkali, že je fakt nejlepší. O svých textech prý si dovolí říct, že jsou jedny z nejlepších v ČR. Jak se říká, „nás skromných je málo“, že? Nenapadlo by mně srovnávat Kabát s Telefonem, jen mi to přišlo fakt vtipný. Když jsem slyšel tu bezmeznou sebechválu, tak mi srovnání nějak samovolně vylezlo. Teď se tomu pojeměju pokaždé, když si na to vzpomenu. „Kabátím“ fans by TELEFON hlavu zamotal určitě:). Je to poznámka pod čarou, jasný? Texty Telefon jsou skvělý, téměř „básnický“ obraty, který útočí na můj mozek a roztáčí soukolí myšlenek. Lyrika je to bolestivá jako vosí bodnutí a jedovatá jako život sám. Telefon, Gride, Ucházím, Evidence Smrti … to je můj čtyřlístek domácích TOP punkových skupin, respektive jejich textů. Pokud desku nemáte, mrkněte na TELEFON web, kde jsou. Abych nezapomněl „Bývá nám ticho“ je zhudebněný text básně Jana Skácela.

Grafika … vinyl bych si podle obalu nekoupil. Rozhodně nechci říct, že je odfláknutý, ale spousta desek je stylových a TELEFON takový rozhodně není. Fotka kapely a logo, nic víc. Nejde to hodnotit z grafického hlediska, tady jde o muziku, texty a TELEFON. Tuhle kapelu si musíš zasloužit - najít si je. Vyzkoušeno na vlastní kůži! Deska se mi na gramci točí téměř rok a „strávení“ mi jak vidíte chvilku trvalo – s odstupem říkám, že se mi obal k TELEFONu nakonec naprosto hodí. Mohl být od nějakého zavedeného punkového grafika, ale nejspíš by to bylo zbytečný. Je civilní, bez jakéhokoliv sebezkrášlování a o to větší prostor máme na hledání v textech i muzice.

Hudebně … pokud posloucháš kapely z Rožnova, nejspíš budeš vědět co očekávat. Ano, chytrý „bodavý“ punk s vlivem undergroundu, ale i 80tkového US hardcore punku. Do Polska je to taky jen kousek, někdy mi z TELEFONU zamrazí, jako při poslechu Graždanskaja oborona a chvilka mi přišlo, jako bych zaslechl staré ZNC (myšleno kladně). Sečteno a podtrženo – originální kapela! Nečekej několikátou kopii ok? Ani nevím, ke komu bych TELEFON přirovnal, protože jsou dostatečně sami sebou. Co mohu říct, tak jsou jednou z kapel, která vytváří tzv. „rožnovský zvuk“.

„Smysl malých činů“ je nadstylové a nadčasové album. Pokud svou kopii doma ještě nemáte, tak tuším, že to stále můžete u Papagáje napravit. HOMOCONSUMENTS zpívali, že je třeba se „radovat se z malých věcí“a svůj neoddiskutovatelný význam má „smysl malých činů“. Tuhle desku neprodám! (S)

http://phr.cz
http://www.telepunk.wz.cz
http://vrah.cz

PRÜGELKNABE / VOCATIO INTERNA - split

7"EP (Dead Heroes + více)

Ocelové město profesora Schultzeho (Ostrava) vyvrhlo zajímavý hudební projekt. Je založený na matematice, které vévodí magické číslo 625 neboli 5 na čtvrtou, 25 na druhou, 73 + 79 + 83 + 89 + 97 + 101 + 103 - ano výsledek je vždy 625. Číslo 625 je magické, tedy pokud ho srovnávám s trojčíslím 666 a znalcům určitě nemusím vysvětlovat odkud 625 vítr vane. Duo destrukce = PRÜGELKNABE, je na světě a srdce jim tepe přesně v rytmu 625. Buďte si jistí, mojí nejoblíbenější ostravskou skupinou není tamní „motörhead revival“, ale jsou to právě PRÜGELKNABE. Ano, tak se tahle parta jmenuje a sledujete-li „palovou scénu“ informace o narození se k Vám již zajisté dostala. Není violence jako violence, tohle je power violence a my nejsme v Kalifornii, ale u nás doma v ČR. S hrdostí v hlase říkám, že konečně máme svou power violence partu. Měli by jsme si ji tedy řádně hýčkat. To berte jako výzvu, ok? Duet není nikdo jiní, než dva ostravští milovnící fastcore, power violence (a odnoží všech možných i nemožných extrémního hardcore), tvůrci Napalmanach zinu, členové Sheeva Yoga … asi nemusím dále pokračovat, že? Jména si určitě dosadíte sami nebo Vám bude stačit informace, že Otloukánek jsou pánové Prýgl (buben, řev) a Knábe (kytara, jek). Singl vychází jako split EP se Slovenskou power violence partou VOCATIO INTERNA (Čadca/Ostrava). Pro obě kapely je společná nahrávka vinyl debutem a kromě jiného je spojuje pan Knábe, který ve V.I. drtí bassu.

Minimalistický náklad (250 ks) jde ruku v ruce s jednoduchým obalem. PRÜGELKNABE straně vévodí obrázek torza postavy, která mi navozuje představu věrného společníka brutálního detektiva Basketa Flory, detektiva čekatele Stulíka (společně s ním bojuje se zločinem). V logu Otloukánkama je naklepávaná prďka a to je celý. Skvělý! Líbí se mi tenhle styl, líbí se mi logo PRÜGELKNABE a Vy si buďte jistí tím, že to „easy listening“ nebude. Dojde i na pomyslné naklepávání řiťek! Strana VOCATIO INTERNA je trochu úlet, těžko se v tom rozkoukáš, ale zaručeně je to účel. Štěkající pes, podvazky, houba … ber to jako průpravu na hudební produkci.

Nedá mi to a musím vypíchnout BIO, kecy který o sobě obě kapely napsali na svých profilech. PRÜGELKNABE: „Minimalistický fastcore/power violence. Již v roce 2006 nám bylo jasné, že hospodářský růst Číny se nedá dohnat jinak než personálními škrty. Ekonomika dominuje i hardcore scéně a personální restrukturalizace je nezbytným předpokladem pro silné a výkonné sypačky. Rozmařilé pětičlenné grindcorové smečky západního světa ztrácejí konkurenceschopnost. Proto vznikl PRÜGELKNABE. Protlučeme se i jako duo!”. VOCATIO INTERNA: „ Narodili sme sa zacali zrat hlinu a pocuvat power violence. Boli sme traja. Neskor sa pridal Kaw pak emigroval. Pak prisiel Skulda. Drti s nama na basu dodnes. Navzdy. Porodili sme nase prve kinder. Mame radi vsetko neesteticke a zvratene. chces so mnou chodit?”. Líbí se mi, že hoši mají smysl pro humor a nadsázku - to se cení!

Hudebně již nejspíš tušíte, o co se bude jednat, že? PRÜGELKNABE - kluci se netají láskou k Dead Radical nebo XBrainiaX. Jejich skladby jsou pocta právě jim a všem skupinám se stopáží pod 1 minutu. Už jak jsem se podíval na vinyl, minutáž mi byla naprosto jasná. Uslyšíme 9 fast/power violence pecek s trefnou lyrikou, která je věcná, cynická, ale i vážná, vtipná a hlavně chytrá. Na svět se je třeba koukat s nadsázkou a Ty texty jsou fakt skvělý. Ukázky mluví za vše: „... je to jak píchnutí do vosího hnízda, ale kde na to ti Spazz vůbec přišli?“, „Kočka, Dead Radical a xBrainx, Dead Radical hojí duši, xBrainx uleví tělu“, „Jestliže má společnost moc ničit a ponižovat jednotlivce, je potom právem jedince ničit společnost“. Devět textů, devět bodů k zamyšlení. VOCATIO INTERNA jsou na tom s textovou stránkou podobně s obalem. Je to dostatečně ujetý, musím se dlouze zamýšlet a moc záchytných bodů pro orientaci není. Hoši, já už asi chápu význam té vaší věty: „Mame radi vsetko neesteticke a zvratene.”. Tři kusy velice těžko uchopitelný lyriky. Vaší představivosti se meze nekladou.

Je třeba něco napsat i k hudbě, ikdyž je asi dostatečně jasný, o co půjde. PRÜGELKNABE = hrubej power violence/extrémní hc výplach. Je cítit, že je to zahraný na plný kule, s láskou k P.V.. Nepřeslechneš ani závan INFEST. Super práce hoši! Samozřejmě čekej krátký songy, rozjezdy, zvraty, dvojzpěvy. Čapne Tě to za pačesy, má to perfektní dynamiku a dvojzpěvy se moc dobře doplňují. Každej má trochu jinou barvu – šlape to! Chci víc! VOCATIO INTERNA …, no není to tak jednoznačný jakou s jejich parťákama na druhé straně. Obal i texty jasně napověděli a s hudbou je to podobné. Dostaneš chaotický mix power violence, extrémního hardcore … jednou více chaos, pak zase o kus méně, rychleji – pomaleji, více sludge – více psycho … pocity mám jako ráno po kocovině. Není to na první poslech, chce to být ve střehu!

Super singl přesně s kapelama pro Play Fast Or Don´t festival. Život je krátkej, tak nelze ztrácet čas dlouhýma písničkama. Všechno už stejně bylo řečený a že téhle muzice nerozumíš? Nelámej si s tím hlavu, Rubikovu kostku všichni nesloží a film „Černá kočka, bílý kocour“ se všem taky nelíbí …. (S)

Deska vychází v nízko-rozpočtovém nákladu 250 ks, tak neváhej! Singl pro recenzi poskytl http://deadheroeslabel.blogspot.com, kde si desku můžeš koupit. Samozřejmě ji seženeš u dalších labelů, kterými jsou 625thrash, Killing Art records, Tribe Of Eternal Sun, Totalitariasm Still Continues a Olga Hepnarová.

http://bandzone.cz/prugelknabe
http://bandzone.cz/vocatiointerna
http://deadheroeslabel.blogspot.com

http://en.wikipedia.org/wiki/Power_violence

olomoucgigs.wordpress.com

Hardcore punk potřebuje nadšence a právě oni dělají labely, ziny nebo vyhledávají nejrůznější místa, kde bude mít tento styl možnost žít „živě”. Většinou není lehké najít vhodný prostor pro koncerty a když se najde, často není patřičný zájem „veřejnosti”. Přesto koncertů je stále víc a kapel, které jezdí turné ještě o nějaký kousek víc.

Do How Can Limo Kid Kill Your Dreams? jsem začal s “koutkem” pro Ty nadšence, kteří dělají koncerty. První město, které jsem si vzal na mušku je samozřejmě Olomouc. Důvod je jednoduchý - bydlím v nedalekých lesích a na koncerty se tam snažím chodit (jezdit) celkem pravidelně. Náš fun-zine zatím ještě nevyšel a článek pouštím do éteru jedniček a nul. Třeba to lidem, kteří tam koncerty dělají nějak prospěje nebo to inspiruje další punks, aby napsali o svém městě a hardcore punkových aktivitách v něm.

Podle počtu obyvatel je Olomouc šesté největší město v ČR, ale ve srovnání třeba Českými Budějovicemi, tady na koncerty chodí opravdu velice málo lidí. Třeba se mi to jen zdá nebo chodím málo pravidelně i já. Přesto nabídka je zde velice různorodá, zajímavá a koncerty jsou na různých místech.

Co se nadšenců neboli „promotérů” (ošklivé slovo, že?) týče, koncerty dělají - 1+1=1, Revolution Summer, Music For Liberation a Zdeněk Frýba. Co já vím, tak pod pokličkou koncertního hrnce jsou někde ukrytí ještě Ti, co občas dělají grind/gore koncerty a punkové akce (některé z nich dokonce sponzoruje primátor města Olomouce). Nedá mi to vyzdvihnout domácí koncerty p.Zdeňka Frýby, které mají úžasnou atmosféru a jsou u něj doma v obýváku.

Pravidelněji používaná místa jsou tady dvě – prostor Mitril a velice sympatický, menší prostor, Galerie u mloka. Galerie je nekuřácká a neprodává se tam ani alkohol. Seznam koncertů najdeš na jednoduchém webu http://olomoucgigs.wordpress.com .

Aby to bylo trochu zajímavější, požádal jsem jednotlivé „CREW“, aby se sami představili …

[1+1=1] Dialog je setkání s druhým a všechno kolem Dialog crew tak začalo tím, že jsme je potkali na výšce. Byl to rok 2005. Přihlásili jsme se na stejný obor, bydleli spolu nějakou dobu na kolejích a chodili v Olomouci na koncerty, které tady ve své době dělal ještě Aleš (zvukař Flying Enterprise) a parta kolem Gospel of theFuture. Koncertů ale začalo časem ubývat, zatímco sny, nápady a představy se tlačily ven. Tak jsme si řekli, že bychom mohli čas od času udělat něco sami. Sehnali jsme tedy aparát, domluvili se s majitelem Mitrilu a pozvali na první koncert kapely, které nám v tom, co děláme, ukázali cestu a díky kterým jsme začali hudbu chápat i v jiných souvislostech. 12.12 2008 proběhl první koncert. Zahráli Vas Szuszanne, Gospel of the Future a My dead Cat a přišlo kolem 40-ti lidí. Kamarádský setkání. Eurofie jak blázen. Teď se snažíme dělat přibližně jeden koncert měsíčně a zatím na dvou místech - v Mitrilu a nově i v Galerii U Mloka, kde se soustředíme převážně na akustické projekty anebo elektronické experimenty. O zvučení se stará hlavně Jiří z Human Puppet, díky němuž jsme měli možnost nahlédnout i pod pokličku lokálního Oak Festu. Snažíme se zachovat to původní nadšení. Kapely které u nás hrajou si vybíráme podle toho, jestli se nám prostě líbí anebo nás něčím zaujmou. Žánrově se vůbec nevymezujeme. Oba dva posloucháme obrovské množství hudby od ambientu, reggae, rapu, jazzu, folku až k hardcoru, takže u nás může klidně vystoupit vedle bratislavských Longital, ambientní Oddi, jazzoví J-komplex, rapující Astronautalis nebo garážoví Trigger Effect. Chtěli bysme poslat velké díky všem, kdo nám kdy koncerty umožnili, jakkoliv vypomohli a všem, kdo na koncerty chodí - jste naši lidi! Kapely, které jsme dělali: scott mccloud (usa), astronautalis (usa), lushlife (usa), trigger effect (can), longital (sk), above the tree (ita), andrea rottin (ita), plum (pol), kolowrat (sk), gnu (cz), nierika (cz), wollongong (cz), sporto (cz), lyssa (cz), radio tzara (cz), vas szuszanne (cz), gospel of the future (cz), oddi (cz), my dead cat (cz), dné (cz), j-komplex (cz), bonus (cz), hope astronaut (cz), goncis (cz), milano (cz), aran epochal (cz), medulla (cz), ema camelia (cz), mother (cz). www.myspace.com/dialogcrew

[Revolution Summer] Místní scénu se snažím podporovat spolu/vydáváním desek a občasným pořádáním koncertů. Pod hlavičkou Revolution Summer records jsem přispěl k vydání několika desek (Lakmé, Stolen Lives, ...) a zatím jsem samostatně vydal splitko Auxes/Obstacles. V Olomouci to s koncertama není úplně jednoduchý. Vždy tady byl problém s nedostatkem prostor, ale ten jsme už částečně vyřešili pořádáním koncertů v Mitrilu, popřípadě v Galerii U mloka. Já osobně vidím i problém v nedostatku lidí. Koncerty se sice většinou tak nějak zaplatily, ale na to, že na univerzitě studuje přes 23 tisíc lidí se mi návštěvnost nezdá moc velká. Taky taková nějaká základna Olomoučáků, kteří by pravidelně chodili na koncerty, je slabá. Pomalu je tady víc lidí, kteří dělají koncerty než kteří na ně chodí. Ha ha. Z tohoto důvodu nemám v plánu organizovat koncerty moc často, ale chci se soustředit spíš na kapely, který mám fakt hodně rád. Za poslední rok jsem dělal celkem tři koncerty: dvakrát Auxes a jednou Obstacles. www.revolutionsummer.info .

[Music For Liberation] Jsme "kolektiv" někdy dvou, někdy více lidí. Hardcore/punk pro nás znamená především revolta/diy/přátelství. Myšlenky anarchismu, osvobození zvířat, ekologie jsou myšlenky, které punku bezesporu náleží. Ačkoli se to může zdát mnohým jako klišé, máme pocit, že je třeba o těchto myšlenkách neustále mluvit a přemýšlet. Fungujeme okolo pěti let a za tu dobu jsme se samozřejmě názorově vyvinuli. Subkultura je velice omezený prostor a myšlenky uvnitř osloví jen malou část lidí. Proto naše aktivity neskončily jen na pořádání koncertů, ale snažíme se překračovat hranice subkultury. Pravidelně pořádáme v Galerii U Mloka promítání filmů, diskuze, přednášky, veganské vaření. Právě Galerie U Mloka se nám stává malou základnou. Je to malé, ale krásné místo. Galerie je součástí P-centra a slouží jako chráněný prostor pro klienty P-centra, kterými jsou lidé s drogovou závislostí. Galerie je proto nekuřácká a není možno zde konzumovat žádný alkohol ani jiné drogy. Za poslední rok pod hlavičkou MFL zde hráli třeba folk-punkáči TRUE NATURE a MIKE xVx (oba USA) MELETE (Slovinsko) FURNACE (USA) nebo třeba SHOYU SQUAD (Německo). V Olomouci máme neustále problémy sehnat prostor, ve kterém bychom mohli pravidelně pořádat "hlasité punkové" koncerty. V Galerii si soused stěžuje na hlučnost, proto je zde pořádání hlasitých koncertů omezené. Organizovali jsme nebo organizujeme koncerty v Olomouci v klubu Mitril (v minulosti), v klubu 15 minut (v minulosti), ve Zlíně v klubu U Tetoura a teď převážně v rožnovském klubu Vrah nebo v Olomouci ve zmiňované Galerii U Mloka. Našim cílem je najít a vytvořit prostor, který bude otevřen okrajovým hudebním žánrům a bude nabízet alternativní kulturu širší veřejnosti. To jsou ale momentálně naše sny. Letos pokračujeme organizací druhého ročníku FOR LIBERATION FEST, jehož první ročník byl 2 roky zpět v Olomouckém S-klubu, a který letos byl na Vrahu. Máme za sebou více než 30 koncertů a jen namátkou to byly kapely FROM THE DEPTHS , PREYING HANDS, TOGETHER, CONFRONTO, DIE YOUNG, ANCHOR, FURNACE, TRUE NATURE, MIKE xVx, MELETE, VAIT IN VAIN ... www.musicforliberation.com .

Pure Heart Records je malý „label“ (chápej vydavatelství) dělané chlapíkem Petrem, zapáleným do hardcore, respektive emo hardcore. Díky takovým labelům a lidem lze říct, že „emo“ jako styl není mrtvý a označení „emo“ není ani sprosté slovo. V následujícím rozhovoru se dozvíte něco právě o Petrovi a jeho Pure Heart Records. Rozhovor vznikl emailovou formou, koncem července 2011. Ptal se Samuel a velice rychle odpovídal Petr. Pokud se chcete dozvědět něco dalšího, nezbývá než doporučit podobně aktuální rozhovor v zinu Revenge Of The Nerds, 2/2011.

Zdravím vydavatelství Pure Heart Records. Klasická otázka na úvod - jak by jsi představil label, potažmo sám sebe?
... label vnímám již jako nějakou nepostradatelnou součást mého života, která začala před třemi roky a pokračuje plynule dál bez nějakých potíží, za což jsem moc rád! Hodně stručně řečeno - Pure Heart je moje vášeň! Více se můžete dočíst na stránce pureheart.czechcore.cz/about.html . Sám sebe nevím jestli je důležité představovat a navíc to asi nikoho nebude zajímat.).

Jak říkáš, nás skromných je málo. Co bylo impulzem k tomu, aby jsi začal peníze ukládat do tak nejisté záložny, jakou je „hardcore label“?
No, hlavním "impulzem" bylo asi to, že se jsem cítil potřebu něco vracet hudbě, která mi dost ovlivnila myšlení, když to takhle řeknu a to v hodně dost pozitivním smyslu.

Co Tě k hardcore/punku přilákalo?
Abych se přiznal, tak mě přilákala asi nejvíc hudba, která měla nějaký přesah. Čímž mám na mysli kapely, který měli nějaký poselství v textech, nebo sami dělali různé aktivity, který zase pomáhali někomu jinému v něčem.

Myslíš si, že na Tvé - "zařazení se" - mělo třeba vliv to, odkud jsi pocházel nebo výchova?
To odkud jsi a kde pak žiješ má jednoznačně veliký vliv na to jak se člověk vyvíjí po zbytek života, rozhodně! Takže něco tam asi bude.

Hardcore/punk má sílu měnit jednotlivce. Změnil Tebe k lepšímu?
Myslím si, že mě 100% změnil k lepšímu nebo alespoň to tak vnímám a denně se o tom přesvědčuju. Sorry, jestli mě to někdo nebude věřit.

Aktuálně jsi z Hradce Králové. Je tam něco, co se dá označit jako „scéna“ nebo jen probíhá osvěta pár nadšenců pro místní?
Tak! Jako tu tzv. místní "scénu" vnímám asi jen pár lidí, kteří jsou pořád ochotní něco dělat, nebo mi s něčím pomoct. Jinak pro mě slovo „scéna“ nemá žádný větší smysl ... asi.

Nevím jak to říct, o osvětě se tady mluvit asi nedá, protože lidi co tu chodí na koncerty, tak většinou vědí o co jde, ať už mám na mysli hudebně, či obsahově. Ale mohu říct, že Ti co dorazí na koncert, který tady poslední dobou dělám jen já, jsou většinou mile překvapený a spokojený, což platí pak logicky i pro mě a kapely.

Podle čeho si vybíráš kapely se kterými budeš spolupracovat?
Nevím jestli je tzv. spolupracovat úplně korektní pojmenování z mého pohledu, ale chápu jak to je myšleno. Záleží hlavně na tom aby mě kapela "bavila" víc než jen hudebně, velmi stručně řečeno.)

Co Ti vadí na označení "spolupracovat"? Označ to tedy dle svého výstižněji ...
Z mého pohledu se jedná jasně o podporu, či nějakou pomoc, nic víc.


Jak moc je pro Tebe důležité dělat věci DIY stylem?
Co to jen jde! Myšlenka DIY pro mě znamená strašně moc, především si pod tím představuju nějakou, či alespoň částečnou, nezávislost (oproti normálně zaběhlým věcem). Vem si třeba takové veganství, to je taky tak trochu o DIY myšlence.

Pověz nám něco o Pure Heart, jak by jsi ho představil ?
Pure Heart bych představil asi jako nezávislé alternativní vydavatelství, které klade právě veliký důraz na Do It Yourslef.

Řekneš něco i o deskách co jsi vydal?
O deskách, které zatím vyšly asi nemá cenu moc psát.., kdyžtak mrkněte na pureheart.czechcore.cz/records.html.

Zmínil bych tu ale plány do budoucna, které by se měli uskutečnit ještě do konce tohoto roku. Takže doufám, že se všichni dočkáme (tedy Ti, co na to čekáme).
(pH 07) Ravelin 7 "7 kroků po zamrzlé řece" LP
Nová deska, této pro mě dost zásadní české kapely, která definovala cca před 15-ti lety emo-hardcore u nás. Už aby to bylo! 19. Srpna proběhne u příležitosti vydání nové desky Release party v klubu Ponorka v Litvínově, spolu s Remek.

(pH 09) Remek / Child Meadow - LP (FR)
Dále je naplánováno podílení se na tomto krásnem splitu (jak po hudební, tak i obsahové stránce). Child Meadow je nová kapela dvou lidí z Bokanovsky, velmi sympatické duo. Remek je ultra syrovej emo-hardcore, lepší kapelu v tomto hudebním směru u nás těžko najdeš.

(pH 05) the Pills - LP (USA)
A to nejlepší na konec jak se říká .) – Pills, což je poměrně nová brutální kapela hrající metalickej hardcore někde mezi Bucket Full of Teeth a Burial Year, totální prasárna!

V kapele najdete členy Burial Year, Takaru, Funeral Diner, Drowning with our Anchors, atd..

Jak prodáváš svoje desky? Máš nějakou distribuci?
Vydané tituly se snažím distribuovat do jakékoliv země mimo ČR, samozřejmě jen tam, kde mám již nějaké kontakty delší dobu a spolupráce ohledně výměn funguje naprosto skvěle! Je o to docela zájem si myslím, o mé tituly. Samozřejmě mám i malé distro, které vzniká právě z těch výměn.

Zmínil jsi „…oproti normálně zaběhlým věcem“, čím si vyděláváš na chleba?
Vydělávám si jako "výrobce" léčiv v jedné farmaceutické společnosti.

Tak to Ti položím záludnou otázku – máš raději GENERAL SURGERY nebo Iron Lung? Obě mají tuším texty zlékařského prostředí ...
Abych se přiznal, tak neposlouchám ani jednu z těchto kapel. Moc se mi líbí právě kapela Pills, jelikož pracuji ve farmaceutickém průmyslu, takže vím z čeho se různé léky dělají či skládají. Sám neužívám žádné léky, již pár let.

Pamatuji se, jak jsi si hodně let zpátky objednával telefonicky od Samuel Records nějakou desku – bylo 24.12., tuším kolem 21:00 … v povzdálí štěkal pes … Máš psa? Máš rád zvířata?
Jinak zvířata mám samozřejmě moc rád a ano byl to pes tam v pozadí, rodiče mají doma fenku bígla.). Ty jo a nepamatuješ, si co to bylo náhodou i za rok? .. ta má objednávka od tebe, tipuji tak rok 2005. Jinak objednávat desky jsem již přestal před pár lety.

Možná by bylo zajímavé, kdybys pověděl něco o složení léků … což?
hahaha:DDD No nevím, myslel jsem to tak, že léky jsou většinou tvořeny nějakou
živočišnou složkou, či nějakým obdobným živočišným aditivem, alespoň co já mam zkušenost. Tohle není moje první zaměstnání ve farmacii, vyráběl jsem třeba i tekutý klystýr, který se z 80% produkce exportoval do Japonska. Já se stravuji již pár let jako vegan, takže já mam v tomhle jasno.

„ …tekutý klystýr“? To by bylo něco pro Dr. Greenštajna ze Švejka, že? :). Vrátím se k Ravelin 7. Jsou to veteráni, o tom žádná. Na co se lze těšit, co očekávat?
..no to zajisté, o tom žádná!.). Očekávat můžete převelikou porci upřímného emo-hardcoru, neni to sice tak živelný jako jejich starší nahrávky, ale má to neskutečnou sílu v textech. Tohle bude určitě deska roku, hehee.)

Neříká se to o každé nové desce? :). Jsou u Ravelin 7 nějaké změny v sestavě?
Oproti předešlému albu 'Světasál" určite. Kapela hraje mam takový pocit již minimálně přes rok v původní sestavě jako před 10-ti lety + je doplněná o jednoho nového člena, který má na starost klávesy apod. Uvidíte sami..!

Překvapil jsi mně Tvým posledním titulem 10“ Peu Etre. Proč zrovna tahle kapela?
No to jsem překvapil asi více lidí si myslím.). Což ve finále mi udělalo ohromnou radost, i třeba jen jak reagovala většina lidí na zpracování obalu, jakože to komentovali slovy "krása, nádhera", fakt maximální spokojenost z mé strany.

Jinak proč zrovna 15 let stará kapela? zajímavá otázka.). Jedná se o nahrávku ze split CD (spolu s Carther Matha a Rachel), která vyšla pouze jen na CD a zároveň tohle byl pro mě split (mám na mysli všecky 3 kapely), který mi neskutečně změnil pohled na svět a jeho fungování, což mělo pak zase za následek moje větší snažení a realizování se v životě.

Jak se díváš na bootlegování desek?
Samotné bootlegování desek mi nepřijde moc v pohodě, je to asi jasně dané tím přístupem si myslím. Proč se dělají, nebo jakých kapel se nejčastěji vydávají bootlegy? Já osobně si myslím, že v tom hrajou spíše větší roli vydělané peníze za prodané desky.

Kupuješ si desky na e-bayi?
Z e-bay jsme si sehnal desky, o kterých bych si mohl leda tak nechat zdát do konce svého života, což je si myslím tak trochu škoda, takže jsem nelenil a začal pátrat a shánět.

Máš v plánu 10“ trilogii dokončit i dalšími díly, tj. Carther Matha a Rachel?
Na tuhle otázku ti neodpovím.)) (Pozn.Samuel – budeme tedy doufát, že ano :)).

Jaká byla vůbec komunikace s kapelou Peu Etre?
Komunikace s Antoinem de Lassée byla naprosto super! i s Chrisem ze Stonehenge. Moc ochotný lidi abych pravdu řekl a další věc je ta o které jsem již psal v předešlé odpovědi a tím je zpětná vazba od nich na zpracování obalu. Naprostá spokojenost!

Máš nějaký label, který je, dá se říct, vzorek pro Tvou práci?
Určitě! … namátkou Ebullition, Stonehenge a Subjugation records. Na těchto labelech pro mě vyšly dost zásadní desky, z mého pohledu, a navíc všechny věci měly/mají moc krásný obaly. Moc rád bych dělal releasy DIY zpracováním, samozřejmě že mám na mysli jen obaly. Ale ve finále záleží samozřejmě na počtu. Tím chci říct, že kdybych měl dělat ručně třeba 500 obalů, tak bych se z toho možná i zbláznil.). Jinak takovéhle limitované edice mi přijdou jako naprosto skvělá volba. Prodá se to tak akorát a na výrobu je to taky docela v klidu, hold kdybych měl "někoho" kdo by mi s tím pomáhal, tak by to šlo asi rychleji.

Je pro tebe "DIY styl" práce limit, jak label dělat? Dokázal by jsi to dělat třeba jako „práci“?
Podle mého úsudku se tím živit nedá, ale dělal bych to moc rád! Bohužel sem minul asi dobu..

Zdá se Ti, že jsi „minul bodu …“? Myslím si, že právě teď vychází víc desek než kdykoliv předtím a labely, třeba v Německu, prodají press během cca měsíce …. Vydáváš i „demo“ cd-r poměrně nových kapel. Jaké české kapely by jsi vyzdvihnul, doporučil?
K první části - jojo, jednoznačně!

Z českých a poměrně nových českých kapel bych určitě doporučil Remek, Owls are not What they Seem (obě kapely mě naživo nesmírně překvapili) a z těch již nějakou dobu fungujících bych rád upozornil na Esazlesa, Gattaca a Naiada.

Tebou již zmíněné demo (CD-R) bylo vydáno jen jako pomoc kapele, aby měli vůbec co prodávat na koncertech, tak jsem udělal limit. sérii o 40-ti kusech.

Ještě se vrátím k předchozí otázce … Myslel jsem to tak, to s tou dobou, že mám pocit že v dnešní době spíše frčí hudba bez jakéhokoliv přesahu, samozřejmě to je jen můj pocit, nic víc. Desek vychází samozřejmě ohromné množství poslední dobou.., ale zase záleží jestli to není o kvantitě vůči kvalitě (můj názor, nic víc.)

Nemyslíš si, že ten „přesah“ záleží spíš na člověku, že právě ta lidská stránka dělá to pěkný, co se Ti na tom líbí? Co myslíš konkrétně tím „přesahem“?
No jde spíše o moje osobní zklamání, přijde mi, že lidi to tak už moc neprožívají, ten tzv. "hardcore". Kterej dokázal někoho neskutečnou silou nakopnout a rozhejbat, tak jeho pochybnosti o nějaký aktivitě.

Třeba dám úplně klasickej příklad, který i já vnímám jako takové menší "zklamání" - kolik lidí v dnešní době, kteří poslouchají ten nějakej-makovej tzv. "hardcore" dnes nejí maso a nepodporuje mléčnej průmysl..

Dřív mi to přišlo, před nějakými (plácnu) 10-ti lety naprosto samozřejmý, že lidi se zajímají o jádru problému, nebo věci a nespokojí se jen tak s něčím (bohužel doba se asi "krapet změnila").

Hodně hardcore/punkových kapel něco zajímavého říká (nebo se o to snaží), ale je to často uzavřený ve „scéně“?
A uzavírat se ve scéně a šířit myšlenky (i když většinou asi dobře myšlené) jen pro lidi, kteří z velké části vědí o co jde taky asi nemá velký smysl. Jako určitě je to dobrý v tom, že to může někoho zase nakopnout, ta os. konfrontace s tím člověkem co hlásá něco na podiu. Mě třeba nakopávali osobně nejvíc Banánovo proslovy.

Líbí se Ti u kapel stylové texty (každý styl mé nějaké nosné téma, asi víš o čem mluví … ), nebo oceníš inovátorské a nadstylové postupy?
Různým formám textů se určitě nebráním, jen tomu musím rozumět, nic víc.

Nejlepší česká kapela?
Jednoznačně REMEK!

DIY vs. mainstrem … nějaký kapely vzešli z ulice, hardcore, punku atd … stali se velký … máš Ty nějakou takovou kapelu, o který můžeš říct, že ji respektuješ i přesto že přelezla hranice DIY.
Hele asi fakt opravdu ne! Měl jsem dost rád At the Drive-in, ale to asi každej.). Momentálně pro mě ta kapela už ztratila hodně velký kouzlo.

DIY DIY DIY … kde pro Tebe končí tohle označení? Vnímáš nějaké limity?
Tak určitě (nebo alespoň tak to vnímám já) to končí tam, kde kapelu nezajímá jak se co udělá, kdo to udělá, kolik to bude stát a pododobně. Zajímá je hlavně aby to bylo. Takže určitě je to daný nějakou zpětnou kontrolou / odezvou od kapely … "jak se věci mají".

Čteš něco jiného než distro listy? Co Tě inspiruje?
Distro listy už nějakou dobu nečtu, naposled jsem četl Revenge of the Nerds #2, dočetl jsem to asi 2. den co jsem si to koupil. Opravdu skvělej koncept zinu, snad všechno co tam bylo mě zajímalo. Knihu žádnou rozečtenou nemám, ale chystám se na něco.

Konfrontuješ svůj hardcore/punk se svým okolím?
Konfrontuju svoje myšlení vs. okolí a to ať už v práci či s mými kamarády. Nerozlišuju, kde se projevit a kde ne.))

10 základních desek, který si sebou vezmeš do hrobu?
- Reversal of Man "This is medicine" (LP)
- Reversal of Man "Revolution summer" (10")
- Takaru "There can be only none" (LP)
- Funeral Diner "The Swept Under" (10")
- Funeral Diner "Underdark" (LP)
- Struggle "s/t" (LP)
- Julia "s/t" (LP)
- Takaru / A Light in the Attic "split" (LP)
- Burial Year "Pestilence" LP
- Some Girls "Heavens Pregnant Teens" (LP)

Jaké triko by měl mít každej správnej „emař“ ve skříni?
Tak o tričkách to opravdu si fakt není si myslím :). Ale pár krásnejch triček mám. Každej správnej emař (nebo člověk.) by měl spíš více přemejšlet nad věcma, který dělá, než se starat o to jaký triko si na sebe obleče. Asi tak!

Je „emo“ mrtvé?
A jestli je to tzv. "emo" mrtvé záleží asi jen na konkrétním člověkovi. Pro mě mrtvý určitě není.

Tvůj nejbizardnější vydavatelský sen?
Nějaký vydavatelský bizárek asi taky nemám, když tak nad tím přemýšlím. Mám v hlavě pár titulů, které bych chtěl uskutečnit do nějakýho toho a toho roku, nic víc. Limitované edice vládnou.)

Jsme na konci! Máš prostor na cokoliv …
A na konec?! Přemýšlel jsem nad tím, co sem napsat, jelikož jsem nechtěl psát něco obdobného jako na konci rozhovoru v Revenge of the Nerds #2.

Nevím jak to napsat, ale rád bych na závěr napsal nějakou výzvu k seznámení... třeba s podobně smýšlejícím člověkem či osobou jako jsem já … Pište ok?

Petr, melody@volny.cz
http://pureheart.czechcore.cz

Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.

Audiocæneat! – Red Session

LPgatefold (W.I.F.A.G.E.N.A. Records)

Pamatuji si na dobu, kdy jsem si v různých katalogových listech (tehdy ještě tištěných) zaškrtával věci, které bych si rád koupil - ty naprosto nutné, nutnější a samozřejmě ty, které mně jen z nějakých důvodů zaujali. V posledním případě se většinou jednalo o neznámé skupiny, které vzbudili můj zájem, ať už díky vydavatelství, popisem stylu nebo zajímavými členy v sestavě. Byla to pěkná doba. Aktuálně se již raději několikrát zamyslím, než si něco pořídím, ale přesto mohu říct, že svou oblibu „v neznámých skupinách“ udržuji dodnes. Ostatně, je to jako se zlatokopectvím - pokud budeš dostatečně přičinlivý, trpělivý a narazíš na štěstí, tak poklady najdeš. Pořád něco poslouchám, celé dny mi stále něco hraje a aktuální skupinou, která „vylezla z davu“ jsou němečtí Audiocæneat!.

Audiocæneat! vznikli v roce 2009 a lokalizováni jsou v Drážďanech. Po roce hraní si svépomocně vydali své debutní album „Red Session“. S nahrávkou jim vydavatelsky vypomohl W.I.F.A.G.E.N.A. Records, což je label sympaťáka Ronnyho z Idiot Savant (aktuálně SS20). Nic to neznamená, ale přesto to o mnohém napoví a nasměruje.

Z kapek bývá louže, z fouknutí vichr a z několika tónů často vzniká závislost. Audiocæneat! jsou mladou a nepříliš známou skupinou. To platí nejspíš v Německu a zcela určitě u nás. Přesto by byla škoda tuhle partu přehlédnout! Musím říct, že mně opravdu zaujali. Možná to znáte, posloucháte tuny desek a často bez větších očekávání položíte neznámý vinyl na gramofon - prasknutí jehly a najednou „je to tam“. Audiocæneat! zabrali na první pokus. Jejich hudba má kouzlo, šarm a je mi s ní jednoduše dobře. Aniž by měli cokoliv společného s Karate (jejich desky jsem měl/mám moc rád), pojí je jedna věc a tou je vnitřní klid, který se ve mně po poslechu jejich desky usadil. Audiocæneat! je těžké definovat a možná to není ani potřeba. Myslím si, že ani kapele o zaškatulkování příliš nejde. Řekl bych, že hrají a vytvářejí svá „zákoutí“, ve kterých je možné hledat a právě „ty kouty“ dělají jejich hudbu různorodou a rafinovanou zároveň.

„Red Session“ vyšlo jako krásný vinyl s otevíracím gatefold obalem a rudým vinylem ukrytým v černém sáčku. Ikdyž je na obalu špinavý sporák, neumyté hrnce, tak z něj dýchne jistá intimní atmosféra. Album začíná velice decentně, na nic se nechvátá a rozletu nechybí prostor. Hudba Audiocæneat! nemá jen jednu polohu a abychom je správně vnímali, musíme se seznámit s nejednou prezentovanou tváří. Výsledný obrázek se sám začne skládat již během poslechu, ale reálných tvarů začne dostávat až ke konci desky. Na každé straně je po třech skladbách, ale buďte si jistí, že nápadů a nálad je na v nich pro několik různých skupin. Přesto to dohromady skvěle funguje. Od prvního prasknutí jehly se dlouho vůbec nezpívá a první tóny jsou podobně intimní jako deska Steva von Tilla „A Grave Is A Grim Horse“. Postupně se dostaneme do post-rockovějších rovin (chápej ENVY, u nás Esa z Lesa), kdy si kapela hraje s tóny. Při poslechu mám volnost, opravdu cítím naprostou svobodu a kolem sebe jako bych měl pláně bez horizontů … Minuty se táhnou jako hodiny a postupně se mi začíná rýsovat kostra Audiocæneat! „Red Session“. Když jsem si již začínal myslet, že mám jasno, blesk a další posun. Audiocæneat! nejsou jen čistě instrumentální kapela. Jde jim to skvěle, ale když zpěvák otevře pusu, všechno je o velký kus dál, alespoň pro mně. Najednou mi hlavou blesknou vzpomínky na Only If You Call Me Jonathan a jejich desku „Red Friend“. Ano zpěv je hodně podobný právě jim, zvláštně jemný, ale rozhodně žádná „cukrárna“. Zní jako mix zpěváka Only If You Call Me Jonathan s Billy Corganem (The Smashing Pumpkins). Hlasová sekce je podávána velice s rozvahou, nikam se nechvátá a snad i díky tomu je v tom strašná síla! Svět jako kdyby se zpomalil a nabytého pocitu volnosti, si cením nejvíc. Na pomyslnou lopatu, namířenou do pece, usedám zcela dobrovolně. Je to naléhavé, tahle kapela je parádně zvládnutý orchestr.

Audiocæneat! se mi zdají jako úžasná skupina. Všechno mluví pro ně a po poslechu jejich hudby mi jsou ještě blíž. Vyzkoušejte je, nic za to nedáte a možná narazíte na kapelu, která vám zlepší několik dní, týdnů … nikdy to nejde odhadnout, protože tóny hudby jsou podobně citlivé i jedovaté jako láska. Já jsem lapen, vy to zkuste – je to na Vás! (S)

http://www.audiocaneat.de
http://audiocaneat.bandcamp.com
http://www.myspace.com/audiocaneat

PS: V říjnu kapela plánuje evropské turné a rádi by si zahráli i v ČR. Nebojte se, tohle není žádné promo – tihle kluci rádi udělají výměnné koncerty u nich doma v Německu a spíš než „zbohatnout“ hledají nadšence, kterým by zahráli svou hudbu … kdyžtak jim napiš jim nebo Samuel Records ...

1.The Truth Unfolded I (05:55)
2.Buh! (05:33)
3.From The Massives To The Masses (07:22)
4.Kalypso (08:31)
5.Painting The Earth With Night Flares (06:24)
6.Idylla (16:13)